Kaňka 10

Toto je 10 díl z 14 v seriálu Kaňka

Vyšel první díl!

Od rána jsem se snažil na to nemyslet. Jenže, jak to má člověk dokázat, když je to poprvé? Pořád jsem si říkal: „Večer se na to doma podíváš.” Nepomáhalo to. Kdybych měl aspoň hodně práce, ale jak na potvoru všechno běželo a nikdo nic nechtěl.

Vybojoval jsem to! Díky tomu jsem se cítil, chvíli, náležitě hrdě. Z práce jsem šel do čajovny, otevřel v noťasu prázdný dokument a začal psát nesmysly, abych se zkusil dohrabat k nějakému nápadu na příběh pro Janu. (Dnes čaje nevařila.)

Je to neuvěřitelný, ale asi po deseti řádcích jsem dostal nápad.
Mladá holka, manžel honí kariéru, ona věčně sama, objeví se zajímavý soused, sportovec, „užijou si”, on bude mít bohužel fyzický problém, který kvůli ní vyřeší. A cukrová voda na konci poteče z papíru proudem… Teď stačí jen taková maličkost. Sednout si na hýždě a napsat to.

Manželka koukala na bednu a já v pokoji „juknul” na EFENIX.

Jo! Přežil jsem! Na konci prvního dílu bylo jen jedno nelíbí. Dokonce jsem měl dva komentáře. Šmajdovi se to líbilo a Junior projevil „strach“, jestli království takhle nezkrachuje. (Nemůže! Přece si pod hlavním hrdinou neuříznu větev. A navíc sex bude, my nebudem!)

Povzbuzen úspěchem jsem začal „česat” pokračování.

Večer u koupání vytáhl Václav slavnostně lahvičku a bez jediného slova vysvětlení naplnil náprstek dle návodu, který dostal. „Vypij to!“
Róza se nechápavě podívala nejdřív na lektvar, a pak na svého pána.
„Neboj se a klidně to vypij. Otrávit tě rozhodně nechci! Víš, moc by mi chyběla tvoje krásná prsa, divoký rozkrok, náruživá ústa a prdelka, která umí překvapit.“
Po těch slovech se na Václava usmála a obrátila náprstek do sebe.
„Teď to budeš pít každý den touhle dobou a od pátku můžu v tobě zůstávat až do konce. I kdyby ti to teklo ušima, tak se nemusíš bát, že bys chodila z outěžkem…

Vrhla se mu kolem krku a poděkovala náruživým polibkem. „Dneska, až ho ze mne vyndáte, naplníte mi pusinku. Doposud jste mi dopřával jen zbytečky… Za odměnu, že pánova oddaná služtička tak dobře jí, se dočká pusinkování a olizování na všech místech, na kterých ji to dělá dobře…”

„Hele, nechodíš ty polední dobou nějak často do čajovny?“ uhodila na mě manželka druhý den po večeři.
„Pořád lepší než na pivo, ne?“
„To seš tam sám?“
„Jo. A s kým bych tam měl jako bejt?“
„To ti mám věřit, že tam jenom piješ čaj?“
„Tak nevěř, ale je to tak.“

Vyrazil jsem do kuchyně umýt nádobí, abych se vyhnul téhle diskuzi o ničem.
„Běda, jestli ti na něco přijdu…“
„Tím myslíš nějakou babu?“
„Jo.“
„Tak si to stopování užij,“ a zmizel jí z očí.
Jo, holka, kdybys věděla, čemu se věnuju, to by bylo keců…

Byl páteční večer,
lásky čas,
k obcování zval
neškodný lůna hlas…

Václav ho chtěl udělat pro oba nezapomenutelným, protože poprvé vypustí své sémě do ženy v době, kdy jinak hrozily následky. Je konec hlídání, aby včas vysunul, když se z něho chystá vytrysknout ta bílá záplava, která toužebně volá: „Do ní! Do ní!” a on jí musí překazit radost tím, že stříká na ní…

Večer odstartovala romantická večeře přichystaná pro ně v „koupelně”.
Ještě před ní se měla Rózu pánovi ukázat jen v bílé košilce. Pozorně si ji prohlédl a zjistil, že to není to, co si od toho sliboval. Šmrnc tomu dodala delší žlutá stuha do vlasů uvázaná v pase (Rózin nápad).
Václav košilku trochu podkasal, takže končila asi ve čtvrtině stehen, jenže pořád to nebylo ono. Výsledný dojem kazila ramínka. Kdyby měla Róza ramena nahá, bylo by to hezčí.
Václav k ní přistoupil a tu nevzhlednou látku z nich stáhl na stranu. V tu ránu byla do pasu nahá. Prsa měla krásná, o tom žádná, ale možnost kdykoli se na ně během večeře podívat, ho připraví o potěšení obnažit je, přitom je laskat, kochat se jimi a děkovat Bohu, že stvořil takovou krásu, se kterou si on může hrát…
Nemáš po ruce jehlu a nit?”
Neměla, ale velice rychle požadované věci přinesla.
Václav znovu Róze stáhl ramínka a nechal košilku spadnout do pasu. Pak ramínka strčil do košilky, vytáhl ji nahoru tak, aby „výstřih” začínal kousek nad bradavkami. Na zádech látku rukou stáhl a nechal Rózu navléknout nit. Následně košilku tam, kde ji držel, „odborně” založil.

