Otec despota 03

Toto je 3 díl z 14 v seriálu Otec despota

„To se spolu jako nebudete bavit? Na to se nebudu dívat!“ rýpal další ráno tatík do mlčenlivé manželky se synem u snídaně.
Slávek se zadíval na matku, která pohled oplatila a nuceně pronesla pár frází okolo školy a ani si neuvědomila, že tímto se barikáda po včerejší šoustačce zbourala.
Stačilo pár vynucených vět a už se rozpovídali jako by se nic nestalo. Despota si pochvaloval jakou má úžasnou rodinku a spokojeně si poručil ještě pár lívanců navrch.

Bohunka lítala okolo plotny a poslouchala dialog svých mužů, kteří se bavili nad její zadnicí. Občas ucítila nadzvednutou zástěrku, protože Evžen ukazoval synovi maminčino prdelisko a připravoval ho tak na odpolední zásun.
Bohuna ani nemrkla, míchala zřídlé těsto, rozpalovala pánvičku a dělala, že u zádelky nic necítí. Slávek si už zase pod stolem mačkal tvrdého vojína a protože se bál sám od sebe projevit iniciativu, tak jen čekal a trpěl. Pobavený generálský tatík stahoval manželce kalhotky, roztahoval bílé půlky a olizoval se nad běloskvoucí prdelí.

„Je čas jít do školy, tak mazej,“ zatnul tipec mladému divákovi, vyhnal ho z kuchyně a sám přistoupil k ženušce zezadu, aby si pěkně z rána ulevil.
Rozpoutal tvrdou mrdačku plnou prasečinek a povzbuzování, dopřál jí zázračný smích a s vyplivaným hádětem znovu usedal k nedojedené snídani. Slávek s tvrdou hroudou pod poklopcem se ubíral ke škole s hlavou plnou nervů. Probdělá noc stála za to, protože se nakonec v úvahách dopracoval k sice pravé, ale asi největší, rajdě ze školy.

Nejnadrženější studentka z patra, rozpustilá Valentýna, byla postrachem klučičích zájmů. Každý, kdo si ji vybral, ji dostal, ale taky v zápětí honem hodil zpátečku. Byla proslulá ochotou k čemukoli a Slávek tím pádem nechápal proč tedy není v kolektivu oblíbená. Nepatřila mezi krasavice, ale její feromony budily zájem, jen co kolem někoho prošla. Měla v sobě zvláštní jiskru a možná i pověst všeho ochotné ramlice, se o ni kluci na okamžik trhali ve švech. Ovšem s tím, že ji pouze použili a odhodili. Byla levný terč a jednoduchá kořist. A proto také na ni Sláva sázel s téměř stoprocentní jistotou.

Přesto, že patřil k bandě šprtů a nikdo si ho nijak extra nevšímal, sama Valentýnka ho v paměti měla moc dobře zakódovaného. Ne, že by něčím pro ni vynikal, ale značil další zářez na její voňavé pažbičce a tím ho velice dobře registrovala. V přestávkách se Slávkem nechávala okukovat, občas předvedla něco ze svých odhalovacích kousků. Tu nabídla stehna pod vykasanou sukní nebo dala nahlédnout do výstřihu, kde se k sobě tulily mladé troječky. Po krátké pauze na chodbě se se zvoněním vracel každý z nich do studoven, kde ani jeden nevnímal profesorem přednášenou látku, ale vzájemné vnady a choutky.

V další pauze mezi přednáškami se jako první odhodlala Valina, která nabídla rozkousané jablko překvapenému Slávkovi. Nadhodila tím udici, jenž se hodila, protože sám by se Sláva asi nikdy neodvážil. S chutí se zakousl, přistoupil na otevřený rozhovor a nechal volně Valinku sjednat jejich schůzku.

Postačilo už jen přikývnout, domluvit se na dřívějším odchodu ze školy a slézt se v blízkém parku, kde byla v plánu další konverzace. Poté se oba natěšenci odebrali do lavic a navzájem si telepaticky posílali vzrušivé signály. Oběma bylo jasno o co asi zřejmě půjde, jen Slávek se bál své přání zveřejnit a Valentýna už radši nemluvila, protože se bála dalšího opuštění. Přála si v duchu někde stabilně zakotvit, ale protože si myslela, že tohoto dosáhne přes postel, podržela sice celému okolí, ale domů se vždy vracela zklamaná a bolavá, což jí ovšem neodrazovalo od dalších pokusů.

Poslední zazvonění ve škole oba donutilo k běhu. U šaten na sebe jen mrkli a nenápadně vyšli, sice každý zvlášť, ale stejným směrem. Až těsně před lavičkou v parku se sjednotili do páru a pronesli pár vět. Slávek měl na vědomí, že tuhle známost má spíš jen z nutnosti, ale nebral ji jako věc. Naopak k ní cítil povinnost jako k ženě i když ona pověstná jiskra neproběhla.

