Kaňka 40

Toto je 40 díl z 41 v seriálu Kaňka

A bylo to tady. Denisa mi oznámila, že má na mne chuť, a kdy že si na ni udělám čas?
„Dneska odpoledne?”
Vykoupaní z práce jsme dorazili do jejího 2+1 po třetí hodině.
Sotva jsem vešel do obýváku, tak to začalo: „Jaký porno máš nejradši?”
„Prosim?” vyrazila mi dech.
„Hele žádný vytáčky, vyklop to hezky na rovinu, abych věděla co tě dokáže vybičovat.”
„Když jinak nedáš…” vzdychl jsem. „Mám slabost na holky v plavkách. Rád se dívám na castingy, když se holky svlíkaj. A taky když to chlapi holkám stříkaj na kundu a pak to do nich ještě vrazej. To ostatní je více méně nuda. Scének, který dokážou zaujmout, je jak šafránu.”
„Proč zrovna plavky?”
„Nevím… Asi proto, že dokážou všechno ukázat, i když je to schovaný…”
„A spodní prádlo tě nebere?”
„Může bejt…”
„A ty bys mě chtěl vidět v plavkách?”
„Pokud máš nějaký hezký, tak jo.”
„Pokud čekáš jenom šňůrky, tak to tě zklamu.”
„Věř mi, že tyhle kousky jsou nezajímavý.”
„Dobře. Udělám ti módní přehlídku toho, co mám v šatníku. Aspoň budu mít znalcem potvrzeno, který mi sluší nejvíc.”

Začala černými jednodílnými, které byly na můj vkus moc decentní.
Po druhý přišla v tyrkysových bikinách s klasickou podprsenkou a spodkem, který jí schovával celej zadek. Byly hezký. Slušely jí, ale její figura jí dovolovala bejt odvážnější.
Barevné slabé proužky zdobily poslední kousek. Z horního dílu, který se zavazoval na krku jí lezla prsa z obou stran. Kalhotky měla na bocích uvázané pomocí červených tkaniček, které zároveň tvořily lem. Zadek jí zakrývaly jen zpola. Na bocích se bikiny tvářily, že ho schovají celej, ale v polovině si to rozmyslely a skončily jako tanga.
Za mě byl tohle vítězný model, i když ten předešlý měl taky něco do sebe.
„Děkuju. Fakt jsi moc hezká. Divím se, že se zahazuješ se mnou, když máš navíc.”
„Definuj slovo navíc!”
„Na mladého, hezkého, hodného a výkonného, který by tě na rukou nosil.”
„Ty o nějakém víš?”
„Ne.”
„Tak vidíš. Já taky ne, takže rozvazování těch šňůrek je na tobě!”

„Pane, tohle je můj kamarád malíř Luigi Conrietti. Za toho dám ruku do ohně, že malovat umí.“
Před královským výběrčím stál dlouhý hubený muž, kterému mohlo být něco málo přes třicet. Na jeho snědý obličej dopadly v mládí ve velkém počtu jako meteority neštovice a zanechaly po sobě krátery. Černé husté vlasy mu padaly na ramena a pod skoro až žensky vypadajícím obočím měl zasazené hnědé uhrančivé oči, z kterých vyzařovala obrovská životní energie. Na to, jak je ošklivý, nemá o ženy nouzi, usoudil Václav.

„To budete moci, Luigi, brzo dokázat. Zítra vám přivedu ženu, kterou budete malovat. Oliver vás teď zavede do vašeho pokoje, seznámí vás s tím, jak to v domě chodí a do zítra máte volno. To je vše.“
„A pane, mohl byste do zítra postrádat Rózu, mám rozkreslený obrázek a chtěl bych ho dodělat. A taky bych si rád načrtnul pár detailů jejího těla.“
„Jistě. Jen si dejte na ten její detail, jak hovoříte, pozor, abyste zítra byli schopni chodit…“

