Odvážný plán – Dana 01

Překvapilo mne, že Karlíkův příběh zaujal docela dost čtenářů a tak jsem se rozhodla dopsat ještě pár kapitol v tom směru, jaký by asi čtenáři mohli očekávat. Tedy žádné velké překvapení, které by snad po návratu z chalupy mohlo přijít, se nekoná. Prvá dvě pokračování předkládám, ale ještě zvážím, jakým směrem pošlu příběh dále, tedy pokud vůbec. Snad vás mé psaní pobaví nebo aspoň neurazí….

Dana I.

Uteklo pár dnů od jejich neuvěřitelného víkendového zážitku. Nemluvili o něm, ale každý z nich si na něj co chvíli vzpomněl. Ani jeden z nich netušil, že se soustředili všichni na stejný nápad. Markéta čekala na příležitost, kdy bude ten správný čas, aby si s Kamilem promluvila o Daně, která bydlela o patro výš. Kamil přemýšlel, jak to se sousedkou ze třetího patra navléct, ale nenašel odvahu řešit ten úkol s Markétou.

U Karla se to spíš odehrávalo v úrovni představ „já, Markéta a božská češtinářka“ a ty přicházely v noci. Bylo mu jasné, že to je šílený nesmysl, ale při těch představách se mu docela pěkně topořil. Zatím se neodvážil pokračovat s Markétou sám, ale zaobíral se myšlenkou, co třeba se s účou nějak potkat a dát se do řeči. Věděl, že teď nikoho nemá a tušil, že by šla sbalit, ovšem jednak je to „paní profesorka“ a jednak je o nějakých deset let starší, takže jeho šance byla nula a ještě by to nejspíš byl pěkný průšvih. Jenže byla „kus“.
On teď po zážitcích s Markétou neměl žádné komplexy z toho, že by snad nešlo oslovit starší slečnu nebo dámu.
„Ale úča je úča, ty vole, to je blbý, to vona snad ani nesmí,“ posmutněle uzavíral své noční představy. Navíc věděl, že příští týden jedou s kamarády z fotbalu sjet Ohři. Vody snad bylo navzdory vedrům dost a času taky.
„Však ono se to všechno nějak vytříbí a na Markétu stejně nikdo nemá. Jó, kdyby tak kluci věděli,“ pomyslel si a spokojeně se v duchu usmál.

Markéta měla štěstí. Kája v sobotu odjel na vodu a Markéta se srazila s Danou u vchodových dveří hned v pondělí. Obě měly snad díky nádhernému dnu dobrou náladu. Chvíli se bavily a pak Markéta navrhla: „Hele, Danuš, co kdybychom si šly sednout na dvě decky tady na roh do zahrádky u Italů. Tedy jestli nemáš moc práce?“
„To vůbec nezní špatně, jsem sice celá spařená z toho vedra, ale dala bych si sprchu a za hoďku můžu bejt ready. Sejdeme se tam nebo na tebe cinknu?“
„Jo, cinkni, Kamil je pryč. Vrátí se asi až kdo ví kdy večer, tak si uděláme dámskou jízdu. Supr!“

Seděly na zahrádce už u druhé lahve, obě měly jen lehké letní šaty a pánové, kteří procházeli kolem se všichni do jednoho za těmi dvěma ohlíželi. Nádherná čtyřicítka a božská třicítka a obě vypadaly na mnohem míň…
Probraly Markétinu dovolenou s Kájou i Daninu situaci, v níž se ocitla.
Chlapů se kolem ní motala hromada, ale všem by šlo akorát o to, jak jí dostat do postele, ale žádnej by nestál ani za zlámanou grešli.
Markéta se snažila přesvědčit ji, že to přeci nemusí být nic špatného, kdyby si sama, taková mladá a nádherná holka určovala pravidla a občas si s nějakým pěkným chlapem udělala dobře bez závazků. Prostě by si ho povodila a kdyby nebyl tak špatnej, mohla by to zkusit i víckrát a pak by viděla.
Zdálo se, že Daně nasadila brouka do hlavy. Druhá lahev byla pryč, na stole se objevila třetí a dámy se začaly bavit docela otevřeně bez zábran. Markéta po chvilce uvažování změnila téma.