Při večeři stále znovu a znovu nepřehlédnutelně očima klouzal k dekoltu své partnerky.
Róza se na svého kavalíra usmála.
„Co byste říkal tomuhle…” načež si opatrně stáhla košilku na pravém ňadru a nabídla bradavce, aby se podívala, co se v místnosti děje. „Líbí?”
Moc.”
Tak Róza ukáže pánovi i tu druhou…”
K nelibosti pravé bradavky, kterou vzrušil pánův obdivný pohled, ji znovu uvěznila v těsné plátěné kobce, aby mohla vypustit na svobodu její sestřičku. Ta vykoukla už vzrušená, i když pánův mlsný zrak neviděla… „Je pán se svou služtičkou spokojen?”
Na výsost.”
Nevznikla by pánovi nějaká újma, kdyby se teď svlékl?”
Jak může služebná po svém pánovi chtít, aby se před ní obnažoval?”
Protože pán má něco, co jeho služebná potřebuje k tomu, aby zapila tu výbornou krmi. Když to uděláte, slibuji, že uvidíte něco, co se vám bude moc líbit…”

Václav dělal na oko drahoty, že se něco takového nesluší činit před služebnictvem.
To kontrovalo výčitkou, že tím pádem mělo pánovi vadit i to, když se to dělo obráceně.
Ale tohle přece služebné pro své pány dělají…”
A jakpak to?”
No přece proto,” potutelně se usmál Václav, „aby mu do života přinesly rozptýlení!”
Tak rozptýlení…” sehrála Róza překvapený údiv. „Můžu svého pána poprosit, aby přišel ke mně?” přičemž se dívala nahému Václavovi do očí.
Ten, aniž by cokoli řekl, se vedle ní postavil. Róza vzala pohár s červeným vínem, namočila v něm pánův úd a v ústech ho zbavila alkoholu. To, k Václavově potěše, mnohokrát zopakovala.

Tento způsob pití vína se mi zdá výtečným. Budeme si jej muset zase někdy zopakovat…” nechal se slyšet poté, co krmi zapila, „neříkala jsi, že mi chceš něco ukázat?”
Může pán o něco poodstoupit?”
Když to udělal, Róza židli, na které seděla, odsunula od stolu. Sedla si na ní bokem a pomalu začala roztahovat nohy. Pánovi tím nabídla pohled na vyholené pohlaví. Přejela si po něm dvěma prsty a zase dala způsobně kolena k sobě.

Rád bych znovu spatřil to, cos mi před chvílí nabídla k podívání!”
Róza uposlechla.
„Strč si tam dva prsty!”
Bez problémů v ní zmizely.
Václav si klekl před židli a prsty nahradil svým hákem. Róza mu vyšla vstříc tím, že si sedla na kraj židle. Chytil ji za prdelku a začal ji líbat.
Pak ho z ní vytáhl, postavil ji a rozvázal stuhu. „Ukaž svému pánovi prsa!” Odhalila nejprve jedno, pak s malými problémy druhé, a protože košilku už nemělo co přidržovat, skončila na zemi.
„Rózo, od téhle chvíle mi vždy, když budeme sami, můžeš tykat a oslovovat mě, jak uznáš za vhodné. Jen se přimlouvám za to, abys úplně s tím vykáním nepřestávala, protože se mi líbí, když tímhle způsobem líčíš, co se mnou provedeš… Ale dost bylo řečí! Něco tu volá po zavlažení…”
Položil Rózu na postel. Ta pomalu roztahovala nohy a dívala se na Václava, který fascinovaně pozoroval otevírající se vstup do zahrady, která čekala na svého zahradníka.
Výzvu bez jediného slova přijal. Svěřené území obdělával s velikou pečlivostí, což dávala Róza patřičně najevo.
Ani Václav nebyl o nic ošizen. V pomalém rytmu sladili své pohyby. Prostor a čas přestal existovat. Vzrušení stoupalo. Róza zahákla nohy na milencových zádech a připravila se tak na očekávanou explozi. Ta rozmetala jejich myšlení na prach. Absolutní nirvána. Krátký okamžik, pro který stojí za to žít!

Bylo po všem. Leželi k sobě přitisknutí, jak dvě bezbranná medvíďata a nevěděli o sobě. Síla prožitého by porazila i slona.

Během noci se na sebe vrhli ještě dvakrát a završili to ranní divočinou, kterou nepřeslechli zbývající, pilně už pracující, služebníci.

Navigace v seriálu<< Kaňka 09Kaňka 11 >>
4.9 28 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Výborné pokračování. Tak už jsem se dostal i do povídky, bezva. Jsem zvědav jak to s tím královstvím bude pokračovat.

harai

Pořád vidím velký potenciál v paralelní lince současnosti s čajovnicí. To mě baví výrazně víc než ta dějová linka v království.

Junior

On je i potenciál v tom, co se stane až mu na to přijde manželka a vzhledem k tomu, že to je tak trochu autobiografie tak by to bylo zajímavé.

Jojin

Nebo zjistí že manželka je ještě k tomu, jen se jaksi nedokáže odvázat … a k odvázání dojde když si „nedopatřením“ přečte co pantáta smolí do noťasu.

4
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x