Evička – pokračování

Toto je 2 díl z 7 v seriálu Evička

Evička 2 – Pokračování

Večeře u Řeků se protáhla. Odcházeli, až když restaurace zavírala. Pomohl jí do kabátu, byl začátek zimy, venku mrzlo, ale pak odložil svůj kufřík, vzal ji do náruče a políbil. Nechala se. Podíval se jí do očí a viděl tam radost i překvapení. Podruhé trval polibek mnohem déle.
Odešli společně na metro a oba byli jako opilí z poznání, že je jim spolu tak báječně. Ještě chvilku si potvrzovali, že spolu určitě nejsou naposledy a že se těší na další oběd nebo večeři.

Hned po Novém Roce se jí zeptal, co by řekla pozvání do Hiltonu. Měl několik voucherů na noc zdarma. Nepřekvapilo ho, že pozvání přijala.
„Mrkni do svýho kalendáře, kdy by se ti to hodilo, ale nesmí to bejt víkend. Vždyť víš!“ zasmál se do telefonu.
Teď už se jí dovolal skoro vždy. Měl číslo na její služební mobil.
Domluvili se na termínu, ale voucher mohl uplatnit jen v Hiltonu Old Town. Hilton na nábřeží byl plný kvůli nějaké mezinárodní konferenci.
Dali si prima večeři s lahví vína, chvilku tlachali a pak se zeptal: „Nepůjdem radši na pokoj, Evi?“
S vědoucím úsměvem kývla. Měla trochu obavy z toho, co se stane, ale nešla do cizího hotelového pokoje s nějakým chlapem poprvé, i když až doteď to vždycky byl nějaký pilot, se kterým byli někde na nějakém delším přeletu.
V hlavě se jí honilo: „Kuba je tak báječnej! Tak snad se to nepokazí ani nahoře.“

Na pokoji ještě otevřeli dvě miniaturky bílého vína z minibaru. Bylo jasné, že jsou oba trochu na rozpacích. Měla dokonale padnoucí šaty a on si přisedl na taburet naproti křeslu, v němž se uvelebila, uchopil její nohu a začal ji líbat přes punčošky na její malinké prstíky a lichotil jí: „Bože, tolik jsi nádherná Evi, škoda, že jsem byl na tom gymplu takovej moula, co se bál odmítnutí.“
„Neměl ses bát, Kubo! Měls to zkusit!“ poučila ho s úsměvem.
„Jenže když už jsem chtěl, tak mi vysvětlili, že chodíš s třídním a že dostanu košem a bylo po rozhodnutí.“
„Nojo, byl to pro mě polobůh, měla jsem voči jen pro něj, to přiznávám, ale nikdy jsem s ním nechodila, i když mě párkrát hodil autem domů. Jenže tomu nikdo nevěří.“

Ani on nevěděl, jestli zrovna tomuhle má věřit. Chvilku ho nechala hrát si s jejími prstíky, stále ještě schovanými v punčochách, ale pak se jí to začalo zdát zdlouhavé a tak uvolnila nožku z jeho sevření a sama si sundala punčocháče i s kalhotkami.
Nechala ho, aby zahlédl její kundičku i s trojúhelníčkem chloupků. Když pokrčila nohy, aby se zbavila punčocháčů, všiml si, že ten malý čudlík, na který se tolik těšil, malinko vyčnívá mezi stydkými pysky ven.
Neváhal a bleskově si sundal kalhoty i košili. Ona šaty a za okamžik už se zbavila podprsenky.
Na jejích ňadrech mohl oči nechat, když se kolem něho protáhla a radostně skočila na postel. Nemohl uvěřit tomu, že dost po čtyřicítce a dvou dětech, které kojila, by mohla nějaká žena mít tak úžasné kozy. Byly těžké, plné, ale prověšovaly se jen málo.
Vrhnul se za ní. Divoce se líbali, opájel se jejími ňadry, ale po chvíli s hrůzou zjistil, že ten jeho malý ničema se vůbec nemá k tomu, aby se zapojil.
Popadl ho přímo děs, protože věděl, že s tím nic neudělá a že to bude fiasko.
Zase to tady bylo. Stávalo se mu, že když se od něho něco čekalo, když se měl předvést, ten jeho malý parchant, jak mu říkal, si žil svým životem a nepostavil by se v takových chvílích, ani kdyby kolem tančilo deset nadržených nahatých krasavic.

