Stará panna 06

Toto je 6 díl z 9 v seriálu Stará panna

A kam zase jdeš?“ ptala se posmutněle dcery máma, když se s ní jako skoro každý večer loučila.
„Neboj, mami. Romana příjde. Jdu hned pro ni,“ zamlouvala rande Jarmila a pospíchala z matčiny ložnice, aby se vyhnula dalšímu výslechu.

Seběhla schody, zazvonila u dveří a otevřel Aleš. Na prosbu o zavolání manželky reagoval prapodivně. V naprostém tichu přivřel dveře a šeptem popisoval omluvně překvapené Jarce náhlou ženinu nevolnost.

Vysvětloval stav, který nastal hned po jejich telefonní domluvě a Jarka začala chápat,že onen stav se nazývá výmluva. S pokleslou duší se pokusila o úsměv a naznačila pochopení, čehož se Aleš jako dlouholetý kamarád zalekl. Nechtěl o ni přijít ani jako přítel a odmítal vzniklou situací o ni přijít i jako o masturbátor.

„Podívej se, pokud to nebude vadit, tak já se k vám sám zastavím. Řeknu jí, že jdu se známým na pivo a počkám na tebe. Vadilo by to?“ navrhnul sexy ženě Aleš a doufal v předání klíčů.
Jarka se zamyslela, podala cinkající svazek do chlapské ruky a s velikým poděkováním se odebrala k východu, kde už čekal dnešní amant. Nasedla do vozu, přepásala ceckatý hrudník a usmála se na řidiče se svolením vyjet. Vezla se do hotelové restaurace, která byla vyhlášená pro dokonalou kuchyň a mezi konverzací s ranďákem, v duchu přemýšlela nad chováním své kamarádky.

Za tu spoustu utlumených let bez poskvrnky se naučila lidské povahy rozeznávat, ale také zjistila, že lidské povahy se mění. Skládala si střípky v hlavě a ať se Romanu snažila jak chtěla omlouvat, nevyšlo jí z toho nic jiného, než opravdová závist.
„Ale co. Nevymyslím stejně nic,“ mávla nad vším v duchu rukou a dál se věnovala přesunu k drahým dobrotám.

S velikou radostí pozorovala svého gentlemana, který byl pozorný, mužný a zábavný. Žádný Delon ani sportovec, ale příjemný muž, který se roky moc nevyjadřoval. Mlčenlivý týpek, podporovaný svými rodiči i přesto, že věk měl nejvyšší k založení rodiny. Se zvláštní povahou Jarmilu dostával do kolen o moc víc než jeho předchůdci. Hrnul na ni záplavu poznatků z cest a okouzloval ji rozborem a popisem snad úplně všeho na světě. V určitých chvílích se uměl omluvit, poprosit, usmát a z Jarky se pomalu, ale určitě stávala jednoduchá kořist.

Dopřála si ty nejvybranější delikatesy, vyzkoušela archívní víno a omámená ze svého protějšku, najednou zjistila, že nemůže jinak, než se sama vetřít tam, kde její randění většinou končilo.

„Chce se ti domů?“ nadhodila udičku Jarka, těsně po zaplacení.
„Ano i ne. Máš jiný nápad?“ vrátil jí návnadu kolega.
„Nevíš jestli tu mají volný pokoj?“ mrkla na něj nadrženě a čekala na zběsilé jednání chtivého samce.

Místo toho se dočkala pokrčení ramen, které jí ukotvilo do křesílka. Až lišácký souhlas se sladkým úsměvem ji uklidnil. Po malém zaváhání, zda je pro něj vhodná, se kolega Marek zvedl a odešel k blízké recepci, kde objednal dvoulůžák.
S klíčky od pokoje se vrátil k natěšené Jarce. Přitáhl si ji, přidržel kolem pasu a odváděl ji k výtahu. Už při chůzi konečky prstů zespodu píchal do dmoucích se koz. I přes gentlemanské chování se v něm probouzel přeci jen obyčejný chlap a tím Jarmilu i uklidnil.