„Ty, Danuš, já se ti musím omluvit za toho našeho Káju. Já to s ním probírala, ale ty určitě víš, že tě ti kluci žerou a jemu se zkrátka strašně líbíš. Von je holt asi na starší. Víš jaký jsou, když je jim vosumnáct pryč. Všechno si s ním říkáme. Nevěřila bys, ale ta dovolená s ním byla supr. Asi bude po Kamilovi, protože mají kluci úplně stejnej vkus. Kamilovi se taky líbíš,“ zachichotala se Markéta.
„Nekecej, von by mě tvůj mladej klidně balil, jo? No to teda žeru! Svojí úču! Já se picnu,“ smála se Dana, ale hned dodala: „A jak jsi přišla na toho tvýho?“
„Ten mi toho taky doma dost řekne a tuhle z něj vypadlo, že prej jsi nádherná kočka a že by se nechal sbalit, kdybych mu to tedy jako dovolila, představ si!“ začala sondovat Markéta půdu.
Zkoušela si Danu představit bez šatů a v duchu konstatovala, že její kluci mají fakt vkus. Dana byla jako ze žurnálu. Vůbec nechápala, že se dala na učení…

„No, von je ten tvůj pro mě už trochu starší, ale udržovanej je tedy náramně. Asi se snaží kvůli tobě, ne? Ale neboj, já bych se sbalit vod ženatýho nenechala, i když je to parádní chlap. Taky vím, že se mu pořád moc líbíš. No a Kája na tobě taky visí, to je úplně jasný. Jo, asi mají stejnej vkus, jak jsi říkala,“ neutrálně testovala situaci Dana.
V hlavě jí pořád leželo, jak Markéta vychvalovala dovolenou se svým synem. Dokonce jí na okamžik napadlo, že by…?
„Hmmm, a prej mají stejnej vkus, hele, hele…“ Ale pak si řekla, že to snad asi určitě ne, to by bylo přeci jen trochu moc, jenže vzápětí slyšela:
„Jo, voba jsou moji miláčkové, to víš,“ malinko se zasnila Markéta, ale pak si řekla, že to zkusí a v žertu nic nezkazí:
„Teda von Kamil je trochu na ženský, o nějakých záletech vím, já taky nejsem úplně svatá, ale tebe bych mu třeba povolila, aspoň bych ho měla pod kontrolou. koneckonců, víš že mi říkal, že si myslí, že se ti docela líbí?“ zvesela napůl v žertu popíchla Danu a když viděla, jak se Dana malinko zarazila, chtěla ještě něco dodat, ale tok jejích myšlenek přerušil známý hlas.

„Jéje, dámy! Smím se přidat? Mám hlad, doma asi nic k jídlu nebude, když jste tady, že mám pravdu Markí? Nebudu vám vadit? Zrovna jsem dorazil.“
„Jé, dobrý den, to víte, že ne, jen pojďte!“ zareagovala okamžitě Dana, protože byla moc ráda, že nemusí na Markétino popíchnutí vymýšlet žádnou odpověď. Pochopila, že Markétě zájem o jejího muže neuniknul, ale že to snad nebere ve zlém.
„Fakt je, že ten její v sobě má nějaké kouzlo, charisma, kterým nejspíš přitahuje většinu ženských a nejen jí, a Markéta je prima ženská,“ pomyslela si, když si Kamila prohlížela. „A ten jejich Karlík to nejspíš zdědil po tátovi, teda ale ta dovolená a ty náznaky,“ ještě dokončila tok svých myšlenek, ale Karel a Markéta jí nešli z hlavy.

„Supr, budu v nejkrásnější společnosti v tomhle městě,“ mrknul Kamil na Markétu a vykouzlil zářivý úsměv směrem k sousedce.
„Jedeš, lichotníku, prostě jsme se s Danou potkaly a nechtěly jsme bejt samy doma, no a v tomhle počasí, kdo by taky chtěl vařit. Jaká byla cesta?“
„Cesta šílená, to víš, D1… A co vy, už jste probraly všechny chlapy v okolí?“
„Všechny ne, Markéta probrala jen vás a vašeho Karla, ale jen v dobrým! Jste prý oba báječní!“ vrhla Dana na Kamila rozzářený úsměv.
„No, to tedy nevím, co vám všechno navykládala, trochu se toho děsím, Markí! Snad jsi paní sousedku něčím nešokovala?“ s pozvednutým obočím vznesl Kamil řečnickou otázku.
„Neboj, Kamílku, nic špatnýho jsem neprozradila,“ smála se Markéta, „ a nechcete si vy dva tykat, když už tady tak sedíme ve třech?“ změnila raději pro jistotu téma.
„Jasně, proč ne? Já jsem Dana.“
„Tak ťuk, já jsem Kamil, že by pusu na tykání?“
„No, říká se, že to se musí,“ trochu se zapýřila Dana, naklonila se ke Kamilovi a dostala od něho náramně příjemný polibek na rty.