„Ty jsi byl včera pěkně divokej. Budu si muset na tebe dávat pozor, kdy se mám před tebou zase ukázat v plavkách,” vyklopila na mne tišším hlasem Denisa druhý den v kanceláři, když jsem si pro ni přišel, abychom šli do jídelny na oběd.
„To víš, ta tvoje prdelka a prsa, umí člověka rozpálit,” pošeptal jsem jí do ucha a přitom jí hladil pozadí.
„Nech toho, nebo budeme pokračovat tam, kde jsme včera skončili…”
„Jenže to by sem kolegyně vtrhli, že ti ubližuju.”
„Takhle ubližovat mi můžeš klidně každej den.”
„Jenže to bych brzo padl vysílením. Proto velím vzhůru na oběd,” otevřel jsem dveře, za kterými stála kolegyně Petráková.
„Zrovna jdeme něco pozřít, abychom mohli i nadále roztáčet kola kapitalismu. Po obědě bude Denisa volná. Tak přísahám!”
Kolegyně nechápavě zakroutila hlavou a pak kývnutím dala najevo, že tomu rozumí a popřála nám dobrou chuť.
„To bylo o fous” pošeptal jsem na chodbě Denise.
„No aspoň bych jejich zvědavost mohla ukájet popisem toho, jakej seš neudolatelnej samec!”
„Ty už máš velkej hlad, viď?”

Lépe to nevymysleli. Róza ležela na podlaze, pod sebou měla peřinu a pod hlavou polštář. Byla nahá a Oliver maloval její volně přístupné rozevřené přirození. Už měl skicu jejích prsou a prdelky.
Právě vymýšlel, jak by to udělal, aby mohl malovat spojená pohlaví, když do místnosti bez zaklepání vstoupil Luigi.
Pozdrav mu ze rtů sebral pohled na nahou ženu.

„Koukám, že nezahálíš.“
„To víš, když máš skvělý model, tak je škoda to nevyužít.“
Róza se dívala na nově příchozího a ještě víc roztáhla nohy.
„Jdeš, Luigi, jako na zavolanou. Hodilo by se mi, abys přiložil ptáka k dílu. Rád bych namaloval pár detailů, jak to muž dělá ženě… Teda, jestli ti to nevadí.“
„Proč by mělo. Tvé modelce taky nevadí, že do místnosti vstoupil někdo cizí.“

Luigi si začal odkládat.
„Co budeš chtít malovat jako první?“
„Jak jí saješ bradavku.“
Luigi, již bez oděvu, se postavil vedle Olivera.
Pane Bože, děkuji, žes mi přivedl do cesty tohoto muže. Jeho nástroj je vskutku tvoje dílo,“ modlila se uhranutá Róza Luigiho penisem. „Nevím, Olivere, jestli dokážu dál ležet a jen se dívat na něco tak nádhernýho…“
„Hele, Rózo, do rána je času dost. Na to, co chceš dělat není potřeba světlo. Na kreslení ano. Tak si zatím představuj, co všechno chceš potom s náma dělat, ale dovol mi pracovat.“

A tak Róza držela a vzdychala nad svým těžkým osudem až to nevydržela: „Hele, Olivere, nechceš se na to malování taky svlíknout?“
„Nechci.“
„Nekecej a svlíkni se, nebo vstanu a strhám to z tebe!“
„No, no, asi už k tobě Luigiho nikdy nepustím, protože seš z něho úplně mimo.“
„A divíš se?“
„Ještě chvíli a bude změna,” nechal její otázku bez odpovědi, „Teď si vem jeho ptáka do pusy. Můžeš si s ním dělat co chceš. Jen když řeknu stop, tak ho budeš pravou rukou držet, jeho žalud bude celý v tvojí puse a nebudeš se hýbat do doby, než řeknu dobrý. A nesmí ti vystříknout! Je ti to jasný?“
„Jo.“
„Tak prosím.“
Víc nepotřebovala slyšet. Sedla na židli, prstem si přivolala Luigiho blíž a začala se seznamovat.
Oliver počkal, až mu ho postaví a pak řekl: „Stop!“
Chvíli byly oba v klidu, ale pak Luigi začal velmi pomalu a jen nepatrně Róze přirážet do pusy. Olivera to pobavilo, ale nic na to neřekl. Čekal jak dlouho to Róza vydrží.
Kupodivu držela a dívala se přitom Luigimu do očí. Ten najednou přirazil víc.

Róza zavřela oči a bojovala s dávícím reflexem. Luigi se vrátil do výchozí pozice a čekal, až ji to přejde. Měl v plánu to zopakovat, ale Oliver řekl: „Dobrý.“
„Jau,“ reagoval Luigi na výstražné kousnutí.

