Odvážný plán – Dana 7

Toto je 7 díl z 9 v seriálu Odvážný plán – Dana

Byl už konec prázdnin, když cestou z práce Markéta zvažovala, zda jet na poslední prázdninový víkend se svými dvěma báječnými chlapy na chalupu nebo se nějak vymluvit.
Její milovaný Kája ji sice přemlouval a jí samotné už také docela chyběl, protože se celý srpen míjeli, ale zážitků s Kamilem a Danou bylo už několik a byly všechny až „nadoraz“. Na chalupě by jí docela jistě chtěli oba dva. To jí bylo úplně jasné. Sexu měla víc, než jí bylo milé, takže po dalším extrému tentokrát příliš netoužila. Dvakrát týdně jí to bohatě stačilo a když se to podařilo jednou, vůbec to nevadilo.
Jenže s Kájou se milovali naposled před jeho výletem do Tater a byla by s ním bývala zůstala aspoň některý večer tak ráda sama! Od té doby už nebyla příležitost a na trojku i s Kamilem chuť doopravdy neměla. Mrzelo ji to, přemýšlela, jak to navléct.
Když byl Kamil doma, tak měla divný pocit z toho, že by si měla sama s Kájou něco začít a bez Kamila, tak to raději vzdala.
To udělali vlastně jen jednou, když je tenkrát vyrušil při Danině první návštěvě. Kamil je nechal, i když se vlastně na ně díval a pak to mělo pokračování, což jí na druhou stranu příjemné bylo a musela si už po několikáté přiznat, že ji velice vzrušovalo, když se na ní někdo při milování dívá. Jedno, zda Kamil, Kája nebo Dana. V tom už měla jasno. Jenže také chtěla být se svým Kájou sama. Nemusela mít u všech intimností svědka.
S Kamilem to problém nebyl, ložnice byla jen jejich, stačilo zavřít dveře a byli sami. S Kájou to tak snadno nešlo. Nedokázala to. Nedovedla si představit, že by Kamilovi řekla, že teď jde ke Kájovi do jeho pokoje, tak ať je nechá.

„Jasně vezmu si někdy dopoledne volno a Káju nějak omluvím,“ rozhodla se, ale pak jí došlo, že to nesmí skrývat před Kamilem.
„Ale vlastně můžu třeba přijít domu dřív, Kamil stejně nechodí nikdy před pátou a pak mu to řeknu. Stejně včera naznačoval, že by si to zase zkusil jen tak s Danou, takže mně vlastně nabízel, ať si to zase já zkusím s Kájou. A je to, holka! Nebudeš nic lámat přes koleno. Vono se všechno nějak vyvrbí!“
S uspokojením se zvedla, protože metro zastavovalo a byl čas vystoupit. Nálada se jí zvedla.

Vyšla ven z vestibulu, ušla pár kroků a potkala Danu. Okamžitě se shodly, že když je ještě jeden z posledních krásných dnů, byla by škoda toho nevyužít a nesednout si na dvě deci.
Začaly si obě báječně rozumět a staly se z nich dvě nejlepší kamarádky, které před sebou neměly žádné tajemství.

„Nebo radši na víc a něco malýho k tomu zobnout,“ navrhla Dana.
Podařilo se jim v plné míře využít Karlovu prázdninovou nepřítomnost ještě několikrát a Dana cítila potřebu probrat se svou kamarádkou strategii, jak dál.
Teď už byli všichni zpátky z prázdnin a v pondělí začínala škola, Karel tedy bude doma a zmizí tak maximálně na nějaký víkendový zápas a pár tréningů v týdnu, jenže ty nejsou večer. Dělalo jí to starosti. Jejich společné zábavy se jí náramně líbily a zjistila, že sex se ženou může být stejně vzrušující, jak s příjemným mužem a kombinace obojího, že je skvělá.
Zaobírala se myšlenkou, zda Markétu třeba nepozvat jen samotnou bez pánské asistence.
Rozhodla se, že to téma otevře co nejdříve, protože si byla jistá, že Markétě milování s ní vůbec není nepříjemné.

Objednaly si láhev bílého a nějaké těstoviny a probíraly své starosti. Obě věděly, že musí domluvit další plán. Srpnové zážitky byly naprosto nevšední a jediné, v čem měli všichni aktéři jasno, bylo, že je třeba najít nějaký způsob, jak aspoň jednou do měsíce něco z nich zopakovat nebo něco nového vyzkoušet. Postupně na to přišla řeč.

