Evička – Pavlínka – třetí přání 2.

Už byl začátek dubna a když okolnosti dovolily, Marek si užíval příjemných chvil střídavě s Pavlínou i Evou a ta pro změnu i s Jakubem. Vyjímečně si zpestřili život společnými chvilkami ve třech, ale s Kubou si zopakovali setkání jen jednou.
Eva zásadně odmítala Marka doma a Pavlínka ho zase odmítala zcela kategoricky, když byla doma Eva. Ovšem když zůstali sami a byla nálada z obou stran, nijak se neomezovali. To se ale často nestávalo. Občas býval doma i jejich otec.

Pavlína trpělivě připravovala svůj plán. S Andreou, Jakubovou dcerou se spřátelily, což nebyl vůbec žádný problém. Běžel letní semestr a ukázalo se, že Andrea je ohromně sympatická štíhlá blondýna s podobnými zájmy jako měla Pavlína.
Obě studovaly stejný obor, rády sportovaly a tancovaly, ale neměly žádného stálého partnera. Občas zašly do kavárny v Dejvicích na kávičku a dortík, někdy i dvě deci vína, aby si postěžovaly si na život.

Při jednom takovém jarním posezení si Andrea posteskla.
„Pavlí, já nevím, jestli to máš doma taky tak uhozený, jako já. Když jsem chodila s Honzou, mohla jsem kamkoliv, pokud mě doprovodil. Je mi dvacet a samotnou mě nepouštěji z toho našeho zapadákova nikam, ale kde mám sbalit nějakýho kluka, kterej by slušně vypadal a nebyl debil a se kterým bych si rozuměla.
Honza byl fajn a pěkně ulítlej divoch, ale pak si začal eště s jednou holkou a já mu na to přišla. Asi mu nestačily tyhle moje, a ukázala si na svou skromnější hruď, zato vona měla možná čtyrky.
Chtěla sem tuhle vyrazit někam večer aspoň s Lenkou, dyť jí znáš, jenže vona bydlí na druhým konci Prahy a voni mě samotnou nepustili, protože bych se vracela sama pozdě tam k nám do Ruzyně, kde chcíp pes. Táta mámě všechno vodkejve, i když máma se taky umí docela pěkně vodvázat, to sem už zjistila, ale v tomhle je divná. Já bych je zabila. Může za to hlavně máma. Táta by se eště tak nechal ukecat, ale máma je šílená. Vona kdysi něco blbýho takle sama zažila a myslí si, že se to stane každý. Prej vyvázla jen tak tak.“

„Hele naši se rozváděj a máma lítá po světě s aerolinkama, takže já problém nemám. Co takle třeba vyrazit si v pátek nebo v sobotu. Máma je pryč a vzala bych bráchu. Je vo rok starší a je docela fajn, co ty na to? Tedy jestli bude mít čas.“
„Fakt, jo? No to by bylo supr, ale musela bys s bráchou pro mě dojet nebo aspoň nějak mámu přesvědčit, že nepojedu domu sama. Vona mě prostě nenechá jezdit v noci samotnou a diskošky končívaj dóóst pozdě. Nebo bych musela já vzít bráchu Ivana. Jenže von teprve teď maturuje, ale jinak je taky moc fajn. Vadilo by to moc? To víš, sama bych s nim nikam nešla.“
Netušila, že to je voda na Pavlínin mlýn, takže ta všechno okamžitě schválila.
„Andreo, to vůbec neva, já sem na bráchu taky zvyklá a je docela príma a jestli ten Tvůj je fajn, tak to neva, aspoň budeme parta nebudou nás votravovat nějaký pošahaný kreténi, protože si budou myslet, že tam nejsme samy. No a třeba se tam nějaký rozumný kluci najdou. Budeme si moct vybrat v klídku, pokud tedy bude co. Vobávám se, že stejně to bude asi blbý, protože buď tam budou se svýma holkama nebo tam budou s nějakou partou a akorát budou chtít sbalit ňákou holku na zašukání.“
Plácly si rychle.

První diskotéka se vcelku vydařila. Pavlíniny lekce tance evidentně padly na úrodnou půdu a Ivan tancoval bezvadně. Žádné kymácení ze strany na stranu, jako většina ostatních kluků. Docela budil pozornost.
Obě slečny byly spokojené. Andree nepřipadlo být divné, že Pavlína si občas vzala do tance Marka, aby se jako prostřídali, takže Ivan s Andreou si některé tance také dali spolu. Andreu překvapivě ani žádný jiný kluk nezajímal a Pavlína zjistila, že Ivan je supr kluk, zábavný, s úžasným rozhledem, vtipný a navíc nesrovnatelně lepší tanečník než Marek. Bylo jí jasné, že ji začíná balit a s uspokojením sledovala Markovo počínání. Přesně plnil její instrukce a když se loučili, navrhnul další taneční párty za dva týdny, což Andrea radostně přijala a Ivan ten nápad chválil ještě radostněji a na rozloučenou dal Pavlíně pusu na tvář.
Lepší začátek si Pavlína ani přát nemohla.