„To máš za to dávení!“ řekla a znovu si strčila jeho macka do pusy.
„Stop!“ ukončil jejich šarvátku Oliver.
Oba se zklidnili a vzorně stáli. Ne moc dlouho, protože Luigi cítil jak Rózina ruka mu dává velice opatrně najevo, že může malinko přirážet.
Poslechl. Róza mu pohledem signalizovala, že tohle se jí líbí.
„Dobrý. Bude změna. Rózo, lehni si na stůl. Ty Luigi jí chytni nohy a drž je nahoře roztažené a svýho ptáka polož na břicho, aby bylo vidět, kam až ho do ní dokážeš strčit. A jako minule. Dokud neřeknu stop, tak si můžete hrát.“

Róza okamžitě začala po té hadici, kterou na sobě měla, jezdit oběma rukama. To byl delší kanón, než Hubertův. Ten ho měl zase o malinko silnější.
„Stop!“
Pustila jej a začala si hladit prsa. Nemohla si pomoct. Tolik tuhé, na nejvyšší míru vzrušující, svaloviny se jí dotýkalo břicha. Jeho kulky měla přitisknuté k silně vzrušenému pohlaví a navíc se kdykoli mohla podívat na zpola vzrušeného Olivera. To by musela být mrtvá, aby to s ní nic neudělalo.
„Dobrý.“
Okamžitě se začala Luigiho nástrojem hladit po břiše. Oliver schválně prodlužoval Rózino utrpení. Kousala se do rtů, hladila si prsa, zvedala pánev, aby se klitorisem mohla třít o Luigiho úd, který honila.
„Stop!“
Luigi se na Rózu usmál, zatnul svaly tak, aby se jeho penis zvedl a nechal jej dopadnou na partnerčino břicho. Ta to přivítala mírným přírazem pánve. „Výprask“ pokračoval do dalšího slova: „Dobrý.“
„Pokud chceš, abych zešílela, tak to kreslení ještě chvíli natahuj!“
„Strč si ho tam,“ prohodil Oliver jakoby nic.

Chvilku Róze trvalo, než jí došlo, že je vysvobozená. Na víc nečekala a nasadila si žalud ke vchodu.
„Dokud neřeknu stop, dělejte si dobře, dle vaší libosti. Pak budeš, Luigi, zasunutej jan na kraji.“
Luigi byl zvyklý, že skoro všechny ženy, které před ním upadly na záda, nedokázaly do sebe jeho nástroj pojmout celý. Róza k nim rozhodně nepatřila. Držel ji za nohy a užíval si tření po celé délce.
„Stop!“
Luigi úplně nepřestal. Skoro by se dalo říci, že mikroskopickými pohyby přesvědčoval Rózinu vagínu, že ještě neskončily, že jsou teprve na začátku a tohle je jen taková mezihra.
„Dobrý.“
Okamžitě tam byl až po kulky. Róza vyhekla. Luigiho tahle hra rozpálila natolik, že se už potřeboval vybít až do konce. Vyšíval krátkými rychlými přírazy, aby se tam dostal. Jenže zaznělo brutální: „Stop!“
Mikroskopické pohyby z minulé mezihry se staly nepřehlédnutelnými. Oliver je nechal. Všichni tři byli v tuhle chvíli jakž takž spokojeni.
„Dobrý. Můžete až do konce a já si pak nakreslím, jak z Rózy teče tvoje sémě, Luigi.“

Oliver druhý den dopoledne ukazoval své skici Václavovi. Ten Olivera chválil. S výsledkem byl nadmíru spokojený.
Odpoledne přivedl Luigimu Magdalénu.

Když se před ním svlékla a on si ji naaranžoval do decentní pózy, kde vynikla její ňadra a štíhlý pas s plochým bříškem a štíhlýma nohama, věřil, že tuhle nádheru okusí také.
Něco přes týden k němu docházela. Viděla, že se mu staví, že řečmi i pohledy naznačuje, jak po ní touží, ale zůstala nedostupná. Alí takový problém neměl. Dokonce, když přišla na návštěvu nějaká spřízněná dvojice, tak neměla problém s partnerskou výměnou, kterou si dokázala náležitě užít.
„Toho Alího mi seslal sám Václav,“ blahořečila často nejoblíbenějšího králova úředníka.

Autor

Navigace v seriálu<< Kaňka 39Kaňka 41 >>
4.5 20 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Dobré pokračování. Tak všichni si užívají jen Václav stále nic. To jsem zvědav jestli na něj vůbec dojde.

1
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x