Kaňka 24

Václav se probudil. Róza ještě spala. Včera večer se vymluvil na únavu, jenže teď bylo všechno jinak. Měl stání, a když se k tomu připočítala vzpomínka na včerejšek, dostavila se zákonitá chuť to služce udělat.
Spali nazí. Róza ležela na levém boku a Václav jí začal zasypávat záda něžnými polibky. Čekal, až se jejich majitelka otočí, aby mohl laskat její nádherná prsa. Ujížděl na nich. Nevynechal jedinou příležitost strčit jí ruku do výstřihu, když byli sami.
Z kraje byla nervózní, že je přitom chytí zbylí sloužící, ale postupem času ji to začalo být jedno. Všichni v domě věděli, že s pánem spí, tak proč by je mělo pohoršovat, že ji osahává? Zvlášť, když se k ní doneslo, že Johanovi ochotně podrží nejenom Josefína… Cítila pánovy polibky. Škoda, že nejsou Francoisovi, ale dokud ji pán živí, tak mu ráda podrží. Navíc ji jako milenec, i jako člověk, pořád něčím překvapuje.

Překulila se na záda. Pravou ruku pokládala vedle svého těla. Nepoložila, protože narazila na tvrdý penis. Nezapřela, že je potomkem primátů, neboť projevila chápavý reflex. Tvrdostí se mohl poměřovat s okurkou.
Tomu říkám probuzení, spokojeně se zavrtěla. Pohlaví rozhodně nemělo v úmyslu vznášet jakékoli protesty a začalo se připravovat na příchod pánova háku. Ten zatím obdivoval ústy její ňadra.
„To je krásné ráno, pane. Nemohl byste svoji služku chvíli lízat?”
„Mohl, ale opravdu jen chvíli, protože mám na tebe obrovskou chuť a cítím, že dnes budu stříkat opravdu dlouho…”
„Ale to já pak budu muset asi hodně křičet…”
„Jen křič, Rózo, klidně křič. Jsem rád, když se ti to líbí… Teď ale roztáhni svoje krásné nohy, ať tě tam dole mohu ochutnat…”
Bylo to divoké. Takhle rozjetého pána ještě nezažila. Navíc učinil, jak slíbil. Bylo toho opravdu hodně. Nežinýrovala se a celému doma dala vědět, jak je pán skvělý.

Služebnictvo nevyspávalo jako pán s Rózou. To bylo už dvě hodiny na nohou. Johan šel nahý probudit nejprve Rózu (prkýnko).
První, co v úterním ránu viděla, byl Johanův stojící penis. Její jeskyňka hned věděla, kolik uhodilo a začala se na to hrozně těšit. Bohužel se dočkala zklamání, protože Johan na Rózu jen houknul: „Běž do koupelny!”
Když spatřil v jejím obličeji to velké zklamání, tak ji nechal, aby si na malou chvíli pohrála s jeho tvrdolínem, a pak mazala do té koupelny.
Od Rózy zamířil k Josefíně. „Josefínko, broučku divoký, vstávej, protože se na tebe těší dva kluci…”
Josefína rozlepila oči a okamžitě přešla do akce. Shodila ze sebe duchnu, vyhrnula noční košili, roztáhla nohy a prsty začala připravovat svou svatyni na vzácnou návštěvu.
„Tady ne, pojď do koupelny, tam je větší postel.”
Když tam dorazili, viděli na ní ležet nahou Rózu, která se snažila prsty umlčet naštvanou jeskyňku, jež ji svědila za to, že se celá natěšená připravila na příchod těšitele a on si dovolil nedorazit.

Josefína si svlékla spací úbor, ve kterém přišla, a podívala se na Johana čekajíc na pokyny.
„Já si lehnu na záda. Róza si mě osedlá a tebe budu lízat. Pak si to prohodíte. Budete se o něj střídat.”
Jak řekl, tak se stalo.
Nejprve holky rajtovaly na koníčkovi. Pak se změnily ve fenky. Klečely vedle sebe a kominík Johan vymetal střídavě obě díry. Tu, co byla momentálně nevyužitá, uspokojoval dvěma prsty, aby nepřišla zkrátka. Vyšlo to tak, že první semeno, které nemohlo ublížit, schytala Josefína.
Za normálních okolností by teď odpadl a usnul. Tohle ale normální situace nebyla. Měl před sebou dvě ženy, do kterých ještě včera nemohl stříknout, aniž by se nemusel obávat následků. Ale dnes bylo všechno jinak. Obě doufaly, že má nachystané velké zásoby té kouzelné mužské vodičky, kterou jim naplní dírky až po okraj.
Johan moc dobře věděl, že pokud by jejich očekávání nenaplnil, měl by utrum. Mít v domě dvě chtivé samičky bylo terno. Proto lízal, laskal, prstil a líbal se. Děvčata se naopak předháněla v tom, která mu ho znovu dokáže postavit rychleji. Po dvou hodinách a čtyřech číslech byl Johan dalšího pošťuchování neschopen.

