Nejsem mamánek 12

Toto je 12 díl z 14 v seriálu Nejsem mamánek

Všimla si, že Petr ustal s práci u dřezu.

„Co je? Už jsi skončil? Ještě tu máš pokračování,“ naoko pokárala kluka.

Přitisknutý k jejímu tělu ji obejmul a následně dlaněmi sjížděl přes boky směrem na zadek.

„Peťulóó, nezlob. Co blbneš!“ zavrtěla se, jako by chtěla setřást jeho nenasytné ruce. „Ale no tak,“ nepřesvědčivě zaprosila.

Petr nadzvedl spodní lem trička a přes zadek pokračoval ke kundě. Prsty přejížděl přes ještě neronící otvor a čekal na první kapky maziva. Druhá jí zpředu hladila klín či jemně popotahovala chloupky. Následně ji přesunul hlouběji do rozkroku, kde si prsty klestil cestu ke klitorisu.

„Peťko,“ již jen zašeptala, „nech toho.“ Přesto zastavila crčící vodu a natáhla se k vypínači osvětlení pracovní desky. Zapřela se dlaněmi o hranu dřezu a ještě více roztáhla nohy.
„Pššš,“ zašeptal konejšivě. Prvními kapkami sekretu si olepil prsty, s kterými vnikal do již plně ronícího otvoru. Opakovaně z ní vytahoval mokré prsty, s kterými pak kroužil po anální dírce. Mazlavými prsty druhé ruky pak mnul či kmital po zvětšující se zduřenině. Petr schválně měnil rychlost honění poštěváku, či dokonce z něj oddaloval prsty. I potmě vnímal její opakující se pohyby, kterými hledala zdroj ukájení.

„Protivče,“ pronesla šeptem.

Nechal si kundou promazat ukazovák, ještě ho i naslinil a přiložil na zadní dírku. Pocítil těsnost svěračů. S přerušovanými pohyby ho do ní vtláčel.

„Tam ne, neblbni,“ zašeptala. Přesto si našla stabilnější a pro něj i přístupnější polohu, když se podepřela lokty o kuchyňskou linku.
„Peťulo, nezlob. Tam fakt ne,“ hlesla a zároveň se soustředila na intenzivněji mnutý poštěváček.

Nemyslela to až tak moc vážně a byla i ráda, že její zadek ho stále láká. Ale vyřknout to musela. Jen jí nebylo moc příjemné, jakou polohu nerozvážně nakonec zaujala. Připadala si jako nějaká blbka, která v předklonu čeká na někoho, kdo ji udělá. A jak ON se nakonec uvolil, když si stoupl po jejím boku, prsty zpracovává intimní místa a má plnou kontrolu nad jejím vzdechy. A ona jen drží. Zlehka ho uchopila za zápěstí a naoko se snažila zabránit v análním prstění. Po chvíli, kdy již tekla plným proudem, toho zanechala a mysl plně soustředila ke svým dobývaným tělesným otvorům.

S polo zasunutým prstem napodoboval kopulační pohyby, zbylé zlehka laskaly prostor neustávajícího výronu a bříšky prstů druhé ruky mnul klitoris, či je také zasunoval do kundy.

Zpočátku nepatrně, posléze již intenzivněji dorážela na prst v análu. Ještě více se prohla, aby si zduřelé bradavky, schované pod volným tričkem, mohla třít o pracovní plochu. Následným vzrušením si nenápadně, aby to kluk nezpozoroval, podsunula pod visící prso dlaň a sama si ho hnětla.

Hm. Raději bych v sobě cítila tvůj ocas! Ale napoprvé to chce fakt jiné prostředí i atmosféru. Věř mi broučku.

Blížila se k vyvrcholení. Nohy se jí mírně podlomily, stehna stiskla k sobě a rukou odehnala ty jeho. Tělem jí projelo několik tělesných třesů a hlavu si složila na paže. Musela se vzniklé realitě pousmát a jen zavrtěla hlavou. Nad tím, jak ji prachsprostě vlastní syn vyprstil. Po tělesném zklidnění se k němu otočila.

Pokud by viděl tu nadmíru spokojenou tvář s mile provinilým pohledem, který na něj upřela, dmul by se pýchou nad dobře odvedenou práci.

„Ty protivče. Ty děcko moje,“ přitiskla se k němu a vlepila mu na tvář polibek. „Čeho všeho se s tebou ještě dočkám…?!? A teď si to domyj sám. Já si jdu už lehnou. Jsem fakt po dnešku utahaná. Tak pa a dobrou,“ povzbudila mladého a uspokojená, spokojeně odchází.

Doufám, že příjdeš a nebudeš se dodělávat u kompu. Ale dělej, jinak ti fakt usnu. Předsudky a ohledy?! Pche! I bez vás se dá žít!! Taky jsi mohl prstík, dva, přidat! Ale neva, snad příště. I když to bylo pěkné, tak za roztažení zadku se stydím. Věříš?

