Dalších pár týdnů nebo snad měsíců uteklo ve standardním rytmu procházka – sex – procházka – sex, až během jednoho rande zakončeného posezením u sklenky vína kdesi na zahrádce, Janě pípnul mobil. Na její tváři se mihlo zděšení následované úplným výrazem hrůzy.
„To snad ne! Proboha! Tohle ne!“
„Co se děje?“
Úplně bledá mu ukázala mobil, kde četl: „Rozvádím se lásko!“ doprovozený třemi srdíčky.
Bylo mu jasné, že je to od jejího syna. Víno nedopili, zaplatil a doprovodil jí k metru. Nechtěla, aby s ní šel dál. Byla jako v transu, jen pořád opakovala: „Co se proboha stalo? Proč to dělá? Nebo proč to dělá ona?“
Snažil se jí uklidnit, ale bylo to zbytečné. Neuniklo mu oslovení „lásko“ a srdíčka.
„Helemese! Tak tady to bylo černé na bílém displeji. Janinka je jeho láska a asi to bude i naopak. Že by úplně?“
Trochu se uklidnila až po několika týdnech. Zjistil mezi tím, že až do té doby skvělá snacha, je mrcha, která jejího Petra všude pomlouvá, že jí s Pavlem jen využívala a že Petrovi nechce údajně z mravnostních důvodů dát děti a chce si nechat i jejich právě dostavěný dům.
„To přeci nejde, bambulko, rozebírali v posteli situaci. To se musí rozdělit rovným dílem a co se týče dětí, tak to se snad dohodnou, ne? Nedávno jsi jí chválila, jak celý dům navrhnula, a ještě na stavbu dohlížela a jak je úžasná. Tam asi bude někde nějaký problém, ne? Považuje to asi tak trochu za svoje dílo, je jasné, že se ho nechce vzdát.“
„Jenže na ten dům jsem jim dala já dost peněz a vlastně jsem je dala Petrovi, něco teď dostanou z prodeje toho starého a ten jsme jim s Pavlem dali taky my. Ona přišla s holou prdelí.
Navíc ten můj pitomec poslal smsku té své nové ženské, která se taky rozvádí a psal jí, jak se spolu nastěhují do toho nového domu a jak se zbaví on té své a ona toho svého. No a tu smsku objevil manžel té jeho nové a poslal to jeho ženě, jestli mi teda rozumíš.“ „No, právník jsi ty, ale asi ne rozvodový. A co ty mravnostní důvody?“
Chvíli nic neříkala, ale pak opatrně hlesla: „Ona prý ví, že tahle holka není první a že jí podváděl i s jinými, a tak mu nechce děti nechat, prý aby nenarušoval jejich mravní výchovu. Že prý má důkazů hromadu a že se pečlivě připravila, protože věděla, že to k tomuhle spěje. Zastrašuje. Ale víš, co to bude za hnus, až se to dostane k soudu?“ z toho byla evidentně zdrcená.
„Jani, nic se nejí tak horké, jak se uvaří. Vyplaťte jí, Petr si může vzít na ten dům hypotéku, dejte jí mega navrch, ať je přístupnější ke střídavé péči a určitě se dohodnete.“
Ještě to probírali ze všech stran a Tonda nabyl přesvědčení, že Monika sice nemá moc peněz, takže si drahé právníky nemůže dovolit, ale má na Petra nějaké opravdu vysoké trumfy v ruce, které by soud určitě zaujaly.
„Člověče, že by Monika vytáhla u soudu ty vířivky nebo se nějak domákla těch masáží? A jak Jana vykládala o těch Moničiných pomluvách, že Petr tvrdě vyjel po její tetě a tvrdila, že je to fakt ta nejhnusnější pomluva? Petr musí být asi pěkné kvítko, měkce řečeno. To si ta holka asi všechno nevymyslela až tak úplně. Nebo že by to bylo mezi ním a Janou vážnější a ta Monika to zjistila? Ale jestli bylo veselo v té vířivce tak nějak vespolek, tak to nikdo probírat nebude.
No, nejspíš asi jo, vždyť už tolikrát spustila takový kravál, když jsem jen tak na tohle téma ťuknul, že bych se tomu vůbec nedivil,“ uvažoval si sám pro sebe Tonda. Nahlas ale řekl: „Hele, co kdybych s Monikou třeba zkusil promluvit? Třeba bych zjistil, co by jí stačilo a nějak bych jí uklidnil.“
„Jen to ne, proboha! Ať tě ani nenapadne jí kontaktovat! Ještě by mohla něco o nás dvou říct tvojí Ivě a to by byla katastrofa. Je to hrozná potvora. Nech to radši být.“
O skutečné příčině jejího nefalšovaného zděšení měl trochu jinou představu, ale nechal si to pro sebe.
Zatímco další měsíce probíhaly rozvodové boje, přešla zima, venku se udělalo hezky a Petrova nová akvizice se začínala zabydlovat. Jana z ní byla naprosto unesena.
