Evička – dovolená 5

Toto je 18 díl z 21 v seriálu Evička

Večer daleko překonal očekávání, která Pavlína měla. Postupně na stole zapózovali všichni a nezůstalo jen u kalhotek nebo pánských kalhot. Každý si vychutnával svou roli a pánové s radostí zkoumali hladkost dámských štěrbinek, které měli ve výši očí a dámy pro změnu tvrdost jejich údů za nadšeného obdivu ostatních.
Další pokračování zábavy nabralo rychlý spád a s krátkými přestávkami na osvěžení se vše hezky protáhlo.

Ráno se Pavlína probudila vedle Ivana. Slunce už dávno vyšlo, rychle se dala do pořádku a seběhla dolů do kuchyně, kde už Andrea uklízela následky včerejšího mejdanu.
„Ty už jsi tu? Tak to honem doděláme a běžíme koupit něco na snídani. Jsem fakt zvědavá, co budou všichni tomu včerejšku říkat. To byla tedy bláznivina.“
„A tobě to vadilo? Dyť jsi to přeci sama vyprokovala, Pavlí!“
„Mně ani trošku, já byla strašně zvědavá, jak až může ta chemie fungovat.“
„No, tak teď vidíš, že sme jeden velkej propletenej klub úchylů.“
„A tobě to vadí? Nebo co ti na tom vadí?“
„Včera mi nevadilo nic.“
„A teď už ti to všechno vadí?“
„Vlastně ani moc ne. Užila jsem si s každým z kluků chvilku a s tebou taky. Nedošlo akorát na Evu a mámu.“
„Hmm, mě minula ta moje a Ivan. Ale Marek a Jakub byli úžasný a ty s Terezou taky.“

„No, jak sem sledovala kluky, tak táta to nestihnul akorát s mámou, ale vo to víc se věnoval nám dvěma, když ses k nám přidala. Tedy přiznám se, že když mi sundával kalhotky muj vlastní táta a úplně přede všema a pak vytahoval ty kuličky, tak sem byla úplně hotová. Já ti tak v tu chvíli tak strašně chtěla, aby se se mnou začal milovat hned.
Když mi pak po ní napřed jemňounce přejížďel prstama, tak sem myslela, že mě snad klepne. Já musela mít tep snad dvě stě. Já na něj koukala, a viděla sem, jak je z toho von taky úplně paf.
Když mi pak na ní dal pusu, vlastně dvě a já ho pak k tý svý přitiskla, myslela sem, že už ho nepustím.
Taky sem se po tom panáku přitočila hned k němu, i když se ke mně tlačil Marek. Kdybys věděla, co mi šeptal! Ale to nesmím říct nikomu. Jen sem zvědavá, jestli mi tohle bude třeba říkat taky v Praze.
Ale, holka, von snad jo, von něco takovýho naznačoval a já si to hned představila a normálně sem v tu chvíli úplně tekla. Bylo mi jasný, že by Marka byl klidně vodstrčil.
Pak sem byla s Ivanem, ale Marek mě úplně vodrovnal, ale ten vodrovná asi každou. Potom už sem nechtěla fakt nic, než jít spát. Já viděla mámu s Markem a s tebou dohromady. Jaký to bylo?“

„No, co bych ti vyprávěla. Marek je nezničitelnej, takže tvoje máma tim byla asi taky dost překvapená, ale vona je strašně moc šikovná a mazlivá, takže to bylo taky nádherný.“
„Já byla nejvíc v šoku, když sem viděla Ivana s mámou a Evou dohromady. Vydržel s nima takovou dobu! Von je asi na starší ročníky.“
„Jen nepovídej, tobě se věnoval taky!“
„No, tobě Marek taky. Jestli voni bráchové nakonec nejsou nejlepší,“ uvažovala se smíchem Andrea.

Na snídani bylo téměř vše připraveno a slečny vyrazily pro pečivo a některé dobroty k němu. Cestou navázaly na předchozí pozorování a rekonstrukci a začala s tím Pavlína.
„Myslíš, že to šílenství bude pokračovat nebo se budou všichni bát?“
„To bude záležet na prvním z nás, kdo k tomu něco řekne. Když jeden řekne, že to bylo šílenství, který nesmíme opakovat, tak ostatní taky couvnou.“
„Kluci mezi sebou nefungujou, Marek nás stihnul všechny, Ivan vynechal mě, Jakub Terezu, já svojí mámu a ty vobě z toho staršího klubu. Myslíš, že se to někdo bude snažit dohonit?“ tázala se Pavlína.

„Hele, já nevím,“ popravdě odpověděla Andrea. Já už nic nepotřebuju. Fakt to nemusím zkoušet ani s tvojí ani s mojí mámou. Leda by u toho byl někdo z kluků, to bych pak třeba dala. Vlastně asi jo.“
„Dneska taky nemusím, ale zejtra bych se drobnýmu hraní s kýmkoliv nebránila.“
„Já bych to neřešila. Bylo to ulítlý, ale všichni všechno včera moc chtěli, tak uvidíme, jak to bude dál. Myslím, že něco se ukáže už na pláži nebo dokonce u snídaně. Ta chemie fakt vodbourá všechny zábrany a neexistujou pak žádný tabu. Sem zvědavá na vejlet na tom motorovým člunu, ale nevím, jak se tam všichni vlezeme.“