Po druhé společné diskotéce se Marek v neděli večer doma před spaním pochlubil.
„Pavlí, plním tvý přání a řek jsem si Andree vo číslo. Tady ho mám. Můžu kdykoliv brnknout. Vona má mobil a její brácha taky. Kuba vydělává fakt asi docela dost. Budeme muset říct fotříkovi. Máma by nám ho asi nekoupila, páč je to dost drahý. I to volání.“
„Máro, stejně si budeš muset nějakou holku najít a asi mě jednou necháš, ale já si taky budu muset někoho najít. Ivánek je sice mladší, ale jede po mně jako slepice po flusu. Dovolila jsem mu, ať mi někdy brnkne sem domu, takže sme si kvit. Ale plán se docela daří.“
„Tak mi už konečně přesně řekni, vo co go, Pavlí, nebuď blbá.“
„Hele, já bych tebe ani sebe do ničeho netlačila, ale když sem zjistila, že Andrea je Jakuba a že je hezká a moc fajn, napadlo mě, že by se ti třeba líbila a že bys jí jako sbalil nebo i dovopravdy a možná by šlo přidat se k nim na dovolenou. Kdybys s nima jako jel, tak bych třeba mámu ukecala a jeli bysme taky. Víš, že nám nic nevodmítne.“

„Tedy ségra, ty jsi ale intrikánka! A to jako si myslíš, že máma by se skamarádila s Kubovou ženou a že ta by si jí pak přibrala k nim do postele, jo? Ty si fakt dement.“
„Hele, Ivánek je je fakt moc fajn a klidně s nim na rande pudu taky, aby sis nemyslel, že tě strkám nějaký holce do postele. A třeba bysme je voba pozvali příště po diskošce na Červeňák do tetina bytu. Co bys na to řek?“ tázavě pohlédla na Marka.
„To jako že tam bych si to rozdal s Andreou a ty s Ivanem?“
„A proč ne? Přeci nemůžeme furt jen sami nebo ty eště navíc s Evou. A kdybysme pak jeli k moři s nima společně, tak by Kuba třeba zíral. A vůbec. To by zírala i máma a jejich máma taky. Třeba by se to tam hezky vyvrbilo,“ spřádala Pavlína dál své odvážné představy.
Vzápětí ještě dodala: „Hele máma se dneska nevrátí, podívej, co mám. Nechceš to zkusit?“ zeptala se a vytáhla malou lahvičku.

„Co to je, Pavlí?“
„Chceš to zkusit nebo ne? Pak ti řeknu. Já to eště neprubla, ale prej je to síla. Vychvaloval to jeden kluk vod nás ze školy a myslím, že chtěl, abych to zkusila s nim, ale ukecala sem ho, aby mi dal jen vzorek, nechtěla sem to vytahovat, ale jestli pudeš na rande s Andreou, tak bysme to měli vyzkoušet.“
„OK, dej to sem,“ zvědavě přitakal Marek. „A co to má jako udělat?“
„To právě uvidíme, jdeme na to, jsme tu sami, tak se nemůže nic stát.“
Přesunula se ze své postele k Markovi pod jeho peřinu a začala se s ním mazlit.

„Vůbec sem nevěděl, že jsi taková potvůrka, lásko, ale docela bych se dneska vyspal, včera po tý disckotéce sme to dost přepískli, dyť sme šli spát skoro až ráno. Řekneš mi už konečně, co to jako má dělat?“
„Počkej, tak aspoň zkusíme tohle vočuchat. Zkus to pořádně, ať víme, jestli to něco udělá, ale vopatrně, já to taky nikdy nezkusila, tak nevím, jaký to je.“

Pavlína otevřela lahvičku a oba zkusili přičichnout.
„Fuj docela to smrdí,“ zabručel Marek.
„No, to máš recht,“ ušklíbla se Pavlína, „ale dej si eště jednou a já taky a pak eště. Nevím, jak dlouho se to má čuchat, ale prej to poznáme.“

Za chvilku se Marka zmocnilo nezvladatelné vzrušení, podpořené tím, že Pavlína odkopla deku, vyhrnula si noční košili a rozechvělým hlasem se ptala: „Vzrušuju tě, Marečku?“
„Šíleně, podívej, jestli mi nevěříš, úplně mě brní a to sem nic dneska nechtěl!“ odhrnul pro změnu svou část deky i Marek.

„Ten je ohromnej, honem mi ho tam dej. Chci to hned!“, překulila se na záda, doširoka rozevřela nohy a přitáhla si Marka nekompromisně na sebe ještě než si úplně stihl sundat kalhoty od pyžama.
Vzápětí se oba pustili do bláznivého, divokého milování, které po pár minutách přešlo do báječného vychutnávání si každičkého koutku jejich mladých těl.