„Medvídku, ona je Dáda naprosto skvělá! Víš, že Petr už s Monikou neměli v posledním roce skoro žádný sex? Ona prý byla v posteli tak studená, že prostě už s ní ani nemohl. Nikdy mi to ale ani slůvkem nenaznačil. Pořád říkal, že všechno je supr. Dáda tam k nám jezdí každou chvíli i se svojí holčičkou. Je naprosto bezva,“ nepřestávala štěbetat Jana.
Tonda se občas divil, že tak zkušená, ostřílená právnička v rodinných vztazích úplně ztrácí soudnost, ostražitost a stává se z ní úplně čistokrevná slípka domácí, akorát s trochu přerostlým kuřetem nebo spíš kohoutkem.
„Spíš s kohoutem, který obskočí všechny slípky kolem,“ zasmál se pro sebe v duchu Tonda. „Možná, že úplně všechny,“ pomyslel si a zahrnul do toho Janu.
„Jen aby jim to vydrželo, Jani. Posledního půl roku nebo už vlastně dýl, jsi věčně tam u Petra, kdykoliv to jde, a ani ti nezbývá moc času na naše rande. Jestli je něco hrobařem manželství, tak je to příliš starostlivá tchyně, která té mladé do všeho kecá a já vidím, že Péťa ti volá několikrát denně a konzultujete spolu úplně každou blbost. Když máme rande pár hodin, tak stopro zavolá aspoň dvakrát a skoro mám dojem, že nás snad kontroluje,“ smál se Tonda, ale Janě neunikl jeho zkoumavý pohled.
„To je snad normální, že se máma trošku víc stará o syna, který se dostal do potíží.“
„No, to jo, ale jsi tam minimálně jednou týdně, abys mu navařila, vyprala, vyžehlila a ještě i každý druhý víkend a to tam často i přespáváš a pak tě Petr vozí ráno do práce. Pořád si bereš volna v práci a pak to honíš po večerech, protože za tebe tvojí práci nikdo neudělá. Myslím, že jsi zhubnula za ten půlrok nebo skoro rok tak tři kila. Možná pět. To nebylo, dokud tam byla Monika a jestli se tam Dáda nastěhuje, tak to bude dělat zlou krev. Tedy pokud tam furt budeš naložená. A měla jsi tak parádní kozičky a začínají být trošku splasklé, měla bys s tím něco udělat. Takhle se uštveš.“
„Dáda je tam každou chvíli a vůbec jí neva, že tam jsem. Ona je fakt úplně supr, neboj. To bys nevěřil. Musíš tam někdy zajet se mnou. Už jsou spolu víc než půl roku. A neboj, budu zase OK,“ zářivě se na něho usmála a pohladila jeho ruku.
„Tak prima, budou prázdniny, tak někdy mě tam vezmeš. Docela se těším. Ale když mě tolik zanedbáváš, tak mě taky občas zkus překvapit něčím, co bude hodně sexy. Co ty na to?“
„Ty jsi fakt hroznej sexyman! Ale jo, třeba něco vymyslím,“ mrkla na něj spiklenecky a začala mu rozepínat košili.
Za chvilku už byli oba nazí. Opřel si jí o stěnu a obvyklou ďábelskou smršť začali ve stoje.
„Ta se úplně leskne! To je úžasné! Miluju, když jsi takhle mokrá,“ šeptal jí a prsty se snažil dráždit její úplně mokré stydké pysky, mezi něž zajížděl jeho dokonale tvrdý pyj a občas ukazováčkem zakroužil kolem análku.
Oba si prohlíželi jeho mohutný píst, jak mizí mezi jejími mírně rozkročenými stehny.
„To je šílený, pod námi je úplná loužička, teče mi to po stehnech a tobě taky, já se tak stydím! To mám jen s tebou, tohle.“
„To je moc dobře, pojď já si tě támhle položím a ještě si pohraju jazykem,“ navrhoval Tonda.
„Počkej, to už radši ne, vždyť to musí bejt hnusný,“ bránila se Jana, jenže za pár okamžiků už ležela na posteli, její doširoka rozevřené nohy ohnuté v kolenou, se špičkami opíraly o zem a náramně zduřelý poštěváček doslova přitáhl Tondu, který se pustil do jeho cumlání, vysávání a lízání. Jeho jazyk jí laskal i všude kolem rozevřené, růžové tekoucí studánky, zatímco prsty zkušeně našly géčko, což Jana kvitovala.
„Jo tři prsty jsou úžasný, ale už to nevydržím!“
Druhý hlasitý orgasmus se dostavil vzápětí.
Ještě, než dozněl, Tonda pokračoval v jejím ničení svým kamenným ztopořencem.
„Jsi nádherná, úžasná, budeš ještě jednou?“
„Jo, za chvilku, zpomal, prosím!“
„Jasně, je to nádhera, jestli tohle uděláme o prázdninách tam u Petra a jestli tam bude s tou svojí Dádou a uslyší, jak vyvádíš, tak se přijdou přidat,“ představoval si nahlas Tonda.
„Jo, to by bylo supr,“ vydechla vzrušeně Jana, protože při těch slovech Tonda zase zvýšil intenzitu a třetí hlasitý orgasmus se dostavil, ledva to dořekla.