„Víš ty co, Andy? Já si myslím, že nikdo neřekne ne, ale že takovou divočinu vyhledávat nebude nikdo. Spíš se občas někdo pomazlí s někým a třeba i pomiluje, ale takovej cirkus už nebude.“
„Uvidíme. Necháme se překvapit. Mně nic nechybí,“ mrkla Andrea na Pavlínu.
„Myslíš, že to budeš zkoušet s tátou i v Praze nebo Ivan s vaší mámou?“
„A ty myslíš, že Marek s tou vaší jo?“
„Spíš bych řekla že jo, že vona ho nechá. Von, když něco začne a líbí se mu to, tak už nedá pokoj a máma mu nikdy nic nevodmítla. Myslím, že se mu to s nima líbilo, takže nám vobčas zahne. Bylo jasný, že mámě se to líbilo. Vystřídali spolu snad všechny pozice. Vadilo by ti to moc?“
„No, radost mít nebudu, ale kdyby to nebyl nikdo cizí? Kdo ví? Vona asi ne. Že spolu šukáte vy dva mi taky vůbec neva. Dyť já to dělám zase s bráchou a vím, že to děláme všichni moc rádi.“

„Jakub z tebe byl úplně hotovej. Ptala sem se ho, jak se mu líbilo vytahování kuliček a milování s tebou. Můžeš si tipnout. Budeš v tom s nim pokračovat v Praze? Von určitě bude chtít. Já se ho ptala a jen něco zabručel, ale podle mě je to tutovka. Koneckonců, sama si něco takovýho říkala. Myslím, že tobě se to líbilo stejně tak, nejspíš protože je to tak zakázaný. A taky myslím, že Ivan to bude mít s vaší mámou podobně. Dost sem se dívala. Von byl úplně mimo z toho, jak po ní jel. A jí to dělalo neskutečně dobře. Dovolila mu všechno to jeho hraní. A bude to mít doma. Tedy jestli se vaše máma po vystřízlivění z toho všeho nezasekne.
Ale včera byla z Ivana úplně hotová. Nechala by si vod něj líbit cokoliv. Skoro sem si myslela, že jí to udělá i do prdelky, když jí tam na něj v jednu chvilku špulila. To sem eště nikdy nezkusila a nějak mě to nebere.“

„No soudě podle hraček, co sem doma našla, tak máma tedy hravá je a když se rozjede, tak už to dotáhne až do konce. Ty fakt myslíš, že by to doma šlo?
No jistý je, že včera to bylo s tátou něco neskutečně vzrušujícího. To sem měla jen s Ivanem tenkrát poprvé u vás a pak poprvé s nim sama u nás doma. Je mi jasný, že sem hotová hlavně z toho, že dělám něco zakázanýho. S cizím chlapem bych nic takovýho nedala. Přitom mám nejradši Marka. Je to na palici.“
„No vidíš, tak nebuď blbá a když táta začne, tak si to užij. Von je neskutečně hodnej a šikovnej. A když Mára bude s Evou pokračovat, tak aspoň budeš mít čistý svědomí. Nech tomu volnej průběh, uvidíš, že si možná budete rozumět všichni.
Já to včera tak cítila s Márou a s Evou a přišlo mi to bejt krásný. Jestli se ti to fakt líbilo, tak mu to v Praze naznač a kašli na ňáký tabu a pozvi i Ivana s mámou. Stejně si nejspíš sami taky najdou nějakou tu chvilku je pro sebe,“ ani moc nelhala Pavlína.

„Ty si někdy fakt pitomá a provokuješ. Ty by ses k nim v Praze přidala?“ zvídavě pohlédla Andrea na Pavlínu.
„Kdyby na to nějak došlo, asi bych se nebránila, ale chemii k tomu používat nebudu a sama si nezačnu, ale myslím, že si to spíš užijou sami, aby nikdo nevěděl. Myslíš, že u vás to taky někdy proběhne společně nebo třeba ve třech? Umíš si představit, že byste se milovali s Ivanem i tátou dohromady?“ dál mlžila Pavlína.
Nemohla přece přiznat, že tu bláznivinu pomohla vyvolat, aby přede všemi mohla zlegalizovat jejich rodinné vztahy. Podařilo se jí to víc, než by si kdy troufnula očekávat.

„Spíš asi ne, ale možná, že Ivan na mě něco zkusí, když bude někdo doma. Jen aby viděl, co to udělá.
Přiznávám, že to by mě taky docela zajímalo. Von je taky dost vodvázanej a rád provokuje. Po včerejšku si myslím, že kdyby začal a byl doma jen táta, tak by mě možná společně úplně vodrovnali, protože taky přiznám, že včera to bylo s tátou a pak i spolu s tebou neskutečně krásný. A táta by se asi docela jistě přidal, tedy kdybych na něj v tu chvíli kejvnula.
Jasně, že to bylo zvrhle krásný, ale to neřeším. Prostě krásný a vůbec bych se nebránila ňákýmu vopáčku. V noci jsem si vo tom přemýšlela a zase bych to chtěla, Pavlí. Netroufnu si ale říct, jak by se máma nebo táta v Praze zachovali. Bez tý chemie by asi měli spíš řeči. I když táta po včerejšku, kdo ví?
Podle toho, co mi šeptal, tak bych čekala, že začne sám, jenže taky v tom byla ta chemie. Nevím, jestli bych sama někdy doma začala. Ale kdyby náhodou táta něco navrhnul a byli bysme sami, tak bych asi nic neřešila.“