„Evi, to je hrůza, já se tolik na tebe tešil a teď se na to podívej! Taková vostuda,“ bědoval Jakub. „Ten se prostě nepostaví ani za zlatý prase. Můžeš mi to prominout?“
„Nic si z toho nedělej, to bude dobrý! Počkáme!“
„Ty mě neznáš, Evi, ten dneska nebude dobrej. Snad se polepší příště. To nemá nic společnýho s tebou. Někdy ti to vysvětlím. To je asi někde v hlavě.“
„Tak se to povede třeba příště, Kubo, neboj!“
„Zkusím to aspoň takhle, můžu?“ začal líbat její ňadra, bříško, chloupky u nádherné kundičky, přejel dolů na stehna, která nechávala pořád u sebe. Viděl, že se jí to líbí, ale jeho nástroj byl pořád naprosto mimo.
„Můžeš povolit to kolínko?“
Když mu vyhověla, jeho polibky se posunuly po stehnu výš a výš, až se dostal k její zatím ještě pořád zavřené studánce. Jen malinký hrášek malinko vystupoval. Začal ji zpracovávat velice pomalu a něžně jazykem. Vysával ho. Postupně tála a otevírala se. Začala lehce vzdychat. Přidal prsty, ale ať si hrál sebedéle a sebedivočeji, dál se neposunuli.
Věděl, že je zklamaná a pochopil, že žádný divoký orgasmus u ní neprobudí.
Nakonec se stulili jeden druhému jen tak do náručí. Nepřestával se omlouvat. Utěšovala ho, ale nakonec se dohodli, že tenhle večer ukončí, rozejdou se domů, že Jakub ráno odhlásí pokoj a že se třeba potkají někdy jindy, někde jinde a že to bude lepší.

O měsíc později se potkali ve druhém Hiltonu. Rozhodli se, že využijí wellness, které voucher zahrnoval. Hned odpoledne se tam vypravili.
Chvilku plavali a pak se přesunuli do menšího bazénku, kde si užívali prudkého proudění teplé vody z trysek, které byly umístěny po obvodu, a nechávali se jím vsedě masírovat.
Překvapilo ho, když najednou ucítil její ruku na svých plavkách. S uspokojením cítil, že jeho malý zrádce tentokrát fungoval bezchybně. Zjistila to také.
„Hmmm, dneska je úplně jinej!“ otočila k němu rozesmáté oči.
„No, zaplať Pánbůh! A co ta tvoje holka?“ a vklouzl svými prsty ze strany pod její malé plavečky.
Okamžitě našel kýženou štěrbinku a s uspokojením lehce vnikl dovnitř.
„Je úžasná!“ vyšla mu okamžitě vstříc, tak aby mohly jeho prsty dovnitř co nejsnáze.
„A ten tvůj taky!“ políbila ho na rty, zatímco její ruka teď už v jeho plavkách zpracovávala jeho tvrdolína.
„Nevadí ti, že tady na nás nejspíš koukají kamery?“
„Jsou mi úplně fuk, je úžasnej a ty tvoje prsty taky,“ zašeptala.
Zvýšil intenzitu činnosti svých prstů, nechávala ty jeho klouzat dovnitř kam až dosáhly a vycházela mu plně vstříc.
Jí na oplátku trvalo sotva pět minut než ho vyhonila k výstřiku.
„Evi, neblázni! Já už budu hotovej a zvednu jim tady hladinu v bazénu miliardama spermií!“
„Ale to přeci teď oba chceme, ne?“ prohodila hlasem zastřeným vzrušením, které prožívala až do krajnosti.
V hlavě jí znělo: „Evi, ty jsi šílená, určitě je tady několik kamer a ty mu to tady uděláš, sama máš plavky úplně vodhrnutý a necháváš se takhle projíždět a ještě tě to pomyšlení vzrušuje! Kdyby ti bylo dvacet, holka, ale máš za sebou čtyřicítku. Kam si dala rozum?“
Nikdy nic podobného na veřejnosti nezažila. Jen věděla, že takový nečekaný sex na místě, kde je může pozorovat dost lidí, ji vzrušením málem připravil o rozum. V malém bazénu byli sami dva a nějaký starší pár si plaval ve větším bazénu.
Za okamžik již cítila horkost jeho semene ve své dlani.
„Ty jsi bláznivá! Víš, jak se mi ta spousta bude dostávat z plavek blbě ven?“ rozpačitě se na ní usmíval, ale v jeho tváři bylo vidět náramné vzrušení a spokojenost.
Vytáhla ruku a rozpustila plnou hrst v bazénku přesně v okamžiku, kdy se do wellnes nahrnulo asi šest mladých dam, evidentně všechny z jedné firmy.