Tondu její reakce lehce šokovala, ale komentář si ponechal pro tu chvíli pro sebe.
Když po další chvilce absolvovali sprchu a ještě se k sobě přitulili, neodolal a zeptal se tiše.
„Tobě by teda fakt nevadilo, kdyby se k nám Dáda s Petrem přidali?“
„Co to zase zkoušíš? Ty jsi normální úchyl!“
„Před pár minutami jsi přeci říkala, že to by bylo supr nebo ne?“
„Co si to tady vymýšlíš? Co to na mně zkoušíš? Nic takového jsem neřekla. Nech toho! To stačilo! Takhle jsi zase zkazil tak krásný den. Vždyť si jí Petr snad třeba vezme! Pořád o tom spolu mluví, že jen co budou rozvedení, tak se vezmou. A je to můj syn a ona bude moje snacha! Ty tvé zvrácené představy jsou šílené. Jdu pryč. A snad už mi radši ani nevolej!“
V záchvatu zuřivosti se bleskově oblékla, učísla si kartáčem vlasy a bez pozdravu vyšla kvapem z pokoje.
Tonda zůstal ještě chvíli ležet a přemýšlel.
„Tak kdo je tady větší úchyl? Ona ti na ten návrh řekne, že by to bylo supr, protože je v tu chvíli úplně mimo, takže nějaké její vnitřní bloky asi odpadly a řekla, jak to cítí a pak jí nejspíš došlo, co se stalo a že nejspíš přiznala, že spolu píchají a možná, že i ve třech s tou Dádou.
No a pak to naprosto bez skrupulí zapřela a já jsem ještě ke všemu úchyl. Možná by stálo zato zkusit to nějak zjistit. Přeci existují nějaké služby, které dokáží nahrát všechny hovory, smsky i ty zprávy a hovory přes různé apky. Asi to nebude nic levného a určitě to nebude legální, ale uvidíme.“
Pomalu se oblekl a přemýšlel, jak by se k takovému softwaru dostal. Nějaké nápady měl.
„Jen si vzpomeň, že jí ten blb poslal smsku se srdíčky a oslovoval jí „lásko“, když jí psal o rozvodu. Já myslím, že je to jasné.“ Chvilku ještě přemýšlel a pak usoudil.
„No, poptám se, ale i kdybych to všechno nahrál, tak stejně jí to ukázat nemůžu, protože by mě buď zabila nebo definitivně poslala do háje.“
Po chvilce, když už kontroloval, zda v pokoji něco nezapomněli, si ještě pomyslel: „Nebo by mě zabil ten její vykutálenej Petr. Ale za pokus by to stálo. Blba ze sebe přeci nenechám dělat.“
Druhý den poslal sms: „Smím někdy zavolat, lásko?“ a doplnil srdíčko.
Asi za hodinu přišla odpověď: „Smíš!“ a smajlík.
Po týdnu se sešli a po půl litříku vína se zeptal.
„Fakt se spolu nemilujete?“
„Myslíš s Péťou? To víš, že ne. Občas se spolu sice stulíme třeba na kanapíčku, když je nám smutno, ale to je všechno. Fakt.“
„Když tam u něj teď tak často přespáváš, tak taky?“
„Někdy se stulíme do ďolíčku k sobě a jen tak usneme. Vždyť se takhle občas stulíme i my spolu. Na tom snad nic špatného není. Petr je přeci můj syn a máme se moc rádi, ale ne tak, jak ty si myslíš. Fakt. Vždyť to by byl přeci incest. Přísahám!“
„Jo, ten váš vztah je doopravdy daleko za vším, co jsem až doteď slyšel nebo viděl. Ale když tedy říkáš nebo přísaháš, tak jo.“
„Jsi moje sluníčko a určitě za tím nic nehledej,“ zářivě se na něj usmála a vzala ho za ruku.
Pomyslel si: „Tedy, jestli teď kecala a nechá se od něj píchat, tak je prolhaná, až běda a nedá se jí věřit ani slovo. Aspoň co se týče toho jejího Petra. Jestli kecala, tak to zahrála naprosto skvěle. Že by to patřilo k právnické kvalifikaci?“
Žádné pozvání k Petrovi se během prázdnin nekonalo, i když se Tonda asi pětkrát nabízel, že by se mu to hodilo a Jana místo pozvánky jen nastínila, jací jsou oba mladí úžasní a co všechno dělají, jak jezdí na výlety a kupu dalších informací, které ho víceméně příliš nezajímaly, ale chápal, že Jana se musí také občas vypovídat.
Jenže hned zkraje září přišla Jana s novinou. Seděli ve staré známé kavárničce, kam často zašli a toho dne byli prvními hosty.
Jana hned spustila
„Petr se s Dádou děsně pohádali a on má teď novou lásku. S Dádou se rozešli. Znají se s tou novou už dávno z nějakého školení, ale ona žije už řadu let v Německu. Asi si spolu užívali, když byl ještě s Monikou, jenže ona pak odjela do Německa. To mu bylo něco přes dvacet. No, a teď se po letech potkali a prý přeskočila jiskra.“
Chvíli nic neříkala a pak pokračovala.
