Story 19 – Sestřičky a vodka

Toto je 22 díl z 47 v seriálu Story

Čekali jsme na autobus domů. Já a Denisa. Oba jsme měli plnou hlavu z toho, co jsme právě zažili. Hlavně ségra se zdála být docela mimo. Čekal bych od ní, že bude rozkecaná, ale jediná její věta byla:
„To byla síla, co?“

Chvíli jsem se snažil o nějakou konverzaci, ale bylo to k ničemu, tak jsem to vzdal a zaobíral se vlastními myšlenkami. Proto jsme si ani neuvědomili, že přijíždějící autobus už byl náš a skoro zapomněli nastoupit. V autobuse jsme opět jen seděli a koukali z okna. Bohužel náhoda tomu chtěla tak, že právě do našeho autobusu nastoupil revizor. Jakmile jsem si ho všiml, začal jsem hledat svojí permanentku. Rychle jsem ji našel, měl jsem ji v náprsní kapse. Denča takové štěstí neměla. Oblečení, které měla na sobě, nemělo moc kapes ani jiných úschovných zařízení a ani jedno neobsahovalo žádnou jízdenku. Vyděšeně se na mě podívala:
„Já ji nemám! Musela jsem ji ztratit! Nebo jsem ji někde nechala!“

Revizor byl už skoro u nás. Rychle jsem přehodnotil situaci. Sice jsem byl z šukání docela unavený, ale sestřička vypadala hůř než já.
„Vezmi si mojí!“ vtisknul jsem jí do ruky permici.
„A co ty?“
„Počkej a uvidíš!“ zašeptal jsem.
„A půjč mi tu svojí kšiltovku!“
Sice nechápala proč, ale dala mi jí. Narazil jsem si jí hned do čela, aby mně nebylo vidět do obličeje a revizor mě náhodou nepoznal. Teď nezbývalo než čekat, jestli bude kontrolovat i nás.

„Jízdenky!“ ozvalo se nad námi a před obličeji se nám zatřepal odznak. Byl to už takový starší pán. Denisa mu podala lístek, který jsem jí prve dal, a čekala.
„V pořádku. A vy?“ obrátil se na mě.
„Nemám!“ ušklíbl jsem se.
„Nemáte? No tak to si na příští zastávce vystoupíme.“
„No jo no,“ zamumlal jsem. Za chvilku jsme byli na další zastávce a já s revizorem v zádech začal vystupovat. Denisa mě přitom pořád sledovala a pohledem se mi omlouvala. Revizor mě vyzval: „Tak mi ukažte občanku.“

Začal jsem prohrabávat kapsy a dělat, že jí nemůžu najít. On si mezitím vytáhl cigarety a začal hledat zapalovač. To mi nahrálo do karet. Když si jednu zapálil a strčil do pusy, zašklebil jsem se na něj:
„Tak na tohleto teď fakt nemáme čas!“
„Proč jako?“ nechápavě se divil.
„Protože se pěkně proběhneme!“
A vystartoval jsem. Běžel jsem a běžel. Doslova jako o život. Neohlížel jsem se vlevo vpravo, jen mi nohy kmitaly. Když jsem se po několika minutách ohlédl, spokojeně jsem zjistil, že už to dávno vzdal. Jak už jsem se jednou rozběhl, nechtěl jsem se zastavovat a doběhl jsem až domů.

„Tak jsem tady. Vy, slečno, mi dlužíte jednu jízdenku!“ pozdravil jsem Denisu, která na mě už čekala.
„Ale že ti to trvalo!“ přivítala mě krásnou pusou a vrazila mi do ruky moji permanentku.
„Tak příště poběžíš ty, když jsi tak chytrá! Je ještě někdo další doma?“
„Ne. Eva je přece celý odpoledne v hospodě a Kamila má basket.“
„To Eva celej den chlastá?“
„Ne ne. Ta její brigáda. Dělá servírku.“

No jasně, Eva něco takového říkala, ale já ji moc neposlouchal. Asi jsem hrál Need for speed, tudíž jsem nevnímal, co se děje kolem. Anebo jsem jí možná lízal kundičku.
„Kolik by sis tipla, že tak udělá na dýšku?“
„Tak podle toho, jak hlubokej má výstřih a jak krátkou sukni, ne?“ smála se ségra.
„No a představ si, kdyby dělala v nějakým strip baru. To by taky musel bejt pěknej balík.“
„Ale až by na to přišli táta s mámou, tak by dostala pořádně na prdel.“
„Už ses nějak rozpovídala. Předtím si byla tak zticha, seš už v pohodě?“
„Úplně v pohodě asi ne. Nejradši bych si šla na chvíli lehnout.“
„Tak klidně jdi. Já se tady nějak zabavím.“

Chvíli po tom, co si Denisa odešla lehnout, mi přišla SMS od neznámého čísla.
„Přijď na Skype. P“
Chvíli jsem si přemýšlel, kdo by to mohl být. P? Asi nějaká Píča, napadlo mě. Píča s velkým Pé. Třeba to ani není pro mě. Ale tak když zapnu počítač, tak se přece nic nestane. Zapnul jsem ho a spustil Skype.
A během minuty se ozval známý zvuk, značící žádost o videohovor od uživatele TATKA_SMOULA83. Už mi bylo jasné, kdo to byl ten „P“. Přijal jsem hovor a na obrazovce se během pár vteřin objevil obličej mého bratrance Petra. Bohužel docela rozmazaný. Budu muset říct tátovi, že bude potřeba nová grafika.