„Holka, já ti nevím. Kája nikam moc nejezdí, ty jeho zápasy jsou jednodenní záležitost a abysme se s Kamilem sebrali a vypadli k tobě, to mi přijde bejt takový blbý, když Kája všechno ví.“
„Třeba se můžeš někdy zastavit sama, co myslíš? A Kamilovi můžeš říct, že se zastavíš u mě a ať se třeba staví cestou z práce taky. To Kája ani vědět nemusí a koneckonců, třeba ani Kamil,“ po očku sledovala, jak bude Markéta reagovat.
„No, zastavit se můžu, proč ne, ale většinou dělávám tak do pěti. A ty jako myslíš, že my dvě…?“ trochu udiveně se na Danu podívala, ale odmítnutí v tom nebylo.
„Jasně, jsme dospělý holky a nemusíme mít u všeho chlapy a můžeme si dělat, co chceme a co se nám líbí, nebo ne?“
„No to můžeme,“ přemítavě odpovídala Markéta, ale neměla jasno v tom, zda by chtěla s Danou úplně všechno vyzkoušet. Asi by to musela říct Kamilovi, ale v tu chvíli nevěděla, proto dodala: „Jen nevím, co by na to říkal Kamil. Asi bych mu to musela říct, když máme tu dohodu. Přeci víš, ne?“
„No jasně, to bys asi musela, holka. Ale von na chlapy nejni, tak by mu to mohlo bejt fuk, co spolu děláme, ne?“ snažila se žertovat Dana, protože cítila, že by asi šlo Markétu občas přesvědčit na milé zpestření.
„To máš asi pravdu, ale pak by asi chtěl další kompenzaci a měla bys ho tady dvakrát častěji, pokud si nenajde nějakou další, ale to teď asi ne, myslím, že takhle se ještě nikdy neměl, tedy aspoň co se týče sexu,“ potichu se rozesmála Markéta.

„Hele, to asi s Kájou teď pauzírujete? Vůbec se mi nevozval, tedy Kamil, samo,“ sondovala Dana situaci.
„Zrovna tuhle se ptal, co bych říkala tomu, že by ti brnknul. Asi ho ten jeho nějak brní, nebo co. No a Kája byl skoro celej srpen pryč a to ostatní přeci sama víš,“ významně na Danu mrkla.
„Takže, budete s Kájou pokračovat?“
„Asi jo, docela mi teď chyběl. Von je ti takovej mazlík, vždyť víš, že vždycky byl můj miláček a že to nějak přerostlo. Ale jestli se chceš zeptat, tak jo, je to taky bláznivej divoch, to bych byla nikdy nevěřila, že takovej mladej kluk může bejt až takovejhle,“ trochu stydlivě, ale zasněně se potichu rozpovídala Markéta.
„Fakt, jo, Markétko? Von je tak supr? Ty bláho, to teda musí bejt!“ trochu závistivě vydechla Dana.
„Jenže víš, co je šílený, Danuš? Ty se mu taky hrozně líbíš a já mám strach, aby neudělal nějakou blbost a abys neměla nějakej průser. Nebo nakonec třeba von. Víš, jak to s těma mladejma klukama je. To je samej hormon a rozumu málo.“
„Já vím, holka, to by moh‘ bejt malér, neboj, tohle zvládneme. Ale von je fakt tak sladkej a nádhernej kluk, fakt ti ho závidím,“ teď už se zvesela a rozpustile bavila Dana.
„Ty jsi taky pitomá, holka, aspoň tolik nekřič. Já mu furt říkám, ať si kouká najít nějakou šikovnou, hodnou slečnu. Jenže von zase říká, že žádnou jinou nechce a tuhle mi řekl, že když ho do nějaký pořád tak tlačím, tak si klidně ten rok počká na tebe, protože holky ze školy jsou samý čůzy. Věřila bys tomu? Prostě mě chtěl pozlobit, ale dej si na něj bacha.
Kamilovi zase řekl, že by se k těm našim mejdanum klidně přidal. Von je někdy fakt ulítlej, tak si na něj dovopravdy dej bacha,“ svěřovala se Markéta, což mělo za následek proud divokých myšlenek a představ, který se rozvířil v hlavě její společnice.