Přesunuli se do většího bazénu a mladé dámy se ponořily do teplé vody na jejich místo. Ještě chvilku plavali, ale soukromí už bylo pryč.
„Doufám, že z tý spousty toho mýho, víš čeho, všechny hromadně neotěhotní“ smál se Jakub při pohledu na malý bazének.
Po chvíli přišlo ještě pár dalších lidí, kteří patřili k těm dámám a tak dali posledních deset bazénů, trochu relaxace a přesunuli se na hotelový pokoj.
Chvilku jen tak lenošili, ale kvečeru se vypravili do hotelového baru a následně na skvělou večeři, kterou pokryl další voucher.

Tentokrát proběhl pozdní večer k jejich naprosté spokojenosti a úplně vyčerpaní nekonečným milováním usnuli.
Když mu usínala v náručí, spokojeně přemýšlela: „Von je báječnej i tady. Posledně to byla hrůza, ale něco takovýho jako teď, jsem mockrát nezažila. Tohle se mnou dokázal udělat snad jen můj papá. Ty bláho! Tři orgasmy! To se mnou dokázal jen muj milovanej papá. Vono to snad bude supr se vším všudy, ale musíš brát ohled na to, že je ženatej. Nesmíš mu manželství zkazit, víš, že má svojí ženu rád a vona ho zřejmě taky miluje. Asi byste nebyli ani jeden šťastnej, kdyby to bylo na její úkor.“
Věděla, že je asi dost jiná než většina holek.
„Ty by šly většinou za prachama přes mrtvoly, zaplať Pánbůh, ty taková snad nejsi,“ prolétlo jí hlavou, když usínala.

Potkali se pak ještě několikrát, ale k milování se nenaskytla žádná příležitost.
Eva pak dostala nápad: „Lásko, došlo mi, že mám už dost dlouho malej byt po ségře. Umřela asi tři roky zpátky na rakovinu a bylo jí málo přes čtyřicet. Neměla děti, takže co kdybychom tam zašli zkontrolovat, jestli je všechno v pořádku. Lubošovi do toho nic nejni. Ája to odkázala mně. Navíc je to cestou z letiště na Červeňáku. Tenkrát umřel i můj milovanej papá. Byl tak báječnej, škoda, žes ho nemoh poznat,“ povzdechla si smutně.

První kontrola bytu po Áje ještě předčila noc v Hiltonu.
Pak na ní čekával na letišti, když měla kratší směnu a pak volno a když on nebyl někde na cestách a ona sama neměla nějaký jiný program.
Jednou mělo letadlo zpoždění, podruhé se musela zdržet v práci, takže přišla s dalším nápadem: „Víš ty co? Nechám udělat ještě jedny klíče a když se domluvíme, počkáš na mně rovnou tady a můžeš třeba připravit něco dobrýho, nachystat vínko a já dorazím busem. Zastávka je kousek od domu.“