„Čau. Co máš příští tejden v plánu?“ vypálil na mě Petr okamžitě.
„Nazdar Petříku. Příští tejden? Podle toho kterej den.“
„No nejlíp tak od pondělí do úterý. Nebo do středy. Že bys přijel do Prahy! A toho Petříka si strč někam!“
„Jo, to by šlo. Ale ve čtvrtek už musím bejt zpátky. Máme zkoušku se souborem.“
„Neboj se, Romeo, na tak dlouho to snad nebude.“
„Romeo? To bylo loni. Letos bude Kupec benátský. Ještě ale nevím, koho budu hrát. Jo a proč bych měl vůbec přijet za tebou? Máš něco v plánu?“
„No Terka si uvědomila, že budeš mít svátek, tak to musíme nějak oslavit, ne? Já už mám pro tebe něco vymyšlenýho.“
„Když mám svátek, tak byste měli spíš přijet vy za mnou, ne?“ zeptal jsem se ho. Ale v odpověď mi přišlo jen pouhé pokrčení ramen.
„Prostě sem doraž a neřeš to.“
„Jako jestli to bude chlastací akce, kam pozveš nějaký hezký pražačky, tak nejsem proti.“
„Super, tak s tím předběžně počítej a ještě ti to do konce tejdne upřesním.“
„Jasný, budu se těšit.“
„S tím počítám, protože it’s gonna be legen… wait for it…dary.“

A konec. To je celej on. Ale aspoň mi připomněl, že budu mít svátek. Úplně jsem na to kvůli nedávným událostem zapomněl. Ale teď bylo třeba soustředit se na jiné věci. Dneska je pondělí a ve středu tady u nás pořádáme takovou větší párty. Takže bude potřeba zařídit spoustu věcí.
A od začátku mi bylo jasné, že většinu zařizování budu muset udělat já, protože moje drahé sestřičky jsou tak trošku nepraktické. No každopádně nás čekají nákupy a k tomu by to chtělo auto. A bohužel ještě řidiče. Vytáhl jsem z kapsy telefon a začal volat Evě.

„Ahoj Eví. Máš chvilku?“
„Počkej. Já si jen odskočím na záchod, ať tady na mě nekoukaj.“ Z telefonu jsem slyšel klapání podpatků, pak bouchnutí dveří a nakonec Evin hlas: „Co potřebuješ?“
„Ve středu tady máme tu akci. A ještě jsme nezačali nic připravovat. Tak jsem si říkal, jestli bys po práci nemohla něco nakoupit? A že by tě s tím Michal pak zavezl domů.“
„Nakoupit? A co bych měla nakoupit?“ ptala se nechápavě.
„Sakra Evo, tak snad víš! Něco na jednohubky, na chlebíčky, na gril, já nevím. Mysli taky trochu!“
„Jo jasný. Ale tak když se bude grilovat, to abysme něco už dneska naložili, ne?“
„No vidíš. Tak kup maso. A nějaký kuřecí stehna. A klobásy.“
„A jak to bude s chlastem? Mám taky nějakej vzít?“
„Já ti nevím. Na facebook jsem psal, ať si každej donese svoje pití, že my zajistíme jen jídlo. Ale nevím…“
„… jestli se na ně můžeme spolehnout,“ dokončila za mě větu.
„Ale tak na tom se pak domluvíme i s holkama. Klidně ho můžeme koupit až ve středu ráno. Nebo dopoledne.“
„Jasně. Tak já koupím takový ty blbosti, jaks říkal a Michal mě snad odveze. Peníze mám, tak by to neměl bejt problém.“
„Super. Tak se měj. A užij si to tam,“ poškádlil jsem ji.
„Neboj se, určitě si to užiju,“ podotkla sarkasticky, „čau.“

Dobrá. Další věc z krku. A co teď? Už jsem si nepřipadal tak moc unavený a přemýšlel jsem, co budu dělat. Denča nejspíš spí a holky se vrátí až večer. A já přece nemusím být pořád jen zavřený doma! Zavolal jsem Mirkovi, což byl kluk, který bydlel přes ulici. Doslova soused. Ukázalo se, že byl doma a nedělal nic důležitého.
Strávili jsme totiž spolu spoustu času hraním různých počítačových her a teď jsme ani jeden neměli v plánu nic jiného. Takže jsme se zapadli k jeho počítači a už to jelo. Nějak nás to chytlo a než jsem se nadál, byla už venku tma. A to byl začátek července. Takže už muselo být pěkně pozdě. Rozloučil jsem se s ním, přeběhl ulici a byl doma. Ještě než jsem vstoupil do dveří, už jsem slyšel, jak u nás doma hraje hlasitá hudba. Na chvíli jsem se zastavil.

„So I can’t trust myself anymore…“
Ještě chvíli jsem pozorně poslouchal, než jsem song rozpoznal. No jasně, to je Evanescence. Going under. Oblíbená skupina holek. Otevřel jsem dveře a uslyšel jsem i ségry, jak zpívají. Tedy spíš křičí. Radši jsem hned zamkl hlavní dveře, protože se nedalo předpokládat, že by ještě někdo chodil ven. Spíš bych měl strach, aby nám někdo nepřišel rozbít hubu.