Když se po necelé půlhodině vyčerpaní a po rychlé sprše stulili jeden druhému do náručí, Marek se zeptal: „Co to bylo? Ta divočina na začátku, to bylo z toho čichání?“
„Asi jo, to je prej nějakej poppřík, víš, chemicky tohle byl snad amyl nitrit s ňákou příměsí, což ti asi nic neříká a mně taky moc ne. Ten kluk si nebyl úplně jistej, ale říkal, že to podporuje vzrušení a snižuje zábrany a že to funguje rychle,“ naznačila Pavlína svůj studijní obor.

„Hele a to jako, že kdybysme z diskošky s Andreou zapadli do bytu po Áje, že bys tohle vytáhla?“
„A ty bys byl proti?“
„No, to asi ne. A to bys dala vočuchat i Ivánkovi?“
„Já myslím, že by to chtěl zkusit první, kdyby tušil, co to je, ale musela by si nejmíň tolik čuchnout i Andrea. Vlastně by museli všichni.“
„Ale když mi to dáš vočuchat, tak možná budu chtít víc tebe než Andreu a to by byl průšvih.“
„Hele, vona by to přeci dostala vočuchat taky a myslím, že chvilku by bylo všem všechno úplně jedno. Tedy aspoň soudím podle sebe před chvílí. Myslím, že to zase tak dlouho nefungovalo, takže bysme museli využít moment překvápka.“
„Tedy to jako, že bysme se prohodili tak, že bysme my spolu a voni taky spolu, jo? Neblbni, to vona nedá. Je hrozně slušňácká.“
„Aby ses nedivil. Tichá voda břehy mele. Do nás by taky nikdo neřek, co spolu vyvádíme a podle toho, co mi vona vo sobě řekla, tak s tím jejím bejvalým taky zažila nějaký vopravdický čuňačinky. Docela ji vzrušovalo, když mi to říkala. To sem si všimnula, takže si buď jistej, že s ní můžeš zkoušet kde co. A Ivánek taky nejni žádnej panic. To mi vo něm taky řekla. Myslím, že na svůj věk je docela pěknej proutník. Prej si doma některý svý zážitky konzultujou. Trošku jako my. A jestli to fakt klapne až k tý dovolený, tak by se docela hodilo, abysme Kubu a jeho ženu šokovali. Asi by byla v šoku i naše máma.“

„To jako, že bysme se na tý dovolený nechali načapat při ňáký divočině, jo? No ty si fakt střelená, Pavlí. Víš, jakej by to moh bejt průser? Hmm, no ale příště to tedy zkusit můžeme. Když, tak to svedem na ten smradlavej sajrajt. Víš, že já sem pro každou špatnost a ty mě eště trumfuješ. Zbožňuju tě za to,“ vtiskl jí vášnivý polibek a prohnětl její ňadra.
Spokojeně zavrněla.
„Ale nesmíš jim říct, co to je, řekni, že třeba ňáká extáze na zlepšení nálady nebo tak něco. Ale šel bych už teď spát. Sem úplně hotovej, lásečko moje intrikánská, zvrhlá, ale milovaná!“
„Jasný, že vymyslím nějakou story hned na tý diskošce. A ty si moje sluníčko, který nezkazí žádnou srandu, i když chápu, že tohle úplná sranda nejni. Řekni, máš tu Andreu moc rád?“

„Je fakt hrozně fajn a moc hezká, ale tebe a Evu miluju šíleně, víš?“
Při těch slovech Pavlínku něžně políbil a pohladil po tváři.
„A já tebe, ale ten Ivánek je taky pěknej kluk a moc fajn. Vadilo by ti moc, kdybysme je tedy do bytu po Áje po diskošce příště pozvali?“
„Já, vím, jak se moc snažíš a že to vlastně tak trošku děláš kvůli mámě, aby, kdyby měl Kuba průšvih, tak aby nebyl tak velikej, tak ti to přeci nemůžu kazit, bambule jedna, ale teď už koukej zalízt k sobě a nech mě spát. Myslel sem, že si zaskotačíme ráno, ale budu spát. Školu mám až v deset.“

Do další diskotéky už Marek stihnul tři kratší rande s Andreou, pokaždé ji doprovodil až před dům, chvilku se s ní líbal a slíbili si další rande. Ivan Pavlínu také pozval a průběh byl podobný. Marek s Pavlínou se dohodli, že nedovolí žádný překotný postup, ale o to víc vzbudí očekávání jemnými provokacemi a narážkami s tím, že na diskotéce uplatní veškerý svůj šarm tak, aby Andrea i Ivan chtěli sami z diskotéky odejít co nejdříve.

