Ještě, než jsem dojel domů, zastavil jsem se v práci. Ne, že bych se tam tak těšil, ale nějak jsem myslel na to, že zítra do práce nedorazím a nechtěl jsem si nechávat auto doma, kdyby ho náhodou potřeboval někdo jiný. Vyndal jsem věci z vozu, skočil do kanceláře s papíry a klíči od auta a zamířil […]
Dešťová víla 25 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
Akkon 11.7.1191. Křižáci konečně prolomili hradby a obránci zakolísali. Náhle chtěli vyjednávat, ale útočníci odmítli. Dlouhým obléháním byli znaveni a teď, když je kořist na dosah ruky, o ni přijdou? Pásmo hradeb padlo dvacátého druhého dne od počátku obléhání města. Hned zrána se ozval strašlivý rachot a u jižní brány se sesypala podkopaná věž. Útok
Ze starých kronik 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
Pozvání Sabiny k ní domů na večírek jsi přijala s povděkem. „Počkej!“ krotila Sabina tvé nadšení. „Nebude ti vadit, že to bude takový, jako erotický večer?“ Trochu ses zachvěla. „Myslíš jako to…ehm… swingers party?“ „To přímo ne, ale něco podobnýho. Jestli chceš, přijď a vezmi si nějaký rajcovní hadry. Ahoj,“ skončila hovor. Tělem ti projelo vzrušení.
Kočár nadskakoval po cestě, div se nepřevrhl. „Guy, vy blázne, chcete nás zabít?“ vyklonila se z okna žena s otázkou na kočího. „Cesta je špatná, milostivá paní hraběnko, ale tamhle vidím hostinec. Tam si odpočinete.“ „Konečně. Jsem z té cesty celá rozlámaná!“ povzdechla si hraběnka Helga De Trotllenstein. „Ale tetinko, říkala jsem, abychom nejezdili. V kraji ještě není bezpečno
Ze starých letopisů 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
Spali jsme asi trochu déle, protože když jsem ucítil zavrtění pod svou levou paží a otevřel oči, bylo už světlo a slunce právě vylézalo. Sarah se právě probouzela, ale netušila, že už tu nejsme sami. Svým vrtěním probudila nejen mě, ale i Kathy. Ta se snažila ještě chvíli nebýt spatřena, ale dlouho to nevydrželo.
Domů jsem dorazil až pozdě večer. Moje dvě pomocnice na mě ale čekaly s večeří. Byly samozřejmě zvědavé, co jsem vyřídil. Přece jen, ke guvernérovi se nechodí každý den. A já jsem měl pro ně navíc ještě i jedno velké překvapení.
Díl devátý – Vašek Další týden začal relativně poklidně. Možná jsem za to byla i ráda a snad jsem si i tento normální, nudný běh světa na chvíli i užívala. Což je paradox, protože před týdnem, dvěma by mě to ani ve snu nenapadlo. Ani v práci už jsem nebyla téma číslo jedna. Přece jen nic
Moničiny příběhy 09 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
Jak Kurt slíbil, přesně v šest se ozvalo klepání na dveře mého pokoje. Právě jsem vycházel ze sprchy a v županu otevřel dveře. V nich stál Kurt a s ním drobnější dívka, odhadem metr šedesát, s lehce arabskými rysy a nádherně zelenýma očima. Kupodivu, nebyla zahalená v tradičních hadrech alá pytel na smetí. Sukně po
Ranní, nebo spíš dopolední, probuzení bylo poněkud zvláštní. Nevím přesně, co mě vzbudilo, jestli to bylo cinknutí šálku, vůně snídaně, nebo deka nalepená na mém těle. Navíc mi v uších stále rezonovala její poslední věta před usnutím.
Dešťová víla 24 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
Pracoval jsem jako údržbář v jedné betonárce. Jednou na odpolední šichtě volal dispečer, že na silech stojí jeden šnekový podavač. Sebral jsem kabelu s nářadím a šel se na to podívat. Výtah na sila byl přilepený na bok sila, jenom oplechovaná konstrukce. Klec výtahu byla otevřená, pouze na boku krytá drátěnou sítí.
Stalo se to ve výtahu 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
on Dalila 01Dnes ráno hned po snídani jsem jenom v rychlosti n…
on Firemný večierok 02Dakujeme Kamilovi za hodnotenie. Bola to náhoda. A… on Výměna 02První díl se mi líbil více. Tady již na můj vkus b… on Výměna 01Naše bezejmenná hrdinka, vzorná to úřednice, je bu… on Překvapení 03Nemusí Ti to být líto. Podle mého názoru jsi to mo…