„Jsem DDDOOOMMMMAAA!!!!!!“ zakřičel jsem na celý barák.
otva jsem se vyzul, už přiběhla Denisa. Měla na sobě jen jednu z mých košilí s krátkými rukávy, která jí končila tak v půlce stehen a jinak nic. Její dlouhé a štíhlé nožky tak byly krásně zdůrazněné. Ani boty na nich neměla, byla bosá a moc jí to tak slušelo. Natáhla se na špičky a objala mě kolem krku.
„Tak už ses prospala?“
Jen se zachichotala a dala mi rychlou pusu. Okamžitě jsem z ní ucítil alkohol.
„Tys pila?“
Další zachichotání. Znovu jsme se políbili a teď jsem to trochu prodlužoval a snažil se poznat, co to vlastně měla.
„Vodka?“
Ségra si oblízla jazýčkem rtíky a přikývla.

„Psaly jsme ti SMSky. Asi před dvěma hoďkama. Kdes byl?“
„Naproti. U Mirka. Hráli jsme na kompu, tak jsem neměl čas koukat na mobil.“
Denča na mě udělala psí oči:
„Ty si radši hraješ hry a doma máš tři sestřičky, co by tě chtěly mít pro sebe! To nejseš správnej brácha!“
„Ségra, mysli trochu! Když budem celý prázdniny zavřený doma a budem jen šukat, tak to někomu přijde divný, ne?“
„No když myslíš…“ pokrčila rameny, znovu mě objala a přitiskla svoje rty na moje. Rukama jsem ji chytil za roztomilý zadeček a přitiskl ji k sobě.
„Neříkej mi, že bys chtěla vážně celý prázdniny jenom šukat. Zajdi si třeba na in-liny!“ navrhl jsem jí a přitom jsem si pohrával s jejími pružnými půlkami.
„No vidíš,“ zamyslela se ségra. „To už jsem celej tejden nebyla. Nebo bych si mohla zajít s Evou na stěnu.“

Rodiče totiž trvají na tom, abychom všichni dělali nějaký sport. Nebo aspoň nějaký pohyb. Nejvíc se sportovním činnostem věnovala Kamila, která měla spoustu různých aktivit. Já zase rád a často jezdil na kole a hrál fotbal a nohejbal. Eva chodila už spoustu let tancovat, takže ta byla taky v pohodě. Jen do Denisy musel táta hodně hučet, aby s něčím začala.
Sice ji bavil kulečník, ale to se mámě ani tátovi nezdálo jako dostatečný pohyb. Takže zkoušela všechno možné, než se dostala až ke kolečkovým bruslím. A mimoto ji jednou Eva vytáhla na lezeckou stěnu a Denise se to strašně zalíbilo. Tak tam potom byly skoro pořád. Protože jsou jednovaječná dvojčata, tak se vzájemně jistily a vždycky jedna přesně tušila, co ta druhá zrovna chce.

„No vidíš. Aspoň se trochu hneš!“ smál jsem se.
„To není k smíchu!“ zlobila se na oko ségra a pokračovala: „Pojď radši se mnou nahoru. Udělali jsme si takovej menší mejdan a chybíš nám tam.“
„Jasně. Jen si dám večeři. Co jste mi dobrýho uvařily?“
„Eva dovezla kuřecí stehna, tak jsme si je hodily do mikrovlnky.“
Jen jsem nechápavě zavrtěl hlavou.
„Já jí přece říkal, že to bude na středu. Měly jste je naložit. Ona vám to neřekla?“
„Jejda. Naložili jsme jen nějaký to maso, ale stehna ne. Ale to stihneme ještě koupit další. Tak si je můžeš dát taky, ne? Nebo si udělej, na co máš chuť.“

Chvíli jsem se přehraboval v lednici a ve spižce, než jsem našel těstoviny. Denča si sedla na kuchyňskou linku a sledovala mě. Přitom se jí košile vyhrnula výš k pasu a odhalily se tak červené krajkové kalhotky. Přitom kmitala dlouhýma nohama sem tam, což vypadalo na jednu stranu strašně dětsky a nevinně, ale na druhou stranu i strašně pěkně a svádivě.
Mezitím, co jsem stál u sporáku a míchal hrnec se špagetami, hudba nahoře přestala hrát a připojily se k nám i Evča a Kamila. Přicupitaly k nám ruku v ruce, oblečené také do mých starých košil. Když jsem si jich všiml, musel jsem se zasmát:
„Holky, necháte mi aspoň nějakou košili?“

Culily se na mě a jedna po druhé mě objaly a stejně jako Denča mi obě dvě daly krásnou pusu. Z obou dvou jsem také cítil vodku. Pak se opět chytly za ruce, přitiskly se k sobě, objaly se a přilepily se pusinkami k sobě. Sice jsem to neviděl, ale tušil jsem, že jejich jazýčky se navzájem proplétají jako dva hadi. Mrknul jsem na Denisu, ta na ně také upřeně zírala a jednou rukou si přejížděla po prsou. Otočil jsem se ke sporáku a začal míchat špagety.

„Tak co, Eví, jaká je brigáda v hospodě?“ zeptal jsem se.
Eva na mě mrkla a asi mi chtěla odpovědět, ale Kamila ji rukama chytla za hlavu, přitiskla si její rty ke svým a nenechala ji ani promluvit.
„Neruš je!“ okřikla mě Denča a pak zasněně dodala: „Vypadají tak strašně sexy. Blondýnka a brunetka. Sestry a dokonce dvojčata. A navíc tak krásný. Moc krásný holky. A dokonce lesbičky. Sestřičky lesbičky. Hele, ono se to rýmuje!
Mám jenom dvě sestřičky a jsou to krásný lesbičky,“ chichotala se.

