Příběhy českého montéra na zahraničních misích.
Buenos días, seňor. Dobrý den, pane. Su nombre es Sykora? Jmenujete se Sýkora? Sí.Qué le gustaría? Ano. Co si přejete? Mi nombre es Bonita. Jmenuji se Bonita. Yo cuidaré de ti, que estás en México, y sobre todo aquí con nosotros completamente satisfecho. Mám se o vás postarat, aby jste byl v Mexiku a hlavně zde u nás […]
Řidič mne šmíroval ve zpětném zrcátku. Asi takového evropského exota vezl poprvé. Evidentně mu vadilo, že nám nerozumí ani ono pověstné Ň. Auto sjelo z prašné silnice na kamenem dlážděnou cestu k haciendě, úplně schované mezi hustým porostem keřů a pomerančovníků. Řidič zatroubil a pomalu zastavil před vchodem. Ven vyběhla asi třináctiletá dívčina, od pohledu sestra Bonity,
Shodit ze sebe košili a kalhoty včetně trenek bylo dílem okamžiku. Displej na tiše šumící klimatizaci ukazoval nastavení i teplotu v místnosti 24 stupňů. Padl jsem do postele a okamžitě spal. Probudil mne zvláštní pocit . Opatrně, aniž bych dal cokoliv najevo, jsem pootevřel oči, jen maličko. Stála nade mnou a prohlížela si celé mé tělo se zájmem.
Stál jsem jako opařený. Pěkně zamaskovaný zámek dveří do druhé ložnice. Pokoj byl až sterilně čistý už od pohledu. „Máš krásný pokoj a čistý.“ „Sama si uklízím, sem nesmí nikdo z personálu, jen otec, když mu dovolím. Ani on o tomto tajném zámku neví. Stejně je pořád v práci. Přijede jednou za 14 dnů na dva tři
V domě bylo ticho jako v kostele. Postaven byl velmi festovně, aby přes zdi nepronikal žár začínajícího mexického léta. Vešel jsem do pokoje, shodil oblečení a potmě sedl na postel, opřel levou ruku o druhou půli lůžka s tím, že si lehnu. Málem mě trefil šlak. Pod dekou byla Bonita. „Co blázníš, holka jedna potrhlá?“
Od někud vydolovala papírovou utěrku, setřela z našich těl krémové nadělení, přitulila se na má prsa a lehce se jí třásla ramena. Tiše vzlykala. „Ublížil jsem ti něčím?“ „No, estoy muy feliz,“ ne, jsem šťastná. „Asi to nechápeš, dlouho…“ přešla do češtiny a dala se do regulérního pláče. Hormon štěstí usilovně pracoval.
„Dobré ráno příteli,“ rozpřáhl v salonku ruce Luis. „Spalo se ti u nás dobře?„ „Výborně.“ „Dobré ráno otče,“ ozvala se Bonita za mnou. „No vidím že se ti muselo spát výborně,“ mrkl na mne a otočil se na dceru, která okamžitě zrudla a zmizela v jídelně. „Luisi, ty také nevypadáš, že by se ti spalo špatně,“ kývl jsem
Rozloučili jsme se s honáky a vydali na okružní jízdu kolem stáda. Kůň asi cestu znal nebo se jen držel za Luisovým, s udidly volně v ruce prohlížím okolí. Krásná krajina s lesíky mezi pastvinami. „To všechno je tvoje Luisi?“ „Ne, je toho mnohem víc. Vidíš tu zlomenou borovici?“ podával mi dalekohled. „Tak tam jsou hranice pozemku, dál už
Vyspaný do růžova, protože Bonita mne nechala samotného a ranní sex tím pádem nebyl, vstávám kolem osmé. Osprchován balím věci do batohu, připraveného u stolu. Snad toho nebudu moc potřebovat. Luis už seděl v salonku, kouřil havanu a když mne spatřil, ukázal na křeslo vedle. Štěkl něco do chodby, bleskově se objevila zadnice s voňavým hrnkem kávy.
Bonitu s otcem a dvěma techniky odvezl vrtulník. Makal jsem jako šroubek. Uplynulo dalších několik týdnů. Vlastně se vše zcvrklo do ohromného pracovního vypětí. Po kontrole čidel a postupném připojování sekcí začaly mizet hlášky typu ERROR a vyměnily se za READY, LOW PRESSURE nebo jiné, dle stavu vstupů. Za další tři dny zkušebně technici ze Škodovky
Protected by Security by CleanTalk