Fungovalo to skvěle. Někdy během léta vešel do bytu a zjistil, že tam někdo nedávno byl. Na stolku v obýváku byl nepořádek a v kuchyňském dřezu dvě skleničky od vína.
Všechno uklidil, ale nedalo mu to, aby se nezeptal, když chvíli seděli a popíjeli druhou sklenku vína:
„Evi, sem chodí ještě někdo kromě nás?“
„Jak jsi na něco takovýho přišel, kocourku?“
„Nejsem sice Sherlock Holmes, ale když vidím prázdnou nepořádek a dvě skleničky a určitě nejsou po nás, tak se vloudila taková otázečka,“ se smíchem na ni pohlédl.
„No to tedy nevím! To asi Marek, ale tohle jsem si s ním nedomluvila. Tohle mi dělat nebude! Aby si sem tahal nějaký slečny,“ vypadala nakvašeně. „Tohle mu zatrhnu. Může sem jen výslovně s mým povolením a ne dělat si z toho nějakej šmajchl kabinet. Chtěla jsem to pronajímat nebo ho sem nastěhovat, když studuje, ale z hotelu u maminky se mu nechtělo. Potřebovalo by to trochu zrenovovat, takže pronájem jsem zatím odložila. No a teď s tím nebudu spěchat,“ spiklenecky mrkla na Jakuba.
„No, jestli to chceš mít pod kontrolou, tak sem dáme alarm, kterej zaznamená, kdy tady někdo byl. Pak dotyčnýho můžeš podrobit křížovýmu výslechu.“
„No, to by bylo supr! Já mu dám! Leda že by to byla Pavlínka, ale ta snad ne. Myslím, že nikoho trvalýho nemá, i když, kdo ví, taky je jí dvacet a je to moc hezká holka. Občas se snad s někým scházívala, ale má asi na kluky pech.“

Panelákový byt byl zařízený jen základním vybavením, nábytek nebyl žádný luxus. Ája celej život měla spíš smůlu a největší smůlu měla na chlapy. Přitahovala zkrátka samé gaunery, podvodníky a syčáky.
Sama žádný velký plat neměla. Ukrást tam kromě staré televize a lednice nebylo co.
Alarm nechal nainstalovat hned příští týden, ale jen tak, aby nikoho neplašil a zaznamenal čas odkódování a zakódování. Eva chtěla mít přehled o tom, kdy tam někdo chodívá, ale dětem neřekla, že informaci o příchodu a o použitém kódu systém ukládá. Jakubovi řekla, že jí stačí, když jí takhle budou muset oznámit, že se sem chystají.
Jejich kódy oběma dětem sdělila, ale Jakub vše nastavil tak, aby její a jeho příchody systém nezaznamenával. Za to dostal pochvalu. Zaplatil ale za dražší variantu, kde byly kromě pohybových čidel i dvě malé kamery s citlivými mikrofony. O tom se Evě nezmínil. Věděl, že to není fér, ale ten nápad ho přitahoval. Zajímalo ho, co se tam asi může dít. Kvalita obrazového záznamu byla sice mizerná, ale dalo se poznat, kdo tam byl.
Do kouta dal malý stolek a na něj jedno starší pécéčko. K telefonní lince nechal připojit internet s tím, že když bude mít Eva zpoždění, aspoň si projede maily nebo nějaké napíše. Problémy s časem měl pořád.