Pavlína si pomyslela: „Jo, kdybys holka tušila, jak to měla moje máma, jenže vona měla pech na chlapy a ty máš báječnýho Marka a k němu i super bráchu. To Eva neměla. To bys koukala, kdybych ti mohla říct něco vo historii naší rodinky…“
Nahlas ale nic nekomentovala a nabídla Andree: „Tak si tu chemii vem, jestli zbyde. Nebo řeknu Zmatlíkovi. Teda kdybys chtěla.“
„Já ti teď nevím. Asi bych nikoho do ničeho netlačila.“
„Andy, uvidíme, jak to tady bude probíhat dál. A nebuď blbá, dělej, co se ti líbí. Jsi super a všichni stejně udělaji, co budeš chtít ty. Jestli to nevíš, tak ti to tady teď říkám. Všichni tě mají strašně moc rádi a to myslím i naše mámy.
Ta tvoje by ti nikdy nic nevyčetla, dyť teď už to víš taky. Nota bene, když včera vyváděla skoro ze všech nejvíc. A všem třem klukum se děsně líbíš. Včera byli všichni po tý chemii jako šílený. Ale to sme my dvě chtěly a pro klid svědomí můžeme tvrdit, že nás přemluvili kluci.
Můžeme to za pár dnů zopáknout, eště nám chemie zbejvá, ale teď bych jí tak na tři, čtyry dni schovala.“

„To zní rozumně. Ale nemysli si. Vím, že ty se všem těm třem líbíš taky. Abych řekla pravdu, nejvíc ze všeho mě zajímá, jak se bude chovat klub starších a pokročilých, jestli ho tak můžu pojmenovat. Bojím se, co máma. Táta by určitě šel do všeho. Ale radši natáhneme krok, ať tu snídani máme včas.“

Všechno stihly a perfektně připravily a chvíli se ještě snažily odhadnout bližší i vzdálenější budoucnost.

Jakub přišel ke snídani spolu s Terezou jako první. Byla do něho zavěšená a bylo vidět, že není ve své kůži.
Pozdravili a trochu rozpačitě se usmívali. Pavlína si jejich rozpaků okamžitě všimla a hned sama začala.
„Dobrý ráno! Připravily sme s Andy skvělou snídani, tak ať vám po včerejším tak nádherným večeru chutná! Venku už je zase den jako z pohádky, ale voda se trošku ochladila a nebude takový vedro. Jak tak na vás koukám, skoro to vypadá, že si děláte kvůli včerejšku ňáký starosti? Tak to hned pusťte z hlavy! Byli sme všichni trošku víc vodvázaný, ale všichni náramně spokojený a happy. Tak buďte v klidu! Dneska si uděláme pohodovej den.“

„Já měla teď ráno úplnou hrůzu z toho, co sme prováděli, tolik se stydím,“ s trochu plachým úsměvem se omlouvala Tereza.
Ze schodů za ní se ozvalo: „Mami, nebuď blázen! Včera sem ti směl říkal jménem a bylas ta nejdokonalejší, nejbáječnější a nejhezčí Terezka na celým světě. A Eva taky,“ obrátil se se širokým úsměvem na další přicházející, která sestupovala po schodech za ním.

„Dyť sme porušili snad všechny tabu, co existujou, to vám fakt nevadilo?“ pořád ještě rozpačitě odpovídala Tereza.
„Včera žádný tabu neexistovalo, tak to tak doufám zůstane nafurt,“ ozval se Marek, který za předchozími dvěma opozdilci seběhl ze schodů, objal Evu kolem pasu a dodal: „Nebo ty bys snad chtěla, Evi, aby tady mezi náma všema zůstaly ňáký špatný pocity nebo tabu po tak nádherným večeru, co sme zažili?“
Eva věděla své, ale nahlas Marka opatrně podpořila.
„No, bylo to asi pro všechny nezapomenutelný, takže vo tom nemůže nikdo z nás asi říct nic špatnýho, ne? Takže já bych to asi vzala tak, že jsme zažili začátek něčeho novýho. Co ty na to Jakube?“

Jakubovi bylo jasné, že se na něho neobrátila náhodně a rozhodl se využít situace.
„Já myslím, že takhle, jak tady všichni sme, tak si báječně rozumíme, máme se rádi a včera jsme všechny tabu překročili úplně všichni, nikomu to nevadilo a něco zase až tak moc nevadilo ani před tím, tak ať to tak i zůstane. Leda by tu byl někdo, kdo by řek, že ne. Co ty na to, Terinko?“
Vrátil tak odpovědnost k evidentně nejslabšímu článku společnosti, ale v okamžiku, kdy už v podstatě nikdo včerejší šílenství nezavrhnul a bylo tedy pro Terezu složitější říct, že je něco špatně.
Nechtěla, aby se na ni všichni dívali jako na někoho, kdo nezapadá. Bylo jí jasné, že včerejšek byl naprosto mimo její představy o rodině a milování, ale zároveň si byla velice dobře vědoma toho, že to, co začala Andrea s Jakubem a v čem pak pokračovala i ona s Markem a hlavně se svým synem Ivanem, jí vzrušilo tak, že by tomu byla nikdy neuvěřila, kdyby jí to někdo před tím říkal.
Od rána jí šokovalo především to, že jí to včera nevadilo a že spíš než nějaká lítost nebo stud jí sžíraly především obavy z toho, co na to řeknou ostatní.

„Vy ste všichni tak báječný! Já měla strach, že mi dneska budete vyčítat, co jsem včera prováděla. Dyť už sem přeci na tohle stará, ale já sama přeci nemůžu nikomu nic vyčítat, když sem tady prováděla, takový věci. Ale to snad všichni.“
„Terezko, včera sme si tykali všichni a Ivan to už řek jasně. Bylas úžasná a už taková zůstaň a všichni budou strašně moc rádi. Samo, že takovej celkovej blázinec se už třeba nikdy nezopakuje, ale kdyby jo, mě to vadit nebude a asi nikomu tady. Já sem včera vobdivoval mojí Andy, že se vůbec nebála a tak trošku díky ní a taky díky Jakubovi to pak bylo pro všechny tak neuvěřitelně vzrušující. Nebo ti vadilo, že byli voni dva spolu?“ chtěl se Marek ujistit ve věci, kde neměl úplně jasno.
„Včera mi to vůbec nevadilo, Andrea je moje báječná holčička. To já se spíš bála, co budete říkat na to, co sem prováděla já,“ ještě pořád se trochu v rozpacích styděla Tereza.