Byl konec dubna a první opravdu teplé dny byly tady. Už po slabých dvou hodinách tancování a nějakých dvou long drincích se Andrea začala k Markovi při dalších tancích tisknout podstatně víc, než dosud. Marek to opětoval a jeho ruce v tlačenici odvážně zabloudily k jejím zadečku, začal se s ní líbat a jednou rukou nenápadně vyzkoušel její ňadro. Nevystupovalo příliš, ale bylo všude. Zřetelně cítil třešinku na jeho středu. Cítil její zvýšené vzrušení a nenarazil na žádný odpor.
Jí zase neušlo, že se mu v kalhotech pěkně ztopořil. Ivan se choval ještě odvážněji a šel rovnou k věci: „Pavlínko, co kdybychom odtud zmizeli?“
„To by bylo supr, ale museli bysme vzít Andreu, přeci nesmí přijít domu sama.“
„Nojo, ale kam bysme tedy šli a třeba bysme se tu pro ně stavili?“ nevzdával Ivan svůj plán.
„Hele dem si sednout a počkáme na ně. Myslím, že Marek je do Andrey blázen a budou chtít s náma. Koukla sem na ně a tvoje ségra je úplně nažhavená, člověče. No a vo něm snad mluvit nemusím, ne?“
„No, to jo, vona je do něj úplnej blázen. Furt mi vo něm vykládá.“
„Počkej, mám nápad. Zeptám se Marka. Mívá klíče vod bytu po naší tetě. Se divím, že tam eště s Andreou nebyl. Třeba bysme si tam mohli udělat takovej malej mejdan. Myslím, že by to mohlo klapnout, tedy jestli Andrea bude chtít. Místa je tam dost.“
„Si piš, že jo, Pavlí!“ nadšeně se chytil Ivan. „Dem si sednout, mávni na ně, ať dou taky.“

Ukázalo se, že Marek skutečně má klíče od tetina bytu na svém svazku klíčů a další dohoda byla dílem okamžiku. Shodli se, že diskotéka dneska vlastně nikoho ani moc nebaví. Za pár minut už byli na cestě. Složili se dohromady a odjeli taxíkem.
Marek objevil v kuchyni nějaké „staré čipsy a buráky“ a v malé spíži „nějaké staré lahve červeného vína“, co tady asi zbyly někdy z dávných časů. Nechlubil se tím, že dostal od Pavlíny příkaz připravit nějaké zásoby.
Pustili příjemnou muziku, usadili se po dvojicích do sedačky a křesla, báječně se bavili, popíjeli víno a občas si zatancovali. Kolem jedenácté už se obě dvojice na sebe spíš lepily, o tanec už ani nešlo, občas si sice povídali, ale bylo zřejmé, že se každý jen bojí naznačit, že by se svým partnerem raději zmizel do vedlejší ložnice.

„Nechtěla bys jít radši vedle, Andrejko? Hrozně bych tě chtěl“ zašeptal jí Marek do ucha.
„A nebylo by to blbý takle zmizet já před bráchou a ty před ségrou?“ trochu rozpačitě se tichounce tázala Andrea, ale v očích bylo vidět, že návrh ji doopravdy zaujal a že jen řeší, jak ho co nejrychleji realizovat.
„Podívej se na Ivana, jak po ségře jede a normálně ji vosahává a jí se to evidentně líbí, když nepudem my, tak tam pudou co nevidět voni.“
„Taky bych tě už strašně moc chtěla, ale fakt nemyslíš, že by to bylo divný?“

Místo odpovědi se Marek zvedl, pomohl i Andree a s rukou kolem jejího pasu si ji bez dalších slov odvedl do ložnice. Dveře nechal pootevřené.
„Vidíš, je Pavlíno?“ šeptal vzrušeně Ivan. „Taky bych tě strašně chtěl, zůstaneme tady?“
„Tady je to blbý, ale chvilku tedy jo, taky bych tě chtěla šíleně moc,“ a začala přetahovat Ivanovi tričko přes hlavu.
Ten jí pomohl a začal jí nedočkavě rozepínat džíny a to samé ona jemu. Oba si je bleskově sundali a Ivan přetáhl Pavlíně přes hlavu svetřík.
Omámeně zůstal zírat na její pevná kulatá prsa, sevřená v jemné podprsence. Vystupující vzrušené špuntíky ho fascinovaly. Vzápětí mu pohled sklouzl na ještě průsvitnější kalhotky, pod nimiž se tmavě rýsovala čárečka jeho dnešního cíle. Pavlína vypadala božsky. Sama si bleskově rozepnula podprsenku a odhodila ji na hromádku svršků.

V duchu ocenila jeho dmoucí se boxerky, ale pootevřenými dveřmi po očku sledovala, že se Marek už jen ve slipech líbá s Andreou a zároveň jí sundává podprsenku. Vzápětí ji už položil na postel a stáhl jí kalhotky. Kratince zahlédla její zlatavě ochmýřený klín a vzápětí už na ní zasvítil Markův bílý zadek, tentokrát bez slipů a v dalším okamžiku už oba splynuli v obětí na širokánské posteli. „Teď je ten správnej okamžik,“ blesklo jí hlavou, obzvlášť, když svou pozornost nasměrovala na Ivana, který jí sundával kalhotky.

„To je krása, šeptal,“ když z kalhotek vykročila, „takhle bez chloupků je to tak šíleně sexy,“ potichu dodával a snažil se její štěrbinku políbit a poškádlit jazykem.
Pavlína ho opatrně pohladila po vlasech a trochu se prohnula v pánvi, aby mu vyšla vstříc. Pak ale zaslechla vzrušený vzdech z ložnice. Bylo jí jasné, že Markův úžasný nástroj právě započal svou práci a tak Ivanovu snahu přerušila.