„Ono to s tou Dádou nemohlo dobře skončit. Nedávno jsem tam byla na víkend, ona byla furt zalezlá v patře a když sešla dolů, tak ne, aby mi pomohla v kuchyni, ale jen se na Péťu pověsila a pořád se ptala: „Máš mně vůbec rád? Proč to pořád tak děláš? Vždyť ty mně přeci nemůžeš mít vůbec rád! No a takhle nějak pořád dokola. Na mne se ani nepodívala. Přitom, když v srpnu nainstalovali ten supr bazén, tak bylo všechno bezva,“ zasnila se na okamžik.
„Taky jsem jim ho z velké části zaplatila i s vyhříváním a protiproudem. Ještě jim dodělají zatahovací střechu.“
Pak se zase vrátila k tématu: „Petr říkal, že ona je nervově labilní kvůli tomu jejímu manželovi, protože ten jí dělá naschvály. Byla prý už ke konci úplně nesnesitelná a jen se spolu hádali.“
„No, tak snad mu to do třetice vyjde. Kéžby. To bude nakonec dobrý, uvidíš, neboj,“ uklidňoval ji.
„No, snad, ona je hrozně hezká, je úplně blond a má dlouhé vlasy. Podívej!“
Ukázala mu v mobilu fotku opravdu krásné mladé dámy. Neunikl mu doprovodný text: „To je moje nová druhá láska, my sweetheart!“ a k tomu srdíčko, smajlík a pusinka.
Pomyslel si: „Aha, tak druhá láska. Kdopak je asi ta první, Jani?“
Ale nahlas pochválil: „Hmmm, tak to je teda kus! Když to s Dádou nevyšlo, tak mě třeba seznámíš s touhle. Jak se jmenuje?“ šibalsky se na ní usmál.
„Jmenuje se Gábina, má dvě malé děti a Petr taky, to jsou čtyři. Šílené. Její manžel s ní nežije a rozvádí se. Příští týden mi jí Petr představí.“
Seděli v zadní místnosti malé kavárničky. Bylo krátce po desáté a nikde nikdo. Poposedla si naproti němu, povytáhla si sukni od kostýmku a přehodila nohu přes nohu. Věděla, že si okamžitě všimne, že přišla bez kalhotek. Jen v samodržkách.
„Ty bláho! To byla krása! Miluju tyhle překvapení!“
Rozhlédl se pro jistotu po kavárničce, odsunul Janu do koutka víc za stěnu, aby na ně z vedlejší místnosti nebylo vidět, sesunul se pod stůl, poroztáhl jí kolena od sebe a zabořil jazyk do jejího klína.
„Hmm, to je úžasný, dělej mi to chvilku ještě takhle,“ šeptala vzrušeně Jana a tlačila si jeho hlavu pod vyhrnutou sukni.
Cítil, že okamžitě vlhne. Vynořil se zpod stolu a tiše poprosil.
„Ještě by sis zmáčela sukni. Co kdybys to zkusila teď zase ty?“
Posadil se vedle ní.
Nezaváhala ani na okamžik a rozepnula mu zkušeně zip u kalhot. Chvilku se snažila vyprostit jeho úd, který se už stihnul dokonale ztopořit.
„Pomoz mi s tím, prosím,“ nedočkavě šeptala, lehce zrudlá vzrušením z toho, co spolu právě provádějí na veřejnosti.
Stačily dva rychlé pohyby, jeho klacek zadrnčel v prostoru a Jana vzápětí vzala do úst jeho napětím nablýskaný žalud.
Chvilku zkušeně dráždila jazykem uzdičku a rukou se snažila prodrat k jeho varlatům.
Tonda hnětl přes blůzku její ňadra beznadějně uvězněná v podprsence.
Sice oba slyšeli servírku přicházet, ale Jana nepřestávala, ani když se slečna dotázala, zda mají nějaké přání. Tonda jen výmluvně s rozpačitým úsměvem kývnul hlavou dolů a slečna se roztomile zakřenila a zmizela s tichými slovy: „Nenechte se rušit, kdyby někdo šel, dám vědět!“
„Je bezva, zaslouží si pěkný dýško, ale možná je čas zkusit něco jiného nebo chceš takhle až do konce?“ tiše šeptal Janě, ta se ale věnovala naplno své činnosti a jen zamumlala nezřetelné: „Mhhmmh“.
Ještě chvilku pokračovala, ale pak jí Tonda opatrně přerušil se slovy: „Pojď na chvilku vedle, je to tam nové a čisté,“ kývl směrem k toaletám.
„Tam jsem to nikdy nezkusila,“ s trochou rozpaků se na něho podívala.
„Neboj, já taky ne, ale jsme tu zatím sami,“ schoval svého macíka do kalhot a zvednul se.
Jana ho okamžitě následovala.