Do debaty se vložila Eva.
„Hele, diskuzní kroužek si můžeme udělat na pláži nebo na člunu potom, já bych se radši pustila do tý nádherný snídaně.
Teri, kdybych si měla dělat výčitky, že sem se včera zapletla s mým Markem a taky s tvým Ivanem, když sem přitom taky viděla všechny ostatní, tak bych se musela jít utopit. A nejdu. Je to sice divný, ale bylo to tak nádherný, že ani nepudu a ty se přestaň trápit. Nikdo ti nic nevyčítá. Navopak, souhlasím s klukama a bylas včera nejbáječnější z nás všech. Myslím, že to všechno bylo tak hezký, že se už zejtra po některých těch vzácných chvilkách bude každýmu z nás tady stejskat. Mám na mysli ty chvilky, který sme eště nikdy před tim nikdo z nás nezažili. Myslí si někdo něco jinýho?“
„Evi, myslím, že líp si to říct nemohla,“ podpořil ji Jakub.
„Všichni ste moji miláčkové a ste báječný,“ konečně roztála Tereza. Ivan s Markem ji posadili mezi sebe a celou snídani jí nepřestávali decentně lichotit.

Snídaně byla dlouhá, oba mladí pánové se odvázali a vzpomínali na některé okamžiky včerejšího večera. Protože nepadly žádné vulgarismy, do rekonstrukce se postupně zapojili všichni a lehce provokativní poznámky padaly ze všech stran.
Zapojila se i Tereza, která se nakonec úplně uklidnila a vypadala velice spokojeně a vtipkovala na účet Jakuba, ale i Evy s Markem. Všichni si báječně rozuměli a stísněná nálada byla ta tam.
Dohodli se, že dnes konečně využijí motorový člun a udělají si projížďku kolem ostrova a na zpáteční cestě se zastaví v taverně u přístavu, akorát, že kvůli pohodlí a bezpečnosti se vylosují dva, kteří dnes nepojedou a do taverny půjdou pěšky tak, aby tam byli v půl druhé.
Po napínavém průběhu soutěžní hry si černého Petra vytáhli Marek s Terezou.

„Zatracená práce, kdyby tady byla zůstala Eva, to by byla krása,“ zalitoval si sám pro sebe Marek, ale nakonec usoudil, že po včerejšku stejně žádná dáma nebude mít na nic náladu a že by asi nic nebylo ani s Evou.
Od Terezy po jejích ranních rozpacích nic nečekal.

Bylo už dost po půl jedenácté, když zbývající pětice odjela a Marek s Terezou se vypravili o pár metrů níž na plážičku. Aby jim nebylo smutno, Marek připravil džbán koly s ledem a slušnou porcí rumu, Tereza nachystala drobnosti na posilnění.
Vyhřívali se na sluníčku, vedro včerejšího dne bylo to tam. Pomalu brčkem upíjeli ze sklenic chladivý mok a povídali si o všem možném. Skoro to vypadalo, že se bojí vrátit k událostem předešlé noci, ale Tereza to nakonec nevydržela.

„Víš co, vůbec mi nejde do hlavy, jak to, že jsme se včera chovali všichni jako utržený ze řetězu a dělali sme věci, který by nás nikdy ani nenapadly. Říkám si, jestli to třeba nebylo tou vůní. Vona Pavlína říkala, že je to romantická vůně, povzbuzující erotickou náladu, ale že by to fungovalo až tak moc?“
„No, to já nevím. Pochybuju,“ mlžil Marek, „ale nemusíš mít žádný výčitky. Co sme si s Ivanem všimnuli, tak tvůj Jakub se voběma holkám náramně líbí a voni zase jemu a Andy dokonce řekla, že kdyby to nebyl její táta, tak by jí možná i sbalil a že se líbí mojí mámě. To je jasný, koneckonců sama ses vo tom přesvědčila, když ste si udělali hezkej večer ve třech.
Neměj strach, že by ti ho někdy snad přebrala. To by nikdy neudělala, ale ve třech se jí to prej šíleně líbilo. A snad se tě nedotknu, že s Ivanem sme se zase shodli, že ty i máma ste furt eště tak nádherný ženský, že bysme se vod vás ke hříchu nechali svést hned. A po včerejšku to trvá,“ zakoketoval. „Teda kdyby tam nebyly ty naše holky a samo, že Ivan měl na mysli Evu a já tebe. Jenže to bylo eště před tim včerejším večerem, abys věděla. To sme netušili, že nás fakt svedete, takže teď už se necháme pokaždý,“ zasmál se a zkoumavě se na Terezu zahleděl.

