Matěji, proč tě holky tak chtějí 12

Toto je 12 díl z 17 v seriálu Matěji, proč tě holky tak chtějí

Cestou do ložnice si však Matěj vymínil, že se musí stavit v obýváku, aby si z kalhot vytáhl krabičku s ochrannými prostředky. K tomu se však nedostal.

„Matěji, to je zbytečný,“ zastavila ho Dana. „Už deset let sem mimo provoz, tak si to se mnou užij v plný parádě a naplň mě, co se do mě vejde.“ Skoro láskyplně se na něj podívala.
Matěj jí pohled opětoval, i když v něm nebylo tolik vřelosti.
„Víš, normálně mě v tomhle žádná neukecala, ale když ty mi tak věříš, věřím i já tobě,“ řekl a nechal se odvést do ložnice.

Dana odhodila přikrývku a uložila se na postel tak, aby bylo místo i pro Matěje.
Přilehl k ní a ihned ji začal líbat a hladit bujné poprsí. Trochu je i pomačkal, aby se následně rukama i ústy věnoval ztvrdlým bradavkám.
„Áách,“ zavzdychala Dana. „Dělej mi to chvíli, tohle mám strašně ráda,“ zatoužila po pokračování.
Matěj jí samozřejmě vyhověl a volnou rukou zamířil mezi stehna. Pohlazení huňatého kožíšku a vsunutí prstů do hlubiny rozkoše vyvolalo další slastný vzdech.

V momentě, kdy usoudil, že se jejímu přání věnoval dostatečnou dobu, vměstnal se jí mezi nohy, doširoka je roztáhl a jazykem zaútočil na vyzývavou štěrbinu.
„Panebože, Maťo! Co to… áách, áách, nevzpomínám si, že by mi někdy někdo tohle dělal… áách… áách,“ sténala Píchalka v nečekané slasti.
Najednou ucítila, jak zduřelý poštěváček sevřely měkké rty a jaly se ho masírovat.
Vzrušení, kterého se jí tím dostalo, bylo tak silné, že doslova zavyla rozkoší.
„Matěji… Matějíčku… honem, honem, už ať seš uvnitř,“ zúpěla, ale Matěj jejího přání nedbal.
Dál ji dráždil jazykem a střídal s masírováním poštěváčku, až ji přivedl málem k šílenství.
„Proboha svatýho, už mně ho tam vraž,“ vykřikla zoufale, chytla ho za vlasy a odtáhla mu hlavu z klína.

Teprve tehdy to byl pro Matěje signál k útoku. Povytáhl se výš a na první pokus se zavrtal do přetékající studny.
Okamžitě mu vyrazila vstříc. Nasadil proto svižnější tempo a hekající Píchalku pigloval, jako kdyby si chtěl ptáka vyleštit do zrcadlového lesku. Najednou Dana na okamžik ztuhla a vzápětí se v ní začaly převalovat vlny nespoutaného orgasmu. Být v té chvíli na tom stejně jako ona, určitě by z něj vycucla i to, co tam neměl.
Pokračoval dál v nezměněném tempu, naslouchajíc pokračujícímu sténání, i když její vyvrcholení dávno skončilo. Ležel na ní a přirážel jako ďas, až se konečně i on dočkal a silné pulzující tepání jeho ocasu ji naplnilo, co se do ní vešlo.
Hlasitými projevy dávala svou spokojenost, dokud z ní nevyklouzl ven.

Odvalil se stranou. „Tak to by bylo. Doufám, že jsem tě alespoň maličko uspokojil,“ odfoukl si a se zaujetím pozoroval její kundičku a z ní vytékající pramínek přebytečného semene.
„Maličko?!“ namítla divoce Píchalka. „Snad nikdo mě tak neuspokojil, jako právě ty, a ty řekneš ‚maličko‘. Dyť to byl hotovej koncert slasti a rozkoše! Propána, Matěji, za tohle ti budu vděčná do smrti smrťoucí, a kdybys někdy něco vode mě potřeboval, stačí jen říct.“
„Ale Dani, dyť to nic nebylo. Jen takový pošolíchání a ty ze mě děláš kdovíjakýho bejka,“ zpěčoval se Matěj přijmout její chválu.
„Bejka tedy určitě ne,“ odporovala, „ale chlapa, co to umí naprosto excelentně, jo.“
„Když si to myslíš, nebudu ti tu radost kazit. Jenom to, prosím tě, nikde nevykládej,“ odtušil Matěj. „Musím říct, že i mně se to moc líbilo, a tak mě napadlo, jestli by sis to třeba nechtěla zvopakovat, ale po svým, tak, jak by sis to představovala ty.“