„No to tak! Nestraš mě!“ zhrozil jsem se naoko, doufaje, že se přestanou líbat a začnou mluvit. Eva a Kamila se od sebe konečně odtrhly a Kamila se mě uraženě zeptala:
„My se ti snad nelíbíme?? Hezčí sestřičky by sis ani nemohl přát!“
„Ne, to nemyslím. Jen že Denča říkala, že jste pěkný lesbičky. A ty přece nechtějí s klukama nic mít, mám pravdu?“
Holky se zarazily a pak se všechny tři začaly smát.
„Kdepak jsi doteď byl, Jindro?“ zeptala se mě Eva.
„U Mirka na kompu, proč?“
„Dělaly jsme něco, co by se ti určitě moc líbilo!“ informovala mě Kamila.
„Ano?“ zeptal jsem se a rozhlédl se po všech třech. Začaly se chichotat, ale žádná mi neodpověděla.
„No tak, holky. Když už něco nakousnete, tak mi to povězte. Nebo vo tom nemluvte!“
„Všechno se dozvíš, bráško,“ smála se Eva. Denisa seskočila dolů z linky a přešla ke mně se slovy:
„Udělals toho jídla víc, že jo?“
„Neboj se. Přece vás znám!“

Holky se na mě krásně usmály, a když byly špagety hotové, všichni jsme se pořádně nacpali. Při jídle jsme se bavili o tom, jaký měl kdo den a co zajímavého zažil. Evina brigáda v hospodě nebyla nic moc. Vedoucí je prý trochu magor a ani ostatní personál jí zrovna nepadl do oka. Ale doufala, že se to časem zlepší.
Kamila měla dneska trénink v basketballu a tak si nám stěžovala, že většina holek není vůbec schopná říct, kdy budou mít o prázdninách čas. Takže se dneska docela pohádaly.
A Denča už jim vyprávěla, jak jsme odpoledne dopadli. Kvůli těmto nepříjemným zážitkům se holky rozhodly, že si otevřou vodku. Holky se ptaly i mě, co říkám na tu situaci, do které jsme se s Denčou dostali.

„Rozhodně z toho nejsem dvakrát nadšenej. Ale snad to nikomu dalšímu neřeknou. Prvně nás chytla bábina, teď tenhle Matějka a co bude příště?“
„A to jsme se domlouvali, že to nikomu nepovíme,“ našpulila Eva rty.
„Co bys dělala ty?“ zeptala se jí zvědavě Kamila. Eva se zamyslela a pokrčila rameny.
„Nevím. Jak vás to vůbec napadlo?“ podívala se na mě a Denisu.
„To nám poradila Kamča,“ odpověděl jsem.
„Teda, Kamí! To bych do tebe vůbec neřekla!“ vykulila na ní oči Eva.
„Poradila není to správný slovo. My už jsme to jednou spolu zažily,“ vysvětlovala Denisa.
„Jednou jsme byly v obchoďáku a kupovaly si kalhoty. Tak jsme si vlezly do zkušební kabinky. No a jak jsme se tam převlíkaly, tak jsme se nějak na sebe vrhly a začaly se líbat a lízat si kundičky. A když jsme byly v nejlepším, tak nám tam vlezl nějakej prodavač, co tam tak dlouho děláme. A nás v tu chvíli nenapadlo nic lepšího, než ho zapojit, aby držel hubu.“

„Aha,“ přikývla Eva. „A jak dlouho si vy dvě spolu takhle užíváte?“
To mě taky zajímalo, ale jediný, co ze mě vylezlo, bylo:
Mhmphmh.“
„Cóóó??“ ozvaly se všechny tři najednou. Dal jsem jim rukou znamení, ať počkají, až spolknu, co mám zrovna v puse, a zeptal jsem se znovu:
„To by mě taky zajímalo.“
„Ále,“ mávla rukou Kamila. „Zajímalo nás, jak moc jsme si podobný. Tak jsme se svlíkly a srovnávaly se.“
„No a najednou jsme ležely na posteli, hladily se navzájem a bylo to moc super,“ pokračovala zasněně Denisa.

Dojedli jsme špagety a přemýšleli, co budeme dělat.
„Nemáte náhodou votevřenou vodku?“ zeptal jsem se jich. Opět se začaly chichotat.
„Aha. Takže už nemáte,“ pochopil jsem okamžitě.
„Tak můžeme vzít další flašku,“ navrhla Eva a podívala se po nás. Nikdo nebyl proti, tak jsme se přesunuli nahoru do našeho pokoje.
Kamila ještě sáhla do lednice a vzala s sebou pomerančový džus, abychom si mohli pití naředit. Když jsem vstoupil do našeho pokoje, úplně jsem se zhrozil. Obě postele byly pomačkané a všude po pokoji se válely polštáře
. „Co se tady sakra dělo?“
„Daly jsme si polštářovou bitku a pak jsme se pusinkovaly,“ zahihňaly se holky a okamžitě se svalily do Eviny postele. Eva sáhla za postel, chvíli tam šmátrala rukou a po chvíli vytáhla láhev vodky, ze které už byla část upita.
Kamila jí podala džus a obě dvě s chichotáním dolily láhev až po okraj, takže čirá tekutina získala oranžovo-žlutou barvu. Denča se mezitím natáhla pro dálkové ovládání na naše rádio a pustila nám hudbu. Chvilku to přepínala a přepínala, než se konečně spokojeně zastavila. Začalo hrát Infra-red od skupiny Placebo.