Toaleta byla společná pro všechny, docela prostorná a zářila novotou a čistotou. Sotva stačil zaklapnout dveře a zamknout, už vylovila šikovně svou ručkou jeho chlapáka znovu ven a vyhrnula si sukni od kostýmku až k pasu.
Středně vysoké podpatky byly pro tu pozici ideální. Nezaváhal ani na okamžik a okamžitě zasunul své kopí tam, kde už bylo netrpělivě očekáváno.
Vklouzlo tam naprosto hladce. Slyšel jenom tiché slastné zaúpění a pak už jen sledoval její divoký tanec. Opřel se o umývadlo a zůstal bez pohybu. Věděla stejně jako on, že vycházet jí v téhle poloze vstříc by nevydržel dlouho a chtěla se za každou cenu dokonale udělat.
Střídavě pozoroval, jak její rozdychtěná kundička s vysokou frekvencí obepíná svého miláčka a pak ho zase uvolňuje. Opájeli se tím pohledem oba, ale Tonda nezapomínal sledovat i výraz její vzrušené tváře, aby na ní poznal, že se blíží vyvrcholení.
„Škoda že na podlaze není zrcadlo,“ překvapila ho svým přáním, „strašně moc bych chtěla vidět, jak v ní celý mizí.“
Když se okamžik vyvrcholení přiblížil, začal prudce přirážet proti ní. Stačila snad necelá minuta a oba se zhroutili jeden druhému do náruče.
„To byla rychlovka, to bylo úplně šílené, ale honem to musíme zlikvidovat, ať nemáš ty kalhoty moc zapatlané, podívej, ta tvoje smetánka je pěkně rozmazaná i na podlaze. Tam toho zas bylo,“ šeptala udýchaná Jana a chichotala se jako malá.
Za chvilku už oba seděli u stolku a dopíjeli kávu, jen Tonda měl malou mokrou skvrnu na kalhotách, ale s dobrou vyhlídkou, že rychle uschne.
Těsně před vánočními svátky se sešli v hodinovém hotelu. Dostal od ní lahev single malt skotské.
„Tu jsem ti koupila v Londýně na letišti.“
„Hmmm, ta je supr! No, a snad se bude tobě líbit tohle,“ s rozpačitým úsměvem jí předal taštičku.
Byly v ní punčošky s elegantním jemným vzorem, decentní podvazkový pás přesně k nim a krátký jemný sexy župánek.
„Až spolu zase někam pojedeme, nechám se svést,“ usmíval se spokojeně, když viděl, že věci se líbí. Koneckonců, bylo to vše od dost drahé značky.
Ráno před setkáním si vyměnili řadu smsek na téma, co spolu provedou v odpoledni, které právě nastalo. Vypili už druhou lahev vína, vykouřili každý několik cigaret, ale Jana, která jindy bývala velice aktivní, pořád jen rozebírala Petra a to, že druhý den hned ráno k němu pojede, že všechno spolu připraví na Štědrý den, který bude pozítří a budou mít už od odpoledne vnoučata, ale že ta čůza Monika si je zase vyzvedne na Boží hod po obědě, protože je bere na hory, ale že na Štěpána přijede úžasná Gábina a že tam bude až do Nového roku a tak dále a pořád dokola.
„Aspoň tam Péťa nebude sám. Už mu z toho hrabe, protože Gábina žije v Dortmundu a on tady. Létá za ní, jak jen to jde, ale víš ty, co to stojí?“ vysvětlovala.
„Budeš moct jet mezi svátky aspoň na dva dny někam?“ změnila téma.
„Jasně, osmadvacátého jedeme spolu do Vídně, mám tam jako jednání s Izraelci, oni dělají nějaký zabezpečovací software a my jim zase prodáváme to naše. Ale to už jsem s nimi domluvil před týdnem a nikdo to neví,“ zakřenil se na Janu.
Snažil se naznačit, že je čas využít širokou postel, ale odezva nepřicházela.
Začal být otrávený, a proto si zkusil rýpnout: „Jani, pamatuješ, jak jsi mi nadšeně vyprávěla, že jste prvně vyzkoušeli u Petra ten bazén?“
„No jasně,“ tázavě se na něho podívala.
„Tenkrát jsi říkala, že bylo hrozné vedro a že jste celý den popíjeli gin s tonikem a večer že jste vlezli nahatý do bazénu a že to byla neskutečná zábava. A taky, že pak jste normálně usnuli všichni tři na Petrově široké posteli. Hele, a to jste jen tak usnuli a…“ chtěl dodat ještě, „neříkej mi, že Petr si nezkusil něco začít se dvěmi tak krásnými ženskými“, ale to nestihnul.
Jana vyletěla jak čertík ze škatulky.
„To už zase začínáš s těmi svými úchylnými představami? Nic takového, jak si zase myslíš, nebylo a ani jsem nic takového tedy nemohla říkat. Hele, víš co, já už na ty tvé nesmysly nemám,“ zvedla se z křesílka a práskla za sebou dveřmi od koupelničky.
Tonda padl na postel, počítal do deseti, aby se uklidnil a pak přes dveře odpověděl.