Klábosily ještě dost dlouho, k tématu se párkrát vrátily a nakonec se dohodly, že se Markéta třeba někdy zastaví a dá vědět i Kamilovi a že se třeba nemusí všechna rande odehrávat večer u Markéty s Kamilem, ale že třeba hezké odpoledne taky nemusí být k zahození. Shodly se i na tom, že bude třeba všechno organizovat tak, aby Kája zůstal mimo a jejich zábavu jim nerušil.
Nakonec se dohodly, že Dana sama zavolá Kamila a dohodne si s ním rande na pondělí, protože on má jet v týdnu zase na Slovensko, takže by se to náramně hodilo i Markétě.
V povznesené náladě zaplatily a vyrazily k domovu nadmíru spokojené tím, jak se jim všechno podařilo zorganizovat.

V pondělí večer dorazil Kamil domů kolem deváté v té nejlepší náladě.
„Markí, jedu na Slovač už zejtra. Dnešek byl prima, strašně moc ti děkuju, jsi ta nejúžasnější moje láska,“ šeptal jí v kuchyni, když jim připravoval jejich oblíbený pomerančový džin s tonikem.
„Jo, Dana je supr a dopředu se mě ptala, jestli by mi vaše rande neva, ale ty víš že ne, že jo?“ položila si paže kolem Kamilovy šíje a chvilku se s ním líbala.
„To víš že ne, Markí, já vím, že bys taky chtěla bejt aspoň jeden večer s Kájou. Von už je chudák úplně hotovej. Já nevím, že si za celý prázdniny nenašel nějakou holku. Vona se tomu moulovi Dana taky moc líbí, tuhle mi to znovu říkal, tak mu ji nějak zkus vyhnat z hlavy, vždyť ty víš jak,“ mrknul na ní spiklenecky a pak dodal: „Já budu zpátky asi už ve čtvrtek, tak bysme mohli v pátek sklouznout na chalupu, co myslíš?“
„Jo, to by snad, šlo. A myslíš, že jako i s Kájou?“
„Když bude chtít, klidně může jet, mně nevadí a o tom dalším si přeci rozhoduješ ty. To jsme si řekli, ne?“
„Jsi můj medvídek, milovanej. Ale uvidíme. Pojď dáme si ten drinčík a pak si zalezeme, ale neboj, nic po tobě nebudu chtít,“ uklidňovala Dana Kamila, zatímco Karel byl zalezlý ve svém pokojíku u počítače.

Hned úterní večer si Markéta zorganizovala přesně podle svých představ. Další den ráno se probudila vedle svého Káji.
Přitulila se k němu, objala ho a pošeptala: „Včera to byla taková nádhera, bylo mi s tebou zase tak krásně.“
Karel se probral, objal Markétu a do ucha jí zašeptal: „Mám v puse jako v polepšovně a musím si odskočit, ale ještě mi neuteč, ještě chvilinku zůstaneme spolu, prosím!“
Na nic nečekal a vyrazil ke koupelně. Markéta ho následovala. Všimla si, že má na sobě jen vršek od pyžama a při pohledu na jeho pěkně zvětšený úd a perfektně tvarovaný mladý pevný zadek ji při vzpomínce na prožitou noc příjemně zmrazilo v podbřišku.

Za chvilku už byl Karel zpátky a když se zachumlával pod deku, Markéta k němu vklouzla. Okamžitě ji sevřel v náručí a začal se s ní líbat.
Dlouhý francouzák okamžitě způsobil, že jeho chlouba ztvrdla na kámen. Rukou zajel pod saténovou noční košilku a začal zpracovávat Markétina božská ňadra.
Výsledkem bylo, že Markéta ho okamžitě pozvala mezi svá doširoka rozevřená stehna.
„Jsi úžasně hladká,“ zašeptal, když zlehka vklouznul do hlubiny její studánky, což kvitovala hlasitým vzdechem.
Oba si vychutnávali jejich spojení pomalými krouživými pohyby.
„Jo, je tu dneska jenom pro tebe. Moc jsi mi chyběl, vždyť víš, včera jsem ti to tolikrát říkala,“ pomalu procítěně lichotila svému milenci. „Ale měl by sis najít nějakou slečnu. Vždyť víš, že mám moc ráda i tátu a oba jste na mě někdy moc,“ pokračovala potichu, hladila Káju po tvářích. Upřeně se mu dívala do očí, ale zároveň nepřestávala vycházet svými pohyby vstříc těm jeho. Byli již dokonale sehraní.
„Jenže mně se líbíš jenom ty, Markí. No a taky ta vaše Dana, ale to se nelíbí tobě, viď že ne?“ jako by chtěl svým slovům dát zvýšený význam, zvýšil intenzitu svých přírazů.
„Jo, tohle je úžasný, jak mi to teď děláš,“ šeptala, ale pak dodala: „Já vím, že se ti líbí, je krásná, ale o deset let starší než ty a je to tvoje učitelka, měj přece rozum.“
„Mně neva, že je starší. Ty jsi taky starší. Jenže právě proto je milování s tebou tak nádherný. Všechno jsi mě naučila. A pojď zkusit tohle.“