„Vytáhnem panáky?“ zeptal jsem se.
„Ne, pijem z flašky,“ zastavila mě Eva a podala mi láhev. Napil jsem se a zašklebil se
„Fuj. Nevím, proč ji máš pod postelí. Je teplá jak chcánky. Kdybys ji radši dala do lednice!“
„Hele, vole, darovanýmu koni na zuby nekoukej!“ odsekla mi vesele. Flaška kolovala dokola a dokola a po pár kolečkách už jsem cítil, jak mi stoupá alkohol do hlavy. Přišly ještě další písničky a k tomu chlastání nám přišli Placebo totálně super.
Ségry už byly asi o litr napřed, takže byly o hodně veselejší a ukecanější než já. Netrvalo dlouho a začaly vykládat nesmysly a chichotat se. To mi ale moc nevadilo, vyprávěl jsem jim vtipy a taky jsem jim pověděl, jak jsem utekl revizorovi.

„Ty seš takový hovado! To se přece nedělá!“ kárala mě na oko Kamila.
„Za prvý, byla to chyba Denči a za druhý, přece nebudu platit pokutu, ne?“
Kamča se o mě opřela a jen zakroutila hlavou. Z druhé strany se ke mně tiskla Denča, zatímco Eva stála na nohou a kroutila se do rytmu svojí oblíbené písničky. Placebo ji totiž přestali bavit, takže nám pustila Linkin Park.

„Zatancujte si se mnou! Notak, vy lemry líný!“ škemrala. Je sice daleko lepší tanečnice než my tři dohromady, ale takové kroucení a trsání bych snad taky mohl zvládnout. Vyhrabal jsem se z postele a z objetí sestřiček a začali jsme spolu s Evčou tančit. Když začalo hrát Iridescent, což je hodně krásná písnička, ségra se ke mně přivinula na ploužák. Rukama jsem tedy sevřel ten krásný a pevný zadeček a přitiskl ji těsněji k sobě.

„Do you feel cold and lost in desperation
you built up hope but fail is all you know…“
Tichoučce si zpívala společně s rádiem, položila mi hlavu na rameno a já se nosem zabořil do sestřiných černých kadeří. Krásně voněla a já cítil, jak se jí s dechem pravidelně zvedají a zase klesají ta dvě pružná ňadra. Přitom všem mi začalo stoupat péro a Evča ho brzy ucítila na bříšku. Spokojeně se zavrtěla a přitiskla se ještě pevněji ke mně. To už jsem cítil, i přes dvě vrstvy oblečení, jak je krásně vzrušená, protože bradavky jí nádherně ztvrdly.
Mrknul jsem očkem na Kamilu a Denisu, ty se o sebe opíraly a upíjely vodku. Natáhl jsem k nim ruku, aby se k nám přidaly, ale Denča mě nepochopila a podala mi flašku. Zhluboka jsem se napil a lahev jí vrátil. Ale jak jsem se natahoval, neudržel jsem rovnováhu a spadnul zpátky k holkám na postel. Naštěstí se mi povedlo láhev nevylít. Všechny tři se začaly chichotat. Zvednul jsem se a uvědomil si, že jsem úplně propocený.

„Tady je strašný vedro! Neotevřem okno?“ navrhl jsem.
„A nalítej nám sem komáři. To tak! Radši si sundej to triko, když je ti teplo,“ poradila mi Evča. Sundal jsem si triko a uvědomil jsem si, jak jsou oblečené moje sestřičky. Jen v těch košilích a kalhotkách. Jak jsem je tak viděl, dostal jsem na ně strašnou chuť.
„Hele holky, nechcete některá vylízat buchtičku?“ zeptal jsem se napůl ze srandy.
„To je konečně super nápad!“ zajásala Kamila, vyhrnula si košili k bříšku, stáhla si krajkové kalhotky ke straně a nedočkavě roztáhla nohy. Eva se začala cukat a vypadlo z ní:
„Jede frajer autem a u přechodu stojí hezká blondýnka. Frajer stáhne okénko a povídá:
Umím lízat a jsem diskrétní.
Blondýnka se k němu předkloní a povídá:
Tak si vyliž prdel a nikomu to neříkej!“

A všichni jsme se začali smát na celé kolo. Když mě to konečně přešlo, všiml jsem si, jak si Kamila přejíždí rukou po kundičce. Tak jsem se posunul blíž k ní a obličejem jsem se zabořil mezi její štíhlé nožky. Byla krásně mokrá a při dotyku mého jazyka na mušličce okamžitě začala sténat. Bohužel tam stále byla Eva:
„Baví se dvě kamarádky:
Koupila jsem si tchoře. Na co tchoře? Krásně líže kundu.
Bléé, ale co ten smrad?
No zezačátku sice blil, ale pak si zvyknul.“

To prostě nešlo. Odvalil jsem se z Kamily, protože jsem začal prskat smíchy. Holky se taktéž smály jak šílený. Kam na ty vtipy Eva chodí? Kamila se přestala smát jako první, protože byla docela vzrušená a nadržená a okamžitě si mi sedla na obličej. Zavrtěla se a vzrušeně zavzdychala. Když jsem se zabořil jazykem hluboko do té horké a vlhké kundičky, radši poprosila Evu:
„Už nic neříkej. Prosím tě, nic neříkej!!“
Eva byla opravdu chvíli zticha a společně s Denčou sledovaly, jak cucám a koušu Kamile poštěváček. Ta se slastně vrtěla a slaboučce sténala. Po chvíli jsem uslyšel Evu:
„Víte, jakej je rozdíl…“
Ale Kamila na ní začala křičet: „Tichóóóó, buď zticháááááá!!!“

