Do školy jsem dorazil trochu v poklusu. I když to nebylo daleko, musel jsem spěchat, nějak jsem se ráno nemohl vypravit. Nakonec jsem to stihl. Hned ráno od osmi jsme měli písemnou část zkoušky, pak mělo být volno a ve dvanáct začínala ústní část.
Kristýnka 06 – Zkouškový týden 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
Otevřel jsem oči a v první chvíli přemýšlel, jestli budu zvracet hned, nebo to ještě chvíli vydržím. V druhé chvíli jsem si řekl, že už chápu, proč si mysleli, že země je placka. Když se roztočí, je to takový mazec. A se mnou se teď určitě točil celý svět. Zvláště, když ležíte na zádech, tak se ten svět
Od někud vydolovala papírovou utěrku, setřela z našich těl krémové nadělení, přitulila se na má prsa a lehce se jí třásla ramena. Tiše vzlykala. „Ublížil jsem ti něčím?“ „No, estoy muy feliz,“ ne, jsem šťastná. „Asi to nechápeš, dlouho…“ přešla do češtiny a dala se do regulérního pláče. Hormon štěstí usilovně pracoval.
V domě bylo ticho jako v kostele. Postaven byl velmi festovně, aby přes zdi nepronikal žár začínajícího mexického léta. Vešel jsem do pokoje, shodil oblečení a potmě sedl na postel, opřel levou ruku o druhou půli lůžka s tím, že si lehnu. Málem mě trefil šlak. Pod dekou byla Bonita. „Co blázníš, holka jedna potrhlá?“
Krásné letní ráno si čechralo peříčka stejně jako kohout na dvorku, který po skončené práci vlítl mezi slepice, dvě pořádně ojel až z nich lítalo peří, vyskočil na šprycle u hnojiště a zakokrhal radostí nad novým letním dnem. „Sviňa uřvaná, myslím, že dneskáj bude na oběd kohút na paprice.„ Máňa zavrněla: „Necháj byť. Kuřata budeš pak vyrábjat
Stál jsem jako opařený. Pěkně zamaskovaný zámek dveří do druhé ložnice. Pokoj byl až sterilně čistý už od pohledu. „Máš krásný pokoj a čistý.“ „Sama si uklízím, sem nesmí nikdo z personálu, jen otec, když mu dovolím. Ani on o tomto tajném zámku neví. Stejně je pořád v práci. Přijede jednou za 14 dnů na dva tři
Shodit ze sebe košili a kalhoty včetně trenek bylo dílem okamžiku. Displej na tiše šumící klimatizaci ukazoval nastavení i teplotu v místnosti 24 stupňů. Padl jsem do postele a okamžitě spal. Probudil mne zvláštní pocit . Opatrně, aniž bych dal cokoliv najevo, jsem pootevřel oči, jen maličko. Stála nade mnou a prohlížela si celé mé tělo se zájmem.
V zátočině řeky seděl vousatý muž. No muž… pořádný kus chlapa zvíci dvou metrů a stodvaceti kilo živé váhy, s prackami mědvěda grizlyho. Zadumaně hleděl na čeřící se hladinu, před sebou ve vidlicích dva poctivé prastaré bambusáky snad ještě z dob před válkou. Tiše si broukal pod mírně prošedivělá vousiska: „Stál na zastávce, s vypůjčenou kytarou, v druhý ruce holku,
Za ním vyletěla náhradní pláňka do žebřiňáku. Máňa vykoupaná, zrůžovělá, si prozpěvovala a kladla na stůl kulatý bochník domácího chleba, talíře s okurkami, uzenou bočinou, špekem, sklenici s hořčicí, kečupem a misku se strouhaným křenem. Dědek se dral ke stolu, jako kdyby týden nejedl.
V sobotu ráno jsem se probudil první. Opatrně, abych Kristýnku nevzbudil, jsem vylezl z postele, oblékl se a vyrazil koupit snídani. Malé pekařství bylo za rohem, všiml jsem si ho, když jsme včera přijížděli. Vzal jsem čerstvý chléb, pár koláčků a zamířil zpátky. Měl jsem štěstí a zvládl jsem to včas, Kristýnka stále ještě spala. Nevím, jestli
Kristýnka 05 – Víkend 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
on Pohádka máje 02Velká očekávání bývají často provázena ještě větší…
on Pohádka máje 02Pekná rozprávka, dobre sa číta.
on SkladníčkyAhoj Jeffe, když to tak půjde dál, tak si budou mu…
on Pohádka máje 02Pokračování příběhu se mi líbilo. Paní Růženka je… on SkladníčkyPovídka se mi líbila, Picu tým mě nikdy nezklame.…