Vyklouzl z ní, převrátil se na záda, přitáhl si Markétu na sebe a posunul si jí tak, aby jeho jazyk mohl dráždit maximální měrou její doširoka rozevřenou nádhernou kundičku a poštěváček. Rukama začal hníst její kulatá ňadra.
„Jo, tohle bláznivý, miláčku,“ vyrážela ze sebe Markéta a pak dodala: „Aspoň počkej, až doděláš školu,“ vrátila se k tématu.
Karel přidal dva prsty, které nechal klouzat do její hlubiny tak hluboko, jak jen to šlo, takže jasně vnímal, že orgasmus Markéty už je skoro tady. Za pár okamžiků už slyšel její hlasité vzlyky a cítil, jak se schoulila jemu do náručí úplně v křeči.
„Bylo to tak nádherný, ale ještě počkej, ještě takhle,“ převrátil si Markétu zpátky na záda, upravil její mírně pokrčená kolena a znovu hladce vklouznul dovnitř.
Věděl, že ona už má dost, ale tentokrát se potřeboval ještě naposledy zbavit přebytečné mízy, protože vůbec netušil, kdy k tomu zase bude mít takovou příležitost.
Táta nejezdil na vícedenní služebky moc často a zahraniční cesta se zdála být na obzoru někdy v říjnu nebo v listopadu. Viděl, že Markéta už nemůže, ale dál ji ničil bláznivým tempem.
Nakonec dosáhl svého, i když bylo zřejmé, že ona z toho už skutečné potěšení nemá.
Padl vedle ní a šeptal: „Promiň, moc děkuju, ale já prostě tentokrát tak nějak musel.“
„Já, vím, Kájo, já se nezlobím, ale úplně jsi mně zničil a mám jít teď do práce a ty do školy. Jsme dva blázni. Ale krásný blázni,“ přitiskla se k němu, objala ho, láskyplně pohladila a dala mu něžný polibek.
Opětoval ho a oba se zvedli a vypravili se do koupelny.

Ve sprše si Karel neodpustil Markétu potichu poškádlit: Markí, když na sebe máme tak málo času, nevezmete mě někdy do hry i s Danou? Aspoň bysme tě s tátou tolik neničili.“
Viděla, jak se na ní rozpustile šklebí, tak ho jen plácla a potichu mu odpověděla: „To ti radši občas napíšu omluvenku do školy, ty lumpe jeden zatracenej vyděračskej a tátovi to všechno řeknu, abys věděl! Koneckonců, vono takový hezký ráno nebo dopoledne vlastně vůbec nemusí bejt špatný, akorát nesmí bejt tak uspěchaný,“ koketně na něj mrkla, vyšla ze sprchy a začala se utírat.
„Tak jo, schválně, co táta řekne. Mám se zeptat paní profesorky, co ona by na to? Ale teď už fakt musíme máknout, ať nepřijdu hned druhej den pozdě do školy. A ty do práce.“
„Ať tě ani nenapadne! Za rok si dělej co chceš, ale teď měj rozum. Ale fakt už si musíme pospíšit. Hybaj se voblíkat, jdu něco bleskem připravit k snídani.“

Autor

Navigace v seriálu<< Odvážný plán – Dana 6Odvážný plán – Dana 8 >>
4.7 32 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Clark

Takový vztah musí být náročný, to bych už dnes asi nedával a jak už někdo dříve psal v komentářích, že by si pletl jména, na to je jednoduchý recept. Všem říkat miláčku. To je zaručená metoda. dd

1
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x