Petr rychle vše v kuchyni dokončil, uklidil a opatrně zaklepal na dveře ložnice. „Spíš? Můžu na chvíli?“ Uviděl u postele rozsvícenou lampičku a máti ležící v podobné poloze, v jaké děti dělají na sněhu andělíčky. Bezvládně odpočívala.

„Ne, ještě ne. Rovnám si tělo po výletu. Příště pojedeme v sobotu a o neděli se budu kurýrovat. Pokud mě pozveš, pochopitelně. Holt nemám natrénováno. A potřebuješ něco?“

Otázkou Petra úplně rozhodila. „Já myslel, že když ty, takže já… Ech. Když já, tak potom…“

Její chápavý a něžný úsměv mu vrátil sebevědomí. Posunkem je zván.

„Ale jen na chvíli a pak půjdeš k sobě. Jo? Jsem fakt ráda, že už ležím. A zhasni, prosím,“ pokusila se, pokud bude dál hrát unavenou, nalákat mladého na nějakou změnu.

V nastalé tmě shodil ze sebe oděv a ulehl k ní.

Po jeho akci v kuchyni si dodala odvahu a náznaky navrhla, že nebude proti, když se o oba postará sám. Když podá a použije robertka a pak, nejlépe na misionáře, se udělá i on.

Peťulo, Peťulo! Je mi úplně jasné, jak se na hračku třeseš a jak mne pak u toho pozoruješ.

Jenom to nezvorat! Prolétlo mu hlavou, když přisátý k prsu zároveň vytahoval ze šuplíku vibrátor. Prsty zajel na poštěváček a pak ještě níže. Opatrně mnul opět umyté, ale stále ještě suché pysky.

Mazej, teč! Prosím! Proč jsi ještě suchá?!

Přetočil se, pomocí rukou jí roztáhl nohy a jazykem přejížděl po hrášku i vstupu do kundy. Oddychl si, když v ústech pocítil nasládlou chuť. Slinami a sekretem zvlhčený vibrátor přiložil k toužebně očekávajícímu otvoru a přitlačil. Opět se otočil, volnou paži vsunul máti pod hlavu. Přitiskl si ji k sobě a jazykem přejížděl po jejích rtech. Několikrát pomocníkem projel kundu a zapnul vrnění.

Zlehka oddálila zuby a nechala si prošmejdit ústa. Stejnou měrou mu líbání oplácela.

„Broučku, nespěchej,“ zašeptala mu do úst, při oboustranném líbání. Zároveň uchopila a pomalu honila stojící ocas. Ležíc na zádech, pohybovala zadkem, jako by vibrátoru chtěla ukázat všechna zákoutí pochvy.

Ústy přisátý k zduřelé bradavce, ustal se zasunutým, ale stále vrnícím robertkem v pohybech. Fascinovaně vnímal a cítil, jak si začala intenzivněji pomáhat tělem, jen aby příjemné tření a vibrace v kundě nepřestávaly. Máti, s nepřítomným pohledem pod lehce přivřenými a kmitajícími víčky, kundou dorážela na uměláka. Zkušeně, pomocí hýžďových svalů, si takto sama dirigovala hloubku i intenzitu průniku.

Bože, to je baba!!! I na ocas dlabe a je soustředěná jen a jen na tu svou kundu. Je jak v tranzu! Kdybys jen věděla, jak rád pozoruji to tvé divadlo, za které tě ještě více zbožňuji! Ještě bys mohla svolit s osvětlením, abych ti zřetelně viděl do tváře. Pozorovat tvou mimiku, když sama dorážíš na uměláka, jak…

Hlasitě zalapala po dechu, se zasunutou hračkou v kundě ustala ve svých pohybech.

„Pojď,“ zašeptala a odtlačila mu ruku s robertkem.

Peťuli, ani netušíš… Stačí mi pouze vyřknout přání, nastavit ruku a ty zobeš a zobeš. Přímo miluji, když si jen tak ležím a jsem pouze prstěná. Cizí rukou prstěná. No a teď už i vibrátorem projížděná. Ale všechna čest, hochu. Učíš se rychle. Hm, párkrát to někdy zase zopakujeme a pak se necháme pouze hračkami společně udělat. Však já si tě už nasměruji podle svých představ. A nakonec zjistíš, že když cokoliv vyslovím, tak budeš přesvědčen, že je to z tvé hlavy.

Mladý, hned jak uspokojil sebe a svou bohyni odešel, i když nerad, do svého pokoje. Ona zase, než usnula, vydýchávala prožitek a pak si ještě představovala jeho možné reakce na chystaný dárek.