Dana vykulila oči. „To jako, že bych byla nahoře a mohla bych si s tebou dělat, co chci?“ otázala se nevěřícně.
„No jasně, pokud budeš pro. Jen by sis musela tak hodinku počkat, než se mi ten párek znovu zvedne.“
„Klidně počkám i dýl, jen když budu znovu cejtit, jak mě plníš,“ prohlásila odhodlaně a chtěla Matěje zalehnout.
„Počkej, počkej,“ bránil se. „Nejdřív bych si to nářadí šel umejt. Nemám rád, když je celej ulepenej.“
„A to já ti ho s potěšením vomeju sama a pak postavím na kafe.“
„Tak jo,“ souhlasil Matěj a odevzdal se osudu.

Píchalka Dana pečlivě očistila nejenom jeho vercajk, ale i svou čičinu. Poté uvařila kávu a donesla ji na stolek v obýváku, který dříve přistrčila ke gauči. Chtěla si sednout, ale Matěj ji zadržel.
„Chviličku posečkej. Chtěl bych si tě pořádně prohlídnout ze všech stran a důkladně osahat, protože máš mimořádně krásný tělo a já bych si ho chtěl zapamatovat.“
„Nic proti tomu nemám,“ přikývla Dana, „ale než bys skončil, vystydlo by nám kafe. Tak si ho poďme nejdřív vypít a pak na mě můžeš jukat ze všech stran. Třeba i od podlahy nebo od stropu.“ Zasmála se a jako první se posadila. Matěj uznal, že má pravdu a přidal se k ní.

„Konec konců, taky si tě ráda důkladně prohlídnu a vošahám,“ řekla Dana, když dopili kávu.
Podívali se na sebe a začali se smát.
„Tak dem na to,“ prohlásil Matěj, vytáhl Danu z gauče a postavil ji na volné místo v pokoji. Sám odstoupil o pár kroků k oknu a počal ji zevrubně očima zkoumat. Naznačil jí, že by se mohla pomalu otáčet, aby si ji mohl prohlédnout ze všech stran.
Přišlo jí to komické, až se tomu pochechtávala, nicméně mu ráda vyhověla. Po několikerém otočení ji požádal, ať se zastaví a roztáhne nohy, že si ji prohlédne i zespodu.
„Ty seš takovej šašek, Maťo, že se mě tomu ani nechce věřit,“ rozesmála se naplno a rozkročila se.

Matěj sebou mrsknul na podlahu s hlavou položenou mezi roztaženými končetinami tak, aby viděl vzhůru. Byl to nádherný pohled. Kochal se a přímo vrněl jako kočka. Pomalu vstal a stoupl si těsně k ní.
„Teda řeknu ti, pohled na tebe je pohledem pro bohy. Prostě všecko, co na tobě je, je úchvatný. Škoda, že sem si tě nemoh prohlídnout i ze shora. A taky je věčná škoda, že neumím dělat fotky, protože bych s tebou nafotil milion pornofotek a každej večer si je prohlížel a honil si přitom péro.“
„Já se z tebe snad pominu,“ řehtala se Dana nad Matějovou úvahou. „Klidně bych se ti nechala vyfotit, ale péro si můžeš honit tady ve mně kdykoliv se ti zachce a já najdu vhodnou příležitost.“
„No, dyť já vím,“ opáčil Matěj a postavil se za ni.
Dal se do osahávání jejího těla. Započal pěkně na krku, pak na ramenech, zádech, pažích, smlsnul si na půvabně kulaté prdelce a po bocích, stehnech a lýtkách se dopracoval až k chodidlům. Poté zapnul zpětný chod a stejnou cestou se vrátil nahou.