Začal jsem vnikat jazykem do růžové studánky, ona se trošičku nahnula a začala se třít poštěváčkem o můj nos. Zajel jsem pohledem na Evu a Denisu, obě dvě se ďábelsky šklebily a sledovaly nás. Eva drbla ramenem do Denisy a ta po ní převzala štafetu:
„Přijde chlápek do vězení a přisedne si k němu takovej velkej udělanej a potetovanej maník. A ptá se ho:
To jseš poprvý zavřenej?
No jo, odpovídá chlápek.
Hele, tak nebuď smutnej. Něco si zahrajeme, třeba na mámu a na tátu, co bys chtěl bejt?
A chlápek říká, tak snad radši ten táta.
No tak dobře, tak nečum a vykuř mámě čuráka!“
Nemohl jsem si pomoci, musel jsem ze sebe Kamilu shodit, jak to ve mně zase cukalo. Když se Kamila zvedla, z očí jí sršely blesky. Ještě jsem se ani nepřestal smát, už mě chytla za ruku a táhla mě pryč.

„Kam ho sakra táhneš?“ volaly za námi holky, ale nedostalo se jim žádné odpovědi. Kamila mě dotáhla na záchod a posadila mě na něj.
„A teď lízej. Prosím tě, lízej!“ zašeptala a stoupla si ke mně tak, že jsem měl vonící kundičku těsně u obličeje.
„Vykuř mámě čuráka,“ pozlobil jsem jí. Chytla mě rukama za vlasy a přimáčkla si mě k sobě. Vůně mladé dívčí kundičky mně ale vyhnala vtipy z hlavy. Cítil jsem, jak se mi v kalhotách staví ocas do pozoru a jak by se chtěl do sestřičky zabořit. Vyplázl jsem jazyk a zajel s ním hluboko do kundičky.
Uslyšel jsem, jak šťastně vydechla. Okamžitě jsem pocítil, jak je krásně vlhká a připravená. Rukama jsem sevřel její nádherný pevný zadeček a přitiskl ji k sobě. Vášnivě zasténala a začala vzrušeně šeptat:
„Jindro, Jindříšku. Lízej mě. Lízej mi mojí kundičku,“ něžně vzdychala. Roztomilé sténání zničehonic přerušil skřípot dveří.

„Copak kundičku, ale jmelí! Všimli jste si, co se letos urodilo jmelí?“ uslyšel jsem Evin hlas. Zapomněli jsme totiž zamknout, takže ve dveřích stály holky a smály se na celé kolo. Se smíchem jsem odstrčil Kamilu od sebe a zareagoval jsem:
„Strašně. V korunách stromů to vypadá jako nějaká orlí hnízda.“
„A víte, že jmelí je cizopasník?“ stihla ještě dodat Denisa.

Ale to už Kamila vystrčila obě holky ven, zamkla a opřela se lokty a hlavou o dveře. Na mě tím pádem vystrčila svůj dokonalý kulatý zadeček. Chtěla se ke mně otočit čelem, ale přidržel jsem ji rukama za boky a obličej jsem zabořil mezi její krásné půlky. Okamžitě jimi začala nádherně vrtět. Líbal jsem postupně obě dvě polokoule, jazykem jsem po nich kreslil různé obrazce a slaboučce do nich kousal.
Potom jsem jí je rukama roztáhnul a jazykem jsem přejel přes sevřený růžový análek. Kamila se celá rozechvěla a jednou rukou si začala hladit pochvičku. Já neustále kroužil jazykem kolem uzounké zadní dírečky a doháněl jí tak k šílenství, protože hlasitě vzdychala. Zajel jsem prostředníčkem do sestřiny kundičky a pomalými krouživými pohyby ji dráždil. Přitom jsem neustával v lízání zadečku. Když se mi zdálo, že už je můj prst dost vlhký, vytáhl jsem ho z ven a přitlačil ho proti zadní dírce.

„Můžu?“ zeptal jsem se.
„Ale pomalu, jo?“ zašeptala. Začal jsem tlačit prst dovnitř. Kamila se sice celá chvěla, ale podle jejího vzdychání a sténání se jí to moc líbilo. Pomalu jsem vsunul ukazováček dovnitř a ségře naskočila po těle husí kůže.
„Neboj se. Až se ti to nebude líbit, tak přestanu, ok?“ uklidňoval jsem jí. Začal jsem prstem pomalu pohybovat. Opět se rozklepala a tiše sténala.
„To je krásný!“
„Ty seš krásná, Kamí!“
Přidal jsem i prostředníček a roztáhnul jí prdelku ještě o něco víc. Zrychloval jsem svoje pohyby a zasouval prsty čím dál tím hlouběji. Znovu jsem se naklonil blíž k ní a začal jemně kousat hebkou kůži toho rozkošného zadečku.