***

V nastalém pracovním týdnu stihla a zařídila vše, co si předsevzala. V práci se s kolegyní vyhecovaly k pravidelným návštěvám fitka, stihla i dvě kůry v soláriu. Jen kadeřnice jí trochu zkazila náladu. Snažila se jí totiž vysvětlit, že tento typ účesu i barva se sice k jejímu obličeji hodí, ale že je to spíše pro mladší. Nakonec se dohodly a objednala ji hned na zítřek, což Evě velmi vyhovovalo. Až se zatetelila radostí.

Prozatím vše vychází jak má. Jenom ať to tak pokračuje. Prosím. A letmo se zadívala na oblohu.

Již se blížila k domovu. Těšila se, až usedne do křesla s šálkem kávy a konečně vypne. Po otevření poštovní schránky jí spadla brada, dech i tep se zrychlily a v podbřišku pocítila lehké zašimrání. V roztřesené ruce držela avízo o uložení zásilky na poště.

Nóó, tak to je pěkné! Tomu děcku bych spíše měla koupit čokoládu a né toto. Kam to vše dospěje?!

Přemítala, zda jít nahoru, nebo se otočit a pro balíček ještě zajít.

Kafe musí počkat. Zítra od holiče bych to nemusela stihnout. A zvědavost je sviňa. Nedám mu přece něco, co jsem neviděla. Nebo nevyzkoušela? Ty jsi ale blbka! Mlsně se pousmála nad vidinou možné večerní, čistě osobní akce a zároveň si povzdechla nad neočekávanou ztrátou brzkého odpočinku.

***

Se zásilkou, schovanou v tašce, stoupala po schodech k domovu. Po slovním uvítání s klukem se konečně i s horkým nápojem uvelebila v křesle. V něm, zahloubána do svého nitra a s pohledem upřeným mimo realitu, se opět začala pitvat ve svém chování a k jejich spolužití.

Petrovi bylo líto, když viděl svou milovanou takto unavenou, mlčící a zahloubanou do sebe. Proto ani nehlesl a začal, po odpoledním úklidu bytu, v kuchyni připravovat večeři.

Pohodlně usazená v křesle, s šálkem kávy v dlaních, si přehrávala jeho možné zítřejší reakce.

Táák Evino. A zítra se před mladým s dárkem ztrapníš, a ještě tě bude mít za psycho. Stojí ti taková reakce za to? Jak mu to mám říct, jak se u toho tvářit, jak zareagovat na jeho souhlas, či odmítnutí. Jak se následně zachovat? Jak mu říct, že se nejedná o nějakou potupu nebo něco podobného, ale o něco, co obzvláštní vztah. Vztah!? Proboha! Vždyť náš poměr již beru automaticky jako normální! Taky jsem zvědavá…

Dal máti půlhodinku klidu. „Evi?!“ zvolal z kuchyně, když po včerejším zdárném vyprstění se cítil na koni.

„Hm?“
„Nachystal jsem večeři. Příjdeš, nebo to chceš podat?“
„Jo,jo. Ty moje štěstí v neštěstí,“ promluvila spíše k sobě. „Nech to tam, už jdu,“ ozvala se již hlasitěji a pomalými pohyby se zvedla.

Při večeři probrali vše podstatné, co se v ten den událo, či co nakoupit a probrali i plány na nadcházející víkend. Petr ji opět mile překvapil. Na sobotu obstaral lístky do kina v nedalekém městě. A opět zamluvil vstupenky na další víkend na tancovačku.

Posléze spolu vše uklidili a když řekla, že jde do sprchy a následně již ulehne, chápal ji.

Na balíček v tašce si vzpomněla až v posteli. Mávla nad tím rukou a byla doopravdy ráda, že již leží.

***

Páteční odpoledne běželo opět plně v její režii. Ve studiu si s kadeřnicí porozuměly, až když jí nástinem a všeobecnými frázemi vysvětlila důvod změny vizáže. Sice věděla, že zde sedí jen díky zákaznici, která návštěvu na poslední chvíli odvolala, přesto ještě stále usazená v křesle, uprosila přes otevřené dveře do vedlejší místnosti vizážistku o následné nalíčení. Vymluvila se při tom na partnerovu zapomnětlivost, že na poslední chvíli obstaral lístky do divadla. Při placení ji sice polilo horko, ale s výsledkem byla nadmíru spokojená. Sama sobě se moc líbila.

K domovu dorazila s prvními náznaky blížícího se večera.

„Mami, kdes byla tak dlouho!?“ vyzvídal z kuchyně Petr, když slyšel zaklapnout dveře.
„Ahoj Peti, umyju si ruce a uvař mi prosím kafe,“ pak tiše vstoupila do kuchyně a opřená o rám dveří, čekala na jeho reakci.

Málem upustil kouřící konvici, když chtěl zalít kafe. V půli cesty k šálku se zastavil a s pootevřenou pusou zíral na přeměnu své vyvolené, své vysněné.

