Trojka 03 (Kukuřice)

Toto je 3 díl z 9 v seriálu Trojka

Odpoledne přišla zpráva, že peníze, na které jsme netrpělivě čekali, budou na účtu až následující den. Utrácet poslední drobné za pár litrů benzínu, abychom popojeli o několik málo kilometrů dál, nemělo smysl, a tak jsme se rozhodli, že si zajdeme někam do okolí na jídlo a pak využijeme toho, že nemůžeme řídit.

Peněz nám po skromném pozdním obědě zbylo jen tak na slabý litr sudového vína, ale Klárka, která si po ranním povedeném nápadu věřila, nás nechala za rohem i se svojí podprsenkou. Rozepnula si ještě jeden horní knoflíček na své poloprůsvitné košili, a sama šla do krámku, kde obsluhoval od pohledu stydlivý mladík.
Po pár minutách koketování k nám doběhla s úsměvem od ucha k uchu a s dvěma litry vína.

Příjemné počasí přímo vybízelo k nějaké procházce do přírody a tak jsme uposlechli Klárčin návrh, že se půjde nikoli do parku, jak zněla původní domluva (což mi nevadilo, protože jsem si nebyl jist, zda bychom brzy neskončili s další pokutou), ale za město.

Pomalým krokem jsme se dostali na nějakou polní cestu, která vedla ke kukuřičnému poli. Polovinu plastové lahve jsme měli již v sobě, a proto jsme si nikdo nedělal hlavu s tím, jak moc riskujeme, když se v čele s natěšenou Klárkou vrháme vstříc zralé plodině, která pro nás představovala budoucí večeři i snídani.

Netrvalo dlouho a Klárka začala na kukuřici pohlížet i jinak, než na zdroj potravy.
Zkušeným okem okukovala kousek po kousku, některé brala do rukou, ohmatávala je a hodnotila slovy: „Tohle je fakt macek.“

Alkohol i úleva, že večerní průšvih nám neznemožní pokračovat ve výletu, nás odbrzdila a brzy jsme začali naši milou slečnu hecovat, aby nám ukázala, jak to tehdy (když to na ni přišlo) dělala na poli s kukuřicí.

Klárka, o níž by se dalo bez obav tvrdit, že dovede být skutečně pořádně nemravná, se červenala (možná jen tím vínem) a vykrucovala, jako stydlivá panna. Tato role jí však víc než slušela a mě osobně tím dokonale dráždila k zešílení.
Z mých rozmanitých představ, co vše bych hned teď chtěl dělat s naší bohyní lásky, mě vyrušil Jakub, který mi podal jednu z obřích kukuřic a zavelel k honu na Klárku.
Ta se smíchem prchala, a když měla dojem, že už ji máme, začala vyhrožovat, že když neodhodíme kukuřici, všechno víno vylije.
„Neblbni,“ volal na ni Jakub, když demonstrativně odšroubovala uzávěr, „to by byla škoda.“
„Vyliju,“ zahihňala se Klárka, „všechno vyliju do sebe.“
Na ta slova obrátila lahev do svého hrdla a velkými doušky hltala a hltala, jako by nám už vážně nechtěla nechat ani lok. Víc jak čtvrt litru však do sebe nedokázala naráz dostat, a tak jsme vyčkali, až zase lahev uzavře, abychom se k ní znovu rozběhli, a po pár krocích jsme motající se Klárku dostihli na vyšlapaném místě uprostřed pole.

V tu chvíli nikdo z nás nepřemýšlel nad tím, kdo tu před námi asi zanechal takovou spoušť, protože jsme se naplno věnovali lovu naší laňky.
„Kluci, neblbněte,“ pronesla Klárka celá udýchaná, když jsme ji natěsno obklíčili s kukuřicí v ruce.
„My neblbnem,“ řekl Jakub, „my to myslíme smrtelně vážně, že jo?“
Souhlasně jsem pokýval hlavou a zároveň jsem roztáhl ruce, abych naší zajatkyni zabránil v útěku.
„Že tys nám kecala?“ začal ji Jakub dráždit tím, že zpochybnil její někdejší barvité vyprávění, které nás vždycky vzrušovalo, ale nikdy jsme se nedokázali shodnout na tom, jestli si z nás naše milá nedělala jen srandu.

Následovalo žertovné dohadování, zda nás vodí či nevodí za nos, mezitím jsme si předávali opět otevřenou lahev s nezadržitelně ubývajícím vínem a pak, když už jsem nevěřil, že nenásilnou cestou dokážeme Klárku ukecat, se sama natáhla po nadměrné kukuřici v Jakubově ruce.
„Tohle je strašně velký,“ řekla, když si ji ohmatala. „Tamta byla tehdy mnohem menší,“ vzpomínala a přitom z ní nespouštěla oči. „Myslím jako tenčí že byla,“ dodala vzápětí.
„Neříkej, že ty bys tohle nezvládla,“ nenechal se Jakub odbýt.
„Ale jo, zvládla, ale ne teď. To by se muselo promazat a napřed projet něčím menším,“ poučila nás Klárka. „Jenže my tu žádné mazání nemáme, takže smůla,“ řekla a myslela si, že tímto má vyhráno.
Jenže Jakub se nevzdával. Vyplázl na ni jazyk a naznačil jí, co má v plánu.
„Hele, sliny nejsou lubrikant,“ bránila se Klárka, ale Jakub si nedal říct a nutil ji, abychom to aspoň zkusili.
Klárka byla příliš unavená na to, aby se pokoušela vzdorovat, a tak raději přijala lahev se zbytečkem vína a nechala si sklouznout kraťasy i s kalhotkami ke kotníkům.