„Dyť já už sem pro tebe přeci stará. Je to sice vod tebe hezký, ale radši takových lichotek nech a buď realista.“
„Seš zbytečně skromná. Myslím, že moc dobře víš, že vypadáš vo moc mladší a včera sme ti to s Ivanem furt vopakovali a Evě taky. Jakubovi může závidět každej chlap bez rozdílu věku jednak to, jak vypadá a pak to, že má tebe.“
„Nojo, Jakub. Von furt sportuje a vypadá fakt moc dobře. Nemysli si, že nevím, že na svých cestách vobčas nehoní ňáký mladý slečny a skoro bych se vsadila, že s Evou se znali hodně dobře už dřív, ale máme se rádi, von ví, že já vím, ale že nepátrám a klape nám to.“
„Máma měla léta ňákýho pilota. To ti asi říkala, ale teď nevím, jak to má, ale někoho asi jo,“ znovu mlžil Marek. „Ale radši mi řekni, jak to máš ty? Když říkáš, že Jakub si vobčas někde užije trošku sexu, voplácíš mu to?“
„Marku! Takový otázky se ženám nepokládaji! Takovej prima kluk a teď taková otázka!“
„Tak jo, vomlouvám se. Vím jen vo včerejšku. Strašně moc ses mi líbila. Bylas nádherná. Ale dovopravdy. Víš, možná ti třeba Andy nebo Ivan teď tady po tom skandálu říkali, že když sme někdy všichni spolu, tak nám příde bejt hrozně krásný a vzrušující, když se můžeme dívat, jak se Ivan miluje s Andy a voni totéž říkaji vo mně s Pavlínou a nám zase dělá dobře, že se na nás dívaji nebo nás aspoň vnímaji, když sou v tu chvílu taky spolu. A navopak. Jestli mi rozumíš.
No a včera sem viděl, že tys to nejspíš měla s Ivanem úplně stejný. Myslím, že nejvíc ze všeho tě tak nějak vzrušovalo, že je to Ivan a vsadil bych se, že ti dělalo hrozně moc dobře, když jsem se na vás chvíli zblízka díval a nebo se tě dokonce dotýkal.
A pak, když sme byli spolu, tak si každou chvilku kouknula na Ivana, jestli se dívá. Myslím, že to bylo pro tebe silnější, než, kdybysme byli někde spolu jen my dva. To by byla jen taková vobyčejnská nevěra. Takle to bylo někde úplně jinde. Nemám trošku pravdy? A k tomu i to vědomí, že Jakub je někde s Pavlínou nebo s Andy, takže s náma ti to pak vlastně vůbec nevadilo.“
„Hmmm, asi trošku jo. Myslíš, že sem fakt tak moc úchylná? Já tohle vo sobě nevěděla.“

„Buď klidná, Terezko, to asi nikdo z nás, ale všichni si to užívali, nikdo nebyl proti, takže to sme pak úchylný všichni. Já myslím, že je to hodně prostředím a společností. Kdyby se v podobný situaci ocitla půlka lidí, co se mají rádi nebo si aspoň nejsou vysloveně nesympatický, tak by se nejspíš chovali podobně. Tedy, kdyby přišel nějakej impuls. Je prostě jasný, že něco takovýho musí nějak vypuknout. Někdo se musí vodvážit začít a cítit, že nenarazí úplně u všech. No a včera sehrálo roli to, že všichni si chtěli zopáknout ten minulej zážitek a spustila to Andy, když přemluvila Jakuba, aby jí vytáhnul ty kuličky.“

Chvilku jen tak leželi a brčkem usrkávali svou ochucenou kolu a pak Marek nevydržel.
„Nechci bejt vlezlej, ale stejně ti eště jednou musím říct, že se mi strašně moc líbí tvoje prsa a ty špuntíky. Když se pak včera zvedly, byly neuvěřitelný. V tom ste s Andreou stejný. Jestli je celá po tobě ve všem, tak ste vobě neuvěřitelně supr,“ zasmál se. Vyloudil ten nejlepší svůdnický úsměv, jakého byl schopen a zeptal se: „Vo Andy to vím. Smím se tady toho dotknout?“

Podívala se na něj úkosem s koketním pohledem: „Fakt se ti líbí? Dyť sou divný.“
„Jsou krásný! Smím?“

Chvilku váhala, ale pak přikývla: „No, vlastně proč ne? Dyť včera sis s nima tak krásně hrál a nikdo tu nejni, aby se pohoršoval,“ obdařila ho roztomilým úsměvem.
Otočil se trochu víc na bok, přisunul se k Tereze a jemně začal ukazováčkem kroužit kolem třešinky. Velmi rychle se zvětšila.
„To je úžasný, jak vyrostla! Vzrušuje tě to?“
„Hmmm, je to příjemný.“
„No, tak se mrkni, co to udělalo se mnou. Eště, že tady nikdo nejni. To by bylo řečí!“ s úsměvem sklouzl pohledem dolů.

Pootočila se také malinko na bok.
„Vy mladý kluci ste neskutečný. Vy byste mohli furt, co?“
Nedalo jí to a trčící kopí uchopila do dlaně a jemně pohladila.
„Tedy, ten je dovopravdy náramně pevnej, ale myslím, že včerejšek stačil. Žádný další takový nepřístojnosti už radši ne,“ zasmála se.
„Kdyby tu byl místo mě Ivan, stál by mu eště dřív. Říkal, že nikdy ho nic tak nevzrušilo, jako ty včera.“
„To myslíš vážně? To je přeci hrozný!“ zamračila se.
„Vůbec ne. Mě zase strašně vzrušovala Eva. A vidělas Jakuba s Andy, ne? Asi nás všechny nejvíc přitahovalo to nejzakázanější,“ mudroval Marek.
„A druhá věc, co mě na tobě s Andreou děsně baví, sou vaše úplně světlounký chloupky. Smím je taky malinko pohladit nebo načechrat?“
„Tedy, Marku, dyť já už sem na takový hraní a provokace stará. Radši toho necháme,“ opatrně udržovala odstup Tereza.

„Před chvílí sem ti to přeci říkal. Jsi nádherná a člověk je starej jen tak, jak se cítí. To sem někde čet‘. Ty se cejtíš bejt stará?“
„No to ne, dyť taky chodím cvičit a občas plavu nebo lyžuju a tak a myslím, že docela dobře.“
„No tak vidíš. Smím?“
„Fakt se ti líbí blond holky, jo? Ale Pavlína a Eva sou brunety a taky se ti včera líbily.“
„Voni sou bez chloupků a já sem skoro žádný holky před Andy neměl a ty vaše světlounký mě fascinovaly,“ nemohl Marek přiznat, že ještě nedávno si užíval obou těch kundiček ozdobených tmavými kadeřemi.
„No to je teda debata,“ malinko se stydlivě zaškaredila Tereza, jenže uvnitř začínala cítit nezvladatelné vzrušení a touhu znovu se s Markem milovat.
„Tak smím?“ nepřestával tlačit Marek.
„Ty si nedáš pokoj, viď?“ s koketním úsměvem se na něj podívala Tereza, ale položila se na záda.

