V uvízlém výtahu bylo neskutečné horko. Šárka se snažila nenápadně odstrčit Petrovu ruku, kterou jí objímal zadek. Kdyby nebylo přítomnosti cizí dívky, bylo by jí to jedno, takhle se ale cítila nesvá. Ačkoli v hotelu nikdo nemohl tušit, že jsou s Petrem sourozenci, neustále se bála prozrazení.
„Hlavně tam nevyvádějte nějaký kraviny,“ upozornila ji matka. „Dostali jsme to od firmy, tak ať nám neuděláte ostudu.“ Paradoxem bylo, že ji na to upozornila ve chvíli, kdy spolu ležely zpocené v posteli po probdělé noci. Poslední dobou se to opakovalo stále častěji. Začalo to vlastně docela nevinně. Dva týdny zůstaly doma samy, otec po změně pozice musel na zapracování do Německa, zatímco Petr zmizel na dalším soustředění. Oběma jim tak chyběl pravidelný sex, kterého se jim dostávalo vrchovatou měrou. Po pár dnech už byla Šárka na pokraji zhroucení. Masturbovala stále častěji a vážně přemýšlela, že se nechá opíchat od neodbytného postaršího kolegy, který ji otravoval v práci. Uvědomovala si, že matka na tom musí být podobně, protože se z ložnice každý večer ozývalo bzučení vibrátoru doprovázeného hlasitým sténáním. Její návrh ke společnému sledování porna Šárku překvapil, protože se matka vyhýbala jakékoli zmínce o jejich lesbickém zážitku. „Uděláme si holčičí večer,“ postavila ji matka před hotovou věc. Začalo to téměř nevinnou masturbací, skončilo to divokým sexem s připnutým umělákem, po kterém Šárka nemohla několik dnů dosednout na zadek. Vzhledem k tomu, že si o projetí prdelky sama řekla, nemohla ale matce nic vyčítat.
„Klidně pokračujte, mně to nevadí,“ usmála se na ně dívka.
.To byl signál pro Petra, aby se pokusil Šárce vysoukat šaty. Za normálních okolností by jí to nevadilo, ale tentokrát byla naostro a nemínila se veřejně předvádět. Marně se ho snažila odstrčit, byl však neodbytný. S napůl vysoukanými šaty se však její odhodlání pomalu vytrácelo. Zvědavě pohlédla na dívku, která je se zájmem pozorovala. Nezdálo se ale, že by jí to nějak vadilo, spíše naopak. Nechala tak Petra proniknout prstem mezi stydké pysky. Doufala, že to vyprstěním skončí, nadržený sourozenec však byl jiného názoru. Volnou rukou vyprostil z poklopce naběhlý ocas a přitiskl se k jejímu přirození. To stačilo, aby ztratila poslední zbytky zábran. Jen podvědomě přitom vnímala dívku s rukou zasunutou pod sukní.
„Jenom doufám, že se teď nerozjede výtah,“ pomyslela si, když ji Petr nadzvedl za zadek a pronikl do ní. Nechávala se ojíždět, zatímco sledovala dívku, která si povytáhla sukni a odtáhla kalhotky od těla. Pochlubila se tak hustým pubickým ochlupením.
Nabodnutá na ztopořeném údu si s dívkou vyměnila pohled. „Klidně bych ji vylízala,“ blesklo Šárce hlavou.
„Už budu… ještě chvilku… už… uuuž,“ cloumal sebou Petr blaženě, aby vzápětí vycákal Šárce kundičku. Společně sledovali dívku, která se před nimi bezostyšně prstila. Náhle ztuhla v milostné křeči s tlumeným výkřikem na rtech.
Ve stísněném prostoru se rozhostilo napjaté ticho. Vydýchaný vzduch byl naplněný štiplavým zápachem potu smíšeným s vůní vzrušených přirození. Šárka si rozpačitě uhladila šaty a neúspěšně se přitom snažila ignorovat sperma vytékající z vymrdané kundičky.
Náhle se výtah rozjel. Zrudlí rozpaky vystoupili v hale, kde se na sebe nejistě podívali. „Třeba se ještě potkáme,“ usmála se dívka na rozloučenou.
„To teda bylo něco,“ vydechl Petr po jejím odchodu.