Po dvou minutách, kdy se Jakub činil jazykem v Klárčině rozkroku, mu došla trpělivost a už tam směřoval tu obří kukuřici. Klárka ho však rezolutně zarazila se slovy, že to nemá zkoušet, pokud ji nechce natrhnout a mít zbytek prázdnin bez její dírečky. A protože tohle by Jakub skutečně velice nerad, začal zběsile pobíhat okolo a hledal vhodnou kukuřici, kterou však ne a ne najít.

Když Klárka viděla, že menší kukuřice se asi jen tak nedočká, koukla se na můj poklopec, který byl napnutý k prasknutí.
„Zdalipak by to už teďka šlo?“ zeptala se naprosto zbytečně, protože bylo zcela zřejmé, že oproti předchozímu dnu, kdy můj úd odmítal poslušnost, je tentokrát plně připraven ji uspokojit, nebo se o to alespoň pokusit.

Naštěstí jsem měl dostatečně popito a byl jsem pořádně nadržený, aby mi nedošlo, jak markantní je rozdíl mezi tou přerostlou kukuřicí a mým údem, jež nyní posloužil jako to něco menšího na rozjezd její štěrbinky.
Uložil jsem Klárku na zem, na naše kousky letního oblečení a bez dlouhé předehry se k ní přitiskl. Svá ústa jsem přiložil k jejím rtům, z kterých přímo sálalo teplo, stejně jako jsem cítil žár na špice svého penisu z vlhkého klína.
Rozechvělými prsty jsem rozepnul poslední knoflíčky její košile, abych mohl polaskat její pevná ňadra, která se pro mne stala přímo neodolatelným pokušení, jež jsem musel ochutnat. Střídavě jsem ji líbal na prsou, zatímco ona pokrčila nohy a široce je roztáhla.
Pak položila svoje dlaně na můj zadek a tlakem mi naznačila, že už ho tam chce. Opatrně jsem do ní vjel a přitom se moje polibky přesunuly na její krček. Bylo znát, že stejně jako já touží po vášnivě divokém milování, které bylo umocněno nejen alkoholem, ale i neznámým venkovním prostředím.
Naplno jsme se oddali jeden druhému, a přitom jsme zapomněli na našeho kamaráda.

„Tak já tady jak blbec lítám po poli, abych ti našel menší kukuřici, a ty takhle,“ zlobil se Jakub, když se najednou vynořil za mým nahým zadkem s několika kousky drobné kukuřice, z které bych už rozhodně nemusel mít tak velké komplexy.
Záhy pochopil, že na konverzaci teď nemáme čas, stejně jako mu došlo, že nasbíranou kukuřici může zahodit. Místo ní si vzal do rukou svůj úd, který ho ovšem díky alkoholu poslouchal stejně nezbedně, jako mě včera.
Když mu k erekci nestačily vlastní ruce ani pohled na naši divokou soulož, klekl si ke Klárčině hlavě a svůj zvadlý penis jí směřoval ke rtům, které jsem zrovna vášnivě líbal.

Snahu o probuzení jeho spícího ptáčka jsem hodlal nechat výhradně na Klárce, a tak jsem z ní na okamžik vytáhl mokrý penis, aby se mohla přetočit na čtyři, a vzápětí jsem jí ho vrazil do nenasytné dírky zezadu. Střídavě jsem jí hladil zadeček, objímal v pase a mnul prsa, zatímco její ústa se zdárně starala o Jakobův pyj, který sice nabral na objemu, ale stále tomu hodně scházelo.
„Při pohledu na tohle v tobě mi určitě pořádně ztvrdne,“ řekl Jakub a natáhl se přitom po odložené kukuřici obřích rozměrů, která, jak jsem nyní tušil, vjede do její štěrbinky i bez pomoci nějakého lubrikantu.
Místo chystaného vyvrcholení, které jsem zvažoval umístit buď přímo do Klárčiných útrob, nebo na její zadeček, jsem nyní ustupoval kukuřici. Klárka se znovu přetočila a v pozici, kdy na půl seděla, na půl ležela, se zapřela lokty o zem, aby mohla sledovat, jak jí mezi nohama mizí ten velký macek, a zároveň mi pusinkou dopřála slastné vyvrcholení.

Jen co jsem se vzpamatoval ze svého orgasmu, zaklekl jsem mezi Klárčiny nohy a uchopil jsem kukuřici, již jsem s úžasem pozoroval, jak navzdory svým monstrózním rozměrů bez obtíží mizí v hlubinách sladké lasturky.
Jakub mezitím převzal moje místo u Klárčiny hlavy a nechával se i on dovést k rozkošnému konci.
Krátce po té, co naší lásce dopadla na hruď druhá dávka horkého spermatu, vyšla pánví prudce vstříc kukuřici v mé ruce, několikrát razantně přirazila a křečovitě objala plodinu svou mokrou kundičkou. Pak se prohnula v zádech jako luk a následně se dostavila vysvobozující úleva, která se jí propsala do tváře.

Spokojeně jsme se svalili na jednu hromadu, přitulili se jeden k druhému, a dost možná, že bychom tam všichni tři podlehli příjemné únavě, kdyby nás nevyrušila divoká prasata.

Navigace v seriálu<< Trojka 02 (Šlapat či nešlapat aneb jak peníze vydělat)Trojka 04 (Klárka umí překvapit) >>
4.7 24 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Tak nevím jestli vůbec někam dojedou. Zatím mi to připadá, že kdyby zůstali doma tak si užijí podobně a ušetří. 🙂

1
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x