Moničiny příběhy 06

Toto je 6 díl z 11 v seriálu Moničiny příběhy

Díl šestý – Nastavená kundička

Ráno jsem vstala s dobrou náladou. Vzpomínala jsem na včerejší dokonalé uspokojení mých potřeb, kterého se mi dostalo od Marka. Doufám, že se s ním ještě někdy potkám. Já husa si na něj ani nevzala číslo. Adresu sice mám, ale přece tam nemohu jen tak přijít, zazvonit a říct mu, že se s ním chci vyspat. I když, proč bych vlastně nemohla? Ono by to snad ani nevadilo!

Jen v župánku jsem si udělala ranní kafe a přikusovala k němu sladké pečivo. Vzala jsem telefon a napsala Veronice SMS s žádostí o Markovo číslo. Dále jsem si užívala sobotní pohody. Mé myšlenky, doprovázené známým mrazením v podbřišku, se začaly ubírat k večeru. Přemýšlela jsem, co mě vlastně čeká. Ta nejasnost a nejistota mě opět sžírala a vzrušovala současně. Opět jsem zvedla telefon a napsala Veronice další SMS. Tentokráte výzvědnou. Odpověď stále nepřicházela a já byla odkázána na svou bujnou fantazii.

Telefon se konečně rozezvučel až po obědě. Okamžitě jsem letěla přes celý byt, abych si přečetla Verčinu reakci. Mé nadšení však velice rychle opadlo. Vzpomněl si na mě můj bývalý. Již teď znechucená jsem začala číst jeho relativně obsáhlou zprávu.
„Kretén jeden!“ vykřikla jsem. Ten hajzl po mě chce peníze. Poslal mi výčet věcí, které mi zůstaly, a on na ně má prý také nárok. Vyčíslil to na 50 tisíc. Nevěřícně jsem na tu zprávu koukala a má nálada byla na bodu mrazu. Chtělo se mi brečet. V záchvatu vzteku jsem jej poslala do hajzlu. Nebyla jsem schopna nic dělat. Jen jsem seděla a koukala do zdi.

Nebyla jsem schopna si ani udělat oběd. Snažila jsem se myslet na večer, ale nešlo to. Přece si od něj nenechám vše zničit?! Naštěstí konečně přišla SMS od Veroniky.

„A ty sis na něj nevzala číslo? Tak to Ti ho jen tak lehce nedám! Musíš si jej zasloužit! Cestou tam Ti vše povím. V 19:45 Tě vyzvednu. Nachystej si kundičku na pořádnou akci, kluci se na tebe již těší! J.“

Sice jsem se nic nedozvěděla, ale i tak to byla trochu vzpruha a naděje, že pro mě existuje i lepší svět. Celé odpoledne se ve mně mísilo naštvání na mého ex s pocity očekávání a vzrušení.

Konečně jsem seděla u Veroniky v autě a mířily jsme k neznámé chatě za městem. Veronika okamžitě poznala, že něco není v pořádku a já musela s pravdou ven. Veronika měla o řešení situace jasno.
„Rozhodně mu nic nedávej! Maximálně 50 rákoskou na holou!“
Musím říct, že ta představa se mi celkem líbila a nalila mi optimizmus do žil. Veronika však rychle stočila debatu ke zbytku dne a konečně mi sdělila pár detailů o průběhu dnešního večera. Za nedlouho jsme zastavily před větší usedlostí kousek za vesnicí. Veronika někomu telefonovala. „Ahoj, Leo, jsme tady, pustíš nás dovnitř?“

Otevřela se malá branka a za ní stál asi dvoumetrový svalovec, který se s Veronikou přátelsky vítal, poté si začal prohlížet mě.
„Ukaž? To je ten tvůj objev?“ zvědavě si mě prohlížel. „Hm, pěkná, asi v ní také smočím…“ a pleskl mě po zadku.
„Leo, dej si pohov!“ odbyla ho Verča. Svalovec zahlásil do minivysílačky, že jsme přijely a dostal nějaké pokyny. Mezitím jsem si prohlédla místo, kde jsme se právě nacházely. Jednalo se o krásně zrekonstruovanou zemědělskou usedlost s uzavřeným dvorem. Vše bylo osvětleno pomocí hořících ohňů. V hlavní budově se svítilo a evidentně tam probíhala dobrá zábava. Naproti nám byla stodola, kde se sice svítilo, ale byl tam klid. V opravených chlévech byla tma.