Naslouchal jejímu trápení a z lítosti ji muchlal ruku. Přisedával blíž a chápal její samotu i prohlášené chování. Valentýna Slávkovo zacházení naopak pobírala opačně a tak v duchu radostně jásala a rovnou se mladicky zamilovávala. Oplácela jeho dlani jemným hlazením, sázela mu jednu pusinku za druhou a u konečně odhodlaného pozvání na domácí čaj jen z vesela výskla. Cestou k zakleté vilce nabrali další čas se blíže sblížit a tak si Slávek na její drmolení začal pomalu zvykat.

U Domu se na vteřinu zarazil, protože nevěděl jestli nakonec dělá dobře, ale v myšlenkou na tátovu spokojenost, si mladou odvážlivku přeci jen pozval dovnitř.
„Mami?“ volal už v hale, aby předešel trapasu, kdyby byla matinka doma.

Hrobové ticho mu bylo jedinou odpovědí a tak slečnu v rychlosti provedl domem, uvařil čaj a odvedl si ji do pokoje, kde byli v relativním bezpečí. Valentýna se usadila rovnou na pečlivě zastlané lůžko, opřela se rukama za zády a dlouze se zahleděla do Slávkových očí. Vábila ho a lákala, což Sláva sám poznal na zduřelém rozkroku. Urovnával si myšlenky, že má v pokoji ochotnou kundičku, udělá radost rodině a vlastně nakonec i sobě, protože tento prsatý trenažér se mu začal vážně zamlouvat.

Sledoval její kočičí oči i když k další akci se nedovážil. Pozoroval jak srká horký čajík, jak si olizuje rty a nenápadně se přibližuje i se svým drmolením a žvatláním. Neposlouchal rozběhnuté téma. Jen si dlaněmi a posedem maskoval bouli v gatích, která každým přiblížením Valiny rostla.

„Dáš mi pusu?“ připlazila se najednou po čtyřech jak mívala v bláznivých nápadech ve zvyku.
„Tak…dám…co by ne…“ přistupoval na náhlý zvrat lovící číči, ukoktaně Slávek.

Valinka si klekla, opřela tuhé trojky do jeho rozklepaných kolen a natáhla krk pro polibek. Polapený samec obejmul její úzká ramena a sehnul se k nabízeným rtům. Prozkoumal jazykem voňavou pusinu a nechal se dál vést. Ochotně poddal ruku táhnutí Valinčiny dlaňky a ve chvíli, kdy mu přistála na jejím poprsí se sám už odvážil k dalším krokům.

Pomohl jí vstát, svlékl si ji pěkně pomalu a po vrstvách, jako cibulku a odhodlaně se přisál k prsu. Olizoval bradavky, cvrnkal do nich prsty a líbal obě kozí hůrky. Valentýnu to rozdělalo natolik, že už zrudlá vyloženě strhávala Slávkovo oblečení. Škubala z něj rifle, svetr i trenky, protože se potřebovala v rychlosti dostat k lofasu, který asi jako jediný v okolí, ještě neznala. Zůstala štronzo jako opařená, protože se jí před obličejem rozbimbala gigantická anakonda.
Jen potichu pohlédla nahoru, do jeho očí a opatrně se zkusila té naběhnuté okrasy dotknout, jako by byla pod proudem. Slávek jen jemně vzdychl když ucítil jemnou ručku, která mu srolovala předkožku a obnažila žalud. Kolena se mu podlomila při doteku dívčího jazyku na lesklé jahodě a při prvním pracném nasátí, protože se objemově do Valinčiny pusiny nevešel, už omdléval blahem.

Pomalu se sunul k posteli, za nekončícího olizování, protože rozjetá Valina se rozhodla to nevzdat. Brala to jako horkou novinku a i když ji ta velikost vyplašila, nehodlala to odtroubit a utéct. Pomáhala si jazykem a po kolenou se šourala za vzdychajícím Slávkem. Roztouženec se položil zády na postel a slastně zavřel oči.
Nechal si dlouho svoje bodlo ocumlávat, naslouchal mlaskání a sání, cucání, dýchání a nechal si odkrvovat mozek, protože krev byla jasně potřeba dole, v jeho gigantovi. Zavčas si uvědomil, že je třeba poškádlit i štěrbinku a tak využil natočeného boku hulící Valiny, prohrábl její mezinoží a prstem zajel do citlivých míst.

Vilou se nesly zvuky rozkoše, vzdychání a jemného zakvílení, když Slávek poprvé projel uzoulinkou kundí chodbičku. Následovala vlna povzbuzování, kdy jeden druhému vlastně drželi palce. Rozšoustaný synkův pokoj se změnil na hodinový hotel a tak nebylo divu, že přes jejich snažení ani jeden z nich nezaslechl příchod matky.

Bohunka obtěžkaná igelitkami s potřebným nákupem, zkameněla už v hale. Nejdřív se lekla, že si Evžen užívá s nějakou milenkou, ale následně pochopila, že vzdychání se line ze synkova pokoje. Po špičkách nacupitala za dveře, přilepila ucho ke skleněné výplni aniž by jí tímto šokem došlo, že by ji mohli vidět.
Zaposlouchala se do rytmu mladické šukačky, dokud si neuvědomila, že musí vařit, aby pán domu nezuřil kvůli zpožděnému obědu. V tichosti opustila svoji šmejdící stanici a odešla, nechat se rušit vzdycháním, do kuchyně ke sporáku.