„Hlavně z toho mohl být pěkný průser.“
„Ale nebyl, místo toho jsme si to všichni pěkně užili.“
„Příště nemusíme mít takový štěstí,“ ukončila krátkou diskusi Šárka.
V podstatě pokládali celou záležitost za příjemné zpestření jinak nudného pobytu, aniž by počítali s pokračováním. Jenomže proti všem očekáváním se s dívkou potkali při večeři, kde na ně mávala, aby si přisedli k jejich stolu.
„Pojďte k nám, máme tady volno,“ ukázala na prázdné židle, když viděla, jak marně hledají volné místo. „To je můj táta,“ kývla ke staršímu muži, který opodál řešil s mobilem u ucha pracovní problémy. Po krátkém seznámení si k nim muž přisedl.
„Odkud se s Markétou znáte?“ zajímal se, díky čemuž se rozhostilo trapné ticho.
„Byly jsme spolu na táboře. Pamatuješ, jak jsi mi na poslední chvíli zařídil to Polsko?“ zareagovala pohotově dívka.
Muž nevšímavě přikývl a zdálo se, že je nebezpečí zažehnané. Počáteční rozpaky vzaly za své, během chvíle se bavili jako dobří známí a jen občas si vyměnili potutelné úsměvy, když někdo prohodil narážku na příhodu ve výtahu. Šárka musela jenom nenápadně okřiknout Petra, který po Markétě neskrývaně vyjížděl za podmračeného pohledu jejího otce. „Tak zítra u snídaně,“ rozloučili se, když už obsluha významně pokukovala po hodinách.
„Škoda, že je tady s fotříkem, koukal jako bubák,“ postěžoval si Petr po příchodu na pokoj.
„A ty se mu divíš? Vždyť jsi mu jí tam málem ojel.“
„Holt každej nemá rodiče v pohodě jako my.“
„Jen jestli nejsou občas v pohodě až moc,“ ušklíbla se Šárka.
Při snídani panovalo u stolu napjaté ticho. Šárka si všimla napětí mezi Markétou a otcem, nepřikládala tomu ale žádnou váhu.
„Konečně je pryč,“ ulevilo se Markétě po jeho odchodu. „Musí odjet kvůli práci a chtěl, abych jela taky. Asi se bojí, že mě zkazíte,“ mrkla na Šárku.
Při pohledu na deštivé počasí za okny zůstali v hotelu. „Můžeme jít do sauny,“ napadlo Markétu. „Zamluvíme si jí privátně, ať nás nikdo neotravuje.“
Šárka marně přemýšlela, jestli v jejím hlase opravdu postřehla náznak výzvy. Věděla ale, že Petr saunu špatně snáší, což se vzápětí potvrdilo, když jim řekl, aby si to užily bez něho. Nezbylo jim tak nic jiného než vyrazit spolu.
„Aspoň nás nebude otravovat,“ prohodila Šárka při převlékání.
„Mně by to nevadilo,“ zasmála se Markéta. „Jen nevím, jestli by to nevadilo tobě.“
„Klidně ti ho půjčím, jestli chceš.“
Markéta se na ni zvláštně podívala, ale nijak to nekomentovala. Šárka si ale všimla jejího zvědavého pohledu, kterým ji pozorovala při svlékání. „Třeba si to vykládám špatně. Vypadalo to přece, že se zajímá o Petra. Jenomže na mě fakt zírá, co s tím?“ nevěděla, co si o tom má myslet.
Ve stísněném prostoru malé saunu se musely posadit vedle sebe. Dotýkaly se přitom nahými stehny a Šárka si přitom uvědomovala zvláštní napětí, které mezi nimi panovalo. Neubránila se kradmému pohledu do Markétina zarostlého klínu, kde ji neodolatelně přitahovalo husté pubické ochlupení. „Tohle by se Petrovi líbilo. Byl pěkně naštvanej, když jsem se vyholila.“
„Trapný, viď?“ všimla si jejího zájmu Markéta.
„A co?“
„Tohle,“ přejela si Markéta dlaní ochlupení.
„Proč?“ pokrčila rameny Šárka. „Ale jestli ti to vadí, tak proč se nevyholíš?“
„To by táta nepřežil.“
„Tomu to snad může být jedno?“
„To bys ho musela znát,“ povzdechla si Markéta.