Debata plynula, další dvě lahve padly, u stolu bylo náramně veselo. Obě dámy sice prokazovaly relativní odolnost vůči alkoholu, ale bylo jasně vidět, že špičku už mají.
Kamil se je snažil dohonit, nálada byla odlehčená, Kamil se snažil být úžasně vtipný a občas dámy popíchnul nějakou lehce erotickou narážkou. Nicméně čas se pomalu chýlil a tak Dana oznámila: „Hele je mi s vámi supr, ale nechci vás zdržovat a připravit vo hezkej večer, na kterej jste se docela určitě těšili, když je váš Karlík pryč, tak pomalu mažu domu.“
„A co třeba dát si ještě jednu lahev u nás? Vždycky tam máme pár lahví něčeho dobrýho, co ty na to Markí?“
„Já bych byla pro, ale ráno musím bejt včas v práci. Co třeba dát si pokračování v pátek? Když bude hezky, tak zase třeba v šest tady a když se počasí pokazí, tak třeba u nás?“
Dohodli se, že je to prima nápad a za všeobecného žertování vyrazili k domu. Před vchodem do bytu ještě Markéta vše potvrdila: „Tak v pátek v šest na nás zazvoň, ju, Danuš?“
„Jasně, perfekt a budu se moc těšit!“ a pak ještě dodala: „Ty máš ale kliku Markétko, mít doma takovýho prima mužskýho,“ zasmála se, mrkla na oba, zamávala jim a vyrazila po schodech o patro výš.

Později v posteli si Markéta s Kamilem vyměňovali dojmy.
„Vidíš, Kamílku, ani si nezasloužíš takovou ženskou, jako jsem já. Viděls, jak po Tobě Dana jede? A jak já jí v tom podporuju? No, jestli já nejsem náhodou pitomá?“ nadzvedla se a podívala se s potutelným úsměvem na Kamila.
„To jako myslíš, že jí mám zkusit v pátek sbalit a že nebudeš proti tomu? Představa je to sice vzrušující, ale nechci nic lámat přes koleno, třeba bys toho litovala,“ s pozvednutým obočím odpověděl Kamil, ale uvnitř ho představa nádherné sousedky v náručí náramně iritovala.

„Já tě do ničeho nenutím, Kamílku, jen jsme tak s Danou vedly všelijaký řeči a je mi jasný, že by se od tebe nechala sbalit, to jako ženská poznám. A do tebe vidím taky dost dobře, takže je mi jasný, že by tě utáhla na vařený nudli, miláčku.“
Její zvonivý smích prozrazoval zvýšenou konzumaci vína.
„Jen jestli bys jí ty taky nechtěla sbalit? Třeba je tak trochu na holky? Ptala ses?“
„Ty jsi tak pitomej, vždyť víš, že jsem to nikdy nezkusila a ani nevím, jestli bych chtěla, ale bavily jsme se dost dlouho, takže vím, že vona musí taky bejt docela pěkný číslo. Naznačila, že má některý zajímavý sexy zážitky ještě ze studií, ale manžela si asi vybrala parádního vola. Chtěl bys?“ popíchla Kamila ještě jednou.
„A ty bys chtěla?“ nenechal se vyhecovat k přímé odpovědi.
„Co jestli bych chtěla?“
„Zkusit si to s pěknou holkou nebo vidět mě s pěknou holkou, co asi?“
„Hmmm, a ty by ses chtěl koukat na dvě holky, jak si to dělají?“
„Jasně, že jo, když se takhle ptáš. Bylo by to něco jinýho než porno v televizi,“
„Tak mám o tom přemejšlet?“ ozvalo se z Markéty víno.
„No, když se takhle ptáš, tak spíš přemejšlej, jak přemluvíš Danu,“ rozesmál se Kamil, chytil Markétu do náručí a překulil se na ní.

„My jsme teda hrozný! Napřed Kája a teď se zase domlouváme na nebohou sousedku!“
„Možná, že ta nebožačka ani nic jinýho nechce a kdybys jí teď zavolala, tak přiběhne, zkus to!“
„Nechám si to projít do pátku hlavou, ale dneska už nic nebude. V sobotu, jak Kája odjel, stačilo, bylo to úžasný jako vždycky, ale už je pozdě a já fakt musím bejt ráno včas v práci. Ale kdybys v pátek moc chtěl, tak bys mě třeba přemluvil a teď už jdu spát,“ objala Markéta Kamila, chvilku se s ním líbala, pak ho něžně odstrčila, otočila se a zachumlala se pod letní deku.