Obrátil Danu čelem k sobě, pohladil ji po vlasech, zavřel oči a jako slepec se snažil pohmatem zapamatovat si její tvář. Přes ramena se dostal k ňadrům, na nichž také chvíli setrval. Pak pokračoval dolů až k chodidlům a cestou zpět na pár chvil zakotvil na jemném porostu jejího klína.
Otevřel oči a řekl: „Snad si tě takhle zapamatuju.“

Píchalka Dana byla chvíli potichu. Pak prohlásila, že to bylo tak krásné, že ji tím strašlivě vzrušil a že se bude snažit mu to oplatit, jak nejlépe bude moct. A opravdu.
Kopírovala naprosto přesně jeho cestu po těle, jen poslední fáze jí trvala poněkud déle. Vložila si do pusy jeho visící mužskou okrasu a dumlala ji tak dlouho, dokud se mu neztopořila.
„Tak teď ho máš, jak má bejt. Můžu toho využít?“ zeptala se dychtivě.
„No jistě,“ přikývl Matěj.
Popadla ho za ztvrdlou oj, aby se cestou náhodou nescvrkla, a dotáhla ho k posteli. Matěj na ni ulehl. Dana mu ptáka pro jistotu ještě párkrát protáhla pusou a pak na něj skočila.

To, co pak následovalo, jakoby se účastnil karnevalu v Rio de Janeiru. Takového vrtění a kroucení nejenom prdelkou, ale i celým tělem ještě nepoznal. Všechny ty neskutečné pohyby mu masírovaly ptáka, někdy celého, někdy jen část, a působily mu takovou slast, že nahlas sténal blahem. Fascinovaně hleděl na natřásající se koziska i když je příliš nevnímal. Daleko víc prožíval to, co se mu dělo v klíně.
Silně ho to vzrušovalo, ale Danu ještě víc, neboť se v krátké době parádně udělala. V první křeči povyjela nahoru a zprudka dosedla, až Matějovi přimáčkla koule do matrace. Ten jen zavyl, protože měl spíše pocit, že ji propíchl. I Dana náležitě mohutně hekla.
Zůstala však sedět, dokud neodezněly poslední orgastické křeče a dokud se aspoň trochu nevydýchala.

Ani jeden z nich nepromluvil ani slovo. Matěj chytil Danu za kozy a začal je hníst a mačkat, aby se aspoň trochu vymanil z té přemíry vzrušení, jehož se mu od Dany dostalo.
Ta si toho byla vědoma a pustila se do pomalého přirážení, které se však v krátké době změnilo opět v karnevalový tanec. Měla za to, že se díky tomu zanedlouho dočká Matějova výronu, avšak k jejímu překvapení si musela ještě pár minut počkat.
Jeho vyvrcholení však bylo korunováno i tím jejím, což ji nesmírně udivilo. Vysála ho do poslední kapky a pak ho, ztěžka dýchajíc a zcela vyčerpaná, zalehla.

První se vzpamatoval Matěj. Otočil se na bok a Danu za sebe skulil, aby se mu mohlo líp mluvit.
„Prosím tě,“ oslovil s patrným údivem v hlase Danu. „Kde ses tohle naučila? To bylo něco tak úchvatnýho, že skoro nevím, jestli sem snil nebo se mi to dělo. Neskutečně úžasnej zážitek, fakt.“
„Kde sem se to naučila?“ opakovala po Matějovi. „Nikde. To sem jen kdysi dávno přemejšlela, jak okořenit naše radovánky. Tak se přišla na tohle a rok sem tajně trénovala pohyby těla a polohu při tom… tom…“
„Při šukání,“ napověděl Matěj.
„Jo, při šukání. No, a pak sem se jednou manželovi předvedla a pak se ho zeptala, jak se mu to líbilo. Přece jen to bylo něco hodně novýho a já byla zvědavá. Odpověděl ‚Nebylo to špatný, ale bylo to, jako kdybych mrdal kurvu, která se mě chce co nejdřív zbavit.‘ Udělal se totiž dřív než já. Strašně mě to urazilo a snad měsíc jsem s ním nepromluvila slovo.
A teď, teď sem si na to vzpomněla a řekla si, že se ti předvedu. Měla sem sice strach jestli to vůbec dokážu, ale ukázalo se, že jsem toho nijak moc nezapomněla. Sem moc ráda, že se ti to líbilo.“