„Počkej Ivane, slyšíš je, poď dem za nima ta postel je širokánská, tady je jen hrubej koberec a to by bylo blbý, ale sundám ti ty boxerky, jo?“
Věděla, že Marek vydrží dlouho, ale nechtěla zbytečně riskovat a otálet. Vzápětí už vysvobodila Ivanův tvrdý pyj a vtiskla na něj žhavý polibek a na okamžik se s ním pomazlila svými rty. Ocenila, že je srovnatelný s Markovým.
Z představy toho, co možná nastane, byla úplně mokrá, protože její plán začínal mít konkrétní obrysy. Pootevřela dveře do ložnice, opřela se o futro, malinko se rozkročila, Ivana si přitáhla k sobě a nasměrovala jeho kopí do své kundičky a nechala ho do sebe prudce zdola vniknout.
Ivan ji uchopil pod kolenem, zvedl ho a pilně začal přirážet. Pavlína ho hlasitě povzbudila, aby přitáhla pozornost milující se dvojice. Ti přerušili svou aktivitu a chvilku oba pozorovali Ivanův pyj pravidelně tepající Pavlíninu jeskyňku.
Přidala k tomu hlasité vzdechy, protože jejich pozornost nutně potřebovala. Ivana zastavila a ke všem vzrušeným hlasem pronesla: „Hele, mám nápad, počkejte momentík!“
Odběhla a za okamžik byla zpátky s lahvičkou, kterou Marek už znal.
„Tohle sem vyloudila na vyzkoušení, prej je to supr a říkali, že stačí si jen párkrát čuchnout!“
Odzátkovala lahvičku, nasála, podala Ivanovi a posadila se na postel. Ivan udělal to samé a podal Markovi se slovy: „Fuj, trošku to smrdí. K čemu to je?“

Marek také nasál, ohrnul nos, podal lahvičku Andree a doplnil Ivana: „No voňavý to nejni, ale sem zvědavej, nech to kolovat. Co je to Pavlí?“
Andrea zopakovala to, co ostatní a lahvička kolovala podruhé. Pavlína mezi tím trochu poodsunula Andreu, položila se v trochu vyzývavé poloze na postel vedle ní a přitáhla k sobě Ivana, aby se posadil vedle ní.
Po druhém kole Andrea konstatovala: „Hele, to nic nedělá, co to jako má bejt?“
„Já nevím, prej uvidím, až to zkusím. Říkal mi to Zmatlík vod nás ze školy,“ a nasála potřetí.
Najednou začala ostře cítit, že už by Ivana chtěla mít v sobě. Ten předal flakón Markovi a při pohledu na nádherné Pavlínino tělo se nad ní překulil, bez dalšího zdržování zasunul nedočkavě své kopí do její roztoužené svatyně a začal se s ní milovat.
Pár okamžiků pozoroval její pohupující se kulaté kozičky, pak se k jedné nedočkavě přisál a druhou začal mačkat.

Pavlína vše vzrušeně vnímala, ale nemohla spustit oči z Andrey, která už ji následovala, zaklesla své paty okolo Markových beder a hlasitými vzdechy doprovázela jeho mohutné pomalé přírazy.
Viděla, jak Markův nádherný oštěp, který tak dobře znala, mizí pod zlatavými, kudrnatými chloupky, které zdobily její kundičku. Fascinoval ji tvar jejích prsů, které byly široké, ale přestože jen mírně vystupovaly vzhůru, jejich objem zdaleka nebyl tak malý, jak by se mohlo zdát. Navíc z nich trčely dvě nádherné anténky.

Marek odpoutal svůj pohled od Andreiny vzrušené tváře a hlesl: „To šílený, to je tak strašně vzrušující vidět tě ségra, co tady děláš a jak se ti nádherně houpou!“
Ivan nezůstal pozadu.
„Tedy Pavlí, ty si tak nádherná, to je neskutečný, ale vidět Andreu, jak se jí líbí milování s Markem je naprosto bláznivý. V životě by mě nenapadlo, že něco takovýho zažiju!“ zakončil výkřikem, který vyjadřoval míru vzrušení, jaké nikdy před tím nedosáhl.

Andrea se přidala.
„Já se zblázním, Máro! To je neskutečný a eště ke všemu tady takhle vyvádím před bráchou! Ale dělej! Pojď strašně tě chci!“
„A já před ségrou! Vzrušuje tě to taky tolik?“
„Neskutečně, ale… je… to… nád… her… ně per… ver… zní,“ vyrážela ze sebe s každým pomalým Markovým přírazem Andrea.
„Jo, to je. Ty… máš… trochu… perverzní… věci… ráda?“ pro změnu ze sebe dostával jednotlivá slova Marek.
„Jo, ale… jenom… trošku,“ vyrážela ze sebe Andrea.
„Tak co třeba tohle?“ vysunul svůj píst z Andrey a zavelel.
„Ivane, poď sem místo mě, já to strašně chci zkusit s Pavlínou, chceš, Pavlí?“
„Joo, honem, je to šílený, ale chci ho tam mít, ale chci tedy taky vidět Ivana s Andy, hned voba pojďte!“