Nechala se nenápadně oťapkávat, dělala jakože doteky necítí a nevnímá a přitom tekla do krajkového prádélka. Přemýšlela, co ji asi čeká. Jak asi moc se tento, v pořadí druhý milenec vyzná a čemu novému ji přiučí. Nesla se k pokoji, ochotně přijímala všechny ruční pokusy o sblížení a hned za dveřmi si s Markem padli do náruče.
Chytil ji v pase, přimáčkl se na ni a zajel jazykem do rtů. Olíznul snad všechny její zoubky a pomalu se dlaněmi kradl pod těsné šaty. Vytahoval je silou do pasu a Jarka držela. Napomáhala jen pohybem těla. Z radosti, že si sama sbalila toho asi nej muže ze svého okolí pouze roztahovala nohy a otírala prsa o mužný hrudník. Chovala se necudně. Přisátá ke rtům jej táhla až k zastlané posteli, u které mu pomohla se svlékáním.

„Zůstaneš oblečená, že jo? Mám to tak rád. Prosím,“ zaškemral jí do šíje a přimáčkl si ji k rozkroku, kde se pomalinku budil akurátní ocas.
„Když ti to udělá radost, tak jo. Dělej si se mnou co chceš,“ pronesla erohlasem rozjetá Jarmila. Tenhle návrh udělal s Bivojem své. Přitlačil na pilu a zdrsněl jak doteky tak i chování. Ovládl málo používané Jarčino tělo rukou tvrdou, nekompromisní a podal si ji přímo na místě. Otočil ji k sobě zády, strhl za vlasy do předklonu a nehty škrábal po silonkových stehnech. To byla jediná chvíle, kdy se choval jemně. Miloval při sexu prádlo a oblečení s pouze odhalenou dírou a vnadami. Proto dbal na neporušení punčošek a bránil se zatrhnutým očkám nebo trhlinkám ve švech.

Naopak, k bělostné Jarčině pleti se choval jako šimpanz. Položený na jejím ohnutém hřbetu ze stran kasal šaty a obnažoval macaté boky. Vyskakujíc na vyšpulenou ženskou zádelku se dožadoval holých cecků visících z výstřihu. Připravenou, ale notně překvapenou Jarmilu si poté osedlal. Vyskočil jí na bedra a usazený jako v sedle zkrocené kobylky si ze zipu vytáhnul ocas na světlo. Několikrát prohonil předkožku a patami pobídl mírným kopancem Jarku do stehen.

Nebyla schopná ani slova. Netušila, co se v mladíkovi skrývá nebo čeho všeho jsou lidi schopni. Díky dlouholetému panenství a životu bez randění se v lidech zase tak moc nevyznala. Proto čekala v předklonu, zabořená dlaněmi do měkké matrace, na nějaký pokyn nebo konec a snažila se udržet balanc.

„Zešukám tě až budeš slastí kvičet!“ honil si ocas a strašil Jarku ze hřbetu.
Ani nemukla. Zírala s otevřenou pusou a zápasila s tíhou na zádech. Stála nejpevněji, co jen zvládla a místo prudkého rozloučení a ukončení celé podivné akce jen mlčela, neschopně beze slova. Její mlčení bral uchylák jako souhlas a proto si vyháněl ocas do obvyklé délky a síly, aby si užil tuhle kobylku pěkně zezadu a tvrdě. Přesně tak jak to měl rád. Pochvaloval si v duchu, jak konečně našel vhodný protějšek a vůbec jej nenapadlo, že Jarmila není schopna ani pípnout a že se spíš bojí, než že by jí to vzrušovalo.

Pod tíhou mužského těla se jí začaly rozjíždět nohy, což týpek chápal jako samičí štelování a rajcovní nastavování. Hladil si prut a chválil partnerčino nadržené chování. V okamžiku, kdy se zralenka už pomalu vzdávala a byla před pádem na zem, seskočil, chytil ji za boky a zarazil se po kořen dovnitř. Začal dělat dobře sobě i Jarce, což poznal na snadném klouzání mezi pysky. Pochvaloval si tuhle jízdu a hladil nahou odhalenou kůži.