Marek se přesunul ještě blíž tak, aby měl dokonalý výhled na své prsty, kterými její kadeřavé, ale pečlivě tvarované chloupky začal střídavě něžně hladit nebo naopak natáčet na ukazováček.
„Jsou nádherný,“ vděčně se na ni usmál a posunul se tak blízko, aby je mohl začít líbat.
„Počkej, co to děláš, tohle přeci nemůžeme, to už je moc,“ tiše protestovala Tereza, ale neudělala nic.
„Jasně, jenom se trošinku mazlíme nebo si hrajeme,“ posunul se o kousek blíž k Tereze a opatrně prstem přejel po žlábečku, který mizel mezi sevřenými stehny.
„Hmm, je nádherně úzká, když je takle sevřená,“ vychutnával si to hraní a vtiskl na její trojúhelníček polibek.

Když zaslechl Terezčin vzdech, odvážil se zkusit zatlačit svůj mlsný jazyk podél sevřené rýhy hlouběji mezi její sevřená štíhlá stehna.
„Mmmm,“ tiše mňouknula Tereza, „Marku, ale tohle přeci fakt nejde,“ ozvala se s tichým protestem.
Marek se k ní pootočil a oponoval.
„Včera to šlo a bylo to tak nádherný, myslím, že by mohlo bejt hezký, si to připomenout.“
„Vy ste klucí takový dva blázni nenasytný, mně ten včerejší cirkus docela stačil. Ty bys to fakt tak moc chtěl zopakovat?“ bránila se opatrně Tereza.
„Jen jsem si hrál a ty můžeš přeci taky, ale jestli nechceš tak nemusíme nic, neboj!“
Pootočil se k ní a snažil se zachytit její pohled.

„To tě fakt tolik vzrušuju? Ten tvůj je úplně napnutej,“ posunula se malinko Tereza, rukou si natočila jeho dokonale vysoustružený nástroj kousek blíž a na špičku jeho vtiskla kratinký polibek.
„Líbí se ti? Teď je tu jen pro tebe,“ provokoval Marek.
„Nojo, je holt mladej, ale včera dovopravdy stačilo,“ chválila, ale hned zase brzdila Markovu evidentní snahu.
„Tak eště aspoň malinkou pusinku a kdyby to šlo tak i vochutnávečku na špičku jazyka, včera to bylo tak báječný,“ upřel prosebný pohled na Terezu a nepřestával loudit.
„Ty si tedy ale,“ naoko se durdila, ale k Markovu překvapení pokrčila nohu a pootevřela svůj klín.
Marek umístil několik jemných polibků na vnitřní stranu jejího štíhlého, dlouhého stehna a jazykem jí projel a zašimral těsně vedle štěrbinky, která ho tolik vzrušovala.
Pak jím ťukl na nepatrně vyčnívající poštěváček a zakmital špičkou kolem něho.
Odměnou mu byly hlasité vzdechy, prozrazující dosud utajované vzrušení i ze strany Terezy. Přitiskl se k ní blíž.

Pochopila výzvu a vzápětí ucítil její ruce na svých kuličkách a tvrdém kopí. Jen o něco později si uvědomil, že ho začala zkušeně kouřit a že její rty se dokáží dostat pěkně daleko.
„Tohle včera teda rozhodně nebylo,“ pomyslel si.
Její koleno se odtáhlo mnohem víc do strany a před ním zůstala doširoka rozevřená její hluboká růžová jeskyňka. Vtiskl do ní svůj obličej a jazykem se snažil dostat tak hluboko, jak jen to bylo možné.
Jeho jazyk měl teď k dispozici ke svému hraní celou její nádhernou kundičku nahoře lemovanou světlými chloupky. Využíval toho plnou měrou, jazykem zajížděl až k zadečku a snažil se ho zatlačit i tam a pak se zase vracel zpátky k jejímu teď už hezky zduřelému poštěváčku a Tereza mu to oplácela vrchovatě.
Znovu si uvědomil, že svými ústy dokázala obejmout velikou část jeho pyje a její ruka se nádherně mazlila s jeho koulemi.
Věděla úplně přesně, kde je hranice příjemného dráždění a kde už by to mohlo být bolestivé. Cítil, jak se uvolnila spousta jejího nektaru. Byla dokonale mokrá.
Hráli si spolu snad minutu nebo dvě a potom Marek přestal. Kousek se odsunul a Tereza pustila jeho chloubu z rukou. Oba vzrušeně oddychovali.