„Tak co, ségra? Líbí se ti to? Nemám přestat?“
„Líbí! Líbí! Ještě!!“ zapištěla v odpověď. Dále jsem tedy dráždil tu krásnou prdelku, a přitom jsem cítil, jak mi klacek roste a roste. Potřeboval jsem ho někam zastrčit.
„Můžu ti ošukat zadeček, ségra?“ zeptal jsem se dychtivě, aniž bych ji přestal prstit. Kamile chvíli trvalo, než pochopila smysl mojí otázky, protože byla tak trochu mimo.
„Radši ne, ty seš moc velkej,“ odporovala.
„Prosím?!“ naléhal jsem na ní. „Kamilo, ty máš tak krásnou prdelku. Já bych ti ho do ní chtěl strčit.“
„Já nechci!“ bránila se.
„Ségra, neblbni, přece si tam strkáš vibrátory!“
„Ale jen ty malý,“ vymlouvala se. „Proti nim je tvůj pták strašně tlustej a nevešel by se do mě.“
„Ale vešel!“
„Ale nevešel!“
„Ale vešel!“
„Ale nevešel!“

Nechtěl jsem se s ní hádat, tak jsem z ní vytáhl oba prsty a místo nich jsem do pootevřené rozkošné dírečky znovu vrazil jazyk.
„Ale nevešel…“ zašeptala tichoučce Kamila, přesto si rukama roztáhla půlky, abych měl k jejímu těsnému zadečku lepší přístup. Jazykem jsem zajížděl, jak nejhlouběji to šlo a dráždil jsem tak sestřinu citlivou dírku.
„Už dost!“ zastavila mě po chvíli.
„Takže můžu do tebe?“ zajásal jsem, přestal jsem v lízání, vstal jsem a tvrdým klackem jsem přejížděl po jejích kulatých půlkách.
„Počkej, já sama.“

Kamila ho chytla do dlaně a rychlým pohybem si ho zasunula do kundičky.
„Ty seš mrcha. Já ti chtěl opíchat zadeček!“
„Ale já nechtěla!“ odsekla a začala kroutit pánví. Povzdechl jsem si, rukama ji chytil za boky a začal do ní rychle přirážet. Ségra začala hlasitě sténat. Studánku měla nádherně mokrou a krásně mě svírala. Naše těla do sebe v nádherném opojení narážela, vnikal jsem do ní a vzápětí opouštěl její tělo, dokola a dokola. Napadlo mě, že bych jí ho mohl vrazit do druhé dírky, ale tím bych ji strašně nasral, takže jsem pokračoval v mrdání té skvělé kundičky.
Zrychloval jsem a zrychloval a ségra se mi snažila svými protipohyby odpovídat. Ale nejspíš kvůli alkoholu v krvi se nedokázala moc ovládat, a jak se čelem opírala o dveře, tak se při jednom prudším pohybu pořádně praštila do hlavy.

„AAAAAUUUUU!“ zaskučela, ale ani to jí nezabránilo v tom, aby se na mě přestala nabodávat. Takže já jsem musel být ten rozumný. Vytáhl jsem ho z ní a řekl jí:
„Radši se přesuneme na nějaký pohodlnější místo, co ty na to?“
„Ale když já byla tak krásně rozjetá,“ povzdychla si. Ale přesto mě poslechla, odtáhla se od dveří a odemknula. Ruku v ruce jsme došli zpátky do pokoje, kde stále seděly Eva a Denisa a celé vysmáté nás pozorovaly.

„Tak už jste skončili?“ zeptala se nás Eva. Aniž bychom jí odpověděli, přesunuli jsme se k mojí posteli, já si lehl na záda a Kamila se na mě obkročmo posadila a přitom si do sebe zasunula o pozornost žádající klacek. Přitom vášnivě vydechla:
„Úžasnýýý!“
„Jo, jo. Úžasný!“ souhlasil jsem s ní. Naklonila se ke mně a před obličej se mi tím pádem dostala její nádherná ňadra. Sevřel jsem ty dvě pevné polokoule do dlaní a jemně jsem si s nimi pohrával. Stále jsme oba pohybovali boky a naše těla byla v permanentním propojení. Náhle se Kamila prudce zvedla. Vedle postele stály Eva a Denisa a s ďábelským úsměvem na rtech nás pozorovaly.

„Co chcete?“ vyštěkl jsem jejich směrem. Už jsem cítil, že budu brzo stříkat a jestli ty dvě zase začnou vytahovat nějaké vtípky, tak už by mě pořádně naštvaly. Nedostalo se mi odpovědi, tak jsem se radši soustředil opět na Kamilu. Ačkoliv jedním očkem jsem stále kontroloval holky, protože v plánu mohly mít úplně cokoliv. Pomalu jsme se s Kamčou blížili k orgasmu, když na sebe najednou ty dvě mršky mrkly.
Než jsem se nadál, vrhly se na nás a začaly nás lechtat. Přesně věděly kde a jak, protože jsme se navzájem lechtali už od mala. Takže jsem se jen svíjel a zkoušel je od sebe odstrčit. Ale marně. Když konečně přestaly, péro už mi vůbec nestálo.

„Vy jste blbý,“ zakroutil jsem hlavou, „co teď?“
Denisa se na mě znovu vrhla, začala mě lechtat na břiše, smála se a neodpovídala. Podíval jsem se na Kamilu a ta byla očividně taky zklamaná, že se nestihla udělat. To Eva už byla zase na nohou a došla pro otevřenou láhev vodky. Skočila na postel a sedla si Kamče na nohy. Ta si ani nestihla uvědomit, co se děje a Eva jí po těle začala lít vodku.
Sice v malých dávkách, ale přesto měla celá prsa totálně zmáčená a na jejím plochém bříšku se jí tvořily oranžové loužičky. A stékaly jí z bříška i na kundičku, kde jí musely pěkně pálit. Kamila sebou začala celá cukat, až to Denča nevydržela a slitovala se nad ní. Přestala mě lechtat, naklonila se nad ni a jazykem začala slízávat kapičky z mokré Kamiliny kundičky.