„Aby ne. Nepamatuju, že bych se někdy odprásk takhle brzy, ale to nevadí. Za ty pocity to stálo. Mám pocit, že bych si to chtěl někdy zvopakovat.“
„Moc ráda. Stačí říct a já už nějakou příležitost najdu.“
„To ti věřím, ale asi k tomu nedojde,“ pokýval hlavou posmutněle Matěj.
„A proč ne?“ podivila se Dana.

„To je tak. Už je těch ženskejch nějak moc, a čeho je moc, toho je příliš. Budu je tvrdě odmítat, ale neříkám tím, že bych občas některý nevyhověl. A bude mi úplně fuk, jestli bude extrémně krásná anebo jen ta nejobyčejnější holčina. Hodně mně přitom napovědí oči. Některý, a těch moc není, maj oči, kterým já říkám mrdavý. S takovejma si pak jeden fakt užije.
Pak sou jiný, který je maj takový zasněný. S těma se pak musí pomaloučku, polehoučku. Další je pak maj nevýrazný a s těma je to pak tak trochu sázka, jak se budou chovat.
A nakonec sou ženský, který maj oči studený až mrazivý. Těm je lepší se obloukem vyhnout, protože jim není nic dobrýho,“ dokončil Matěj svoji úvahu.
„A jaký má oči já?“ chtěla Dana vědět.
„Ty? Veselý.“
Podíval se na hodinky. „Škoda, že ten čas tak letí. Mám tisíc chutí si na tě lehnout a pomaloučku, polehoučku tě dovýst do sedmýho nebe.“
Lehce se prošel po hřebenech pohoří. „Mrzí mě to, ale musím se vočistit a jít.“

Chtěl vstát, ale Dana se na něj překulila, aby mu v tom zabránila. „Já ti ho vočistím,“ řekla, sesunula se níž a lapla unaveného Mistra do pusy.
Olizovala ho tak dokonale, že nebýt tak zmožený, snad by se mu i znovu postavil. Když skončila, měl Matěj ocas tak čistý, že kdyby to šlo, chybělo by ho už jen vyleštit.

Dana vstala, a přes Matějovy protesty ho oblékla.
Pak se k němu přitiskla a vášnivě ho políbila. „Já vím, že sem praštěná, ale nechám si o tobě zdát,“ řekla. „Jen mě, prosím tě, na rozloučenou pořádně prohrábni mezi nohama a kloudně zmáčkni kozy, a pak honem mazej, než se rozbrečím.“

Směna Matějovi uběhla, ani nevěděl jak. Kdoví, jak se to sešlo, ale všechny ženské si s ním chtěly povídat, ať už u mašiny nebo v kumbále.
Jestli nějak vytušily, že měl něco s Píchalkou a byly zvědavé, zda jim něco řekne. Těžko říct.
Fakt je, že ho viděly s ní odcházet a mohly si domyslet ledacos, i když ani on ani Dana nedali v sebemenším najevo, že by se něco mezi nimi událo. Naštěstí se přímo nezeptaly a z toho co jim odpovídal, se nemohly dozvědět vůbec nic. Skoro neměl čas si promyslet, co poví Jarmile, až se s ní sejde.

O půl třetí na ni čekal před obchodem, jak se domluvili. Vyšla asi o pět minut později. Měla na sobě opět ty volné šaty a přes rameno kabelku.
„Tak co, kam pudem?“ zeptala se, ačkoliv sama už měla jasno.
„Kam si budeš přát,“ usmál se na ni Matěj.
„Tak já bych šla na zahradu,“ navrhla a v očích jí hrály šibalské ohníčky.
„Fakt tam chceš jít?“
„Jo.“
„Moc tam chceš jít?“
„Jo.“
„Strašně moc tam chceš jít?“
„Úplně nejstrašnějc.“
„Ale to se tam pak asi dost zdržíme.“
To už se Matěj pochechtával.
„Já vím. Proto tam taky chci,“ nenechala Matěje na pochybách proč tam chce jít.
„No tak tedy dem,“ přestal si z ní Matěj utahovat, vzal ji kolem pasu a vykročili k cíli.