Pod něžnými dotyky krásně tekla a slastí až skuhrala, dokud nepřišla první rána dlaní. První červený otisk se objevil na běloskvoucím boku. Flek po Markově ruce Jarmilu zabolel, že se hned potrestaného místa chytila. Bránící ruku jí ale bodák zkroutil za zády a dál si jel pro vítězství jako by se nechumelilo. Zkusila se tedy chránit před dalším plácancem druhou rukou, ale i ta skončila za ohnutou páteří.

„Pusť mě! Takhle ne!“ roukřikla se na mrdáka za sebou, ale ten si z jejich proseb nic nedělal.
Napichoval si ji, držel se rukou jako opratí a probodával jí umaštěnou chundelinku, protože tyhle slovní protesty miloval. Jen na ni koukal z boku jak jí vlají vlasy přes obličej a s každým zásunem se rozhoupe jedna z loken. Chválil si rudnoucí tváře a otevřenou pusu, která křičela něco, čemu v zápalu a eufórii už ani nerozuměl.
Mrdal si jak se mu zachtělo, plival na obrostlý anál a zkoušel dovnitř protlačil palec. Nezdařilo se, protože když hlasité prosby nezafungovaly, musela se Jarka zkusit bránit alespoň silou. Zmítala se, plivala a vykopávala v domnění, že Marka zezadu trefí podpatkem. S ocasem stále uvnitř protestovala i přesto, že se jí kunda rozpouštěla libidem. I tento boj Marek vyhrával.

Miloval hry při kterých samička nedala nic zadarmo. Zbožňoval šelmy, které se bránily a tak ho to rajcovalo, že měl zatměno před očima. Jen chrčel, mrdal a zatínal své prsty do zkřížených Jarčiných rukou za zády. Pevně naštelovanou si propleskával nahé odhalené tělo a naopak hladil hebkou látku sexyšatů. Jako by si koupené, nahraditelné věci vážil víc jak živé bytosti.

S hluchýma ušima dlouze promrdával chlupatou čáru až se mu semeno zředilo a připravilo k výtoku. Před výstřikem vytasil kord, párkrát s ním pleskl o anální kundu a už cákal Jarce přes celá záda až do vlasů.
„Ještě kozy, nastav kozy, dělej!“ řval na ni a zaflákal visící velececky, zrovna když se mu otočená chystala vynadat.

Spermová sprcha zchladila červená prsa a zasyčela o poctivě propleskanou kůži. Jarka už nebyla schopná slova i přes to, že byla dávno z překvapení probraná.
„To bylo, co?“ zachvástal se stejně jako ten před ním.
„Jo,“ odsekla nasupěně a vztekle se začala upravovat.
„To ses krásně udělala, že?“ zapínal si punta a čekal na slova díků.

Místo toho Jarmila své rozhořčení překousla, polkla na prázdno a vzdala jakýkoli další boj. S vědomím, že na pokoj si ho vlastně přitáhla sama a tudíž si za to sama taky může, už dál nediskutovala. Odkývala spokojenému Markovi kde co a těšila se domů. Zavezl ji ke vchodu a natáhl se pro polibek. Jarka se na jeho tvář jen zblízka zadívala a bez políbení vystoupila z vozu. Ještě chvíli, než zapadla do baráku, slyšela své jméno, volané z úst, které už nikdy nechtěla ani slyšet a ani zahlédnout.

„A dost,“ vydechla nazlobeně v chodbě a rovnala si myšlenky. Vzdala pěškobus do schodů a tak po čas čekání na výtah si přemýšlela. Zapřísáhla se, že pokud se ještě někdy vůbec spustí s mužem, bude to někdo, koho důkladně pozná. Na důkaz slibu něžně pohladila nedodělanou kočičku a těšila se do hajan, kde si dopřeje soukromou masáž pysků a potrestá zlobivého poštěváčka.

Autor

Navigace v seriálu<< Stará panna 05Stará panna 07 >>
4 1 vote
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x