Kaňka 19

Toto je 19 díl z 23 v seriálu Kaňka

Dorota rukavičkáře Ondřeje Lipance dorazila k domu královského výběrčího daní těsně před šestou. V tu dobu Václav uděloval poslední pokyny. Róza (prkýnko) i Josefína využily danou možnost a v domě už půl hodiny nebyly.
„Tak, pánové, na místa, Dorota je tady,” zareagoval na zvuk klepadla Václav a šel otevřít.

Dorota vstoupila v doprovodu Václava do koupací místnosti. V kádi viděla sedět jinocha s ošklivým obličejem, kterého neznala. Už se chtěla ohradit, že něco takového na sebe nepustí, jenže chlapská rozložitá ramena a vypracovaný hrudník ji zaujaly. Když zavře oči…
Z poza paravanu vyšel nahý Johan. Nesl si židli, kterou postavil asi metr od kádě a sedl si tak, aby Dorota dobře viděla na jeho mužství.
„Tak, Dorotko, nejprve po tobě chceme, aby ses nám tady hezky pomalu svlékla.”

Václav jí pokynul a šel si sednou na postel. Tohle po ní nechtěl ani její muž a teď na ni zírají hned tři páry očí. Styděla se, ale věděla, že musí splnit všechno, co po ní bude králův úředník chtít.
Naučenými pohyby ze sebe začala odkládat šatstvo. Johan se nejprve jen díval rozvalený na židli s rukama spojenýma vzadu za opěradlem. Mladík v kádi s mírně otevřenou pusu a rukama položenýma na okrajích sledoval, kterak Dorota spouštěla šaty na zem. Johan na to, že stála před nimi jen v košilce, reagoval uchopením svého mužství.
Zapomněla, že se má svlékat, protože fascinovaně sledovala masturbujícího muže. Tohle před ní Ondra nikdy nedělal.

„Znáš to vo tom džbánu, že jo?” přepadla mne expedientka Jarka, když jsem tam byl řešit problém s vypadlou počítačovou sítí.
„Kdo by to neznal, jen mi uniká, kam tím míříš…”
„Protože tak dlouho jsem od tebe slyšela, že si se mnou nic nezačneš, až se ucho utrhlo…”
„Kde jako?”
„Tady,” vytáhla mobil a ukázala mi fotku. Stál jsem u okna, učnice seděla na schodech s prstem před pusou a nataženou rukou k mému rozkroku.
„A kde bereš tu jistotu, že tohle je dostatečná páka?”
„Když jsi moh obšťastnit mladou holku, tak holt obšťastníš i stařenu!”
„A jak si přišla na to, že jsem ji obšťastnil?”
„Jo, hezká učnice ti šáhne na ptáka a ty vod ní vodejdeš. To vyprávěj někomu jinýmu…”
„Kdybys mě špehovala, až do konce, tak bys viděla, že nic nebylo.” Podíval jsem se jí do očí a myslel si, že mám vyhráno.
„Tak to pošlu tvojí ženě.”
„Klidně. Než ji to přijde, tak to na sebe raději prásknu. Těch pár facek za to, jak to vypadá, přežiju. Pořád to bude lepší, než kdyby se provalilo, že jsem píchal s tebou.”
„Jsi vůbec chlap?”
„Podle tebe, když nevojedu všechno, co se mi nabídne, jim nejsem?”
„Jo.”
„Konečně ti to došlo. To jsem rád.” Udělal jsem čelem vzad a zmizel.

Co tu budeme dělat?” zeptala se Róza, když se se Sarah ocitla v ložnici.
„Budeme se milovat.”
„My dvě?”
„Vidíš tu někoho jinýho?”
„Ale já jsem to ještě se ženou nedělala.”
„To nevadí,” konejšila ji Sarah, „nic na tom není.“

Začala se svlékat. Nahá si sedla na židli a roztáhla nohy. Róza si klekla mezi ně a poprvé v životě si takhle zblízka prohlížela ženské pohlaví.
„Dělej to samé, co se líbí tobě, když ti to dělá muž,“ poradila jí Sarah.
Róza zavřela oči a hrála si na Václava. Hrála to dobře, protože Sarah začala po čase hlasitě vzdychat. Vzrušovalo to i samotnou Rózu. Dokonce uvažovala, zdali jí to Sarah oplatí, když v tom jí někdo zvedl šaty a začal prstem stimulovat její „čárku”. Sarah jí chycením hlavy zabránila, aby se podívala, kdo to je. Nejprve v sobě cítila jeden prst, pak dva, a nakonec užívající si mužský úd.

Přišel jsem domů. Nikde nikdo. Syn byl bůhví kde a manželka ještě makala.
Nalil jsem si načatý vaječňák, protože nic jinýho k pití nebylo, a sedl si v obýváku. Mám to na sebe prásknout? Nevím proč jsem byl přesvědčený o tom, že to Jarka nevytáhne. Ale přecejen, ruku do vohně bych za to nedal. Nevím, co si od toho slibuje.
Kdybych byl nějakej vyhlášenej klátič, tak bych tomu rozuměl, ale při mejch zkušenostech a s mejma lenivejma šedinama, jsem ten poslední, kdo ženy přitahuje… Třeba je to její úchylka? Nebo nerada prohrává? Nebo něco, co jako mužskej nemůžu nikdy pochopit. Se dnem skleničky jsem si řek, že to nechám koňovi. Nalil jsem si druhou a sedl k psaní, dokud jsem sám.

