Kapitola 1: Jiskření. Městečko Míchov se rozprostírá na svahu místní velehory zvané Smraďák. Bůh ví, kde předkové k tomuto názvu došli, protože dnes tam nic nesmrdí, pokud odpočítáme zápach starých Smržů. Vjedete-li do městečka ulicí rodinných domků, nebo spíše vilek, ocitnete se na čtvercovém náměstí, kde dominantou je radnice, stvořená snad ze všech stavebních slohů, co existovaly. […]
U nás v Míchově 01 – Jiskření 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
Už jsem měl dost, toho poskakování před šéfem, šizení porcí na talíři a všech těch úlisností. Byl jsem absolvent hotelové školy, na rozdíl od šéfa kuchyně a i když dobře platil, neměl jsem to místo rád. Jednou večer jsem našel ve schránce inzertní noviny a tam byla k na prodej v malé vesničce zařízená hospůdka, prý velice
Hospůdka malá, pod strání 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
„Tak, co to máme dneska dobrýho?“ brblal Rudla nad taškou s nákupem a přehraboval se v obsahu. „Hele, nech tu taškou na pokoji, pokud máš hlad, tak se laskavě přesuň do ledničky,“ křikla na něj Helena, která si právě sundávala v předsíni kabát. Zbytečně, protože mlsný manžílek se jenom tak odbýt nedal. Pojednou vytáhl z tašky povědomou láhev a
Dámská dostaveníčka 02 – Helena 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
Tramvaj se skřípěním, kolébavě se stáčela na hlavní třídu. Soumrak už padal do ulic a listopadové počasí mlžením tuto atmosféru ještě zdůrazňovalo. Držela se tyče blízko prostředních dveří a tělem vyrovnávala kývání tramvaje. Konečně domů, ten pátek v práci byl vždycky zabiják. Ještě jedna zastávka a je doma, pomyslela si. Když vystoupila, podvědomě si přitáhla kabát
1. kapitola – Seznámení za bouřky. Dnes se den opravdu vydařil. Slunce pálí i tady v této nadmořské výšce jako děs. Sedím na verandě své horské boudy, popíjím pivko a líně sleduji provoz turistů na hřebenovce. Teď se od hřebene odtrhly dvě postavy a míří směrem k chatě. „Aha,“ říkám si, „ti to berou po zelené do Městečka.“ Po chvíli
Venku se šeřilo, drobně poletoval sníh a hospůdka uprostřed dědiny zela téměř prázdnotou. Až na skupinu stálých hostí v rohu výčepu. Hostinský Šmalda se zaujatě věnoval roztáčení piva a jedním okem sledoval co se u stolu děje. Dirigent zábavy u stolu, Honza Kaláb si prohrábl vlasy a zeptal se: „Tak kdo je dneska na řadě s vyprávěním?“ „Já si
Povídky od hostinského stolu 04 – Na plese 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
Venku se zatáhlo, začalo drobně pršet a hospůdka uprostřed dědiny zela téměř prázdnotou. Až na skupinu stálých hostí v rohu výčepu. Hostinský Šmalda čistil sklenice a bedlivě sledoval, jestli všichni mají nalito. V čele stolu seděl hranatý, prošedivělý Honza Kaláb. „Tak dnes je na řadě Bořek,“ spustil a ulízl si pěny ze sklenice. Bořek, v partě jeden z nejmladších,
Povídky od hostinského stolu 02 – Stopařka 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
Když zařídil nákup a nezbytné pochůzky, zasedl Viktor ke kompu. Připojil se na ICQ a když zjistil, že nemá žádný vzkaz, shodil okno do lišty a pustil se od vyřizování běžné korespondence. Průběžně kontroloval, zda se neozvala paní XA a byl celý nervózní. Bylo mu jasné, že situace dozrála a tak nějak cítil, že snad
Cvokař Příběh paní XA.14 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
„Je to vážně Eva? To třeštidlo, které mi šlo vždy na nervy, ta zvědavá a ukecaná učeňka, které všichni říkali Louskáček?“ Tyto myšlenky mi prolétly hlavou, ale zcela jistý jsem si nebyl. Přede mnou stála paní středních let, s nápadně módními brýlemi. Oslovila mne v okamžiku, kdy jsem procházel jsem mezi regály Teska a snažil
Eva 01 Setkání po létech 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
„Co ty tady?“ žasla Hanka ve svém pokoji, když viděla u stolku sedět Valentýnu. „No jdu na výzvědy,“ uchichtávala se přidrzlá sestra. „Jo? A co by tě zajímalo? To, jak jsi mě tam nechala, nebo to, jak si mě podal, nebo co chceš vlastně vědět?“ hodila Hanka po ségře vztekle medvědem z válendy, na kterou se rázně posadila.
Otec despota 11 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
on Paroháč 01Kdybych měl nějakou mladou šikovnou sousedku, tak…
on Paroháč 01Ajta krajta, tady to spíš než na vzplanutí srdce v… on Za záclonou 05Tady bude hukot ....
on Žárlivec 04Super! 😎 on Žena dvou mužůPovídka se mi líbila, Fred uměl. Svým názvem mi př…