„Tak hele, teď zase já klidně odpřisáhnu na zdraví svých vnoučat, žes mi to říkala, tak ze mě nedělej debila.“
Vyšla ven a nasupeně se na něho obrátila.
„Víš ty co, já už když jsem sem šla, tak jsem neměla nejmenší chuť se s tebou dneska milovat. Už mně nebaví ty tvoje věčné výmysly.“
„Aha, tak to ty tvé smsky dneska taky neexistují, co? Nebo sis ze mě dělala celé dopoledne srandu? Pěkně blbá sranda. Jenže já je mám v mobilu, koukni!“ otevřel mobil a začal listovat.
„Hele žádné si nemažu už dobře dva roky. Všechno mám. Poslouchej,“ chtěl začít číst, ale nenechala ho.
„Dej mi s nějakými smskami pokoj.“ „Jo, tak pokoj, hmmm, tak když jsi mi lhala dopoledne, možná lžeš i teď ne? Čemu mám věřit? Hmmm? Pověz!“
Tonda byl vytočený na nejvyšší míru jejím bezostyšným zapíráním a lhaním.
„Dělej si tu co chceš, já jdu pryč, klidně si to udělej sám,“ rychle se začala oblékat.
Neztrácel čas a oblekl se také.
Vyšli ven spolu a po ulici kráčeli mlčky. Jeli pár stanic tramvají a u metra se rozešli.
„Užij si s Petrem hezký svátky,“ neutrálně popřál Janě.
„Vy si je taky užijte,“ odpověděla, aniž se na něho podívala a zaklaply za ní dveře vozu metra.
Druhý den jí napsal sms: „Když jsme se včera rozešli, říkal jsem si, že nemám ve svém věku zapotřebí, aby ze mě někdo dělal debila. Chtěl jsem Tě jen pozvat, abych Ti oznámil, že s Tebou končím. Moc jsem nespal, ale ráno jsem zjistil, že by v mém životě zůstala po Tobě ohromná díra, a to bych nechtěl. Platí výlet do Vídně? Nebo se jen sejdeme, abychom se rozešli? Přes sms je to nedůstojné.“
Vzápětí přišla odpověď. „Platí, medvídku. Budu moc ráda. Užij si hezké svátky s rodinou. Budu se na tebe moc těšit.“
K tomu smajlík, srdíčko a pusinka.
„Jestli já nejsem idiot,“ konstatoval si sám pro sebe Tonda. „No jasně, že s Petrem asi píchá a už dlouho, ale přiznat to nemůže. Uvidíme, co řekne zase někdy příště, ale pokoj jí nedám, protože ze mě fakt debila dělá. Snad to vydýchá,“ uzavřel své úvahy.
Na Štědrý večer jí poslal fotku bohatého stolu a fotku stromku s kupou dárků. Poslala mu na oplátku fotku, kde seděli s Petrem na gauči u stromku se spoustou dárků, on jí objímal kolem ramen a k Petrovi byla přilepená Míša, ze které se vyklubávala pohledná slečna, zatímco Slávek měl opatrně položenou ruku Janě na ramenou. Bylo vidět, že puberta je zde. Zaujal ho detail, který si zvětšil. Byly to její punčošky.
„Vida, sexy podvazkovej pás má tedy stopro taky. Bez něj by spadly. Musím se zeptat, jestli si k tomu vzala kalhotky. Jen doufám, že si dá před dětmi pozor, protože už rozhodně mají z takových věcí docela rozum a ona si občas neumí dát bacha.“
Zpátky jí poslal srdíčko a polibek.
Představa, jak jí Petr vyhrnuje elegantní šaty a pod nimi je jen podvazkový pás a punčošky ho neskutečně vzrušila. Když od nich všichni kolem desáté večer odešli, zjistil, že Iva má na sobě pod šaty jen samodržky.
Nedal jí šanci zavřít se v koupelně. Projel ji opatrně prsty a zjistil, že je vzrušená stejně jako on:.
„Viděla jsem, jak ti pěkně při večeři stál v kalhotách. Jenže tady bylo moc lidí, ale sundala jsem si kalhotky, až když se chystali odejít,“ vzrušeně se zajíkala, když mu trhavými pohyby rozepínala pásek a zip u kalhot.
Pomohl jí s tím sám, popadl jí a donesl na postel. Věděl, že má ráda milování pokud možno oblečená nebo aspoň částečně oblečená.
Rozhrnul pečlivě upravené tmavé chloupky a jazykem si vychutnával tu dobrotu.
Tlačila si ho do svého klína tak silně, až mu naběhl horní ret a chvílemi zase roztahovala pysky své kundičky co nejvíc, aby se dostal co nejdál. Milovala orál.
Orgasmu dosáhla pokaždé a první skoro vždy takhle. Druhý, třetí a někdy i čtvrtý nebo pátý pak následovaly různými způsoby. Trvalo to asi čtvrthodinku a oba byli úplně vyřízení.
„To je hrůza, zase si musím pod sebe na noc dát velký ručník, podívej, jak jsme to tu zmáčeli a zapatlali, fuj,“ štítivě konstatovala Iva. „To nevadí, já klidně budu spát na tvojí půlce postele,“ se smíchem jí uklidňoval Tonda.