Vidím, Dorotko, že se ti to líbí. Tohle si ještě nikdy neviděla?” promlouval k ní Václav.
Zavrtěla hlavou, že ne.
„Huberte, vstaň!”
Pane Bože, pokřižovala se v duchu Dorota. Byl o hlavu a něco menší, než chlapi bývají, ale to tělo. Na břiše žádný fald navíc. Mezi nohama se začínal zvedat úd, který sliboval všechno, jen ne to, že je obyčejný.
„A teď Dorotce ukaž, jak si děláš dobře. Ne, abys vystříkl. Své sémě šetři do míst, kam patří.”
Dva muži si před ní masírovali svá mužství. Václav cítil uspokojení z dobře naplánované akce.

Téhle samičce právě došlo, že tady do zítra zažije mnohem víc, než za celý svůj dosavadní život. Velice rychle se zbavila posledního kousku, který halil její vnady. A že jich bylo! Když stála frontu na prsa, Bůh ji dopřál čtyřnásobný nášup. Proto se zákonitě vyskytují ženy, na které se nedostalo… Široké boky signalizovaly: „Do mě můžeš bušit! Já něco vydržím!” A zadnice? Kapitola sama pro sebe. Byla velká, ale přitom muže neodrazovala svou ošklivostí, naopak. Volala na ně: „Sáhni si! Plácni si!”
Dorota stála s rukama volně podél těla a čekala, co se bude dít dál.

„Mám číslo tvojí ženy,” oznámila mi triumfálně Jarka, když druhý den napochodovala do mý kanceláře a já za ní zavřel dveře. „Takže se tě ptám naposledy. Mám tu fotku poslat, nebo přijedeš ke mně?”
„Já pořád netuším, co si od toho slibuješ. Jako chlap vopravdu stojím za hovno. Pokud máš vo mně nějaký zkreslený představy, že jsem sexuální mlátička, tak to fakt nejsem. Řeknu ti to na rovinu. Už se mi dost často stává, že se mi nepostaví. To chceš zažít?”
„Ale na to existujou prášky…”
„Já kvůli tomu do sebe žádnou chemii cpát nebudu. Stejnak je to celý mnoho povyku pro nic…”
„Kecy. Odpoledne, až půjdem z práce, pojedeš se mnou!”
„To bohužel nepůjde.”
„Proč by to nešlo?”
„Je středa a…”
„No právě… V čem je problém?”
„Já mám odpoledne mistrák.”
„Máš! Dvakrát stříkat, jednou lízat.”
„Fakt nemůžu! Je nás málo a druhej gólman nemůže, takže musím já…”
„A to ti mám jako věřit?”
„Můžeš se přijít podívat a rozšířit si obzory, co je futsal…”

Róza rychle pochopila, že jí Sarah nedovolí zjistit, kdo se do ní udělá. Doufala, že to je Francois. Snažila se poznat penis, který se v ní pohyboval, ale bez výsledku. (Zas tolik jich neznala.)
A bylo to tady. Plnící se lůno a tlumené vzrušené oddechování. Ale ani to jí nepomohlo určit o koho jde. Neznámý úd v ní ještě chvíli pobyl, dokud nebyl donucen k odchodu z důvodu přílišného zmenšení. Sarah dál nutila Rózu, aby pokračovala v lízání. Ta, nemaje jiného východiska, pokračovala v přerušeném díle. Znovu ji někdo chytl za boky.

„Tak co, Rózo, jak se ti líbilo naše překvapení?“ zahlaholil Francois, plácnul Rózu po zadku, pravou rukou si dopomohl k zasunutí a začal se zbavovat napětí. Vůbec se na svou partnerku neohlížel. Mohlo za to číslo pana domácího, které jej rozpálilo. Tedy na to kolik mu je, předvedl solidní výkon. Dokonce jim za tuhle kratochvíli odpustil část měsíčního nájmu…

Stoupni si do kádě!”
Poslechla. Stála proti Hubertovi a dívala se na jeho snažení. Prokristapána, tohle do mě bude strkat? I Johanův těšitel předčil ten Ondrův. Co vytáhne královský výběrčí, vrtalo jí hlavou, protože jediný byl zatím oblečený.
„Huberte, už ses někdy líbal se ženou?”
Zakýval hlavou, že ne a dál upřeně sledoval Dorotin přírodní úkaz v horní části těla za nepřetržitého pohybu pravé ruky.
„Doroto, vezmi si jeho kyj do ruky a nauč ho líbat!”
„Ráda.”

Pravačkou chňapla po jeho tvrdolínovi a přitáhla si ho. Levačkou chytla mladíka za vlasy, trochu za ně zatáhla, aby zvedl hlavu, protože byl menší, a lačně se vrhla na jeho ústa. Pusu měl zavřenou, proto se jazykem domáhala vstupu. Naštěstí chápal rychle. Zpočátku nešermoval, ale narůstající vzrušení obou protagonistů mu dodávalo odvahy ataky Dorotina jazyka čím dál směleji odrážet.

Navigace v seriálu<< Kaňka 18Kaňka 20 >>
4.3 33 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Výborné pokračování. Tak jsem zvědav jak Zbyněk dopadne s tou kolegyní co se snaží ho vydírat, stejně jako pokračování příběhu.

Alaburka

Děkuji svému nejvěrnějšímu čtenáři, na kterého jsem myslel v posledním díle…

2
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x