Kamilovi šrotovaly v hlavě ještě chvilku erotické představy, protože věděl, že u Markéty má vyhráno.
„Teď ještě jak ukecat tu Danu, sám bych neměl problém, ale Markí jí asi bude vadit. No nic, třeba se to nějak vyvrbí,“ zakončil si sám pro sebe zhodnocení situace. Byl moc rád, že dnešek skončil, najednou na něho dolehla únava z dlouhé cesty a z jednání, která vůbec s těmi idioty nebyla jednoduchá. Za chvilku už byl v limbu.

V pátek se trochu ochladilo, lilo jako z konve, nicméně Dana byla přesná a v šest zazvonila.
Kamil došel otevřít a čelist mu lehce poklesla v úžasu nad dokonalostí návštěvnice v krátké sukni a přiléhavém tričku, které znásobilo její nepochybné přednosti. Jemné nalíčení podtrhlo krásu mladistvého obličeje lemovaného perfektně upravenými tmavými vlasy.
„Nemám ani na jednoho z vás mobil, jinak bych zavolala, jestli to nerušíme, když venku skoro celej den prší. Ale aspoň není takový vedro.“
„Nene, jen pojď dál, Markéta nás pro tenhle případ zásobila, ona předpověď počasí nebyla nic moc. Uděláme nějaký zobání, já před chvílí koupil v Lidlu čerstvý bagetky, vína máme vždycky moře, ale musíš mi pomoct. Tedy jestli něco tak úžasnýho můžu vůbec obtěžovat prosbou o pomoc. Vypadáš neskutečně! Markí se zdrží, mají v práci nějakej malér, ale do hodiny tu snad bude.“
„Teda, to jsou řeči, Kamile, že se nestydíš, ženatej mužskej a takhle lichotit cizí dámě,“ pohoršovala se Dana, ale řeč jejího těla dávala jasně najevo, že lichotky padly na úrodnou půdu.
„Jasně, připravíme to spolu. Markéta bude úplně urvaná, až dorazí, tak snad jí aspoň trochu mile překvapíme.“

První, co udělali, byly skleničky naplněné lahodným vlašským ryzlinkem, připili si a pustili se spolu do práce.
Dana vychvalovala dokonalou kuchyň i perfektně zařízený obývák, Kamil ji nepřestával zahrnovat lichotkami ohledně její šikovnosti při přípravě chlebíčků a různého mlsání a neopomenul občas pochválit její dokonalý vzhled, který nekazila ani Markétina zástěra.
Dana nešetřila povzbudivými koketními pohledy, zářivými úsměvy a prokazovala, že umí být velice vtipná a pohotová. Snažila se nenápadně vysondovat, jak to má Kamil s Markétou. Kamil se znovu omluvil za Káju, ovšem nezapomněl dodat, že se mu nemůže ani trochu divit a že na jeho místě by byl docela jistě mnohem odvážnější.
Dana ho za takovou neomalenost žertem plácla, ovšem jasně pochopila, kam tím Kamil mířil a připomněla si jak Markétiny řeči o Kamilovi, tak i to, jak vychvalovala dovolenou v Řecku, kde byla jen s jejich Karlíkem.

Ani nevěděla proč, ale najednou se zeptala: „Kamile, tobě nevadilo, že byla Markéta s vaším Kájou u moře sama bez tebe? Hrozně si to pochvalovala.“
„Víš, já měl bejt ještě touhle dobou v cizině dozorovat nějakou stavbu, tak by žádná dovolená nešla stihnout a vona má práci, kdy o prázdninách na dovolenou moc nemůže, takže to je OK. Užili si to fakt náramně, to mi věř,“ zasmál se na ní s mrknutím oka, což oživilo myšlenku, která jí bleskla hlavou v pondělí u vína.
„Markéta na Kájovi asi hodně visí, že jo a on na ní taky,“ pátravě se podívala na Kamila, když nesla poslední podnos na stolek v obýváku.
„Jo, mají se moc rádi, ale jsou oba supr, moc mi na nich záleží, to víš, ale jdeme si sednout vedle. Tedy, ještě, že Markéta o tobě ví, jinak by mi nevěřila, že jsem tady v úplný počestnosti s tak nádhernou kočkou,“ změnil Kamil téma konverzace, položil Daně ruku na bok a jemně jí pobídl směrem k sedací soupravě.