Než mohla Andrea cokoliv říct, Marek s Ivanem si bleskově vyměnili místa a Ivan zaujal Markovo místo.
Andrea s očima rozšířenýma vzrušením i zděšením, neudělala nic. Jen mimoděk roztáhla ještě více kolena od sebe a vzápětí ucítila, jak mezi její zlatavé kadeřavé chloupky hladce pronikl bratrův kamenný nástroj. Zděšení a hrůza zmizely jako mávnutím kouzelného proutku a sama uchopila Ivana za boky a začala si ho prudce do sebe přitahovat: „Teď už nesmíme přestat, je to šílený, hrůza, ale pojď! Strašně to teď chci.“

Ivan plnil její přání, seč mu síly stačily, ale zároveň sledoval, jak Marek rozhoupal Pavlíniny dokonalé kozičky k nádherným krouživým pohybům.
Všemu nasadila korunu Pavlína, když zariskovala, odstrčila Marka, překulila se k Andree a začala si hrát s jejími anténkami. Prsty kroužila kolem jedné a vysávala a olizovala svým hbitým jazykem druhou. Andrea byla vzrušením úplně mimo a jen v rytmu divokých přírazů pohazovala svými dlouhými blond vlasy a hlasitě vzdychala.

Marek využil toho, že Pavlína u Andreiných prsů klečela a byla na kraji postele, narovnal si ji a pomalu procítěně do ní vklouzl zezadu. Posunula se malinko více ke kraji a poroztáhla kolena víc od sebe, aby k její studánce měl lepší přístup a zatímco hnětla jednou rukou úžasnou anténku, druhou rukou si Andrein obličej pootočila a vášnivě ji políbila. Netrvalo to dlouho, ale pro Andreu to byl další nečekaný okamžik.

Ještě snad minutu vydrželi v této sestavě, ale pak se Pavlína vzpamatovala a poprosila: „Je to takle bláznivě, šíleně nádherný, jak ten tvůj zajíždí Andy mezi chloupky, ale pojď ke mně teď zase ty, Ivane, prosím! Strašně moc tě chci, šíleně chci, abys mi to udělal úplně!“

Oba mladíci si bleskově vyměnili místa a Marek záhy dotáhl Andreu k hlasitému orgasmu, ale nepřestával se svou aktivitou, protože cítil, že pod tlakem nevšedních zážitků dlouho nevydrží. Nemělo smysl, aby si své semeno šetřil. Za malou chvíli vystříkal spoustu svého spermatu Andree na ploché bříško a její zvláštně široká, mírně klenutá ňadra.
Ivan udělal to samé přesně v okamžiku, kdy slyšel, že Andrea dosáhla vrcholu. Orgasmus jeho sestry byl poslední kapkou, která uvolnila dávky jeho spermatu, aniž by Pavlína vyvrcholila. Všechno pro jistotu vystříkal na její břicho.
Chvilku ještě leželi plni toho, co se právě stalo, ale pak se Pavlínka vzpamatovala a zavelela: „Andrejko, pojď dem se toho zbavit, ať to tady všechno nezapatláme.“

V koupelně si obě vlezly pod sprchu, kde Andrea už nevydržela a trochu vyděšeně se tázala: „Pavlí, to bylo strašný, co sme provedly! Já sem nechala svýho bráchu, aby mi to dělal. To by mě nikdy ani ve snu nenapadalo! To je šílený!“
„No a co mám říkat já, dyť sme na tom stejně. A nevadilo ti, že jsem tě hladila a chvilku se s tebou líbala? To já nikdy se žádnou holkou neudělala.“
„No to já taky ne, ale vůbec mi to nevadilo, bylo to zvláštně krásný.“
„Holka mě úplně šíleně vzrušilo, když mi to začal dělat vlastní brácha, a když sem viděla, jak ti ho tam dal Ivan, tak sem z toho byla úplně hotová. Aspoň sem si nepřipadala jako úplnej úchyl sama. Mně se to takle strašně líbilo. Tobě ne?“
„Bylo to strašný, ale já se málem vzrušením počůrala. Já když viděla, že se kluci vyměnili, tak já najednou šíleně chtěla, aby to Ivan zkusil. Já mu roztáhla nohy tak, že to už víc nešlo, normálně sem mu ji nastavila, hlavně, aby mi ho tam už dal. Já sem taková kráva. Ale vono se jim to, klukum, taky líbilo. Myslíš, že za to mohlo to čichání?“