Konečně jsem uviděla první lidi. Dva páry vyšly z hlavní budovy a v dobré náladě šly do zadního rohu dvorku, kde byly schody, které evidentně vedly někam do sklepa. Ano bylo tam jedno okénko, které svítilo. Mou pozornost náhle upoutala tabule, která byla kousek před námi. Bylo na ní mnoho fotek a textu. Mě však okamžitě upoutala jedna konkrétní fotka. Byla jsem na ní já. Sice jsem měla úmyslně rozmazaný obličej, ale byla jsem to já! Klečela jsem nahá na čtyřech s vystrčeným zadkem. Jak se to sem sakra dostalo? Jasně je to jedna z fotek, které jsem poslala Veronice! Chtěla jsem se otočit a žádat vysvětlení. Mou pozornost však upoutala vedlejší fotka. Byla na ní Veronika. Také nahá! Jen ležela na zádech a měla nohy do V. Nad oběma fotkami byl následující text.

21:00 – Kravín – Své kundičky nastaví Veru a novinka Monika.

Z mého dalšího zkoumání té tabule, a evidentně i programu dnešního večera, mě vyrušil Leův pokyn, ať jdeme za ním. Došli jsme ke dveřím prostřední části bývalého zemědělského stavení. Leo nás uvedl dovnitř.
„Radek vzkazuje, že se máte připravit. Ty prý, Veru, víš co a jak,“ otočil se a odešel. Podívala jsem se na Veroniku a spustila kulomet otázek.
„Jak připravit? Tebe budou také souložit? Co ta má fotka…?“
Veronika mě přerušila. V rychlosti odpověděla nejdůležitější otázky a dala mi pokyn, ať se začnu svlékat, že již nemáme moc času. Sama dělala totéž.

Právě v momentě, kdy jsem si začala rozepínat podprsenku, se otevřely dveře a dovnitř vešel nějaký muž. Zarazila jsem se, přidržela si podprsenku na ňadrech a jen v ní a tangách si jej prohlížela. Pozdravil a šel k nám. Veronika mu odpověděla: „Ahoj, Radku,“ a jako by se nic nedělo, dokončila své svlékání stažením kalhotek a stála vedle mě úplně nahá. Radek šel k nám. Prohlížela jsem si ho. Na první pohled se mi velice líbil. Zastavil se přede mnou.
„Ahoj, já jsem Radek,“ představil se a podal mi ruku. Trochu jsem zazmatkovala a při podání ruky mi částečně sjela podprsenka. Hned jsem si ji začala spravovat.
„Jsem rád, že jsi mezi nás přišla. Kluci už se na tebe těší. Svlékni se a ukaž se mi!“
Na tenhle nový zvyk, svlékání se na požádání před cizími muži, si asi jen tak nezvyknu… Trochu jsem se zastyděla. Během chvilky jsem však před ním stála nahá, se sklopenou hlavou a lehce červená. On si mě prohlížel a bez jakéhokoliv dovolení se mě dotýkal na těle, hlavně ňadrech a zadečku.

„Hmm, pěkné tělíčko.“
Asi to bylo dáno i tím prostředím, ale nyní jsem si připadala opravdu jako kravka někde na trhu.

Relativní ticho začaly přerušovat znatelné lidské výkřiky, při pozorném zaposlouchání byly slyšet i rány. Zmateně jsem se podívala na Verču.
„Madam Virginie?“ položila otázku Radkovi.
„Ano, hraje si v mučírně se subíky a na závěr tam má dva masochisty, co si přáli pořádně rozsekat prdel.“
„To by zasloužil i ten tvůj bývalý,“ otočila se na mě Verča s úsměvem.
Ta myšlenka se mi celkem zamlouvala.

„Ok, pojďte, pomůžu vám se připravit,“ a ukázal na dva stolky s popruhy na středu místnosti. Jeden vyšší, na který si lehla Verča a nižší byl připraven pro mě. Klekla jsem si na něj na všechny čtyři a Radek mi pomocí postrojů připoutal ruce a nohy. Prý to bude pro nás pohodlnější, hodinka je přece jen dlouhá doba.

Zadeček jsem měla vystavený do prostoru a přes roztažené nohy byl volný přístup k mé vlhnoucí buchtičce. Veronice připevnil jen dva řemínky kolem kotníku, ze stropu spustil rozpěrku a zafixoval jí k ní nohy. Obě jsme nyní byly připraveny k ošukání přesně dle fotek na plakátu. Vedle mého zadečku položil krabičku s prezervativy.

„Je jich tam 50, snad ti to bude stačit?“ položil řečnickou otázku. Při tom číslu se mi zatmělo před očima. To přece nemůžu za hodinu stihnout… navíc je tu i Verča… tolik lidí tu snad ani není… honily se mi hlavou různé myšlenky.