V okamžiku, kdy se uvelebili, vešla dovnitř Markéta.
„Jé, vy už jste všechno připravili, vy jste miláčkové, já se vomlouvám, krachla jedna cestovka a byl kolem toho šílenej frmol. O víkendu by už nešlo nic zařídit. Dám si sprchu, a hned jsem u vás. Mám hlad jako vlk a žízeň jako na Sahaře. Pusť tam nějakou pěknou muziku, na kterou se pak dá třeba i tancovat, Kamílku, ale žádnou divočinu, tý jsem užila dneska ažaž.“
Zavřela dveře od obýváku a za chvilku už slyšeli šumění sprchy.

Kamil vyhověl Markétinu přání, pustil mix jejich oblíbených hitů, posadil se vedle Dany, otevřel druhou lahev vína a naplnil tři skleničky: „Tak na supr příjemnej večer ve třech!“
„Ale zatím jsme jen dva, Kamile, počkáme s přípitkem na Markétu, ale i ve dvou je to fajn,“ významně na něho se sklenkou v ruce pohlédla. Pochopil, že teď už půjde jen o to, jak to navléct, aby jeho nádherné společnici Markéta nevadila. Nevěděl, že dámy si už něco naznačily v pondělí, než přišel.
O Markétu strach neměl. Pocítil lehké zabrnění, jak se jeho malej, jak mu také občas říkával, probouzel k životu.

Daně jeho přípitek vrtal hlavou.
„Tedy, že by mě sbalil, to jasný, ale že by u toho byla i ona? Že by jí to nevadilo? To by tedy byli pěkný čísla. Ale co, sama mě přemlouvala, ať to s nějakým chlapem zkusím, a že by ho měla se mnou aspoň pod dozorem, tak jsem zvědavá. Nech se holka překvapit, ale přiznej si, že pěknej chlap, kterej by po tobě pak už nic nechtěl, by nebyl tak špatnej. Ale kdyby vona nechtěla, tak pryč od toho, za potíže to nestojí,“ vyjasnila si bleskově svou pozici Dana a pustila se do další debaty s občasnými narážkami.

Netrvalo to moc dlouho a Markéta k nim přisedla. Ani ona se nenechala zahanbit a přišla podobně jako Dana v sukni a nádherné halence, jemně zvýrazněné nádherné oči jí jen zářily.
Příjemná konverzace plynula, dobroty mizely a třetí lahev vína jakybsmet.
„Co třeba si trochu zatancovat, potřebuju se po tom dnešním šílenství uvolnit. Nedáme taneček, třeba až bude něco hezky rytmickýho? Kamil je supr tanečník, Danuš. Víš, že za mlada to chvíli zkoušel i závodně?“
Po dalším přípitku se Kamil zvedl: „Dámy, myslím, že tohle by mohlo bejt dobrý! Koberec sice není na tancování nic moc, ale na tohle vadit nebude. Smím prosit? Obě?“

Společně se vlnili v rytmu latina, které měl Kamil obzvlášť rád, takže v mixu, který už dobrou hodinu hrál, bylo bohatě zastoupené, ale vyžadovalo dost vysoké tempo. Dámy pochvalně oceňovaly Kamilův tanec, ale pauza na vydýchání byla nutná. Stejně tak další občerstvení, ale to už nastoupila pomalejší pasáž a Kamil znovu pozval obě dámy na parket. Objímal je obě kolem pasu a ony se k němu tiskly, každá bokem.
„Jste úžasný, nádherný a sexy, víte to, holky moje zlatý?“ potichu jim lichotil a vtiskl Markétě něžný polibek na tvář.
Ta mu jej vrátila.
„Jsi báječnej a nádherně tancuješ, Kamílku, že mám pravdu Danuš? Není ke zulíbání?“ S malinko vyzývavým úsměvem se podívala na sousedku.
Ta se nijak nenechala přivézt do rozpaků a kontrovala: „Jasně, že je, vždyť jsem ti už posledně říkala, že máš úžasnýho chlapa. Škoda, že je tvůj, klidně bych ho sbalila,“ nebála se Dana posunout věci dál.

Tanec dál za vzájemných lichotek pokračoval, Kamil k sobě obě dámy střídavě tisknul stále pevněji, ale pak se musel omluvit. Vypité víno si vyžádalo svou daň a dámy se zase posadily.
„Chtěla bys ho, Danuš?“ zeptala se bez obalu potichu Markéta.
„To jako myslíš vážně? Teď nebo jindy, nebo jak?“
„Klidně teď. Vidím, jak po tobě jede a že tobě to vůbec neva,“ šeptala vesele polohlasně Markéta.
„Tobě by to tedy jako nevadilo, jo?“ nevěřícně se tázala Dana, ale uvnitř tušila, že to bude mít pokračování, proti kterému by ona sama nic nenamítala.
„Pojď, jdem tancovat spolu, uděláme mu divadlo, chceš?“ zachichotala se místo odpovědi Markéta, na kterou víno po namáhavém dnu evidentně už začalo působit.