„Asi jo, já to takle eště nikdy nezažila. Tedy takový šílený vzrušení. Mně před tim stačilo vidět, jak Ivanovi trčí a už sem ho šíleně chtěla. Úplně strašně. Tedy já ho chtěla už před tím, to jo, ale pak najednou strašně moc. Hele, v kolik musíte bejt s bráchou doma? Chtěla bys to s Markem eště jednou? Nebo zase takle?“
„Pavlí, s Márou určitě, ale tuhle divočinu bez tý lahvičky asi ne, dyť je to šílený dělat to s bráchama. Milovat se s bráchou! Co milovat! Normálně natvrdo šukat! To bych při smyslech asi nedala.“
„Ale bylo to něco úplně jinýho. To já eště nikdy nezažila. Nezkusíme to tedy eště jednou? Tedy s tim čicháním,“ tlačila Pavlínka na pilu.
„Hele, já nevím, ale když si čichnou i kluci, tak asi jo, ale radši bez toho bráchy,“ nicméně Pavlína jasně zaznamenala  Andreině hlasu vzrušení, které prozradilo, že se dalšímu pokusu bránit nebude.
„Tak jo, ale já úplně ztratila sebekontrolu a vzrušovalo mě úplně všechno.“
„No to mně taky, holka, bylo to šílený ale nádherný. My sme normálně úplně zvrácený zrůdy, nepříde ti to taky tak?“
„No, trošku jo, ale v tu chvíli to bylo supr. Nebo ne? V tu chvíli mi bylo úplně fuk, kdo mi ho tam vrazí, je to šílený.“
„No jasně, že bylo, ale poď dem ke klukum, asi sem taky budou chtít.“

Pánové byli zabraní do rozhovoru na podobné téma. Marek z Ivana páčil jeho dojmy a ani ho nepřekvapilo, když slyšel: „Ty vole, Máro, jasně, že mě šíleně rajcovalo dát ho tam ségře. Já jí nahou viděl mockrát, protože od malička jezdíme s našima v létě k moři a když to de, tak se vopalujeme bez plavek.
Když mi bylo ňákých deset nebo dvanáct, líbila se mi máma, protože měla pěkný kozy. No a pak se mi líbila ségra, protože ty její světlý chloupky mě strašně braly vodjakživa, tedy, vod tý doby, co jí vyrašily. A kozy má podobný jako máma. Přemejšlel sem, jaký by to s ní asi bylo, ale ani ve snu mě nenapadlo, že k tomu dojde.
Sám bych si jí nikdy neřek a taky je víc jak vo rok starší. Koledoval bych si akorát vo průser. Bylo to ale supr. Vona má fakt takový zvláštní prsa. Voni se jí jako rozlejvaji do všech stran a nejsou to kulatý pumlíče a nevisej, jako to většinou mívaji jiný holky. A má nádherný špuntíky. Víš, jak já záviděl Pavlíně, že si je pak zabrala pro sebe? Hele, vona je i na holky?“
„Ty bláho, to já vůbec netušil,“ trochu zalhal Marek. „Spíš to byla taková souhra okolností a ta smradlavá voňavka. Ale děsně mě vzrušilo, když sem to viděl, ale hlavně, když si ji šukal, jak se jí krásně houpaly ty její. Já z toho byl tak hotovej, že když Andrea řekla, že sme perverzové, takle šukat já před svojí ségrou a vona před tebou, tak mě něco popadlo a já prostě najednou chěl toho svýho ptáka šoupnou rovnou do Pavlíny.“
„Ty vole, mě to samotnýho nenapadlo, ale jen, cos to řek, tak už sem nechtěl nic jinýho, něž ho tam dát zase tý mý ségře, ty vole.“
„Mám dojem, že v tu chvíli jim to bylo šumák, hlavně, že jim ho tam někdo dal, ty bláho. To bude nejspíš tim čichadlem. To teda byla síla! Já bych ho byl vrazil do jakýkoliv pičky, co by byla poblíž.“

Během té debaty už oběma pánům jejich chlouby opadly a oschly, ale při pohledu na obě nádherné holky, přicházející k nim z koupelny, se jim krev zase rozproudila.
„Holky, vy ste vobě takový úžasný kočky! A neříkejte, že se vám ta divočina před chvílí nelíbila. Já bych vás chtěl vobě,“ šel Marek rovnou k věci.

Andrea se trochu zapýřila.
„Tedy Marku, že se nestydíš! Tobě nevadilo, že Pavlínka je tvoje sestra? Dyť to bylo úplně úchylný, zvrhlý. Já se eště teď stydím.“
„Dyť tys s Ivaem vyváděla taky jako šílená, tak neříkej, že se ti to nelíbilo.“
„Já bych to nerozebíral, dal bych si skleničku vína, ale jedině tady na tý široký posteli,“ zapojil se do konverzace Ivan.
„Já myslím, že normálka bysme žádný perverzové, jak říkala Andrea, nebyli, ale může za to to čichadlo. Nebo ne?“ přidala se k debatě Pavlína.
„No asi jo,“ přiznal Marek. „ale líbilo se to všem ne? To čichadlo, jak Pavlínka říká, je teda supr, ne?“

Nikdo neoponoval, tak dodal: „Víno je bez debaty a když už sme perverzní, tak klidně teď řeknu, že pak, až dopijeme, bych strašně rád napřed ochutnal mojí Andrejku, protože to sem moc chtěl a nestihnul a pak bych klidně párkrát čuchnul k tomu zázraku a vochutnal třeba i tebe ségra, když už ten večer takhle začal. jen škoda, že bych se tim nemoh nikde pochlubit,“ posteskl si se smíchem.