Šárka postřehla napětí v jejím hlase a nechala na ní, jestli se jí bude chtít svěřit. Místo toho ji lehce pohladila po stehně. Když se Markéta nebránila, pokračovala prsty k hustému ochlupení. „Jak by vůbec zjistil, že jsi ho neposlechla?“ nedalo jí to přece jenom.
„Kontroluje mě každý týden, jestli nemám piercing, tetování nebo jestli jsem se nevyholila. Ségra otěhotněla v patnácti a má strach, aby se to neopakovalo,“ omlouvala Markéta otce.
Šárka si nedokázala představit, jak taková kontrola probíhá. „Musím se svléct do naha,“ pokrčila Markéta rameny.
„Ty se nestydíš? A mámě to jako nevadí?“
„Prý je to pro moje dobro, tak proč bych se přitom měla stydět.“
„Dotýká se tě při tom?“
„Nejdřív ne.“
„A potom?“
„Vždyť už to víš,“ vydechla zmučeně Markéta.
„Takhle?“
Šárka proklouzla hustým ochlupením a poškádlila bříškem prstů stydké pysky. Markéta se nebránila, jenom tiše vydechla na znamení souhlasu.
„A takhle?“ strčila Šárka prst hlouběji.
„Taky.“
„Líbí se ti, když ti to dělá?“
„Líbí.“
„Jak moc?“
„Vždycky mě udělá,“ přiznala Markéta.
Šárka jemně obkroužila naběhlý poštěváček. Nikam nespěchala, tušila, že by Markéta mohla po rychlém vyvrcholení ztratit zájem o pokračování. „Co ti ještě dělá?“ zašeptala jí do ucha.
Markéta pevně stiskla rty, ale nedokázala odolat pokušení svěřit se nové kamarádce. „Jazykem… dělá mi to jazykem… líže mě,“ vydechla.
„Máma o tom ví?“ vyzvídala Šárka.
„Dívá se na nás… líbí se jí pozorovat, když mi táta líže kundičku,“ zasténala Markéta.
„Sahá na tebe přitom?“
„To ne, dotýká se jenom sebe.“
„Masturbuje?“
„Jo… musím se dívat… jak si honí kundu,“ ztrácela Markéta zábrany.
„Chtěla bys, aby tě vylízala?“
„Možná… nevím… prosíííím… už to potřebuju…. netrap mě,“ vydechla Markéta zmučeně.
Šárka přestala vyzvídat a sklouzla na podlahu. Jemně jí roztáhla nohy a pokochala se pohledem na roztouženou kundičku. Olízla slaný pot ze stehen a pokračovala jazykem výš. Markéta se nebránila, s křečovitě staženým obličejem čekala, co bude následovat. Šárka se prodrala skrz kudrnaté chloupky a olízla vystouplé závojíčky. Přivítala ji známá chuť dívčího přirození. Pokračovala jazykem hlouběji, zalykala se milostnými šťávami, sála zduřelý poštěváček a vychutnávala si tiché sténání, které se rozléhalo saunou.
„Už… už… už… už buduuuu,“ vydral se náhle Markétě z hrdla přidušený výkřik. „Ještě chvilku… prosím… ještě chviličku,“ škemrala s pevně sevřenými stehny. Ačkoli se Šárka téměř dusila, pokračovala v laskání, dokud se Markéta nezhroutila na rozpálenou lavičku.
„Tohle bylo poprvé, co mě udělal někdo jiný než táta,“ svěřila se Šárce, když se vzpamatovala.
„Líbilo se ti to?“
„Moc,“ usmála se na ni vděčně. Zdálo se však, že jí něco leží na srdci. Můžu se tě na něco zeptat?“ zadívala se Šárce do očí.
„Klidně.“
„Nic mi do toho není, ale ty s Petrem… vy jste sourozenci?“
„Jak jsi na to přišla?“ zbledla Šárka.
„V tom výtahu… když jste byli v nejlepším… říkala jsi mu brácho.“
„A je to tady, z toho se nevylžu,“ pomyslela si Šárka vyděšeně. „Kolikrát nám máma říkala, že si máme dávat pozor?“ honilo se jí hlavou. „A pak se to takhle blbě provalí.“
„Neboj, nikomu to neřeknu,“ uklidňovala ji Markéta. „Vždyť přece víš o našich. Jak dlouho to spolu děláte?“ zajímala se.