Mezitím pán a Róza vstali. Oblékli se a vyrazili do kuchyně, aby spolu posnídali. Připadalo jim divné, že je prázdná a kamna vyhaslá. Dávno měla být snídaně na stole a káva vonět v konvici.
„Zatopit a uvařit kafe bude chvíli trvat, pane.”
„Čert vem kafe, Rózo. Nezatápěj! Místo toho se svlékni a namaž nám chleby máslem a něco na ně dej. Chci se přitom dívat na tvoji nahotu! Jsi velmi hezká žena. Musím říct, že Sarah je šikovná holka.”
„Ale, co když sem přijde Josefína s Johanem a Rózou?”
„Tak jim poručím, aby se také svlékli. A basta!”
Róza se začala zbavovat šatů. Václav se nejprve jen díval a pak ji napodobil.
Šaty daly na stranu, aby nepřekážely a dívali se jeden na druhého. Pak se rozesmáli.
„Já udělám, pane, tu snídani.”

Václav pozoroval Rózu, jak jí jde práce od ruky. Její nahota jej nenechala v klidu. Byla k němu otočená zády a nabízela ke koukání moc hezké pozadí. Neodolal a vzal si penis do ruky. Holka se bude divit, až se otočí.
Divila. Že si ho bude pán za jejími zády honit, opravdu nečekala. Musela si přiznat, že jí lichotí, když to muž kvůli ní dělá.
Postavila chleby na stůl a dostala příkaz, aby si sedla na to, co na její počest trčí ke stropu. To nemohla v žádném případě odmítnout. Bez problémů pánův hák v sobě pohřbila a chtěla se začít hýbat.
„Počkej, Rózo. Než si uděláme znovu dobře, tak ti chci říct, že když budeme sami, tak mi smíš říkat Václave. Ano?”
„Ano, pane.”
Róza dostala malý výchovný pohlavek.
„Co jsem právě řekl?”
„Že když budeme sami, tak vám můžu říkat Václave.”
Dostala druhý výchovný pohlavek.
„Dostaneš ho pokaždé, dokud si to nezapamatuješ… I když musím přiznat, že to je hodně vzrušivé, když se ptáš, ‚Pane, dneska mi to strčíte do pusinky, do zadečku, nebo tam, kde se dělají dětičky?’”
„Ano, budu si to pamatovat, ale teď, Václave, tě začnu mrdat, protože ta dole chce nášup…”

Když do kuchyně přišla „vykoupaná” trojice, tak se divila, proč se pán s Rózou cpou chlebem nazí. Václav jí však moc prostoru k rozjímání nedal, protože dostala na výběr. Buď budou snídat s nimi, ale v tom případě musí být také bez oděvu, nebo budou muset vydržet do doby, než odtud oni dva odejdou.
Hlad je hlad, řekl si asi každý z příchozích, a zařadil se po bok těch, kteří tam byli první. Václav se díval na své sloužící a něco jej napadlo.

A mě taky. Nevím proč jsem si vzpomněl na svůj loňský zážitek ze zastávky autobusu. Sedím a najednou tak půldruhého metru přede mnou prošla mladá holka v šatech, aby se podívala v kolik jí to jede.
Bylo asi půl šesté a slunce už bylo nízko, takže jí krásně prosvítilo vzdušné letní šaty. Měla na sobě červené plavky a v nich luxusní postavu. Obrazně řečeno jsem z té lavičky spadnul. Je jasné, že jsem ji nenápadně šmíroval, protože stála za to…
Co kdybych napsal povídku o tom, jak potkám Janu, kterou neznám, ona si ke mně v autobuse přisedne a nabídne mi roli… Udělám z ní producentku erotického filmu. Napíšu začátek a uvidím, kam mne to dovede… Václav chvíli počká! V jeho věku mu ta pauza přijde jenom vhod, protože až se dozví, co se na něj žene, tak se na to bude těšit jako malej kluk. Ale pak…

Odpoledne se dostavil poslíček s předvoláním pro Václava. Král jej přijme zítra v deset hodin dopoledne.

Povídka mi jde překvapivě dobře od ruky. Řekl jsem si, že ji stihnu do čtvrtečního setkání. Uvidím, co tomu Jana řekne.