Latifa 01
Letadlo z Norimberku přistávalo dvanáctého března 2014 na vídeňském letišti Schwechat a rolovalo k budově. Mezi cestujícími, kteří přistupovali do letadla na lince Frankfurt, NorimbAerk, Vídeň a Teherán byla i má maličkost.
Letadlo z Norimberku přistávalo dvanáctého března 2014 na vídeňském letišti Schwechat a rolovalo k budově. Mezi cestujícími, kteří přistupovali do letadla na lince Frankfurt, NorimbAerk, Vídeň a Teherán byla i má maličkost.
Ráno bylo ozdobené krátkým deštěm, když se však Šárka vydala s Tomášem za zbytkem rodiny, bylo již nádherné, letní počasí.
Rodinná pouta po 20 letech 06 Přečíst vše 2 »
Zřejmě vytušila o co půjde, snad z mé vážné tváře, snad intuitivně. Upřela na mě své mandlové oči a zpozorněla. „Bonito, dobře víš, že se mi pomalu krátí čas k odjezdu z Mexika a rád bych s tebou probral, co bude dál.“ Slova z mých úst odkapávala, jako kapky ledové vody do poháru. „Do tří
Únava z pracovního vypětí posledních dnů mi zavírala oči. „Pojď si lehnout do postele, bude to pro tebe pohodlnější. V křesle by ses moc dobře nevyspal,“ probral mne hlas Bonity. Následoval jsem její krásnou postavu do svého pokoje a tam po odhození svršků padl na postel a v mžiku usnul. A jen vzdáleně vnímal, jak
Konečně Dubaj! Letadlo dosedlo na ranvej jako do peřin a za chvíli už jsem seděl v tranzitní hale Dubajského terminálu. V ruce jsem držel malou vizitku, kterou jsem dostal od Zuzany v letadle. Na vizitce byla stylizovaná koláž fotky velkého dopravního letadla a moře s pláží a palmami. Přes tuto grafiku byl jen jednoduchý text:
Cesta do Asie 04 Přečíst vše 2 »
Druhý den odcházím do zaměstnání jako první. Nedokáži se však soustředit, před očima se mi stále míhají vzpomínky na předešlou noc. Zároveň se bojím, aby mi Dominika neodjela zpět za svým otcem.
Při vstupu na palubu letadla jsem ukázal palubní lístek a arabská letuška jen zašveholila něco v arabštině, kde jsem rozuměl jen Sue, a ukázala mi, kterou uličkou se mám vydat. Po chvilce prodírání se mezi sedadly jsem se zarazil, zůstal stát a civět na neuvěřitelně hezkou blonďatou letušku. To určitě nebyla Arabka. Dlouhá hříva jejích
Cesta do Asie 02 Přečíst vše 2 »
Jmenuju se Mirek, je mi skoro padesát a s manželkou Luckou trávíme už desátý měsíc v Zambii. Manželka, jako zkušená lékařka, tu pracuje v místní nemocnici pro jednu nevládní zdravotnickou organizaci. Děti už máme dospělé a samostatné a chtěli jsme, nebo spíše potřebovali, nějakou životní změnu. A tak jsme kývli na nabídku osmnáctiměsíčního kontraktu na
Cesta do Asie 01 Přečíst vše 2 »
Prošel jsem Národní třídou a zastavil se u místa kde hořelo několik svíček. Tady se lomily dějiny. Za rohem divadla se konečně otevřel výhled na řeku s nezaměnitelnou věží Mánesa. Vešel jsem po kamenné lávce a ocitl se uvnitř budovy. „Prosím vás, tady někde má být setkání maturantů umprumky,“ oslovil jsem číšníka, procházejícího chodbou. „Tady,“ ukázal
Setkání po letech 02 Přečíst vše 2 »
Letní den sálal horkem, na nebi nebyla ani stopa po obláčku a jezero se třpytilo smaragdovou zelení své vody, utopené do hloubi pískovcových skal. Půjčili jsme si s Jitkou v půjčovně člun, já vesloval zády ke směru jízdy a Jitka seděla vzadu a navigovala, kudy mám jet. Líně nechala protékat vodu mezi prsty ponořené ruky a občas
Protected by Security by CleanTalk