„Spokojen!? Líbí!?“ ještě stále v sobě nenašla dost kuráže, aby mu za světla do očí řekla: líbím se ti?
„Mami, teda ty jsi kočka!! Ty jsi fakt klenot tohoto bytu. Co bytu! Města! Moc ti to sluší! S tou modelkou z prospektu jste skoro jako dvojčata. A… a… !? Ty jsi i nalíčená!!! Jsi boží! Stále hleděl na svou máti s pootevřenou pusou a nemohl vstřebat její proměnu.

„Ty kecko! Ale děkuji za poklonu.“ Přesto ji na srdíčku hřálo jeho vyznání.
„Mami, a to jsi udělala kvůli mně?“
„Moc kecáš, mladej! Prosila jsem to kafe.“

A kvůli komu asi? Ty jelito. Nebudu ti přece vykládat, že tě nechci ztratit, či nějak brzo o tebe přijít. Vždyť v posteli si s tebou realizuji své sny a fantazie.

„A tys dělal dneska co?“ vyzvídala, usazená v kuchyni na židli a se šálkem v ruce. Nohy si natáhla na vedlejší židli a spokojeně si oddechla.
„Jako každý pátek. S klukama na jedno, pokecali jsme a pak nakoupit. Light večeři už máš přichystanou a na večer jsem taky něco nachystal.

Po jídle se zvedla, ze skříně v ložnici vybrala spodní prádlo, v kterém se bude snažit zapůsobit a z pod postele vzala s sebou i balíček.

„Peti. Sprchnu se a za chvilku jsem tam.“

V koupelně nedočkavě vytáhla obsah z krabice. Třesoucími se prsty rozevřela sáček a vyndala obsah. Dálkové ovládání po zběžné prohlídce odložila. Přes ještě úhledně složené latexové boxerky nahmatala nepravidelný váleček. Polil ji pot, tlak i tep se zvedl a v ústech pocítila sucho. Rozevřela trenýrky, prohlédla si i přibalené dildo.

Ty krávo! Tak ten je teda fakt božský! Ale stejně jsem blbka! Hm!? Jak mu to řeknu? Peťulo, tu to máš? Oblíkej a nekecej? Tak na to teda nemám odvahu. Jsem fakt kráva! Nó hrdinko, jak z toho ven, či co podniknout!

Petr nechápal, když uviděl máti v županu vejít do obýváku, aniž by slyšel téct vodu.

Otevřela bar a přímo z láhve se napila.

„Mami!?!“ Vykulil na ni oči, když servíroval pohoštění k večerní televizi.
„Klid! Neřeš to! Už jsem v poho,“ ještě jednou si lokla. Přesně toto potřebovala. Již mlčky a sebevědomě odešla zpátky. Tam, stále položený na pračce, ležel její momentální problém. Zhluboka se nadechla, vydechla a s rozumem opět na svém místě, začala jednat.

Takže klid! Žádné nervování. Udělám to přesně tak, jak když on koupil robertka. Budu se chovat přesně tak, jako bych mu koupila košili. A alkohol je fakt dobrá věc. Již se necítím jako kráva, ale jen jako menší tele.

Nad posledními větami se pousmála a nechápavě nad svým počinem zakroutila hlavou. Přečetla si návod, latexové boxerky přeprala, ručníkem vysušila. Umyla i dildo a pomocí přiložené nabíječky dala také dobíjet. Spadl jí kámen ze srdce, když si všimla i přiložených baterií do ovladače. Pousmála se nad šibalským nápadem, kdy ho zapře a ponechá si jej u sebe. Robertku, jak si jeho masturbátor pojmenovala, prozatím uschovala mezi prádlo do pračky. Pak, již celkem uklidněná, se postarala o svou očistu. Před zrcadlem se upravila, oblékla své, a pro mladého jistě vyzývavé, spodní prádlo a na to župan.

„Nechoď, zůstaň v obýváku. Prosím,“ zvolala při přechodu do kuchyně, kde vše úhledně zabalila. Následně i s dárkem přišla za Petrem do pokoje.

Author

Navigace v seriálu<< Nejsem mamánek 11Nejsem mamánek 13 >>
Subscribe
Upozornit na
guest
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Frank

Moc pěkné pokračování. jen bych rád upozornil, že mimikry jsou maskování hmyzu v přírodě, jde o podobu povrchu těla živočicha a např kmene stromu. Pohyb svalů v obličeji se nazývá mimika

Šmajda

Díky za upozornění, opraveno. Já si říkal, cože to chce na její kůži pozorovat, ale mimika mě nenapadla :-D.

Kittikit

A pokracovani je kde? Zatim pekne napsano 👍

4
0
Would love your thoughts, please comment.x

Protected by Security by CleanTalk