„Skoro rok,“ zapátrala Šárka v paměti.
„Vaši o tom neví?“
„To je komplikovaný,“ zdráhala se Šárka přiznat pravdu.
„Hodně komplikovaný?“
Šárka neodpověděla. Vedro jí začínalo být nepříjemné, raději se odběhla zchladit do bazénku, kde ji přivítala ledová voda. Rychle vylezla ven a zimomřivě se oklepala.
„Mně stačí sprcha,“ posadila se k ní Markéta. Nesměle pohladila Šárčina ňadra a obkroužila prstem chladem ztuhlé bradavky. „Něco ti dlužím,“ chystala se sklouznout do jejího klínu.
„To nemusíš.“
„Já ale chci,“ zašeptala Markéta.
Vkleče ostýchavě políbila Šárku mezi nohy. Po krátkém zaváhání se rozhodla prozkoumat její kundičku, Šárka si se zakloněnou hlavou vychutnávala neumělé laskání a hlavou se jí mihla vzpomínka na Lenku. „Dlouho jsem ji neviděla, musím jí zavolat,“ zapsala si do paměti. Potom už se oddala slastnému dráždění, které ji přivedlo k orgasmu.
„Škoda, že s námi není Petr,“ zalitovala Markéta.
„To se může změnit,“ nadhodila Šárka.
„Tobě by to nevadilo?“
„Můžeme si užít všichni.“
„Tak přijďte večer k nám na pokoj,“ začervenala se Markéta.
Vyrušilo je šramocení uklízečky v chodbičce. „Radši už půjdeme,“ zvedla se Šárka.
Při převlékání dohodly detaily večerního setkání. „Ty Petrovi řekneš, co jsme spolu dělaly?“ zeptala se cestou ostýchavě Markéta.
„Proč ne,“ pokrčila Šárka rameny.
„Bude to trapný.“
„Nebude, věř mi,“ políbila ji Šárka letmo na tvář.
Přiznávám, že jsem už s pokračováním Rodinných vztahů nepočítal, ačkoli jsem Vám ho kdysi ve slabé chvilce slíbil. Nevím, jestli bude mít po tak dlouhé době úspěch a netuším, kolik z Vás si ho ještě pamatuje. Byl to můj první seriál a pokud budete číst předchozí díly, můžete posoudit, nakolik se můj styl psaní změnil. Možné pokračování má otevřenou cestu, záleží na Vašich reakcích, které doufám najdu v komentářích, na které jsem neskutečně zvědavý.
No ty kokso, navázat seriál po 7 letech, to chce kus odvahy. Ale pokračuj, máš to slušně rozjetý na další díly, naštěstí tady není vyčerpanej limit, že obsahová stránka může mít jenom 600 listů a všecko co počet překročí „přepadne do zapomnění“ a přestane se ukazovat …
Pokračování po 7 letech??? Tak to jste přehnali, nečtu.
Protože to byl docela hit.
Dobré! Nechápu, proč někomu vadí pokračování s delším časovým odstupem. Q
Co se dá dělat. Holt musím přečíst těch 26 dilu co jsem už zapomněl.
Aspoň uvidíš, jak se mi změnil styl psaní, začátky byly lehce naivní
Pycilo sa mi to. Napadom, zvolenym stylom aj realnymi dialogmi. vyborne!
malo byt pacilo… 🙂
Rodinné vztahy byly pro mne kdysi peckou. Zejména gradace mezi šestým a jedenáctým dílem. Potom mi to začínalo připadat jako telenovela, kdy se přidávaly další a další postavy, přičemž některé linie mě zrovna nefascinovaly – hlavně tři holky a Lenčin otec. Ale následně jsi příběh dokázal vrátit do komorní atmosféry rodiny, v níž se rodičovská polovina potácí mezi svědomitým odmítáním a následným podléháním, zatímco juniorská polovina se chová skvěle animálně. Teď to sice vypadá na další přidané postavy, ale zatím se to rozvíjí hodně skvěle. Těším se na pokračování.
Velmi ma tesi pokracovanie tohto skveleho serialu. Velmi rad sa vraciam aj k starsim dielom. Vyborne pokracovanie. Za mna skvele!