Oba zalezli do postele každý s novou knihou, kterou našli pod stromečkem.
Tonda zkusil ráno opakování, ale narazil.
„Neblázni, dej pokoj, už nám není dvacet a báječné je to, jen když se na to oba těšíme a mně to stačí maximálně tak jednou za týden. A stačilo by i jednou za dva.“
Výlet do Vídně se vydařil podle očekávání, ale na punčošky a podvazkový pás se hned nezeptal, aby se výlet nepokazil.
Vyprávěla mu o tom, jak je Gábina skvělá a že se chystají s Petrem a s dětmi společně na pololetní prázdniny. Byla prostě úžasná. Při loučení se zeptal.
„Jak se Petrovi líbily ty punčošky a podvazkový pás? Ukázala ses mu i v tom sexy župánku? A co kalhotky? Myslím, že k tomu pásu byly zbytečný, jen musíš být opatrná před dětmi, protože už vůbec nejsou malé,“ potutelně se na ní podíval, když dojížděli k jejímu domu.
Nepřekvapilo ho, když mu pohotově odpověděla.
„Ukázala jsem mu, co jsem od tebe dostala a co by taky mohl darovat Gábině. A neboj, kalhotky jsem měla, moc se mu to líbilo, mám pozdravovat a děkuje za skvělou inspiraci. A o děti se neboj.“
Natáhla se k němu a dala mu polibek na tvář.
Domluvili se, že se potkají v oblíbeném hodinovém hotýlku hned třetího ráno v devět po Novém roce.
O to víc ho překvapila smska, která mu cinkla, když vyšel z domova na jejich domluvené rande.
„Gábina včera odletěla a dneska Petrovi poslala smsku, že s ním končí. Nezlob se, ale musím za ním zajet, je úplně zhroucený!“ k tomu pusinka, srdíčko a vzápětí další smska: „Moc Tě miluju a všechno Ti vynahradím třeba hned ve středu!“
„Co můžu dělat, bambulko? Nešlo by to zítra?“
„Zítra nemůžu, musím být v práci, na dnešek jsem si narychlo vzala dovolenou, ale středa ráno nebo odpoledne bude OK, musím se vrátit dneska posledním busem, zítra dám vědět,“ smajlík k tomu.
Rozhodl se, že na ní na konečné počká. Zaskočilo jí, když jí poklepal na rameno: „Tak co, bude všechno OK? Nesedneme tady v pizzerii na večeři?“
Souhlasila.
Objednal jim dvě deci bílého s tím, že jídlo si ještě vyberou.
Ťuknuli si a Tonda se zeptal.
„Tak jak? Už se Petr vzpamatoval?“
„Jo, zaplať Pánbůh, v poledne se jí dovolal a bude to OK. Domluvili se, že příští pondělí za ní poletí a Gábina pozvala i mně, takže v pondělí letíme do Dortmundu. Petr tam bude celý týden, já ve středu letím zpátky. Koupili jsme spolu odpoledne přes internet rovnou letenky. Trochu jsme se před tím prošli po lese a odpoledne jsme se na chvíli spolu stulili do ďolíčku. Ale oblečený, aby sis zase nemyslel, kdo ví co,“ usmála se na něj a dodala: „Musím utíkat na dámy, já už to vínko asi moc nebudu, vypili jsme s Petrem odpoledne lahvinku.“
Čekal nejméně dvacet minut, než se vrátila. Mezi tím stihl vypít své dvě deci a ještě i kávu a říkal si: „Jo, lahvinku, tu klidně vypiješ sama, Janinko. Za tím bude ještě něco jiného.“
Když přišla, omluvil se. Musel si také odskočit. Když se vracel, zahlédl, jak si Jana v mobilu se zasněným výrazem prohlíží zprávy, které jí zřejmě Petr poslal přes Viber: „Bylo to s tebou úžasný, lásko!“ a k tomu etikety „Thank You“, „I love You“ a kupa srdíček. Trochu se zastyděl, protože ho neviděla, ale bylo mu to jasné.
Udělal pár kroků zpět a přicházel ke stolu teď tak, aby ho Jana zahlédla.
Ještě bleskově s duchem nepřítomným výrazem přejela prstem po displeji nahoru a dolů a zaklapla ho s omluvným výrazem. Bylo jí jasné, že Tonda něco zahlédl, tak omluvně prohodila: „To bylo od Péti, poděkoval mi, že jsem mu pomohla. Byl úplně hotový, chudáček.“
Bylo mu jasné, že toho vypila odpoledne víc, než říkala, a tak se rozhodl ji netrápit a navrhnul, že jí doprovodí domů.
„To nebude třeba, pojedeme spolu jenom kousek metrem.“
Zaplatili, zavěsila se do něj a vyšli ven. Když vyjížděli po schodech z metra ven, přitiskl se k ní Tonda zezadu a svými prsty přejel pod bundou po jejích jemných kamaších. Ke svému ohromnému překvapení ucítil, že jeho ukazováček naprosto jasně a zřetelně kopíroval žlábek její kundičky.