„Ještě jedna drobná organizační. Na první půl hodinu Ti dám na oči škrabošku. Může se stát, a je to velice pravděpodobné, že je tu někdo s kým se znáš a jelikož nejsi členka klubu, tak musíme našim členům nabídnout jistou dávku anonymity. Nevadí ti to?“
Na odpověď opět nečekal a mně se tentokráte doopravdy zatmělo před očima. Okamžitě jsem začala přemýšlet o jeho slovech. Známí? Kdo tu může být? Mě tu ošuká někdo, koho znám a já to ani nebudu vědět?

Radek se mezitím bavil s Veronikou. Z jejich hovoru jsem pochopila, že Verčina přítomnost vedle mě není náhodná a úplně dobrovolná, byla to podmínka mé účasti. Chválil ji, že se takto dokázala obětovat pro kamarádku a nastavit svou kundičku i chlapům, které jinak odmítá a nemusí je. Hlavně ti se, naopak, na ni velice těší. Mé přemýšlení a i jejich rozhovor rušily stále hlasitější výkřiky nějakého nebožáka. Opravdu bych si na jeho místě dokázala představit svého ex, dokonce mě ta představa začínala velice lákat. Rány utichly a následoval bouřlivý potlesk.

Opět jsem se vrátila myšlenkami do přítomnosti, cítila jsem obrovské vzrušení, očekávání a napětí. Podle zvuků bylo jasné, že venku před budovou se již nachází větší množství lidí.
„Připravené? Leo pusť je dovnitř!“

Okamžitě se otevřely dveře a já slyšela, jak se místnost plní lidmi. Prohlíželi si nás a neodpustili si různé komentáře. Některé byly příjemné, jiné docela sprosté. Cítila jsem se opravdu jen jako kus masa, míň než prostitutka.

„Přátelé, prosím o chvíli klidu!“ ujal se slova Radek. „Představuji Vám své dvě kravky Verču a Monču.“ Obě nás při vyslovení našich jmen pleskl po zadku. „Obě Vám budou po následující hodinku plně k dispozici. U Verči je volně k použití její kundička, po jejím souhlasu i jiné otvory. Vše dle pravidel klubu. Monika není členka klubu, proto prosím jen s ochranou a jen do kundičky. Stříkat můžete kamkoliv na tělo. Pro anonymní zájemce bude první půl hodinu oslepena. Jestli dovolíte, tak bych ji použil jako první. Přeji pěknou zábavu.“ Následoval potlesk.

O chvíli později jsem ucítila několik cizích rukou na svém těle a penis, který hladce vklouzl do mé mokré a nadržené buchtičky.

Obě holky poslušně držely, ono jim ani nic jiného nezbývalo, a v jejich kundičkách se střídal jeden penis za druhým. Jejich tělíčka pozvolna pokrývalo sperma z výstřiků uspokojených chlapů. Veronika si občas dopřála i nějaký výstřik přímo do pusinky.

Lidé přicházeli a odcházeli. V místnosti bylo i několik žen a dívek. Některé se jen dívaly, jiné povzbuzovaly své partnery, některé se dokonce ujaly funkce rozkuřovaček svých partnerů a kamarádů a následně i polykaček jejich výstřiků. Toto vše bylo zatím Monice utajeno. Ta se nyní spoléhala jen na vjemy sluchové a „tělesné“. Užívala si tuto nekonečnou jízdu a již několikátý orgasmus. Snažila se počítat, kolik v sobě měla chlapů, ale brzy ztratila přehled, stejně tak vůbec neměla přehled o čase.

Další dávka spermatu zkropila její záda a zanedlouho ucítila v mušličce nový, tvrdý penis. Cizí ruce jí navíc drsně mačkaly už velice citlivé bradavky a kozy. Razance přírazů se stupňovala. Penis vyklouzl ven a ona očekávala další dávku spermatu na svém zadečku, nebo zádech. Místo toho ucítila ruce na své hlavě, někdo jí sundával škrabošku. Před obličejem uviděla penis, který jeho majitel právě přivedl rukou k výstřiku, a ona schytala plnou dávku na obličej. Bylo to dnes poprvé. Zvedla hlavu a zahlédla odcházejícího Radka.

Okamžitě mi projelo hlavou několik myšlenek. Radek už šel podruhé? Je to už půl hodiny? Mé přemýšlení přerušil další penis dobývající se do mé mušličky. Rychle se otáčím a poprvé dnes vidím muže, který mě píchá. Jsem trochu zklamaná, jedná se o staršího, pupkatého a plešatého dědu. Raději se rychle otáčím zpět a představuji si Radka. Dívám se vedle na Verču. Je celá pokrytá spermatem. Užívá si. Ústy se stará o dva penisy současně a mezi nohama jí právě zaparkoval sympatický blonďáček. Rozhlížím se po místnosti. To co vidím, mě trochu šokuje. Je to tady hotová sodoma komora.