Když se k nim po chvilce Kamil vrátil, lehce užasl. Dámy spolu tancovaly v těsném objetí, Markéta Danu něžně líbala a ta jí to stejně něžně vracela.
„Smím se přidat, nebudu vás rušit, dámy?“
„Ale vůbec ne Kamílku, pojď, Dana je úžasná a báječně tancuje“ přizvala ho Markétka mezi ně „a nádherně umí líbat,“ dodala se smíchem, jenže Dana jí skočila do řeči.
„Musíte mě chvilku omluvit, jdu vystřídat Kamila,“ a s omluvným pohledem oba manžele opustila.

„Vidíš, když budeš chtít, máš všechno přichystaný,“ s koketním pohledem pozvala Markéta Kamila k tanci.
„Pořád říkám, že jsi neuvěřitelná, Markí! Napřed šílený, ale nakonec to úžasný překvapení s Kájou a teď tohle!“ přivinul se k Markétě a společně se smyslně pohupovali v pomalém rytmu rumby.
„Se mi z tebe nějak postavil, takhle se přeci k Daně nemůžu tisknout,“ šeptal jí do ucha Kamil.
„Myslím, že by se jí to líbilo stejně jako mně. Asi mi vlhnou kalhotky z tý představy, jak se k ní tiskneš, miláčku.“
„Ukaž, to musím prověřit,“ zašeptal jí do ucha Kamil a jeho ruka zajela pod sukýnku a prsty vyběhly nahoru po vnitřní straně jejího rozpáleného stehna a zkušeně si našly cestičku pod kalhotky.
„Fakt že jo, máš jí úplně nádherně klouzavou, to se skoro nedá vydržet, Markí,“ a začal Markétu líbat.
Ta na oplátku sevřela jeho nadmuté lehké letní kalhoty a mezi polibky tiše odpovídala: „Je tak neskutečně tvrdej, Kamílku, úžasnej, hned bych si ho dovedla představit, víš kde.“

„Nerada vás takhle ruším, ale budeme ještě tancovat všichni?“ ozvalo se těsně vedle objímající se dvojice, která vůbec neregistrovala, že Dana jejich počínání už chvilku vzrušeně sleduje.
„Jasně, Danuš, zatancujte si teď chvilku spolu vy dva, taky musím,“ zachichotala se Markéta a obrátila se na Kamila a spiklenecky na něho mrkla: „Chovej se slušně, ne abys zkoušel něco ošklivýho tady na Danušku! Vím, že jsi všeho schopnej!“
„Neboj, ošklivýho určitě nic,“ odpověděl a Dana jeho odpověď doplnila okouzlujícím smíchem.
Přivinula se k němu a svou pánev přitiskla k jeho vybouleným kalhotám.

„Jsi tak nádherná, že bych ti snad nejradši hned vyhrnul tu tvojí sukýnku a sundal to těsný tričko, Danuš,“ zašeptal jí Kamil vyzývavě do ucha, jen co za Markétou zaklaply dveře.
„A Markétě by to nevadilo?“ odtáhla se od něho Dana a pátravě se mu zadívala do očí.
Když tam neviděla nic, než vášeň a touhu se s ní milovat, s uspokojením potichu pokračovala.
„Ale to bych ti zase já musela sundat ty kalhoty, co tě asi tolik škrtí, jenže třeba by Markéta pak zabila mě, to bys chtěl?“
„Jak jsem vás viděl, tak myslím, že ona by tě chtěla taky, ještě to se žádnou holkou nikdy nezkusila, ty už jo, viď?“ přitiskl jí Kamil zase k sobě a ta slova jí šeptal do ucha.
Jedna jeho ruka přitom sevřela dokonale pevné ňadro, druhá jí přitiskla za její roztomilý zadeček ještě pevněji k jeho napruženému kolíku.
„Jo, před pár lety na jednom mejdanu na studiích jsem si to s kamarádkou zkusila a bylo to docela hezký. Ty by ses na nás rád díval, viď? A přidal by ses pak?“ vzrušeně šeptala zase ona jemu do ucha.
„To by bylo supr, Danuš, myslím. Víš, že Markéta byla úplně mokrá?“
„To já jsem taky, blázínku! Nejspíš už od tý chvíle, co jsme byli spolu sami v kuchyni.“

