Bonita 12

Toto je 12 díl z 15 v seriálu Bonita

Po jídle si Kurt zapálil dýmku,já Marlborku a s kávou v ruce jsme si sedli do rohu jídelny k malému stolku.
„Myslím, že to vezmu.“
„???“
„No tu montáž o které jsi mluvil.“„Vzal bys mě s sebou? Beztak tam bude potřeba spousta rukou a budeš si muset někoho sehnat, nehledě na to, jak už mi šéf v Německu leze na nervy,“ odpověděl Kurt mezi dvěmi tahy zuřivě bafající dýmky. „Sám by ses z toho asi posral.“
„Kurte,uděláme to takto.Ať ti napíše Mahmúd o co jde, v jakém rozsahu, kdo odpovídá za materiál,elektroniku. Víš, že Arabáši jsou líné a krajně nespolehlivé kůže. Prašule pro montéry vyřídím já, až uvidím, do čeho jdu. Budu tam muset zaletět v lednu nebo v únoru s předstihem, podívat se na místo akce a ty poletíš se mnou. A na tobě je i výběr lidí, kteří budou makat a nejsou s nimi problémy.“

„Tak to byl fofr,“ odpověděl Kurt a hned jedovatě dodal: „Nemysli si, že si v Íránu zašukáš tak jako se ti to povedlo v Sýrii. I když, jak si vzpomínám, ta dívčina, cos ji píchával, no ta Syřanka se zelenýma očima…No ta, jak byla zbouchlá před naším odletem…jak se jen jmenovala?“
„Myslíš Samiru?“
„Jo,tu. To byla taky krasavice k pohledání. Jenže přes ty černý pytle na smetí, který na sebe navlíkají nevidíš, jaký maj figury.“
„Kdybys tak věděl hochu, že to bříško jsem měl na svědomí já…,“ pomyslel jsem se satyrským úsměvem na šest let starou historii.

Uběhly dva týdny, poslední rozvaděč byl předán i s protokoly o zkoušce a funkčnosti. Pro mne skončená další montáž daleko od domova. Do 28. listopadu tady stejně musím čučet a být po ruce, kdyby nastal nějaký průser.

Kontrolování posledního úseku mi zabralo skoro celý den a pak mne Luís nechal v podvečer odvézt vrtulníkem domů s tím, že přiletí za dva dny.
Bonita, celá udýchaná mi přiběhla vstříc k přistávajícímu vrtulníku. Držela si sukni u stehen, aby ji vítr od rotorů nezvedl nad hlavu. Seskočil jsem z vrtulníku, ten se s řevem zvedl a zmizel v dálce. Objímání nebralo konce,došlo i na pár slziček.
„Tak mě neumačkej, už mne máš doma.“
„Pojď, nachystám ti jídlo a zatím se můžeš osprchovat. Určitě jsi unavený a hladový,“ táhla mne k domu.
„Unavený jsem, to mi věř. K smrti unavený, ale spokojený a taky pořádně hladový. Jen si umyju obličej, ruce, pak se najím a teprve potom se půjdu dát do pořádku.“

Zmizela s rychlostí blesku v kuchyni, něco zavolala na Jaquínu a já upaloval do koupelny, kde nakonec došlo ke sprchování, protože už jsem sám sobě smrděl.

Opékaná zelenina všeho druhu, kus telecího v nějaké pepřové omáčce, placky a těstoviny … jako vždy – pohádka.
Usazen v salonku, s vyhlazeným pivem a cigárkem v ruce, jsem druhou rukou vískal ve vlasech Bonitu a sledoval, jak se tulí k mé maličkosti a vrní, doslova vrní blahem.

Navigace v seriálu<< Bonita 11Bonita 13 >>
5 4 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Lukas

Dekuji za pokracovani.

Martin

Díky za další pokračování . Těším se na další pokračování tohoto skvělého příběhu .

Mirek

Dalsi kratke pokracovani. Sice bez sexu ale predstavivost muze pracovat na plne obratky. Co se stalo pred sesti lety ale hlavne co se stane ted, az tam znovu pojede? Tento serial byl muj vzor pro Cestu do Asie. Tesim se na dalsi pokracovani.

Junior

Tak má hotovo, teď jen vyčkat zda se něco nestane. Tak to si bude moci užívat s Bonitou.

4
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x