„Máma je doma!“ zazmatkoval Slávek chvíli po výstřiku.
„No a? To vadí?,“ pronesla drze Valentýna, jako by se nechumelilo.
„Máma? Né. Ta né. Horší to bude s tátou. Já jen, že nás musela slyšet,“ vysvětloval Slávek, aby brzdil případný Valenčin rychlý odchod.
„Však mě nemusí vidět, ne,“ odsekla uraženě, protože by se raději nechala matince představit a získat tak konečně jistotu ve vztahu.
„To nejde. Musí tě přece poznat,“ pohladil ji na vysvětlenou Sláva a tím ji značně uklidnil.

Dlouhé minuty se pak oba drželi v pokoji, tajně se kradli na WC a dělali, že tam vlastně ani nejsou. Máma provokativně hlučila v kuchyni, dávala jim najevo, že o nich přece ví a tak nevidí důvod se dál schovávat a čekala jestli se oba nestoudníci objeví nebo ne.

V dlouho očekávané hodině, kdy domem proletěl opět tmavý mrak v podobě zuřivého otce, se Valentýna rozhodla přeci jen odejít domů. Prosila Slávka o odlákání pozornosti a přemlouvala jeho neústupnost, kdy nechtěl o jejím odchodu sám nakonec ani slyšet. Nechtěl se zachovat jako každý jeho předchůdce a taky se chtěl před otcem vytáhnout a dokázat, že úplně k ničemu přeci jen není.

Pokojová nálada se střídala. Couvající Valentýna se rázem odhodlávala vstoupit do kuchyně, kde už otec cinkal příborem, v zápětí se stahovala do sebe a měřila výšku okna, kterým by chtěla utéct. Už zas jen drmolila a žuchlala, za stálého sledování Slávkem, kterému se tímto brbláním začala líbit. V rozhodující minutě už jen stačila našpicovat uši, protože k nim do pokoje doléhalo tradiční odpolední vzdychání z rodičovské ložnice.

„Co to je?“ uchichtávala se překvapeně Valentýna i když tvář jí rázem kameněla.
„Naši,“ vzdal jedním slovem boj s vysvětlováním Sláva.
„Oni ti tu šukaj, takhle jako normálně?“ nutila padlou čelist ke kladení zvídavých otázek Valča.
„Jo. Naši se s tím nějak nepáraj,“ pokrčil rameny Slávek a dostával osypky z toho, co bude asi tradičně následovat.

Oba už zase oblečení, přitulení k sobě, jen mlčky naslouchali rajcovnímu vzdychání, mezi kterým Slávek dovysvětlovával pár drobností, které se daly zveřejnit.

„No vy jste mi teda rodinka,“ zakryla si úsměvná ústa pobavená ramlička a dál točila slechy po zvuku mrdačky.
Sláva čekal spíš znechucení a hlasitý útěk plný nadávek, ale jeho vyvolená se nechtěla ani hnout a naopak vypadala velice pobaveně.

„Slávečku! Slavomírku! Není něco potřeba? Nechceš něco donést?“ vracela se vilka do starých kolejí, protože se mamina, podle volání, zdála těsně před orgasmem.
„Ne ne mami, nic nepotřebuju!“ volal poslušně synátor jako ozvěna svou odpověď, po které už jen sledoval horoucí matčinu spokojenost, výskot a smích.
„Počkééj, vy spolu i takhle jako komunikujete, jo?“ smála se v šepotu Valinka a nestíhala tolik nových zážitků vstřebávat.
„Někdy. Někdy i…no…, to je jedno, prostě někdy ano,“ snažil se se vzniklou situací Valentýnu seznamovat dál.
„No to je mazec! A dál? Dál se děje co?“ sondovala neodbytně už zase nadržená nevěsta, protože tuhle otázku už šeptala svému milému za ouško, s ručkou zapojenou opět na zipu kalhot.

„Počkej, počkej, teďka ne. Prosím,“ škemral bojácně zajda.
„Oni můžou a proč ne my? Však se jim taky můžeme ozvat. Jak se z ložnice volá, tak se do pokoje ozývá,“ vtipkovala rozdělaná samička.
„Počkej, fakt ne. On táta je hodně přísnej. Kdyby na to přišel, že tu něco funguje bez jeho vědomí, bylo by moc zle. A věř tomu, že moc zle,“ vysvětloval Sláva i když jeho obr měl už zase pravou tuhost.
„No fajn. Aspoň s ním můžu poměřit síly,“ odtáhla se s lišáckým úsměvem Valina.
„Jsme v kuchyni, co bylo ve škole?“ zaklepal na skleněnou výplň nehty fotřík, když míjel Slávův pokoj, což byla výzva pro mladou dvojku.

Oba se na sebe podívali, Valina notně poučená a Sláva odhodlaný a zároveň vyšli z pokoje vysvětlit tuhle prekérní situaci.

Navigace v seriálu<< Otec despota 02Otec despota 04 >>
1 1 vote
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x