Tentokrát šli přímou cestou. Jen u hlavní brány se Matěj pozastavil, neb se nad ní skvěl nápis »Zahrádkářská kolonie Líbánky«.
„To je hezký, Líbánky,“ řekl vesele. „To jako, že sem choděj líbat kytičky, co jim tady rostou?“
Jája se rozesmála.
„To asi ne. Říká se tady tomu tak odjakživa. Možná proto, že tady někdo někdy trávil líbánky. Ale můžeš si myslet, že to je proto, že se tady budem líbat my. A už poď, nebo se neudržím.“
Popadla Matěje za ruku a rychle zamířila k chatce.

Ledva za sebou zavřela a zamkla dveře, vrhla se na Matěje a začala ho vášnivě líbat. Bylo to však jen na chvilku, protože s ní třásl neuvěřitelný chtíč.
„Maťo, já po tobě tak strašně toužím,“ sdělila Matějovi s přešťastně zářícíma očima, „že sem si o tobě nechala celej večer i celou noc zdát ty nejneuvěřitelnější věci. I v práci sem nestála za nic, až si toho holky všimly. Ale teď se honem svlíkni a vlož svůj tvrdej drahokam do mý šperkovnice. Honem, honem…,“ pobízela Matěje a sama šla příkladem.

Chopila se spodní části šatů a jediným pohybem si je přetáhla přes hlavu. Matěj v tu chvíli zapomněl, že si má sundat kalhoty i tričko.
„Ty… ty… už nic na sobě nemáš!“ zablekotal. „To seš takhle celej den?“
„Né, to né. Až při odchodu z práce sem si odlehčila a dala si to do kabelky,“ vysvětlovala a zároveň zbavovala Matěje oblečení, když se k ničemu neměl. „Ale budu si to muset oblíct, než pudu domů. A teď už poď, nebo se pominu z toho, jak tě chci.“
„Tak jo, tak jo, jenom… jenom se ještě obleču,“ řekl Matěj a sklonil se pro krabičku, uloženou v kapse kalhot.

Ochranu si natahoval skoro za běhu, protože ho Jája nesmlouvavě táhla k válendě, na kterou sebou mrskla a strhla ho na sebe.
Tak ho tiskla k sobě, že měl problém najít zmiňovanou šperkovnici, což Jája pohotově vyřešila tím, že popadla jeho drahokam a hbitě si ho vsunula dovnitř. Několika rychlými přírazy naznačila, co má dělat, jako kdyby to nevěděl.
„Bude to ale trochu… é… drsnější,“ upozornil ji a tvrdě přirazil.

Nasadil docela slušné tempo a pokaždé se snažil dostat co nejhlouběji.
„A… a,“ vyhekávala Jája, „to je vono… áách… to je vono,“ tiše vykřikovala a tvářila se přitom ohromně nadšeně.
Netrvalo dlouho a zazmítala se v křečích vyvrcholení.
Matěj jí vytáhl roztažené nohy nahoru, a aniž z ní vyklouzl, změnil svou polohu tak, že se posadil na bobek, ještě jí trochu povytáhl a rval to do ní se silou, jako kdyby zatloukal hřebíky.
Bylo to docela fyzicky náročné, ale věděl, co vydrží. Napůl sedíc, napůl stojíc, s pokrčenými koleny plenil její šperkovnici, co mu síly stačily.
Jájina už ani nehekala, jen funěla jak lokomotiva a stejně tak i Matěj, ale jen do chvíle, kdy přetlak přesáhl všechny meze a uvolnil pojistku. Vytryskl z něj pulzující proud semene a zcela zaplnil bezpečnostní zábranu. No, být to pára, tak to určitě pískalo.