Marek se přetočil tak, že zblízka pohlédl do její vzrušené tváře.
Tereze se honily hlavou divoké myšlenky: „No to byla nádhera! Kdy ti to zase bude dělat takovej mladej kluk? Vidíš, a myslela sis, že po včerejšku na něco takovýho nebudeš mít ani pomyšlení a teď bys byla nejradši, kdyby ti ho tam už dal. Kdybys tady byla jen s Jakubem, tak bys mu řekla, že včerejšek stačil a že si užijeme třeba zase zejtra nebo pozejtří, ale je tu dvacetiletej kluk a ty se chováš jako dvacetiletá nadržená holka.“

Zadívala se Markovi do očí, pohladila ho po tváři a zašeptala: „Moc děkuju, bylo to hrozně moc hezký,“ její oči zářily spokojeností a vzrušením.
„To tys byla úžasná, Teri. Já byl z těch tvých zlatých chloupků a špuntíků vzrušenej šíleně, ale když jsem moh takle nádherně vochutnat tu spoustu tvých šťáviček a ty zase mě, tak jsem málem vystříknul. Bylo by ti to vadilo?“ snažil se ji trochu šokovat upřímností.
„Moc to nemusím, ale asi bych to byla v tu chvíli dala,“ podívala se mu upřeně do očí, aby vycítil, že pokračování by jí moc nevadilo.
Bylo mu to jasné, ale ještě se rozhodl jí potrápit.
„Sem strašně rád, že sme eště nevlezli do moře. Ta tvoje vůně byla tak nádherná! Šíleně zbožňuju tuhle chuť a vůni. Andrea to ví a ty už teď pro příště taky,“ usmíval se, když viděl její rozpaky a slyšel, jak se zase trochu stydí.
„Dyť to je přeci hrozný a eště ke všemu, když vo tom mluvíš. A žádný příště už přeci asi nebude.“
„Máte to s Andreou stejný, vy holky si myslíte, že když se namydlíte a vystříkáte ňákýma pičifukama, že to je pro chlapy to nej, ale sou mezi náma takoví, co jim stačí jemnej parfém na zápěstí a třeba za ouškem, ale nejúžasnější je pro ně ta vopravdická ženská vůně. Patřím mezi ně. Nevím, jak Jakub, ale Ivan říká to samý. Prej dycky Pavlínu i Andy prosí, aby si sprchu daly až pak.
Myslím, že si určitě eště jednou nebo dvakrát zopákneme tu včerejší bláznivinu, jenže to už budete všechny stokrát vymáchaný v moři a takle nádherně už nebudete vonět žádná, takže příště tedy nejspíš určitě bude, ale ne takhle báječně voňavý, takže vopravdický příště třeba někdy v Praze?“ trochu lítostivě zakončil své úvahy Marek.

„Von je Ivan taky takovej zvrhlík? Nechci říkat čuně, aby se tě to nedotklo. A vo Praze radši nebudeme mluvit, jo?“
„V tomhle je určitě. A hrozně mi záviděl, že tady zůstávám s tebou. Chtěl si to se mnou vyměnit, ale to nešlo. Říkal mi, že by tě zase děsně moc chtěl. Šíleně ho to přitahuje. Stejně tak je úplně hotovej z Andrey. Já to mám taky tak s Pavlínou a teď vlastně s tebou a Evou taky. Představ si, že bys tu zůstala s Ivanem. Taky byste se takle mazlili? Chtěla bys ho taky tolik moc, jako von tebe?“
„Marku, takovýhle řeči! To by přeci nešlo, dyť je to muj syn.“
„Řeknu ti jedno, já kdybych tady po včerejšku zůstal s Evou, tak bych si chtěl hrát a povídat si s ní úplně stejně, jako teď s tebou. Taky skoro jistě vím, že s Evou bysme si takhle hráli taky, protože než vodjeli, tak mi přála úžasnou zábavu jako včera a Andrea mi z legrace pohrozila, abych tu moc nezlobil, ale, že když budu, tak aby se ti to co nejvíc líbilo.
Tak aspoň vidíš, jak se na ten včerejšek všichni dívaji,“ čekal, co na to Tereza.
Ta se tvářila trochu rozpačitě, ale vzrušení vepsané v její tváři jí neopouštělo.

Po chvilce začala opatrně přiznávat.
„No, von mi Jakub taky přál hezkou zábavu jako včera a z legrace, ale napůl vážně se přiznal, že mi závidí a že by se byl rád nechal vylosovat s některou z holek a prej jedno jestli se mnou nebo se kteroukoliv jinou, ale ať si to neberu osobně, protože já sem jeho a miluje mě. No nejni to uhozený?“
„Neříkej, že tebe tedy nenapadlo, že bysme se třeba vopatrně mohli ke včerejšku vrátit, ale jen sami, když tu nikdo nejni.“
„Taková otázka se přeci dámě nepokládá! Měl bys bejt trošku víc džentlemen,“ usmála se na Marka, dala mu s plachým úsměvem opatrný polibek.
Jenže v hlavě jí rezonovalo to, co Marek před chvíli řekl o Ivanovi i o sobě a Evě.
Nedalo jí to a zeptala se ještě.
„To sis nedělal legraci vo Ivanovi nebo o tom, že ty bys tady klidně se svojí mámou zkoušel to samý? Dyť to včera byl incest! Dokonce skupinovej. Šílenej! To ste všichni fakt tak hrozný, že vám to nevadí?“
„Vám to včera taky nevadilo, takže už nám to asi nebude vadit nikdy, víš. Taky asi protože to bylo tak moc hezký a vzrušující. Ivan nemluví skoro vo ničem jiným, než jaký to bylo úžasný, že ses s nim taky milovala. Víš, že mi řek, že neví, jak to udělat v Praze, aby se mu to s tebou někdy zase povedlo, ale že neví, jestli bys to v Praze pak eště někdy chtěla. Strašně ho to přitahuje. Mě Eva po tom včerejšku taky, to přiznám na rovinu.
Táta s náma skoro nejni, takže to budu mít jednodušší než Ivan“ provokoval a zároveň si připravoval budoucí alibi.
Tereza nemusela vědět, že se s Evou vášnivě miluje už několik let. Rozhodl se, že ji překvapí ještě víc.
Překulil se nad ní, vzal její ruce do svých a přitiskl je k zemi za její hlavou.
„A teď popravdě řekni, co ty? Chtěla bys eště zažít něco podobnýho někdy třeba aspoň tady? Nebo i v Praze? Ale fakt popravdě. Sme tu sami, já se přiznal a nikomu to říkat nebudu.“