Lidí v místnosti však pozvolna ubývá. Fronty před jejich rozkrokem už jsou minulostí. Dokonce je nyní jeden muž šuká na střídačku, aby ani jedna nezahálela. Obě holky jsou za to však rády. Po několika orgasmech jsou jejich kundičky velice citlivé a ne všechny pocity jsou jen příjemné. Snad poprvé mají i čas prohodit pár slov. Opět přichází Radek. Vyzývá poslední dva zájemce o jejich kundičky a po dvou posledních výstřicích akci ukončuje. Oběma holkám se dostává od posledních přítomných lidí potlesku a poté zůstávají v místnosti sami. Radek odpoutává Veroniku a ta poté Moniku. Oběma holkám děkuje a chválí je za super akci. Odchází a holky jdou do sprchy, která je za rohem.

Sprcha mi udělala dobře. Smývala jsem ze sebe tuny spermatu a užívala si té super očisty. Prstíky jsem opatrně zkoumala mou permanentně roztaženou mušličku. Byl na ní zvláštní pohled, byla celá opuchlá o neustále otevřená, vypadala jako tunel. Verča neustále vyzvídala mé pocity, které byly jedním slovem úžasné. Těšila jsem se, že dnešní večer ještě nekončí. Veronika mi však radost zkazila. Vzhledem k tomu, že nejsem členka jejich klubu, tak se musíme obléknout a hned odejít.

Jen v župánku jsme se vrátily do místnosti činu. Tam nás už čekal Leo. V ruce držel krabičku s prezervativy a počítal je. Jak nás uviděl zahlásil: „Hm, slušný výkon, mladá!“
Veronika odložila župánek a začala se oblékat. Já jsem se opět zdráhala, na to neustálé odhalování se si nikdy nezvyknu. Snažila jsem se trochu uvolnit situaci a navázat hovor. Také mě zajímalo, kolik zbylo kondomů, Radek říkal, že jich bylo padesát.
„No, jeden tu ještě je!“ prohlásil Leo a vyzývavě se na mě podíval. „Jsem to nějak nestihl a vypadáš fakt dobře. Pojď si sem ještě vyskočit!“
Moc se mi už nechtělo, navíc mě odrazovalo to jeho drzé sebevědomí. Podívala jsem se na Verču. Ta mi řekla, že už nemusím, ale Leo je člen vedení klubu a spolurozhoduje o nových členech.

Nic dalšího jsem slyšet nepotřebovala. Jako smyslů zbavená jsem rozepnula župánek, nechala jej volně spadnout na zem a opět zaujala své místo na čtyřech. Leo si bleskurychle rozepnul poklopec, nasadil kondom a začal tvrdě přirážet. Má buchtička byla po koupeli už suchá a bohužel se nestihla promazat. Tuto poslední soulož jsem přetrpěla, přesto jsem se mu snažila zahrát divadélko. Oblékla jsem se a Leo nás vyprovodil nejkratší cestou ven ze statku.

Celou cestu domů jsme se měly o čem bavit. Probíraly jsme naše pocity, tedy hlavně mé. Veronika se i trochu rozvyprávěla o klubu, jeho pravidlech a podmínkách členství. Došla řeč i na její účast na dnešní akci. Ujistila mě, že to rozhodně nedělala z donucení a tuto Radkovu podmínku ráda přijala. Nebyla to rozhodně její první akce tohoto typu. A to podržení chlapům, které odmítá a nemusí, také nebylo až tak žhavé. Některé odmítá jen na oko, aby je vyprovokovala. S někým si nesedneš lidsky, ale penis může mít super!

V rozhovoru jsme pokračovaly u mě u láhve vína ještě dlouho po půlnoci. Nakonec jsme obě skončily u mě na letišti. Tentokráte však ve vší počestnosti.

Autor

Navigace v seriálu<< Moničiny příběhy 05Moničiny příběhy 07 – Nedělní odpoledne I >>
5 2 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Šmajda

Hmm, rajcovní představa takového klubu 😉

Martin

Hodně zajímavé čtení . Jen by mě zajímalo jak potom šla , když ji ojelo 50 borců . To byla rozjetá jako vjezd do pískovny 😀 Tak se těším jak to bude pokračovat , protože předpokládám , že se stane členkou klubu 🙂

Fred

Také mne to napadlo. Jednou jsem viděl video, kde byl šukací maraton. A vítězka odpadla po 23. nabíječi.

Monika

V povídce není řečeno, že ji ojelo 50 chlapů. Naopak ta věta „V ruce držel krabičku s prezervativy a počítal je.“ indikuje, že jich zbylo více a dává čtenáři prostor k fantazii.

4
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x