„Tedy Marku, tolik upřímnosti najednou je snad i na škodu,“ peskovala ho Andrea, ale bylo jasně vidět, že přinejmenším první část nápadu jí nebyla proti mysli. „Ale jinak trošku hravosti by nezaškodilo. My bysme třeba s Pavlínou taky mohly mít nějaký přání, že jo, Pavlí? Třeba taky vochutnávací. Nebo i jiný.“
„Holky, mně se z vás začíná zase stavět, tak radši donesu to víno. Vono to nějak dopadne, že jo Pavlínko?“ držel se Ivan své lajny.
„Jasně, ale tu lahvičku tady pro každej případ nechám, můžu?“
Nikdo nic nenamítal. Rozložili se na ohromné posteli usrkávali spokojeně víno, jedna erotická narážka stíhala druhou, pánům se jejich nástroje probudily k životu, dámy je za to pochválily a Andrea pohladila a políbila ten Markův, Pavlína Ivanův a vzdálenosti mezi nimi se začaly zmenšovat.

Netrvalo dlouho, a obě dvojice spolu splynuly, vychutnávaly si tentokrát pomalé něžné mazlení a milování, ale pak se Marek posunul od Andreina rozevřeného klína vzhůru a zašeptal: „Chutnáš neskutečně a ty světlounký chloupky jsou bláznivě sexy a ta tvoje holka je nádherná, ale co kdybysme si zkusili k tomu nesmyslu zase čichnout. Párkrát.“
„Fakt chceš?“ opatrně se ujišťovala Andrea.
„Kdybys nebyla proti, tak jasně, že chci.“
„Tak jo, dej to sem. Ty chceš vochutnat taky Pavlínku?“
„No řeknu ti, že když vidím, jak ji líže Ivan, tak mě to děsně moc vzrušuje. Děsně bych to chtěl zkusit, to se přiznám,“ šeptal jí do ucha.
„No to mě taky,“ šeptala mu Andrea na oplátku.
„Hlavně bych chtěl vidět, jak ti to dělá Ivan a taky jak ti jí vylíže a hraje si s ní prstama, ale bez toho čichání by to asi nešlo, viď?“
„Já nevím, Máro,“ stydlivě šeptala Andrea, „asi by to s tim bylo lepší.“
Jejich tichý dialog zaniknul v lavině hlasitých vzdechů, které vyluzovala Pavlínka a k nimž se přidávalo i spokojené mručení Ivana, který si naplno vychutnával její šťávičky.

Marek se natáhl po flakonu, dal jej pod nos Andree, potom Pavlíně a následně zavelel: „Počkej chvilku, Ivane, dem likvidovat zbytky zábran, tumáš!“ podal mu lahvičku se slovy: „A pořádně si přičuchni.“
Flakón koloval několikrát a dalších zhruba deset minut proběhlo v nevídaném tempu s rychle se střídajícími způsoby i partnery. Když účinek odezněl, obě dvojice dokončily vše, co bylo třeba ke všeobecnému uspokojení.
Dámy byly nadobro vyřízené a pánské nástroje jen zplihle ležely na jejich stehnech.

Bylo už dost po půlnoci a protože útrata na diskotéce nebyla veliká, poslední zbytek peněz vystačil tak akorát na taxík, který odvezl Andreu s Ivanem k nim a potom Marka s Pavlínou zase k jejich bytu.
Když zalezli do svých postelí, Marek konstatoval: „Tedy Pavlí, první etapa tvýho plánu je za náma. Nechci bejt falešnej prorok, ale myslím, že jsme pěkně zkazili jeden sourozeneckej pár. Co myslíš ty.“
„Já myslím, že nezkazili, jen sme jim vodevřeli voči, ale bude chvilku trvat, než jim to přestane bejt divný, protože u nás to bylo spontánní, ale voni to teprve teď vobjevili. My ten chemickej zázrak nepotřebujem. Myslím, že ti nebude vadit, že sem ho nabídla Andy, jestli to chce zkusit. Vona sice chvíli přemejšlela, ale pak si to rychle šoupla do kabelky a neřekla ani popel. Akorát sem měla dojem, že když na mě mrknula, tak byla červená, jako rak. Nebo to bylo to červený víno? Teď nevím,“ rozesmála se spokojeně Pavlína.
„No, já měl dojem, že se to dneska líbilo hlavně Ivanovi. Dvě holky nikdy neměl a teď najednou jo a svojí ségru eště k tomu jako bonus. Skoro dvojitý tabu. Ale Andrea mi to druhý použití sama vodsouhlasila. Já netušil, že je tak hravá. Ale je supr a moc krásná. Si úžasná a neboj, miluju tě pořád a vždycky budu.
„Já tebe taky, ale Ivan je taky kouzelnej, ale teď už spi.“

„Jo, dobrou, ale máme teď aspoň voba svý oficiální cizí partnery,“ šťastně se rozesmál Marek.