„Eví?“ natáhl jsem se pro láhev. Bez rozmyšlení mi ji podala a přidala se k Denise. Začala cucat Kamčiny nateklé bradavky. Když už si kvůli nim nezašukám, tak se aspoň pořádně napiju, řekl jsem si. Během pár minut jsem do sebe obrátil zbývající alkohol a další začal slízávat Kamile z bříška.

Pak už si jen matně pamatuju, že se holky pustily do pořádné lízačky. Utvořily takový lidský trojúhelník a každá z nich měla v kundičce sestřin jazýček. Chtěl jsem se k nim přidat, ale z neznámého důvodu se mi vůbec nechtěl postavit. Když o tom zpětně přemýšlím, muselo to být alkoholem. Zbytek večera mám takový rozmazaný.

Když jsem se probudil, vůbec jsem netušil, kde jsem a co se děje. Ležel jsem úplně nahý ve vaně a byl jsem celý zapatlaný od pěny na holení. Sice mě nebolela hlava, ale z předchozího večera jsem si moc nepamatoval. Jen nějaké útržky:

1) Ležím na zádech a lížu některou sestřičku. Pokaždé, když rádio začne hrát další písničku, holky se prostřídají. Všechny mají strašně sladké kundičky!
2) Hrajeme líbací maraton. Jak dlouho se dokáže člověk líbat na jeden nádech? Čas netuším, ale byla to sranda.
3) Protože se mi ne a ne postavit, ségry si začnou hrát s prázdnými lahvemi. A tím myslím, že některá z nich (asi Denča) ji měla pěkně hluboko v kundičce.
4) Holky jsou nahé ve sprše a zkouší, která z nich dokáže čurat nejvýše, zatímco mě předem diskvalifikovaly. Takže sedím ve vaně a naštvaně jim k tomu předčítám složení šamponu.
5) Kamila usíná Evě v posteli, s Evinou rtěnkou zasunutou v kundičce. Denisa hledá další rtěnku a zasouvá ji spící Kamile do zadečku.
6) S Denisou přemlouváme Evu, aby zkusila anální sex. Abychom ji přemluvili, Denisa si strká do čerstvě umytého zadečku bonbony, které potom na střídačku cucáme.
7) Eva vytahuje další láhev alkoholu.
8) Hrajeme pantomimu a s Denisou předvádíme dědu Mráze. Takže mě popatlala pěnou na holení. Ale Eva už nebyla při smyslech a tak mě asi Denča šoupla do vany.

Na nic dalšího jsem si ani nevzpomněl, ale ze spaní ve vaně jsem byl celý naprosto rozlámaný. Využil jsem svojí současné pozice a pustil na sebe studenou vodu. To mě rychle probralo a za okamžik už jsem stál na nohou. Sice se mi trošku zatočila hlava, ale nebylo to nic strašného. Vylezl jsem z koupelny a uvědomil si, že mám totální sucho v krku.
Proto jsem se dopotácel do kuchyně. Tam jsem spatřil Kamilu. Seděla u stolu, vlasy rozcuchané a lžičkou točila v misce plné cereálií s mlékem. Ale nejedla, jen zírala před sebe. Na sobě měla jen delší světle zelené tričko, které se jí vyhrnulo k pasu, takže její kundička byla pěkně vidět a zároveň mělo tak hluboký výstřih, že jí z něj téměř vykukovala obě prsa.

„Je ti blbě?“ zeptal jsem se. Přikývla a stále koukala do blba. Já se potřebovat strašně napít a začal jsem v lednici hledat nějakou minerálku.
„Ty dvě mě strašně štvou!“ vypadlo najednou ze ségry, „víš, jak jsme si spolu užívali, ty si mě lízal a pořád nás otravovaly a přerušovaly?“
„Jo. To jsem nezapomněl,“ pousmál jsem se. „Ale ani jsem nezapomněl na to, že si nechtěla zkusit anál.“
Kamila uraženě našpulila pusu:
„Tak sis měl vzít číslo od tý holky, jaks ji v neděli vopíchal. Nebo pak můžeš ošukat do zadku Denču, ta to má taky moc ráda! No a co Eva? Ta by do toho nešla?“
„Myslím, že jsme ji k tomu včera s Denčou přemlouvali, ale nepamatuju si, jak to dopadlo,“ zasmál jsem se.
„To už jsem spala?“
„Nevím, asi jo. Nepamatuju si to,“ pokrčil jsem rameny.
„Šukali jste ještě, potom co jsem usnula?“
„To se ptáš toho pravýho. Mám tam vokno jak prase.“
„Já doufám, že ne! Když jsem si tě nemohla užít já, tak snad ani ty dvě!“
„Pamatuju si, že jsem vás lízal. Ale víc asi nic. A je to chyba Evči a Denči. Kdyby nás nezačaly lechtat, tak by mi určitě neklesl.“
„Měli bysme jim to nějak vrátit! Nemáš nějakej nápad?“ vyzvídala na mně. Chvíli jsem přemýšlel, než jsem jí odpověděl:
„Jo. Myslím, že už vím co a jak!“

Autor

Navigace v seriálu<< Story 18 – Návštěva pokračujeStory 20 – Vendetta >>
4.7 3 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x