Nevěděl, jak to Eva doma vyřešila a ani po tom nepátral. Měl krátce nato narozeniny a rozhodli se, že je oslaví společně v „jejich bytečku“.
Měla volno a přišla před polednem od kadeřníka a s novou manikúrou. Vypadala v letních šatech úchvatně.
Připili si šampaňským chvíli se mazlili, ale pak jí překvapil: „Můžu ti zatím sundat jen kalhotky? Vzrušuje mě pomyšlení, že pod šatičkama nejsou.“
„Tedy, ty jsi zvrhlík, kocourku, ale proč ne?“
Vyhrnul jí šaty a chvíli se kochal pohledem na vyklenuté jemné kalhotky, pod nimiž byl dokonale vidět každičký chloupek zdobící její nádherně tvarovaný Venušin pahorek. Čárečka pod nimi byla dokonale zřetelná, ale bez chloupků.
Vtiskl na kalhotky několik polibků a začal je pomalu stahovat. Bez nich vypadala její kundička naprosto neodolatelně.
„Bože! Holky vy jste vobě tak nádherný!“ vydechnul a zkusil jazykem malinko rozhrnout rýhu rozhrnout, aby lépe vynikl nepatrně vyčnívající malinkatý hrášek. Nebránila mu.
Pozorovala ho se zamilovaným úsměvem a prsty prohrábla jeho prošedivělé husté vlasy.
„Počkej, nenasyto! Dáme si cigárko a dopijeme vínko!“
„Jo, jsem zvrhlík, ale strašně se mi líbí představa, že bych pod šatičkama občas zahlídnul tu tvojí malou kočičku, je tak rozkošná!“ rozesmátý se zvedl a políbil jí.
Nemohla přehlédnout jeho ztopořené mužství a vzrušením jí přeběhlo po zádech příjemné zamrazení. Už se nemohla dočkat, až do ní vnikne.

Na balkoně vykouřili cigaretu a když se znovu usadili, sedla si naproti němu a položila si patu pravé nohy na levé koleno. Bavily jí jeho zvědavé pohledy.
Už zamlada zjistila, že jí dělá dobře, když provokuje a vzrušuje muže, se kterým byla. Trochu to působilo na Luboše, na Františka také, ale nejvíc na jejího milovaného papá. Lahev dopili rychleji, než jak by se patřilo ke slušnému vychování.
„To se nedá vydržet, takovej krásnej výhled,“ s těmi slovy se spustil na kolena před její křeslo a přisál se k jejímu klínu.
Přivřela oči a vychutnávala si ty okamžiky. Přidržovala si jeho hlavu tak, aby jasně věděl, že jí to dělá dobře.
„Je nádherně sladkoslaná,“ vydechl a aniž jí přestával svým jazykem laskat, rozepnul si kalhoty a pomohl ven svému tvrdému přirození.
Nadzvedl se, posunul si jí blíž a lehounce vklouzl dovnitř. Něžně kroužil hluboko v její studánce a oba vzdychali bezmeznou rozkoší. Naklonil se nad ní a pozoroval její plně soustředěný obličej a ruce, jimiž řídila pohyby jeho nástroje uvnitř své studánky.
Po chvilce však tu nádheru přerušil, zvedl se pomohl na nohy i Evičce a začal jí svlékat ze šatů.
Ona horečně rozepínala knoflíky jeho košile, stáhla mu jí přes hlavu, hned, jak to šlo, a vzápětí z něho strhla kalhoty.
Za okamžik už byla bez šatů i ona. Zbavil ji podprsenky, popadl a odnesl do vedlejšího pokoje na postel.
Chvilku pozoroval její nádheru, ale rychle to přerušila: „Pojď už Kubo ke mně! Strašně moc tě dneska chci!“
Svůdně zvedla pokrčila kolena a roztáhla je daleko od sebe.
„Jsi tak nádherná Evi,“ zašeptal, když do ní vklouzl.
Nikam nespěchal, ale o to víc se věnoval jejím pořád ještě nádherným, plným ňadrům. Jazykem kroužil kolem jejích bradavek, hnětl ty nádherné pumlíčky, vysával mízu z jejích špuntíků a šeptal: „Jsou tak úžasný a šťavnatý! Vydržel bych si s nima takle hrát klidně obden!“