Byla to jeho oblíbená zábava a Jana jí nijak nebránila, spíše naopak, ale teď si byl naprosto jistý, že pod kamaškami nemá kalhotky. Přejížděl něžně sem a tam po celé délce té báječné rýhy a šeptal: „To je neskutečně sexy, šíleně vzrušující, když jsi takhle vespod bez, přesvědč se,“ vzal její ruku a když už šli vestibulem, zasunul si ji do kapsy kalhot.
Stál mu, až ho brněl.
Spiklenecky se na něho usmála, ale to už vycházeli po schodech nahoru na ulici a ruku z kapsy vytáhla.
Na zastávce tramvaje byla spousta lidí, takže úmysl zajet jí rukou do kamaší si netroufnul realizovat. Stihli jen krátký polibek a nastoupila do tramvaje. Jemu jela na druhou stranu o chvilku později.
Poslal jí sms: „Kamaše bez kalhotek byly super! Ve středu přijď zase bez nich!“ a smajlík k tomu.
Jako odpověď mu přišel smajlík, srdíčko a pusinka.
„No, to jsem teda zvědavý,“ pomyslel si, ale jeho přirození stále ještě vibrovalo napětím.
„Ta by nešla bez kalhotek v šatech nebo kamaších otevřít ani pošťákovi a tady bez nich jela přes půl města. Nejspíš se smetánka nevypláchla u Petra úplně a dala se na pochod buď v busu nebo v té pizzerii a kalhotky byly zřejmě úplně mokré, tak musely i v takové zimě pryč. No jo, je mladý, tak jí asi vykropil pořádně a možná ne jednou,“ uzavřel své úvahy Tonda.
Byl zvědavý na středu. Přišla rovnou z práce ve svém kostýmku.
„Dneska to na HH nevidím, jsem z práce hrozně utahaná, šla bych si jen na chvíli sednout na dvě deci.“
Věděl, že i kdyby naléhal, tak sex by stejně za nic nestál. Akorát by mu podržela, a to rozhodně nepotřeboval.
„Těšil jsem se aspoň na kamašky bez,“ trochu zklamaně vydechl.
„Ale já jsem přeci v pondělí kalhotky měla, to sis zase jen něco představoval!“
„No, to si nemyslím, blbej nejsem, tak tenký a přiléhavý určitě neexistují, ale nebudeme to rozebírat. Jen mi trochu vadí, že v pondělí jsem dostal nemilosrdně košem, dneska taky a příští týden jsi v tom Dortmundu.“
„Jen do středy, medvídku,“ vrhla po něm smířlivý pohled.
„Jo, jenže pak budeš dohánět práci, takže rande vidím tak nejdřív za dva týdny. Víš, že o víkendech nemůžu.“
„Neboj, potkáme se hned v pondělí, až se vrátím, ve čtvrtek a v pátek to fakt nebude možné, to máš recht.“
„Jasně pokud nebudeš zase vařit, žehlit a prát Petrovi, když bude týden pryč a bude mít prázdnou lednici a přiveze si jen špinavé prádlo.“
„Nebuď zlý, Antoníne, víš že je teď sám a že mu občas musím pomoct. Bude mít děti a musím jim navařit.“
„Chápu, že je to tvůj syn, Jani, takže má předost úplně ve všem a beru to. Já nemůžu o víkendech, ale ty měníš program každou chvíli a vždycky jen kvůli Petrovi. Co kdybys vzala na vědomí, že mám taky práci a není pro mě triviální skákat, jak Petr píská.“
„Víš co, radši zaplatíme a potkáme se až v to pondělí za týden.“
„Když to zase nezrušíš…“ nakvašeně odpověděl Tonda a mávnul na slečnu, že platí.
V to pondělí ráno Jana rande zrušila. V úterý ráno jí trápila migréna a ve středu musela služebně pryč až do konce týdne. Byl na to připravený a o migréně věděl své, docházelo k ní výlučně po návštěvách u Petra. Už si asi dvakrát nebo třikrát všiml, že po vaření a žehlení v Petrově domě měla třeba malou modřinku na ňadru nebo na předloktí a neuměla to vysvětlit jinak, než prasklou žilkou, což byla evidentně blbost, ale musel to přijmout.
Věděl své, ale rozhodl se, že si „důkazy“ nakonec přeci jen pořídí, ukáže jí je a pokud se bude chtít rozejít, tak ať.
Tohle neustálé měnění termínů jejich schůzek a jejích nálad ho přestávalo bavit. Už mu párkrát naznačila, že ona je u něho věčně druhá, protože první je Iva, ale bere to. Pochopil to tak, že se holt musí smířit s tím, že kdykoliv se ozve Petr, tak on má zkrátka smůlu, protože je také až druhý, musí sklapnout podpatky a čekat, až na něho přijde řada a Jana na něj bude mít náladu. Proto také v posledním roce tolik převládaly procházky a návštěvy kaváren.
Hodlal s tím něco provést, jen nevěděl, jak to přesně navléct.