„Už jsem tady, dala bych si ještě něco k pití, Kamílku a tancovací pauzu, dáme ještě vínko nebo pro osvěžení džin s tonikem, vodku s džusem, máme tam grepovej i pomerančovej nebo něco jinýho míchanýho? Caipirinhu ne, ta dá moc práce.“
„Já bych si dal džin s tonikem“.
„Tak nám ho přines všem, jestli bude Markétka souhlasit.“
„Jasně že jo, ale udělej ho dobrej a nešetři!“

Když se Kamil vrátil s podnosem a třemi velikými sklenicemi se spoustou ginu, zůstal v úžasu stát nad divadlem, které mu jeho společnice nachystaly.
Jen co zmizel do kuchyně, obě se okamžitě potichu dohodly, že budou v předchozím divadle pokračovat a přemístily se vedle sebe na širokou sedačku.
„Víš, že se mi to líbání před chvilkou líbilo, Danuš? Já to ještě nikdy s holkou nezkusila.“
„Hmm, já jednou, vždyť jsem ti to v pondělí říkala a docela se mi to líbilo a teď taky,“ vzrušeně šeptala Dana.
Začaly se opatrně líbat a Dana zkusila pohladit Markétino ňadro. Ta na oplátku povyhrnula Daně sukýnku a zkusila opatrně svými prsty pohladit její kalhotky.
Okamžitě nalezla pochopení, protože cítila, jak se její mladší společnice nadzdvihla, aby šla sukýnka povytáhnout ještě výš a malinko odsunula kolena od sebe. Zároveň hbitě rozepnula dva knoflíčky na Markétině halence.
Ta vzápětí s uspokojením ucítila něžnou ručku své partnerky, jak zajela do košíčku vykrojené krajkové podprsenky a přejela přes ztopořenou bradavku. V tu chvíli věděla, že to je konec.
Že veškeré zábrany jsou pryč, protože dotek cizích prstů na jejich rozcitlivělých špuntíčcích veškeré zábrany spolehlivě odbourával. Jen netušila, že to dokáží i ženské prsty. Teď navíc těch zábran ani příliš nebylo.
Obě si vyměňovaly něžné polibky, občas se jejich jazyky dotkly a vzájemné hlazení nabývalo na intenzitě.

Kamil se objevil s připraveným osvěžením krátce poté, kdy se Markétě podařilo trochu odhrnout Daniny kalhotky a její prsty hladce vklouzly na kraj nádherně zvlhlé štěrbinky.
Už před tím cítila, že ty kalhotky jsou stejně vlhké, jako ty její. Obě dámy začaly slastně vzdychat.
Kamil položil podnos s nápoji na stůl, ale když se obě nádherné aktérky té show nenechaly vyrušit, malinko stolek posunul, spustil se na kolena a jeho polibky se začaly sunout po Danině stehnu nahoru.
Ta se natočila ještě víc k Markétě, jejich líbání získalo na intenzitě a sama začala Markétu dráždit pod jejími kalhotkami a svou nohu zvedla na sedačku a kolena roztáhla od sebe, jak jen to šlo, aby měl Kamil pro své tak vzrušující počínání dost místa.
„Bože,co to děláme, ale je to taková nádhera,“ blesklo jí hlavou a pak si ještě našla zdůvodnění. „Někoho v sobě jsem neměla už ani nepamatuju, tak co.“
Markéta jí udělala také co nejvíc místa a sama rukou zajela pod Danino tričko se začala věnovat jejím ňadrům.
To už ale Kamil odhrnul kalhotky úplně a svým mlsným jazykem slízával šťávičky, které se blýskaly všude kolem Daniny štěrbinky ozdobené tmavým chmýřím dokonale vytvarovaným do malého proužku nad ní.