Nepřestával si hrát s jejími ňadry, zjistil, že na špuntík dosáhnou oba svým jazykem současně a toto zjištění ho nesmírně vzrušilo. Nenasytně se líbali a líbání přerušili jen proto, aby mohli svými jazyky současně dráždit trčící malou bradavku. Ňadra při té hře střídali.
Po celou dobu nechával svůj pyj tancovat na kraji její studnice rozkoší, ale když začal zvyšovat intenzitu milování, odtlačila ho, uchopila za boky a začala si jeho kopí sama s nejvyšším úsilím vrážet do své rozevřené jeskyně.
„Dneska to chci takhle lásko! Pojď, pořádně, chci to takhle! Dělej! Víc! No tak, pojď ještě chvilku! Dělej! Jo! Jo! Ještě!“
Její tempo začalo být nezvládnutelné. Divoce se proti němu zmítala a Jakub jasně vnímal, že ten její orgasmus, kterého zatím vždy dosáhl i s pomocí jazyku a prstů, se tentokrát nedostaví, ale že budou oba úplně vyřízení z té intenzity.
Sám byl překvapený, že tu zběsilou jízdu vydržel tak dlouho, ale naplnil její náruživou studánku až po okraj až v okamžiku, kdy ani ona sama už nedokázala pokračovat.
Poslední, co uslyšel, bylo dlouhé, hlasité vydechnutí: „Jooooooooo“, kterým reagovala několik vteřin poté, kdy ucítila jeho horkou záplavu.

Zůstali ležet dlouho bez hnutí. Teprve po několik a minutách, kdy se jim tep a dýchání začalo vracet k normálu, vydechla.
„To jsem potřebovala, bylo to úžasný. Děkuju!“
Neodpověděl, jen jí dal něžný polibek. Věděl ale, že tohle nebyl orgasmus, jaký zažívala při kombinaci jazyka a prstů. Ten ji dokázal přivést téměř do bezvědomí, tohle byla jen brutální soulož. Bylo to pro něho nové poznání.
Občas potřebovala zřejmě právě jen to.

Chvilku ještě leželi, pak se zvedli, dali si rychlou sprchu a Jakub vyslovil přání: „Tak a snad tě teď smím pozvat na nějakej báječnej oběd. Mám jednu rezervaci na takový pozdnější posezení „U Zlatý Studně“ s nádherným výhledem na Prahu. Bereš?“
Vzala to. Nikdy před tím tam nebyla a výhled od stolu na Prahu pod nimi byl neuvěřitelný.

O měsíc později, když na ní zase čekal, objevil v počítači alarm signalizující, že v místnosti někdo byl, ale neodkódoval. Upozornil na to Evu, ale ta ho uklidnila s tím, že se tam na chvilku zastavila sama, že alarm asi nevypnula, protože tam byla jen chvilinku a že mu to zapomněla říct.
Nekomentoval to a rande proběhlo v zaběhaných kolejích. Háček byl v tom, že Eva sice vešla dovnitř, ale netušila, že tam Jakub nainstaloval i kamery a mikrofony.
Viděl, že Eva něco hledala v šuplících a když to našla, konstatovala: „Jo, supr, mám to, padáme k babičce, víš, že papá má třetí výročí a slíbili jsme jí, že tam přijdeme na oběd. Máme nejvyšší čas!“

Až potud bylo všechno v pořádku, jenže ho zarazil Marek. Uchopil jí do náručí se slovy: „Co kdybysme přišli vo hodinku pozdějc a udělali si chvilku pro sebe jako vždycky?“
Vysmekla se mu se slovy: „Měj rozum Máro, už dem pozdě i tak, vo nic nepřídeme, necháme si to na jindy,“ a zamířila ke dveřím.
Vrtalo mu hlavou, o co tady šlo, nechtělo se mu uvěřit, že by Eva a Marek…

O další týden později při prohlížení záznamu spojeného s dalším alarmem ale zůstal nad tím, co viděl, stát překvapený ještě daleko víc než minule.
Tentokrát to trvalo mnoho hodin, kterými se proklikal rychlým převíjením, ale závěr stál za to.

Navigace v seriálu<< Evička – setkáníEvička – nedávná minulost >>

Autor

4.9 48 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
harai1

Musím říct, že následující věta mi přijde hodně kostrbatá: Pomohl jí do kabátu, byl začátek zimy, venku mrzlo, ale pak odložil svůj kufřík, vzal ji do náruče a políbil.

1
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x