Zvolna položil Jájinu do normální polohy a svalil se vedle ní.
„Teda,“ ozvala se po chvíli Jája, „nechci bejt sprostá, ale nemůžu to říct jinak, než že to byl pořádnej mrd.“
„Tak to se ti to asi moc nelíbilo,“ shledal Matěj.
„Právě naopak. Skoro až moc, ale každej den bych to nechtěla. Jednou za čas to ale může bejt príma si takhle zadivočit.“
„Eště že tak,“ uchechtl se Matěj a sáhl po jejích hrudních pahorcích.
„Ne, že bych nad tím nějak zvlášť přemejšlel,“ pokračoval, „ale myslím, že bysme mohli bejt spolu u nás. Mám v podkroví samostatnej pokoj, ve druhým bydlí ségra. Je tam koupelna, záchod, jen vařit bys musela dolů do kuchyně.
Pro začátek by to mohlo stačit, než si najdem něco jinýho. Co myslíš?“
Jája neodpověděla, jen se tajemně usmívala.

„No jo, asi je to blbost,“ povzdychl si Matěj a ani nečekal, že se mu dostane potvrzení jeho slov.
„Ale nebyla, kdyby nebyla jiná možnost. Jenže já už to vyřešila,“ pochlubila se nadšeně Jája.
„Fakt?“ nechtěl Matěj věřit.
„Jo. Včera sem zašla za bráchou a všechno mu o nás dvou řekla. Že bysme spolu chtěli žít jako manželé a přitom nebejt manželé, prostě na zkoušku. Po pár letech že by se vidělo, jak nám to bude klapat a když jo, tak že bysme se vzali. Tak jestli by nebyl tak hodnej a poskytnul nám bydlení v podkroví. Oni to maj nachystaný do důchodu. Je tam ložnička, malej obejvák, kuchyně a i koupelna atd. Radši nechtěj vědět, co mě řek, ale souhlasil. Vezme nás tam.“

„A co ti tedy řek?“ vyzvídal Matěj.
„Fakt to chceš slyšet?“
„Jo. Určitě to bylo něco peprnýho.“
„No, skoro,“ uchechtla se Jája. „Kouknul se na Ivanu a řek ‚Co myslíš? Když budou šoustat potichu, tak by to snad šlo, né?‘ a Ivana kejvla, že jo.
Tak sem mu řekla, že my šoustáme jen v duchu, jinak jen normálně souložíme,“ zahihňala se.
„Tos ho teda pěkně utřela,“ zasmál se Matěj. „Takže teď už jen zbejvá navštívit naše stvořitele a dát jim to na vědomí.“
„To bysme asi měli,“ souhlasila Jája. „A já, když už sem tak rozparáděná a moje Jájinka tak dychtivá, tak bych tě mohla vopíchat já. Ty bys jen tak ležel a já bych tě vojížděla, dokud by ses neuďál,“ předestřela mu svou vizi.
„Ale to bych pak asi přišel pozdě k večeři,“ zaprotestoval Matěj.
„No a? Tak bys to prostě přežil a maminka taky,“ opáčila a už mu rukou probouzela ležícího matadora.
„Dá se jen těžko odolat, když seš taková rozhicovaná, jen to asi bude trvat dýl, než si myslíš,“ usmál se Matěj a změnil polohu tak, aby k němu měla pohodlný přístup.

Netrvalo dlouho, a pod Jájinými prsty se mu ocas zvětšil a ztuhl do stavu použitelnosti.
Okamžitě mu navlékla bezpečnostní obal, přisedla nad něj a pomalu zasunula tvrdolína do nedočkavé Jájinky. Zlomek vteřiny posečkala a pak se pustila do docela svižného přirážení, až jí Matěj hned zkraje poradil, ať si šetří síly na závěrečnou fázi.
„Nespěchej, hledej si takovej pohyb, kterej tě bude nejvíc těšit a nejvíc vzrušovat,“ dodal ještě a pak se zcela oddal svým pocitům.

Jája chvíli hledala, a když objevila, co jí dělá moc dobře, věnovala se jen tomu. Díky tomu se po nějaké té minutě parádně udělala. Matějovi to, pravda, trvalo o něco déle, ale když se konečně vycmrndal, byli spokojeni oba.

Navigace v seriálu<< Matěji, proč tě holky tak chtějí 11Matěji, proč tě holky tak chtějí 13 >>
4.8 35 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Skvělé pokračování. Tak to vypadá, že si ho Jájinka uzme jen pro sebe.

1
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x