Všichni byli do milostné hry pohrouženi natolik, že přes vzdychání a hrající muziku neslyšeli klíč v zámku. Kája vešel dovnitř, ale okamžitě si všiml, že něco je jinak.
Potichu přešel ke dveřím do obýváku a štěrbinou chvilku pozoroval to úžasné, vzrušující divadlo. Nevěřil vlastním očím. Táta měl zabořenou hlavu v klíně jeho profesorky a máma se s ní nenasytně líbala.
Ruce obou žen byly plně zaměstnané vzájemným laskáním vybraných partií té druhé.
Nemohl prostě svým očím uvěřit: „Ty vole! Tohle je teda nářez! Že bych měl takovou kliku?“
Kromě téhle mu v hlavě prolétlo ještě tisíc dalších myšlenek a jeho mužství se vzedmulo téměř okamžitě.
Pootevřel dveře trochu víc, odkašlal si a pozdravil: „Dobrý večer, vespolek, nechtěl jsem vaší tak úžasnou zábavu rušit, ale jedna loď se nám rozbila, utopil jsem mobil. Zavolat jsem nemoh, začalo lejt a tak jsme se dohodli, že skončíme trochu dřív. Petr nám zajistil odvoz, no a tak jsem tu. Snad vám nebude vadit, když si dám sprchu a pak třeba zalezu. Vůbec si mě nevšímejte,“ vesele se zasmál, protože věděl, že teď mají zamotanou hlavu, ale také, že tohle bude mít pokračování a je úplně jedno, jaké.
On si na své přijde určitě a když ne dneska, tak brzy určitě.
Ponechal je svému osudu a zamířil do koupelny. Byl špinavý, mokrý, ale v báječné náladě.
„Ty vole, tak Markí fakt dodržela tátovi ten slib a revanšuje se mu, to je klikař,“ užasle si ještě pomyslel. „Do háje, škoda, že zrovna s účou, ale možná, že je to tak lepší, vona teď bude určitě hodná. Možná bych jí moh říct… Ty vole, ale jak?“ a v hlavě mu zavířil další kolotoč myšlenek a představ.

Rozpálená trojice byla v šoku. Kamil s Markétou se jeden přes druhého omlouvali: „Danuš, on se měl vrátit až zítra nebo v neděli, promiň, to dáme do pořádku, neboj, to bude dobrý. Kája je rozumnej a ve vlastním zájmu nikomu nic neřekne, o to se postaráme.“
„Lidičky, to je průser, já mám strach, jen aby něco nevykecal kamarádům.“
Dana byla úplně v šoku, ale právě prožité okamžiky byly úžasné a nechtěla si je úplně pokazit.
„Bylo to tak nádherný! Taková škoda, ale radši vypadnu!“
„Nikam nemusíš, vždyť ještě není tak pozdě, můžeme třeba ještě chvíli trochu pokecat a pokračování necháme na jindy. Teda pokud by vám to holky moje zlatý nevadilo?“
„Mně tedy ne, Dana byla neuvěřitelná. Nechceš fakt radši ještě zůstat?“ obrátila se k ní Markéta, kterou vzrušení z předchozích okamžiků ještě neopustilo.

„Hele, byli jste oba supr a takovej báječnej večer jsem snad ještě nezažila, ale radši pudu, než váš Karel vyleze z koupelny, ale někdy se zastavte radši vy u mě, stejně bejvám většinou sama, ale teď už fakt padám, bude to tak lepší. V každým případě moc díky za bezva večer a těšila bych se! Kájovi to nějak vysvětlete, ať nemám průser, moc prosím,“ získala Dana zpátky svůj klid a šarm a mrkla se spikleneckým úsměvem na své dva partnery.
„Asi máš recht, holka a hele tady máš Kamilovu vizitku, tak brnkni co nejdřív,“ ještě ve dveřích potichu vyprovázela Markéta svou kamarádku. „Taky jsi byla supr,“ pochválila odcházející Danu a pohladila jí paži.
„Aspoň pusu na rozloučenou, prosím“ zaškemral vedle ní stojící Kamil.
Dana nezaváhala ani na okamžik a dostal nádherný polibek doprovozený šeptanou pochvalou: „Byl jsi i takhle báječnej, Kamile, Markéto víš, jak ti ho teď závidím? Ale radši běžím.“
Dveře za ní zaklaply.

„Co teď Markí? Přeci tu nádhernou zábavu takhle blbě neutneme? Taková škoda!“ posmutněle se zeptal Kamil. „To taky musel ten moula dorazit takhle debilně? To nemohl zavolat z nějakýho jinýho telefonu? Zatracenej chlap,“ vrčel teď už rozmrzele.
„To víš, že by to byla škoda, když ta noc takhle nádherně začala, miláčku. Asi by teď bylo blbý se zavřít v ložnici, co?“
Pak se ale přitiskla ke Kamilovi, objala ho a tichounce se zeptala: „Nemám za Kájou skočit do koupelny a říct mu?“ malinko v rozpacích, ale i s trochou naděje v hlasu se Markéta zeptala a s malinko nakloněnou hlavou se pátravě zadívala na Kamila.
Ten nouzový nápad se jí zalíbil a doufala, že ani on nebude proti.