Cítila, jak jí jeho tvrdý úd tlačí v podbřišku. Její vzrušení ještě vzrostlo, dívala se mu do očí, dokořán otevřené oči vyzařovaly nezměrné vzrušení.
Chtěla by, to jí bylo jasné, ale bála se to přiznat naplno, proto po chvilce odpověděla trochu vyhýbavě.
„Víš, kdyby se tady eště mělo stát něco podobnýho, jako včera, tak asi jo, zase bych to s Ivanem chtěla zkusit. Bylo to zvláštně ulítlý a nikdy sem nic takovýho nezažila. Líbilo se mi to, to přiznám. Nic podobnýho sem před tím nezažila. Jenže sama to vyhledávat nebudu. V Praze s Ivanem asi ne. Jednak nejni kde, doma skoro vždycky někdo je a já chodím do práce a jednak mi to pořád příde bejt divný. I když včera to bylo to nejvíc vzrušující, to přiznám. Tedy s nim. No a kdyby tady byl teď místo tebe, tak nevím. Asi by záleželo na tom, jak by dokázal vyvolat ve mně to vzrušení, co včera.
S tebou takovou překážku necítím. Koneckonců, to jsi už teď poznal,“ rozesmála se, ale pak vážně dodala: „Sama bych nic nezačínala. My holky se na to díváme jinak než vy chlapi. Vy si musíte dokazovat, že ste páni tvorstva a že my holky čekáme jen na to, jak nás budete dobejvat, ale vono to nejni pravda pokaždý.“

„Stejně si báječná,“ naklonil se k ní Marek a dlouze jí políbil.
Jedna jeho ruka zabloudila k ňadru se vztyčenou anténkou, druhou jí nepřestával jednu ruku držet.

Po chvilce něžného, jemného líbání se odtrhla, položila mu prst na ústa, podívala se mu do očí a tiše ho upozornila: „Ta podložka je dost tenká a ty oblázky malinko tlačí, nepudeme radši někam jinam? A potom do vody?“
„Zrovna jsem ti to chtěl navrhnout, ale eště malinkej okamžik,“ a vzal do rtů její velikou třešinku a něžně vysával.
Její dlouhé prsty mu něžně čechraly vlasy. Její kolena se doširoka rozevřela.
Pak ji ale přeci jen překvapil neodbytnou otázkou:
„Džentlmen nedžentlmen, kdyby se s tebou Ivan v Praze chtěl milovat a byli byste sami, vadilo by ti to?“

„Radši poď dovnitř,“ naznačila mu, aby se zvednul.
Když vzali osušky a bok po boku vyrazili k domu, ještě se zastavila, stoupla si na špičky, letmo ho políbila, podívala se mu do očí a tiše řekla: „Čekala bych na to. Už je mi jasný, že jsem jako vy. To jsi chtěl slyšet?“ v očích jí probleskly rozpustilé plamínky.
„Ste s Evou vobě neskutečný. Já vás teď už miluju všechny čtyři, ale jednou si asi vemu Andreu, protože tohle bych už nikdy nikde s žádnejma tak báječnejma holkama nezažil. A v Praze tě pozvu na rande. Doufám, že neodmítneš.“
Zastavil se a s vyzývavým úsměvem na ní pohlédl.
„Ty si takovej blázínek a Ivan taky, ale abys věděl, byla bych strašně moc ráda, kdyby vám to s Andreou vydrželo. Hlavně kvůli ní. I když vona určitě bude zlobit s Ivanem a teď nejspíš někdy i s Jakubem. Ale teď už poběž, strašně moc tě chci. Na Prahu teď nemysli.“

Když šli o hodně později do taverny u přístavu, řešili otázku, kdo si asi vylosuje pobyt na pláži zítra nebo pozítří.
„Jen abych to nebyla já! Po těch dvou úžasných nekonečných milováních teď sotva chodím. Hmm, to druhý v moři bylo neskutečný, to sem si užila naposled s Jakubem, když eště děti byly malý,“ smála se a šťastně se zavěsila do Marka.
„Já bych se nechal vylosovat hned,“ smál se Marek a dodal: „ale jen s některou z vás holky nádherný. A ty by ses měla nechat vylosovat s Ivanem,“ důvěrně ji pošťouchl.“
„Ty si tak pitomej, Máro! Že ti to nejni blbý, pořád mě do toho tlačit!“ zamračila se naoko, ale pak se jí tvář rozjasnila: „Ale kdyby ses vylosoval s Evou, tak bych se nechala vylosovat s Ivanem taky, abys věděl! A Jakub ať si jede jen s holkama na člun.“
„Ale jedině všichni dohromady, jo?“
„Jasně, jedině dohromady,“ smála se Tereza, protože věděla, že to se stát nemůže.
Zaskočilo ji, když Marek kontroval: „Až tohle navrhneme jim, tak to všichni odsouhlasí. Jakub stopro a holkám se taky líbí.“

Trochu znejistěla. Netušila, že Marek v tom okamžiku začal přemýšlet, i o tom, jak všechno co nejrychleji zorganizovat v Praze. Pobavila ho představa, že by s Ivanem a Jakubem vlastně sdíleli stejný harém a že všechny dámy by s nevšední radostí zase sdílely je.

Autor

Navigace v seriálu<< Evička – dovolená 4Evička – dovolená 6 >>
4.4 63 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Zajímavé pokračování. Jen už to není ono jak se to změnilo na každej s každým tak nevím. Asi by bylo lepší kdyby to zůstalo rozdělené na mladý a starý.

1
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x